Tribun
Právo na hovno
My Češi máme jedno nezadatelné právo, které není sice stvrzeno žádným zákonem, ale o to více si jej vážíme a chráníme ho, a kdo se projde po našich ulicích, rychle a snadno ho pozná: je to právo na hovno, neboli právo se buď osobně, nebo prostřednictvím svého psa, vysrat kdekoliv a kdykoliv.
neděle, 18. prosince 2011
Vánoce – zbraň hromadného šílení
Že jsou Vánoce svátky klidu a míru? Leda pro mrtvého. Asi byla chyba chtít koupit pro každého z rodiny nějaký ten dárek. Na dárcích samotných samozřejmě nic špatného není, jednu zásadní chybu ale mají: musejí se kupovat v krámě. A do krámu co? Do krámu chodí lidi. Hlava na hlavě, stres shon… nemuselo by to být, kdyby člověk mohl koupit a jít. Jenže to nejde, protože oni není co koupit! To je paradox, co? Člověk chce utrácet, člověk má co utrácet, ale není za co utrácet. Nenechte se zmást tím, že krámy rostou jako houby po dešti a že regály přetékají zbožím. K čemu mi je, že mohu vybírat z desítek variant téhož šuntu, když kvůli tomu musím a) chodit od krámu ke krámu, což stojí čas a duševní rovnováhu, a b)si stejně nevyberu? Já vám povím, k čemu to je: k vzteku. Vánoční nákupy jsou vynález zkázy. Jasně, že se na ně můžu zvysoka… ale jeden si říká, že když přesně ví, co chce, udělá šup šup a ani to nezabolí. Zabolí, protože chtít nestačí. Je třeba chtít to, co chtějí všichni, aby to měli všude, jinak člověk riskuje, že stráví celý v krámech mezi excitovanými davy – a úplně zbytečně. Tak to bylo tiché a pokorný vánoční rozjímání jako stvořené pro čtvrtou adventní neděli. Nazdar.
pátek, 11. listopadu 2011
11/11/11
01000101011101100111001001101111011100000110111101110101001000000
11011110110001001100011011010001110000101111010111011010010000001
11001101110100011100100110000110011010011010010110010001101100011
01111001000001001011000100000011100110111010001110010011000011001
středa, 9. listopadu 2011
Sex s politikem
Jde mladík okolo parlamentu a na dveřích vidí nápis: „SEX S POLITIKEM JIŽ ZA 2000 Kč!“
Už zkusil kde co, ale tohle ještě neměl, tak se osmělí a zazvoní. Otevře mu dobře oblečený pohledný politik ve středních letech, zinkasuje peníze a informuje ho: „Půjdete na konec téhle chodby a vejdete do posledních dveří vpravo."
Natěšený mladík projde chodbou, otevře poslední dveře vpravo a vypadne rovnou ulici. Dveře se za ním automaticky uzamknou a na nich visí cedulka s nápisem: „Dnes s vámi vyjebal ministr Kocourek.“
neděle, 23. října 2011
Jak (ne)zabít plk. Kaddáfího
Co nesvedly hordy povstalců ani několika měsíční invezivní bombardování NATO, to dost možná dokázal photoshop, zbraň hrodmadného informačního ničení.
pátek, 7. října 2011
Jak jsem se nestal odbojářem
To bylo za časů prezidenta Husáka, v dobách, kdy socialismus mlel z posledního a soudruzi kolem něj chodili po špičkách, aby ho nepolekali. Otec tehdy přinesl z jedné z mnoha schůzí, které tehdy představovaly jednu z mála možností kulturního vyžití, poněkud plytkou anekdotu o tom, jak byl Miloš Jakeš zvolen generálním tajemníkem ÚV KSČ.
pondělí, 29. srpna 2011
Dovolenkářův notorický lament
Kdybyste zalovili v archívu rok, dva, tři zpátky někdy koncem léta, když se vracívám z dovolené, velmi pravděpodobně byste tam nalezli text podobného vyznění, jako je tento. Tak proč se opakuji? Protože si nemohu pomoci, protože to se s tím vždy zas a znova těžce srovnávám. S čím? S rozporem mezi tím, jak se jeví svět na vlastní kůži a jak skrze média.
pátek, 5. srpna 2011
Z ropy chleba neupečeš
Když nám ještě vládli dělníci a rolníci, byly žně takřka v přímém přenosu. Báječní muži na sklízecích mlátičkách sváděli boj o zrno, sytili národ, televize o nich natáčela epopeje a z fronty pravidelně přicházely zprávy o sklizených hektarech a tunách ozimé pšenice.
neděle, 10. července 2011
Šmoulí komunismus
Znáte šmouly, ty modré skřítky, kteří skáčou a tancujou, kam přijdou, tam je šou, vysocí jsou na dva couly, rozmnožují se nepohlavně, jsou nechutně hodní a trápí toho blba Gargamela? Určitě ano. A zamýšleli jste se někdy nad tím, jaké mají šmoulové společenské uspořádání?
pondělí, 20. června 2011
Stal se Zdeněk Škromach obětí cyberšikany?
Předesílám, že v případě zrušení facebookového profilu Zdeňka Škromacha z důvodů údajné falešnosti jsem poněkud podjatý, neboť mně se stalo to samé. Bylo by to možné považovat za kuriozitu a předzvěst okurkové sezóny, nebýt několika alarmujících detailů, které ukazují, že škodolibost a laxní přístup nemusí být tak úplně na místě.
čtvrtek, 26. května 2011
Pomozme potřebným!
Plat poslance byl vždy jen symbolickou odměnou ve srovnání s tím, jak těžká a zodpovědná práce poslance je, ovšem poté, co si vládou podvedení poslanci omylem schválili snížení platů, stala se situace neudržitelnou a hrozí, že v poslaneckých řadách vypukne humanitární katastrofa. Jak závažná situace je odhalil poslanec Petr Skokan, který se již nemohl dívat na to, v jak nelidských podmínkách musejí jeho kolegové pracovat, když přiznal, že „někteří poslanci nemají ani na to, aby dojížděli do Prahy.“
pátek, 15. dubna 2011
Z nočního života městské policie
Na Palmovku v noci celkem běžně zajíždí hlídkový vůz pražské městské policie, často následován v těsném závěsu vozem policie státní. Oba vozy Palmovku ležérně obkrouží a hned se cítím bezpečněji. Včera přijeli „měšťáci“ sami, nekroužili a zaparkovali. Aha, řekl jsem si, to oni teď vystoupí a půjdou na obchůzku, a to je dobře, protože právě tak má vypadat práce městské policie. No, mýlil jsem se. Nevystoupili. Pět minut poseděli, snad i poklimbali, pak zase odjeli. Nechci strážcům veřejného pořádku sahat do svědomí, ale působilo to na mne dojmem, že mají za úkol zastavit a udělat pěší obchůzku, a protože je možná někdo sleduje přes GPS, tak auto skutečně odstavili a těch pět minut, kdy měli být na obchůzce, v něm pročekali, aby to vypadalo. Náčelník se nažral a hlídka zůstala celá, tak proč by se obtěžovali?
čtvrtek, 24. března 2011
Nezdvořákem ze slušnosti
Na pravidla slušného chování lze sice pohlížet i jako na specifický statusový komunikační kód, který umožňuje odlišit ty, kteří měli čas se je naučit, protože nemuseli pracovat, od těch, kteří ten čas neměli, protože na ně dřeli, ale to ještě neznamená, že by byla a priori špatná a nesmyslná. Existují mezi nimi i taková, která jsou čistě praktická, jako například to stanovující, že při příchodu do nebo odchodu z veřejného prostoru, jako jsou čekárny u lékaře, nástupiště, výtahy a další místa, kde je hodně lidí a velký provoz, zdraví pouze ten, kdo přichází, nebo odchází, aby na sebe všichni dokola pořád nepokřikovali.
středa, 29. prosince 2010
Tajemný svět kuchyňských nožů
Nože jsou jedním z nejstarších lidských nástrojů, a tak není s podivem, že se v průběhu staletí vyvinuly jejich různé varianty specifické podle oblasti použití, takže existují nože lovecké, rybářské, bojové, chirurgické, zahradnické, řeznické, ševcovské a mnohé další, v neposlední řadě pak kuchyňské. Co jsem ale až donedávna netušil je, že se mezi noži kuchyňskými rozlišují mimo jiné nože univerzální, krájecí a porcovaní. Pokud znáte tajemství rozdílu mezi krájením a porcováním, nechte si ho pro sebe. Proč kazit tajemství zbytečnou profanací?
úterý, 14. prosince 2010
My vás těmi auty jezdit donutíme
Název organizace Ropid je sice zkratkou skromně znějícího Regionální organizátor pražské integrované dopravy, alespoň podle jejích činů soudě ovšem jejím skutečným posláním není nic menšího, než záchrana světa skrze růst HDP, konkrétně toho navázaného na individuální automobilovou dopravu.
středa, 8. prosince 2010
Škrcení seminář
Občas sice někdo někoho uškrtí tak říkajíc manuálně (neboli „face to face“, jak říkávala legenda svého oboru pan Othelo), ale chceme-li škrtit ve velkém (pánové Nývlt a Macháně prominou, ale mám na mysli opravdu ve velkém), pak se bez vhodného nástroje neobejdeme. V tomto směru se nejlépe osvědčuje státní rozpočet, jehož prostřednictvím můžeme škrtit hromadně, na dálku, a to dokonce i lidi, se kterými se nejenom osobně nesetkáme, ale o jejichž existence nemáme ani potuchy (kdo by se také o ty socky staral, že?).
neděle, 28. listopadu 2010
To zas bylo odpaněnných prdelí
Až příliš pozdě jsem zjistil, že jít se včera odpoledne podívat na rozsvícení vánočního stromu na Staroměstské náměstí nebyl nejlepší nápad. Dokonce bych řekl, že to byl nejhorší nápad sezóny. O to horší, že stejný dostali i ostatní Pražáci, nejméně půlka Plzeňáků a čtyři Ostraváci, cizince nepočítaje. Asi nejsem společenský typ, ale hlava na hlavě ne nevzrušuje, ale rozrušuje.
sobota, 20. listopadu 2010
Mystérium první vteřiny
Lite je litr, metr je metr a vteřina je vteřina. Tak nás to učili ve škole. Proč je ale potom první vteřina vždy delší? Kdykoliv se podívám na hodiny, tak doba, než vteřinová ručička poprvé poskočí, je vždy delší, než všechny další. Pak již skáče pravidelně, jen ta první je jiná. A neplatí to jen pro klasické hodinky s ručičkami, stejné je to i u digitálek. První vteřina jako kdyby byla delší, než všechny ostatní. Přitom nějaký čas trvá jen to, než se člověk na ciferníku zorientuje a tu vteřinovku vůbec najde.
úterý, 16. listopadu 2010
Další ohavný útok na majestát svaté konkurence
Od nedávného případu ohavného rouhání uběhlo jen něco málo přes dva měsíce, a je tu další nechutný útok kacířů na majestát konkurence, kteří se nestydatě ptají: proč vládnou a šéfují neschopní? Jako kdyby kariérních úspěch nebyl synonymem výjimečných osobních kvalit! Prý že „v hierarchii povýší každý zaměstnanec nejspíše na takový stupeň, který odpovídá jeho úrovni nekompetentnosti,“ což dává vzniknout tzv. mediokratické společnosti, což je taková společnost, „v níž si vliv a dominanci uzurpují lidé s pramalým, pokud nějakým talentem a mizivými dovednostmi či schopnostmi.“
pátek, 12. listopadu 2010
Pán a kmán
Zpráva s prvky sadistické anekdoty přišla z USA: „Bohatý manažer amerického hedgeového fondu se vyhnul soudu za vážný zločin, jelikož se oblastní prokurátor domnívá, že by odsouzení mohlo poškodit manažerovo velmi dobře placené zaměstnání. Martin Erzinger, manažer vysoce spekulativního finančního fondu u firmy Smith Barney, údajně v americkém státě Colorado srazil cyklistu svým mercedesem a z místa nehody ujel. Cyklista utrpěl zranění páteře a krvácení do mozku. Cyklistův advokát byl šokován rozhodnutím místního prokurátora, Marka Hurlberta, který se rozhodl obvinit Erzingera pouze z přestupku. Hurlbert své rozhodnutí odůvodnil: ‚Odsouzení ze zločinu má velmi vážný dopad na zaměstnání někoho, kdo má profesi jako pan Erzinger, a to mělo jistý vliv na rozhodnutí.‘“
úterý, 5. října 2010
Cudná úvaha o pornografii
Nejsem žádný velký znalec ani fanoušek svérázného oboru „užitného umění“ zvaného pornografie, nicméně jako snad každý uživatel internetu, který při hledání těch správných informací zabloudí i do vod neprobádaných, s ní čas od času přicházím do styku. Mám tudíž matnou představu o jejích současných trendech. Když se mi tedy včera dostal do ruky jeden poněkud vousatější exemplář pocházejí z roku 1978, mohl jsem začít srovnávat.
sobota, 4. září 2010
Jak Béďa potkal Čecha
Aneb vděčný národ svému velikánu.
úterý, 31. srpna 2010
Inventura v parlamentu
Srovnání personálního obsazení parlamentu s předpokládaným stavem ukazuje, že evidence odpovídá realitě a žádné manko stupidity se nekoná. V parlamentu je to totiž samý:
pondělí, 23. srpna 2010
Opět zpět
Ať se historie opakuje, jak chce, dvakrát do téže řeky nevstoupíš. Návrat z letošní dovolené má s tím loňským společný snad jen dojem, že „po týdnu bez novin, televize a internetu by člověk snadno nabyl dojmu, že svět – a Česká republika obzvláště – je docela příjemné místo k životu." Šok z ubohosti vznešeného boje za vyrovnaný státní rozpočet a dlouhého pochodu proti levicovým vlasti- lidu- a věro- zrádcům se tentokrát nekonal. Možná jsem zmoudřel, možná zlenivěl, možná jsem jen po volbách přišel o poslední zbytky utulí, ale fakt je, že mne mnohem více pálí otázka, jak probrat více než tisícovku naflákaných fotografií, než panská lůza roztahující se v malostranských palácích a jejích mediální poskokové. Jediné, co snad stojí za zmínku, je poznání – umocněné zřejmě a abstinencí – že posláním médií není informovat, ale formovat, tedy utvářet veřejné mínění a vyrábět souhlas s vládou (myšleno s kapitalismem obecně, ne jen s tím panoptikem ve Strakovce). Nechci Nečasovu panskou koalici podceňovat, z hlediska „vyššího principu mravního" je její posvěcení velmi problematické, ale z pohledu na kopu nevypraného prádla se to jeví tak, že se mohou stát i horší věci. Tak snad tahle kaše stihne trochu vychladnout, než se s sní vděčný národ nacpe k prasknutí.
pondělí, 14. června 2010
Nový evropský pořádek
Následující anekdota byla původně uváděna pod názvem Pěkný vtip o Maďarech, no já si myslím, že Maďaři jsou jen vhodná platforma ke sdělení mnohem obecnějšímu, které úsměvnou formou ilustruje trpkou realitu iracionality v jednání celých států a národů:
neděle, 30. května 2010
S dětmi na zámku
Nejen politikou živ je člověk, zejména po právě proběhách volbách, jejichž výsledky jsou spíše o život, než pro život. Proto jsem většinu včerejška strávil (a dva kýble nervů tím ušetřil) na rodinném výletě na zámek v Mníšku pod Brdy (také jsem až do včerejška netušil, že tam mají zámek, a to jsem na Skalce byl několikrát). Zámek je to nevelký a poměrně pěkný (zjevně nedávno opravený), ale co považuji za hlavní přednos je prohlídková trasa pro děti, který je délkou i pojetím přizpůsobena dětem. Prohlídka pro děti trvá asi půl hodinky, takže se caparti nezačnou nudit, od začátku jsou zapojeni do dění, průvodkyně se obrací k nim a pouze k nim, komunikuje s nimi, ptá se jich, nezatěžuje je žádnými letopočty, mluví jen o dětem přístupných reáliích, jako jsou hračky, vybavení koupelen, oblečky pro děti a podobně. Je to podle mne dobrý způsob, jak děti nenápadně přivést k zájmu o historii a nezprotivit jim návštěvy hradů a zámků. Podobné projekty se pravděpodobně realizují i jinde, pro mne to bylo poprvé, kdy jsem s podobným nápadem setkal, a byl jsem spokojen. Je to i způsob, jak přitáhnou lidi na menší a ne tolik známé památky.
pátek, 7. května 2010
Šlechtitelské úspěchy českých včelařů
Z květnového čísla National Geographic: „V druhé polovině 19. století začali včelaři zkoušet, zda by se vlastnosti původního tmavého plemene nedaly vylepšit zkřížením s plemeny z jiných oblastí Evropy, zejména kraňským a vlašským (italským). Výsledek se dostavil, i když jiný, než očekávali. Včely byly bodavější, více se rojily a nosily méně medu. (...) V polovině 60. let minulého století se tak zjistilo, že tmavé plemeno u nás již téměř vymizelo; v roce 1970 se chovatelská koncepce oficiálně změnila a zaměřila se na cílené celoplošné nahrazení včelou medonosnou kraňskou z vybraných domácích a rakouských chovů."
Tuning přírody byl vždy riskantní záležitost. Ale co by člověk neudělal pro vyšší produkci. Klidně bude včelstva, jejichž opylovací funkce je nezastupitelná (takový je předpoklad, naštěstí zatím není dostupná příslušná empirie), vozit přes půl kontinentu (severoamerického) a pak se bude divit, že mu vystresované, dezorientované a medikamenty promořené včely chcípají na CCD.
neděle, 2. května 2010
Proletkult
Nalezeno na internetu, autorská práva nejasná, nicméně mi to přišlo jako výmluvný důkaz toho, že srp a kladivo ještě neřekly své poslední slovo.
pondělí, 26. dubna 2010
Chvíle pro sapéra Vodičku
Maďarské pravicové straně Fidesz se povedlo něco, co jí mohou její české souputnice jenom závidět – získala ve volbách ústavní většinu a může směle nastolit vládu jedné strany. A také vzkřísit sny o maďarském impériu a revizi Trianonské smlouvy. To je sice doména spíše od Fideszu ještě více napravo lovícího Jobbiku, ale kdo ví, když dvojí občanství zahraničních se již pomalu dostává na pořad dne. Pokud by se do maďarské vládní politiky měla dostat i teze o tom, že „Slováci jsou jen maďarští otroci," očekávám, že by se vláda česká rozhodně postavila na stranu Slovenska, a to až do „kulí a šrapnelů". Na každý pád myslím, že vyhlášený hungarofil sapér Vodička bude mít spoustu příležitostí dát průchod svým vřelým citům.
čtvrtek, 22. dubna 2010
Óda na ČEZ
Byl jsem neznámým dobrodincem upozorněn na níže uvedený počin, kterému v jeho smělých uměleckých ambicích mohou konkurovat snad jen takové skvosty angažovaného umění, jako jsou vrcholná díla agitpropu. Pohodlně se usaďte, zaposlouchejte a radujete se z toho, že smíte účastni něčeho tak velkolepého, jako je projekt ČEZké republiky.
neděle, 4. dubna 2010
Co má Jiří Paroubek?
Inspirován apoštolem pravdy a vymítačem ďábla Hagridem (nezaměňovat s oblíbenou postavičkou z nejmenované populární četby) jsem se rozhodl zařadit anketu, která by měla s konečnou platností odpovědět na ty nejpalčivější otázky, týkající se české politické scény.
sobota, 27. března 2010
Film o dívce, ve kterém nehraje ani jedna žena
Přečtete-li si pozorně anotaci k filmu Pevné pouto (film samotný jsem neviděl a nehodlám na tom nic měnit) o zavražděné dívce jménem Susie Salmonová, nenarazíte na jediné ženské jméno, všude samý chlap. Susie hraje nějaký Ronan, její matku nějaký Weisz a babičku nějaký Sarandon. K čertu, kam se podělo přechylování? To už se -ová pro ženská jména nepoužívá, nebo co? Nebo si jenom kupčík s filmy svévolně změnil jazyková pravidla, protože mu přišlo, že takto bude více „in"? Copak ty ženy nemají právo, aby se na první pohled poznalo, že jsou ženy? To opravdu neexistuje lepší způsob zrovnoprávnění žen s muži, než je učinit s muži zaměnitelnými?
středa, 10. března 2010
čtvrtek, 4. března 2010
[LINK] Váš prohlížeč je identifikovatelný i bez cookies
Anonymitu na internetu jsem vždy považoval za záležitost víceméně iluzorní, protože z podstaty fungování IP sítí vyplývá, že počítač, se kterým komunikujete, stejně jako všechny počítače na trase spojení, musejí vědět, kdo jste, jinak by k vám nikdy žádná data nedorazila. Tedy ne všechny to musí vědět přesně, ale minimálně ten poslední ano. A to nemluvím o behaviorálních charakteristikách, tedy které stránky navštěvujete, co a kde hledáte, či jakým stylem komunikujete.
neděle, 28. února 2010
Čerti jdou
Trocha nedělního osvěžení...
sobota, 20. února 2010
MBA
Když si před časem začali někteří lidé psát za jméno titul MBA, ani jsem se neobtěžoval si zjistit, co to přesně znamená, protože jsem to považoval jen za další novotu ze západu, jejímž prostřednictvím chtějí nositelé tohoto titulu demonstrovat, že nejsou trapně východoevropsky zaostalí, ale mají k Západu blíže, než by odpovídalo geografické vzdálenosti Prahy od londýnské City.
úterý, 16. února 2010
Výměna arcibiskupů: místo vlka vůl
Protože jsou pro mne pohlaváři katolické církve asi stejně podstatní, jako muslimští imámové, dozvěděl jsem až v souvislosti s jeho jmenováním novým pražským arcibiskupem něco více o Dominiku Dukovi, přestože jeho jméno mi neznámé nebylo. Podle všeho je to schopný a pragmatický pletichář s dobrými vztahy s prezidentem Klausem, což se může negativně projevit na šancích církve uspět v pokusu o okradení republiky o svatovítskou katedrálu prostřednictvím soudů (sic!), které by mohly vzrůst (respektive ochabnout odpor Hradu), nebo na zvýšeném riziku, že se za našimi zády upeče monstrózní megatunel zvaný církevní restituce, v době krize, deficitu státního rozpočtu a škrtů v sociálních výdajích zářný příklad mravnosti a skromnosti.
pátek, 12. února 2010
Kanzelsberger nekončí. Zatím
Před necelým rokem mne zaskočila zpráva, že bude uzavřeno knihkupectví Kanzelsberger na Václavském náměstí v Praze. Zatím se tak díkybohu nestalo. Zaměstnanci ovšem říkají, že pan šéf věří, že to půjde, a prodejna se stále drží. Ale dnes jsem tam byl, a že něco není v pořádku, je vidět na první pohled: prošlapané koberce, odpadlé lišty ze schodů, zeď za pokladnami umolousaná až hanba. Peněz asi není nazbyt. Škoda. Kdejaká hovadina má devět životů a slušné knihkupectví živoří.
pondělí, 25. ledna 2010
Genderová korektnost až za hrob
O tom, že jistá „genderová lingvistka" (tato specializace mi sama o sobě připadá jako z Guinessovy knihy rekordů, kdy si kdokoliv může vytvořit vlastní disciplínu, např. nejvíce nafukovacích balónků propíchnutých divadelním kordíkem, ve které potom exceluje) sepsala pro Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy příručku, kterak se správně vyjadřovat z hlediska rovnosti pohlaví a nepoužívat výrazivo sice gramaticky správné, ale sexistické, jsem četl již dříve. Nepřikládal jsem tomu váhu a považoval to za postmodernistický exces, který odezní bez následků. To byla chyba. Neodezněl.
sobota, 23. ledna 2010
Hodil jsem 'ňáký amo do knihovny a vykílil všechny bichle
V Česku možná začne projekt na podporu četby Bitva knih. Bitva knih? První, co se mi u takového spojení vybaví, jsou dva regály knih zaklesnuté v klinči, chňapající po sobě deskami a omotávající se záložkami, vystřelující listy jako klamné cíle a snažící se třením zvýšit teplotu a rozpustit tak soupeřovo lepidlo, když ne jej rovnou zapálit, a úplně u země pak umdlévající grimoár čelí přesile dotírajících paperbacků.
čtvrtek, 21. ledna 2010
Na Karlově mostě bestie roste
Devastační rekonstrukce Karlova mostu utěšeně pokračuje a bestie má pré, jak se lze přesvědčit letmým pohledem na nejnovější fotografie. Pokud nepatříte k bratrstvu kočičí pracky kolem pražského magistrátu, máte příležitost vyjádřit svoji nespokojenost v úterý 26.1. od 16:00 na malostranském konci Karlova mostu, kde se uskuteční demonstrace pořádaná Asociací sdružení pro ochranu a rozvoj kulturního dědictví ČR.
úterý, 5. ledna 2010
Jak jsem si nekoupil lítačku
Bylo to snazší, než jsem čekal – e-shop pražského Dopravního podniku totiž nepremává přes HTTS, tedy alespoň mne vyhazuje se slovy: „403." A posílat čísla karet přes spojení, které není ani elementárně zabezpečené, se mi věru nechce. Takže pěšky k okýnku.
Tohle je přesně ten způsob použití moderních technologií, který otráví a odradí, ale o kompetenci a zájmu o klienta v žádném případě nesvědčí. Mají štěstí, lumpové, že mají monopol.
Halt zase jednou půjde pěkně zčerstva Mohamed k hoře...
středa, 23. prosince 2009
Ekonom a kapr
Bylo, nebylo, a kdoví, možná ještě je, žil byl jeden slovutný ekonom. Ten ekonom věřil ve volný trh, v nabídku a v poptávku a své spoluobčany učil, aby se nepokoušeli do trhu zasahovat, protože co trh řídí, dobře řídí a žádný člověk nedokáže určit cenu a sortiment lépe, než přísné, ale spravedlivé zákony nabídky a poptávky.
sobota, 19. prosince 2009
Poštovní schránka
Poštovní schránka na rohu ulice, to není nějaká lecjaká věc – to je přímo zázrak. Včera jsem nějakou takovou hledal asi půl hodiny, než jsem s vánočními přáníčky (ano, jsem tak děsně nemoderní, že posílám pohledy místo SMS) skončil na poště a byl jsem věru rád, že alespoň tam schránku měli. Stát kvůli čtyřem pohledům frontu u okýnka by mi už asi přišlo poněkud nedůstojné.
čtvrtek, 3. prosince 2009
Výzva Zastavte očkování!
Dnes se na CFP objevila výzva Občané za zastavení očkování: „Jako občané České republiky nesouhlasíme s očkováním proti tzv. prasečí chřipce vakcínou Pandemrix. K tomuto nesouhlasu nás vedou následující důvody:
sobota, 21. listopadu 2009
čtvrtek, 19. listopadu 2009
Oslava aplikovaného výzkumu
Že jsou vědci roztržití a nepraktiční podivíni, pro praktický život zcela nevhodní? Chyba lávky! Čas od času vědci učiní dlouho a napjatě očekávaný objev, tak jako nyní vědci španělští, kteří prokázali, že alkohol chrání mužská srdce: „Každodenní pití alkoholu snižuje riziko srdečních chorob u mužů a více než třetinu." Potvrzuje se tak dlouho tradované pravidlo alkohol jen z rukou lékaře. Dalšího komentáře myslím netřeba. Nebo ano? Tak trochu to totiž připomíná známý Churchillovu bonmot: „Věřím jen těm statistikám, které jsem si sám zfalšoval." Nemohu si pomoci, ale jisté skepse ohledně studií, které mohou (či mají?) ovlivňovat spotřebitelské chování, se prostě zbavit nedovedu.
středa, 11. listopadu 2009
Onamuž
Řeč nebude o módní pornografické kategorii „shemale", ale v návaznosti na článek Češtine, ty to vidíš o neúctě k českému jazyku a lajdáctví při jeho používání. Dnes se v plátku Metro (ale k vidění je pravděpodobně i jinde) objevil inzerát na soutěž „Sestra roku" a na něm velkými písmeny: „Navrhněte svého kandidáta." Až dodnes jsem žil v domnění, že sestra je rodu ženského a nelze jinak, ale jak se zdá, dnes už na tom nezáleží. Že by závan genderové korektnosti?
čtvrtek, 5. listopadu 2009
Až vyrostu, budu bankéřem
Rodiče, není-li jim lhostejná budoucnost jejich potomstva, pečlivě sledují, jaké povolání si jejich ratolest pro sebe volí, kým nebo čím chce být. Pokud uslyší: „Až vyrostu, budu bankéřem," vědí, že se o budoucnost svých potomků nemusejí obávat.
neděle, 18. října 2009
Admin vtipálek v BL
Špatně jsem odmazal část URL Britských listů a dostal jsem... blicí listy:
pátek, 16. října 2009
Petice za záchranu Karlova mostu
Karlův most stojí v Praze přes Vltavu již kolik set let, přestál kolik válek a povodní. To všechno přežil. V současné době probíhající „opravu" však již možná nepřežije. Nespokojenost s tím, že bestie opět triumfuje, lez vyjádřit podpisem pod Petici za záchranu Karlova mostu. Není přece důvod mlčet a nechat si kálet na hlavu!
středa, 14. října 2009
Plata od vajíček nepatří do sběru
Věděli jste, že papírová plata od vajíček nepatří do tříděného odpadu? Já ne, a tak jsem je tam jako poctivý třídič důsledně házel, čímž jsem zjevně ničemu neprospěl (kromě svého dobrého pocitu). Důvod, proč do modrého kontejneru nepatří, není sice intuitivní, ale je logický: jsou vyrobena z již tolikrát recyklovaného materiálu, že se znova recyklovat nedají.
neděle, 27. září 2009
Nové knihy
Nedávno začala internetová verze Literárních novin (jak ta tištěná nevím) přinášet pravidelný týdenní přehled nových knih. Potěšili mne tím (a myslím, že každého, kdo má knihy rád, ale v chaosu novinek se nezvládal orientovat) a doufám, že jim vydrží.
pátek, 28. srpna 2009
Koncept inteligentního designu definitivně vyvrácen
„Inteligentní plán, inteligentní design je teorie, která tvrdí, že některé rysy vesmíru a živých věcí se dají lépe vysvětlit inteligentní příčinou a nikoliv neřízeným procesem, jakým je přirozený výběr." (zdroj Wiki)
Dokážete si představit, že by někdo/něco inteligentního vymyslelo a vytvořilo vosy, které vám srkají kusadla do jídla a topí se vám v pivu?
Čili tuto neoddiskutovatelnou realitu považuji za důkaz sporem.
pátek, 21. srpna 2009
Neznáte někdo tuto rostlinu?
Včera jsem v rámci akce „bylina non grata" zlikvidoval mimo obligátních kopřiv a lebed i rostlinu, kterou jsem nikdy před tím neviděl, netuším, co je zač, ani kde se vzala, ani jestli to je, či není jedovaté. Což je asi to nejdůležitější, neb mi není lhostejno, co dcerka jí (a vůbec nejde o to, jestli je to či není bio).
Odvykačka
Občas si někdo stýská, že by si rád od internetu odpočinul, ale že si nemůže pomoci, že jej stále cos nutí, aby odpovídal za komentáře, zlovolně překrucující realitu, uváděl ideologicky správné příběhy na pravou míru a vůbec dával všemožně najevo, že soudný člověk ještě žije (jako by na tom záleželo, dnes, když jsou v kurzu úspěšní).
čtvrtek, 2. července 2009
Jaký digitální fotoaparát?
Rozhodl jsem se, že požádám rozrůstající se obec vás, mých čtenářů, o radu při výběru digitálního fotoaparátu, protože nabídka navzájem velmi podobných přístrojů je široká velice velmi.
Takže parametry: malý a lehký kompakt, možnost natáčet video se zvukem, SD karta, slušný (lépe vyšší) dynamický rozsah čipu, rychlý (rychlý start, rychlé ostření, rychlá reakce na stisk spouště). Na rozlišení nezáleží, cokoliv je dnes na trhu bude mít rozlišení výrazně vyšší, než potřebuji (billboardy tisknou nehodlám). Co byste, nejlépe z vlastní zkušenosti, doporučili?
středa, 24. června 2009
Lament
Universální lament, vhodný pro všechny režimy. Převzato z Obrys-Kmen.
čtvrtek, 18. června 2009
Cena masa
Před časem jsem zde psal, že na konzumování masa nevidím nic špatného, a že se dojemnými obrázky čuníku nenechám vydírat a odradit od tohoto způsobu stravování. To ale ještě neznamená, že budu ignorovat odvrácenou tvář na mase založené stravy.
středa, 10. června 2009
Globální značkou proti globalizaci
Nedávno jsem cestou z oběda potkal prodejní výstavku fairtrade produktů, což jsou produkty drobných pěstitelů a výrobců z rozvojových zemí, nabízené bez zprostředkování nadnárodních korporací a obchodních řetězců. Myšlenka v pozadí je pěkná: alespoň částečně zmírnit dopady globalizace na třetí svět a poskytnou jejím lokálním ekonomikám větší podíl na zisku z prodeje jimi produkovaného zboží zobchodovaného v rozvinutých zemích, který jinak pohltí marže velkokapitálu.
sobota, 16. května 2009
Nemusím
Včera jsem v metru potkal roztomilého čuníka. Z nálepky na dveřích na mne útočil sugestivní otázkou: „Opravdu musíš sníst mě?"
Když jsem viděl ta jeho smutná prasečí očka a ten jeho roztomilý prasečí rypáček, hned jsem věděl, že nemohu odpovědět jinak, než: nemusím. Nemusím sníst tebe, mohu sníst třeba tvého bráchu.
středa, 13. května 2009
Chtěli jsme paterčata, aneb co by Petra nikdy neřekla
Fiktivní odpovědi na skutečné otázky (Otázky pro Petru: Nosíte v břiše preference?), které Petře, manželce Jiřího Paroubka, zaslal časopis Reflex. Ty otázky jsou sice zodpověditelné, ale hodí se spíše pro vyčpělý dámský časopis na křídovém papíře než pro Reflex, jaký jsem znával (dost se změnil), a já se nedivím, že je manžel Paroube komentoval slovy: „Když jsem uviděl otázky, tak jsem pochopil, o co jde. Jsou nechutné, dehonestační. Neumožňují věcné odpovědi. Moje žena proto pochopitelně poskytnout rozhovor odmítla."
Ale protože bylo škoda tyto podstatné otázky seriózního pravicového týdeníku ignorovat, podvolil jsem se vzít to břímě na sebe a odpovědět za paní Petru, kterou sice neznám, nikdy jsem ji neviděl a nikdy s ní žádný rozhovor nečetl, o to více však mohu popustit uzdu fantazii.
úterý, 5. května 2009
Lávka nezemřela, jenom spí
Pokud sledujete server Lávka (na který i já občas něčím přispěji) a přišlo vám divné – či vás to přímo znepokojilo – že se na něm již téměř měsíc neobjevil žádný nový článek a veškerý provoz obstarává v komentářích několik známých firem (zdravím, Bimbo), tak vězte, že se nic zvláštního neděje, nejsou za tím žádné cenzurní zásahy státní moci a pokusy umlčet nepohodlné hlasy, ale jen a pouze nedostatek času administrátora a šéfredaktora v jedné osobě (nikoliv mé, aby bylo jasno). Jak z korespondence s ním vyplynulo, ledva dokončí práci, která jej nyní plně zaměstnává, začne se Lávce opět věnovat a Lávka ožije.
Aktualizace:
Vida, než člověk něco dopíše, už je všechno jinak. Právě dnes vyšel nový článek Svůdnost a bařtipánství. To jsem netušil, že to půjde tak rychle.
sobota, 2. května 2009
Bitva u Štěrbohol
Dnes se v Praze-Štěrboholích uskutečnila vzpomínková akce u příležitosti 252. výročí Bitvy u Štěrbohol, která se odehrála 6.5.1757. V jedné z epizod Sedmileté války se tehdy v okolí Prahy (fronta se táhla z Žižkova až ke Kyjím) srazily šiky rakouské a pruské. Prusové tehdy v sice krvavé, ale jinak nepříliš známé bitvě zvítězili.
pátek, 3. dubna 2009
Otvírání zahrádek
Zdá se, že nejenom vláda, ale i zima to má spočítané. Přízemní mrazíky střídají přízemní vedýrka a zahrádky u hospod, kvelbů, náleven, výčepů a restaurací se probouzejí k životu. Dnes poprvé jsem na jedné takové obědval a bylo to věru příjemné, tedy až na tu drobnost, že spolu se zahrádkami se probudily i vosy. A pravda, radost mi trochu kazí i obava, že jaro letos jaksi nebude a spadneme po hlavě rovnou do léta, což má sice pro muže v českých zemích, které tradičně oplývají strdím, nikoliv však cudností, své nezanedbatelné výhody, žel i nevýhody, zejména je-li vám žíti v betonové džungli, jakou je Stověžatá.
Nicméně, abychom při pátku nebyli trudomyslní, nabízím píseň rozvernou a příhodnou:
středa, 4. března 2009
[LINK] Jde o i bez nás
Případný zánik lidského druhu (ke kterému pracujeme úsilím hodným ušlechtilejšího cíle) nemusí nutně znamenat zánik života jako takového, ba co víc, příroda si s přehledem poradí s tím, co tu po nás zbude. Vizte článek Svět bez nás – jak zanikají budovy. Obdobný článek s takřka totožnými závěry vyšel před časem (sedmi osmi lety) v časopise Vesmír. Je pozoruhodné, jak pomíjivá je naše slavná, pyšná a do sebe zahleděná civilizace.
středa, 11. února 2009
Věda a věda
Rozdíl mezi vědou a Vědou je v tom, zda „slouží", nebo „vládne." Práce v laboratoři, pokusy, pozorování, výzkum – to je věda. Pokud ovšem nějaký partikulární poznatek, či nějakou zákonitost prohlásí za „univerzální pravdu" a za podstatu světa a této pravdě vše podřizuje, vše skrze ni vykládá a přitom potlačuje a deformuje vše, co je s ní v rozporu, nebo je jen schopno ji zpochybnit, pak je to Věda.
úterý, 27. ledna 2009
Čest jejich památce
Dnes, krátce po oběde, nás opustila moje data. Stala se obětí vražedného šílenství, které znenadání zachvátilo operačního systému (výrobce myslím netřeba jmenovat) na mém notebooku, jež dílem zcela zničil a dílem poškodil nezanedbatelnou část souborového systému. Za své vzaly dokumenty (hlavně ty psané pro blog), empétrojky a co mne nejvíce mrzí, kolekce RSS fýdů, které jsem sledoval. Pláč, křik a nadávky jsem obstaral sám, vás žádám o symbolickou minutu ticha.
čtvrtek, 22. ledna 2009
Budoucnost patří levákům
Není daleko den, kdy diskriminace levorukých bude jen nepříjemnou vzpomínkou. Hegemonie praváků pomalu, ale jistě eroduje, dokonce shora. Po leváku Billu Clintonovi se čerstvě stal americkým prezidentem další levák – Barack Obama.
pondělí, 22. prosince 2008
Tip: jak se snadno a rychle zbavit závislosti na internetu
Je to až trapně jednoduché: stačí si pořídit ADSL od O2. Těžko se totiž můžete stát závislými na něčem, co více než půl dne v kuse nefunguje. A to nepočítám nepředvídatelné každodenní výpadky v řádu minut. Tímto děkuji na Brumlovku za vzornou demonstraci chování monopolisty a empirický důkaz neplatnosti tvrzení, že to by u soukromníka stát nemohlo, protože mu na zákaznících záleží. Maximálně tak na těch, kteří chtějí (a mohou!) přejít k jinému dodavateli, nebo na těch, kteří platí opravdu hodně. Což není můj případ. Mohu sice změnit firmu, která mi bude posílat faktury, ale dráty, dráty budou pořád od „Kyslíků."
A tím jsem doufám dostatečně jasně vysvětlil, proč jsem nereagoval na nic a na nikoho. Nebylo jak. Zítra to (doufám), napravím.
pondělí, 22. září 2008
Když se to uchopí za druhý konec...
čtvrtek, 3. července 2008
Akce „Lízinka“ odvolána
Provádění akce „Lízinka" (zasvěcení vědí) je z důvodu nedostatečné personální kapacity (nejsou lidi, dokonce ani já – mám dovolenou; tomu se říká blamáž) až do odvolání pozastaveno (fakticky zrušeno, ale takhle to nezní tak definitivně). Rovněž mozková bouře (čili brainstorming) nedosáhla očekávané intenzity a zůstala daleko pozadu za populární Emmou. Než aby „Lízinka" skončila jako „plácnutí do vody," to je lepší ji v tichosti odvolat, odložit, pozastavit, přeložit. Nedá se svítit, ale nemůže být každý den posvícení. Zatím můžeme alespoň individuálně močit kolosu na jeho hliněné nohy. Nenechme se odradit tím, že jsou obuty v okovaných botách. Hlína je pořád hlína.
sobota, 21. června 2008
[LINK] Ohrožuje spuštění LHC naši existenci?
Před časem zde v rámci diskuse zmiňoval Hawk odkaz na článek o kvark-gluonovém plazmatu. Na něj velmi vhodně navazuje článek Ohrožuje spuštění LHC naši existenci? (LHC = Large Hadron Collider), který se snaží vyvrátit některé obavy z toho, že experimenty provozované v CERNu mohou vést až k zániku světa.
Asi nejznámější obavou je ta ze vzniku černé díry, která by následně pohltila Zemi. K tomu by, stručně řečeno, dojít nemělo, protože i když při nějakém experimentu černá díra vznike, bude to mikroskopická černá díra se zcela minimální hmotností. Navíc většina takto vzniklých černých děr okamžitě opustí Zemi, protože budou mít při svém vzniku rychlost převyšující rychlost únikovou. A konečně, i když vzniklá mikroskopická černá díra bude zachycena v prostoru Země a bude se pohybovat její hmotou, bude docházet ke kolizím jen velmi zřídka (nezapomínejme, že většinu hmoty tvoří prázdný prostor mezi částicemi), a i když při každé kolizi "spolkne" částici, s níž se setká a zvýší tím svoji hmotnost, bude tímto způsobem růst na hmotnost, která by mohla být pro Zemi kritická, déle než je dosavadní stáří vesmíru.
středa, 14. května 2008
Poslanecký výlet?
Včera, když jsem čekal na autobus, míjela mne kolona čtyř autobusů v doprovodu zhruba stejného počtu policejních vozidel a jednoho antona. Autobusy byly civilní, první z nich byl rovněž obsazen civily, do dalších nebylo pro tmavá skla vidět. První a jediné, co mne napadlo bylo: poslanecký výlet. Kdo jiný by jezdil v takovém počtu a s takovou parádou? Nebo to byla onačejší výprava? Nebojte se spekulovat, fantazii se meze nekladou. A když už v tom budete: v Praze je občas k vidění kolona několika policejních vozů a dvou bílých, neoznačených náklaďáků, vybavených ovšem modrými majáky. Když je potkám, nemám z nich dobrý pocit. Co jsou ti čerchmanti zač?
pátek, 25. dubna 2008
Veselá mysl půl zdraví
Jedno přísloví říká veselá mysl půl zdraví, a druhé k tomu dodává čistota je půl zdraví. Z toho logicky plyne, že budeme-li se smát v koupelně, budeme zdraví celí. To je velice důležité zejména v situaci, kdy se zdravotnictví transformuje ze systému péče o zdraví všeho lidu na systém zajištění zisku pro zdravotní podnikatele a péče o ty, kteří budou moci dovolit za péči platit. Těm ostatním zbývá jen to chcípání po čekárnách, po kterém pravicoví věrozvěsti tak roztouženě vzdychají.
čtvrtek, 20. března 2008
[LINK] Český turista: Co jsem zažil při bojích v Lhase
Způsob, kterým česká média referují o vztazích Číny a Tibetu, je zcela v zajetí romantizujícího klišé o zákonně dobrých spirituálně založených tibetských buddhistech na straně jedné, a zákonně zlých materialistických čínských komunistů na straně druhé. Proto je jen ku prospěchu věci, když někdy toto stereotypní podání uvede na pravou míru, jako to učinil Zdeněk Jehlička ve své zprávě Český turista: Co jsem zažil při bojích v Lhase.
neděle, 16. března 2008
[LINK] Připravenost na kolaps
Text Dimitrije Orlova Připravenost na kolaps (kompletní pdf a anglický originál; existuje i jako kniha) je zamyšlením se nad možným scénářem kolapsu USA ve světle zkušeností kolapsu SSSR, přičemž o tom, že ke kolapsu USA dojde, není pochyb. Otázkou zůstává jedině kdy se tak stane. A řada indicií naznačuje, že to může být již brzo.
sobota, 23. února 2008
Klausmarillion
Příběh volby prezidenta v parodii na dílo J.R.R. Tolkiena. Převzato odsud, publikováno na základě Alesovy generální licence.
čtvrtek, 24. ledna 2008
K tomu mi dopomáhej Bůh
Je přísaha zakončená slovy „k tomu mi dopomáhej Bůh" závazná i pro ateistu? A má přísaha na Bibli větší cenu, než přísaha na jízdní řád? To jsou otázky, které mi čas od času přijdou na mysl. Naposledy mi je připomněla přísaha při nabývání občanství Spojených států amerických, kterou skládal i kandidát na úřad českého prezidenta Jan Švejnar.
sobota, 22. prosince 2007
Soudruh
Pro odlehčení v čase vánočním úryvek z dětské encyklopedie, vydané kdysi před lety (přesný rok neznám, neb desky i s tiráží pohltil čas a generace čtenářů).
pátek, 30. listopadu 2007
Argonante, zde je má odpověď
Před časem jsem po krátké slovní přestřelce v této diskusi slíbil Argonantovi, že mu odpovím na svém blogu. Nuže Argonante, zde je má odpověď. Já jsem tučně, vy kurzívou.
neděle, 25. listopadu 2007
Slet modrých ptáků v apokryfu pana Skogena
Pod zprávou o dění na kongresu ODS na Aktuálně.cz se v komentářích objevil apokryfní referát a akci z pera člověka, který si říká Skogen. Byla by věčná škoda, kdyby tento skvost lidové slovesnosti zapadl, proto jsem nezaváhal, dotyčný text ruče ukral a zde vám jej nabízím:
čtvrtek, 1. listopadu 2007
Jak se vyvinula situace kolem podivných transakcí na účtu hnutí NE základnám.
Jak se vyvinula situace kolem podivných transakcí na účtu hnutí NE základnám.
pondělí, 22. října 2007
Sabotáž na účtu NE základnám?
Kdo vkládá na účet hnutí NE základnám padesátníky v hotovosti? A proč? Pátrání může začít.
pátek, 24. srpna 2007
Requiem za Dušana Třeštíka
Ve věku 74 let zemřel tento týden přední český historik Dušan Třeštík. Český národ v něm ztratil jednoho z těch mála, kteří vysoko nesli prapor vzdělanosti. Ač historik raného středověku, nežil Třeštík ztracen ve světe zažloutlých pergamenů a fragmentů zapomenutých legend, ale jak svědčí například jeho komentáře v časopise Dějiny a současnost, nebál se aplikovat historickou zkušenost na naši současnost a uváděl v život heslo „historia magistra vitae" Třeštík byl skvělý vypravěč a jeho historické práce se čtou jako detektivky, o to napínavější, že jejich příběhem není fikce, ale skutečnost.
Třeštík byl jeden z těch, kdož dokáží dát smysl a hrdost i národu jako jsou Češi, kteří si jinak libují v rytí držkou v zemi, poklonkují před každým kdo chrastí váčkem či haraší zbraněmi a se zvráceným potěšením se ochotně mění v onuci, se kterou si každý přivandrovalý válečník může vytřít prdel. Třeštík takový nebyl. Nebál se myslet, nebál se nacházet souvislosti, nebál se odhodit starý balast a přinášet nová řešení a nové výklady. Třeštík šel vždy až k jádru věci, nezůstával na povrchu, byť by to bylo sebevíce pohodlné. Nezbývá než doufat, že prázdné místo, které po Třeštíkovi zůstane v české kultuře, bude rychle zaplněno. Ovšem někým stejně kvalitním, ne rychlokvašeným „odborníkem" s povrchním myšlením, jehož jedinou kvalifikací je schopnost dostatečně oddaně opakovat „ty jediné správné" myšlenky „těch jediných skutečných autorit."
Kéž bychom měli více Třeštíků než parlamentních křiklounů či sterilních televizních celebrit.
P.S. (26.8.2007) Úmrtí D. Třeštíka reflektovala celá řada novinářů i blogerů – a všichni vyjadřovali smutek nad ztrátou velkého ducha a vzdávali mu hold. To pro mne bylo veliké překvapení, neboť to svědčí o tom, že vzdělanost a kritické myšlení snad nejsou v Čechách ještě opovrhovány v takové míře, jakou naznačuje běžná produkce masmédií a obecná pokleslost zejména politické kultury.
čtvrtek, 27. dubna 2006
Černobyl – hrozba, nebo výzva?
pondělí, 3. dubna 2006
F1 aneb noticka motosportovně-mediální
sobota, 3. prosince 2005
Vánoce nebudou, Ježíšek se zastřelil
pátek, 2. prosince 2005
Důkaz o existenci Krakonoše podán
Do jisté míry pokračuji ve včerejší filipice proti Vánocím. Dočetl jsem se dnes v novinách, že na Staroměstském náměstí v Praze se budou moci lidé potěšit společností licencovaného Krakonoše (sic!). Tak by mne zajimalo, kdo takovou licenci může vydat? Nejspíše Krakonoš sám. Z toho by potom plynulo, že musí existovat, protože pověra by přece nemohla podepsat smlouvu. Jak by držela pero? Nebo to za něj podepsal jeho přítel a manažer Trautenberk? A za svědky šli Anče, Kuba a Hajnej?
Je s podivem, s čím vším se dá dnes kupčit. Ne se zbožím, dokonce ani s myšlenkami, ale s pouhými slovy. Schválně si všimněte, až budete něco číst, kolik slov v textu má u sebe připojeno ®, ™ a další komerční brebery. Třeba taková pohádka a malém kouzelníkovi. Jméno raději zamlčím, abych nemusel čelit žalobě ze zenužití značky.
Jsem zvědavý, jak daleko je doba, kdy bude licence a povolení na všechno. Chceš strávit večer s vlastní ženou? Kup si licenci na orgasmus. Nezapomeň také na jednu pro ni a pro sebe povolenku na ejakulaci. A ta pokuty, co budou muset zaplatit pozůstalí až zemřu a vyjde najevo, že jsem na smrt neměl příslušnou licenci... Nebo takové infarkty, těch je. Ty si patentovat, to by byl zlatý důl. A určitě by patentovat šly, patentové úřady odmítají pouze dva druhy vynálezů: tunel do Anglie a perpetuum mobile.
Čekají nás zajímave časy...
úterý, 15. listopadu 2005
Velký Kormidelníku, změňte kurz
úterý, 8. listopadu 2005
Dům hrůzy
Včerejšího dne mne jakási záležitost zavedla do domu v ulici Politických vězňů číslo popisné 9 v Praze. Ten dům tam stojí už drahně let a já o něm vím. Jenom jsem nikdy neměl potřebu do něj vstupovat. Co bych také dělal na ÚV KSČM, že? Jenže Strana zeštíhlela a ÚV asi taky. Tím si vysvětluji, že některé z prostor domu jsou pronajaté různým firmám, jako například společnosti Ticket-Art, cíli mé výpravy.
Svoji misi v Ticket-art jsem dokončil úspěšně a lístky na kulturu si odnesl s sebou.
Ten dům však ve mě zanechal silný dojem. Nikdy jsem proti KSČ(M) nic neměl a dnes módní póza nenávisti ke komunistům mi mic neříká. Ale jestli sídlo strany něco vypovídá o ní samé. tak si na KSČM začnu dávat pozor. Z toho domu jsem viděl jenom část a děsím se toho, že to byla ta lepší. V té stavbě je cosi přítomno, přímo hmatatelný genius loci. Temná, pomurá budova. Přestože ve vzduchu není nic cítit, vidět je všude kolem. Nikotin, dehet. Je jasné, že v té budově strávili celé generace úředníků pitím kávy a kouřením. Ale jakých úředníků – dělníků vytržených od soustruhu a dosazených na manažerské pozice. Strana řekla Pojď a oni šli. Bez vzdělání, bez kvalifikace, lapení v kancelářích a před sebou práci, která jim nic neříká. Sedí, kouří, čekaji, plní instrukce a kouří. Bez zájmu, bez iniciativy.
Jestli je ta strana tak temná jako její sídlo, budu si na ně muset dát pozor.
úterý, 26. dubna 2005
Nebohý pan premiér
pátek, 18. března 2005
Máme Dalimila v latině
čtvrtek, 10. března 2005
Jak je psáno v Koránu, nejlepší je to po ránu
pondělí, 14. února 2005
Saudská Arábie, náš vzor
úterý, 30. listopadu 2004
Všem přítomným: toto je nouzové hlášení
čtvrtek, 25. listopadu 2004
Než zapojíte do celonárodní hysterie kvůli Tatrám
Než zapojíte do celonárodní hysterie kvůli Tatrám, přečtěte si, jak se k tomu staví Hnuti Duha. Zapřemýšlejte si, než dáte zase někomu vydělat (třeba našim mobilním filantropům).
středa, 27. října 2004
Proč se lidé zabíjejí?
úterý, 26. října 2004
Tantalova muka čtenářova
úterý, 12. října 2004
Delta sex 24%
pondělí, 30. srpna 2004
EU na olympiade
pátek, 27. srpna 2004
Pažout se ztratil!!
čtvrtek, 26. srpna 2004
Máme doma Pažouta
středa, 25. srpna 2004
EU, USA, Čína …
středa, 18. srpna 2004
Kuriozní soutěže olympijské
