Tribun

Stamiliardy korun. To je o dva řády více, než kolik se vláda zdráhá dát na platy lékařů, je to mnohonásobně více, než kolik se ušetří snižováním platů a drastickými škrty sociálních dávek. Jak s takovou sumou vláda naloží? Použije ji na investice do infrastruktury, do vzdělávání, na vědu a výzkum? Nebo je použije na reformu důchodů místo sociálně necitlivého zvyšování DPH? A co státní dluh, který údajně představuje natolik fatální problém, že je pro jeho řešení třeba omezit lidská a občanská práva (omezování přístupu ke zdravotní péči, omezování dostupnosti vzdělání, zavádění prvků nevolnictví do pracovního práva). Co takhle ty peníze z povolenek použít na jeho alespoň částečnou úhradu? Nebylo by efektivnější, než zastrašovat veřejnost falešnými složenkami na cizí dluh?

Ale je zde ještě možnost ty peníze prostě rozfrcat. Rozpustit je ve státním rozpočtu a pak je rozfrcat v rozmanitých tunelech, rozfrcat je v cinknutých výběrových řízeních, rozfrcat je v předražených veřejných zakázkách, rozfrcat je v outsourcingu a nákupu konzultačních služeb, nebo je rozfrcat v arbitrážích.

Existuje celá řada způsobů, jak s penězi naložit tak, aby z nich veřejnost nic neměla a ony plynule přetekly do kapes pletichářů, korupčníků, podvodníků a příživníků a dalších příslušníků elity. Peníze vyšumí, privilegovaní se pomějí a národu zase zbudou jen oči pro pláč, a to ještě bude moci mluvit o štěstí, že za těmi stamiliardami, které by bohatě vynahradili drastické a krátkozraké škrty, nezůstanou nové dluhy a nové arbitráže.