Tribun

[1]  A ted si venmte, tribune, ze tenhle kousek je v Americe povazovan za vrchol levicackeho poselstvi. Clena Tea Party byste na nej dostal jen pod prislibem prevodu jiste financni castky na jeho konto.

[2]  S nějakým poselstvím hollywoodského filmu bych si hlavu nedělal! Ti šmejdi jsou schopni natočit film (a vydělat na tom) o tom, jak šmejdi natáčí filmy (a vydělávaí na tom) o natáčení filmů (a vydělávání na tom) jinými šmejdy - když tam bude dost triků a nějaký tklivý osobní příběh, nacpaná kina budou brečet a všichni budou spokojeni.

[3]  Milý Tribune, co třeba tohle: Globální oteplování, bionafta, fotovoltaika, depopulace, ... konečné řešení? Mají z toho víc Kellerovy "diskrétní elity" nebo ti ostatní?

[4]  Slavoj Žižek napsal o Avataru zajímavé čtení - http://www.literarky.cz...-za-sexem

[5]  Spektákl.

[6]  No dobre, jasné, všetko pravda - ale veď ten film sa ani ako žiadne veľké umelecké dielo netvári, nehovoriac už o akomsi objavovaní nových právd. Ale keď si vezmeme, že je to snímka cielene vytvorená ako kasový trhák, potom jeho neobjavné posolstvo náhodou vyniká celkom dosť. Ono si totiž ten kasový trhák pozreli milióny Američanov, ktorí by sa ku kritike "bielej euroatlantickej civilizácie" inak jakživ nedostali. Všetko jednoducho záleží na očakávaní: na to, že na tento typ filmu ide človek ako na bezduchú zábavu, to má ešte ducha dosť a dosť.

[7]  na tento typ filmu ide človek ako na bezduchú zábavu, to má ešte ducha dosť a dosť.

Ja bych tak optimisticky nebyl, pane Polaku. Klidne je mozne, ze kasovni stranka mela 2 polozky: americkou lidovou a americkou intelektulni ("Allenovskou") + evropskou.
Ta prvni byla "modre ksichty, jako zive", druha pak "vsichni jsme lide, city jsou silnejsi nez penize").
Pred hodinou jsem se dovedel, ze nejvetsi kulturni udalosti planety bylo letos finale Superbowlu, takze opatrne s tim vapnem :o).
Americka kultura je "mobilizacni", tedy jde spise o propagandu a ackoliv je to prez ocean coby kamenem dohodil, s beznym Americanem si bezny Evropan normalne nepokeca. Takzi i onen vyse uvedeny odkaz na Zizka (dekujeme) je take treba brat s rezervou, multikulti zacina byt mrtva i ve filmove kritice.

[8]  "..Ono si totiž ten kasový trhák pozreli milióny Američanov, ktorí by sa ku kritike "bielej euroatlantickej civilizácie" inak jakživ nedostali..."

Podle mne jde dílům jako je Matrix nebo Avatar hlavně o to, podchytit včas a preventivně ty, co by se k té kritice po nějakých životních zkušenostech dostali a pak by svými vyzrálejšími osobnostmi mohli pro onu civilizaci představovat reálné nebezpečí, a nacpat jim do hlavy a do podvědomí naprosto nereálné vzorce, které je spolehlivě zpacifikují či svedou do nějakých slepých kanálů. Avatar je téměř nezastíraným halucinogenním blábolem, adresovaným tomu v našem podvědomí, co mají elity už dávno dobře zmáknuté.

[9]  Ehm, asi nejlépe to pro mne vyjádřil pan Winter. :-)))
Pěkný večer vespolek.

[10]  Cisty spektakl si rozhodne nemuzou dovolit.
Hollywood a CIA:
http://www.informaworld.com...34990

"Wir können es uns heute nicht mehr leisten, mit solchen Themen unseren Spaß zu haben – dafür steht zuviel auf dem Spiel."
http://www.stern.de...t-556379.html

"In his current assignment, Mr. Brandon is a Senior Operations Officer assigned to the Office of Public Affairs where he serves as the official Agency liaison with the film industry."
http://schema-root.org...e_brandon/
Soudruh Brandon, stycny dustojnik CIA pro filmovy prumysl.
Rekrutovani agentu skrze televizni serialy:
http://www.cbsnews.com...1364.shtml
Kupodivu, soudruh Brandon byl zase u toho :o)

[11]  10 -Vliv Matrixu se myslím projevuje i na dění okolo Wikileaks. Revoluční potencionál chytrých hlaviček je sveden do bezpečných vod kontrolovaných psyops typu Wikileaks.

[12]  O tom psal uz hezky Landovsky. V jednom konspiracnim byte, ve spizi, visely dva salamy: ten lepsi pro "kmenove" cleny disentu, ten horsi pro svedene chytre hlavicky.

[13]  Bohuzel, je to jen okopirovana (vyborna) povidka od Poula Andersona "Call me Joe", jinak tez cesky "Jmenuji se Joe". Kdyz jsem slysel, o cem bude Avatar, tak jsem si rikal: vyborny napad, Cameron natoci filn na motivy te povidky. No jo, jenomze on Andersona nikde nezminil ani jako inspiraci.

http://en.wikipedia.org...ll_Me_Joe

[14]  Pro mě je spíše zprávou dne fúze Huffington Post s AOL. RIP pro další levicové a alespoň trochu se z běžných vzorců mainstreamu vymykající médium.

Kdy si Morganové, Rotschildové a Silversteini po těch fyzických koupí i úplně všechny informační zdroje? A kdy vypnou internet jako zbytečné a otravující médium?

P. S. Avatar, jakkoli po technické stránce (až na to ničemné 3D) skvělý film, námětem a jeho uměleckým zpracováním nijak nevybočuje z holywoodských klišé. Kdo z vás, kdo jste jej viděli, by na něj šel podruhé?

[15]  [1] Z pohodlí Evropy to vypadá, že zejména pro čajovníky je levičáctvím vše, z čeho nečouhá alespoň kousek nacismu jako sláma z bot.

[16]  [2] Vodníku, ono nejde ani tak o to, co chtěli "tvořiči" sdělit, jako o to, co já jsem si z jejich počinku vzal. A z tohohle počinku jsem si nevzal nic.

[17]  [3] Nerozumím, Maxime... Tohle jste v tom filmu našel, nebo jak to souvisí? Ale jinak samozřejmě máte pravdu, na otázku "komu to prospívá?" je v případě vámi zmiňovaných "výdobytků" jasná odpověď.

[18]  [6] Michaeli, já bych naopak řekl, že Avatar je přeceňovaný, že v něm lidé hledají něco, co v něm není, a snad ani být nemělo. Ale nacházejí to, protože je tak polopatický, nic není třeba složitě hledat, vše je k dispozici v instantní podobě.

[19]  [8] Matrix byl výrazně radikálnější. Sice také polopatický, ale mnohem více znepokojivý, nejméně o krok dál od bezpečí systémové konformity. Avatar je jen takové rétorické cvičení z nedělní školy.

[20]  [13] Ne, že by to nebylo možné, ale nebyl bych apriori tak přísný. Každý nečte vše a na tom, že dva lidé vymyslí obdobnou věc či příběh, není nic divného. Ale vzhledem k tomu, že mne Avatar neoslnil, tak mne ani příliš netrápí, že je to možná plagiát.

[21]  [14] Takovéhle zázraky dokáže jenom trh a papež :-)

"Kdo z vás, kdo jste jej viděli, by na něj šel podruhé?" To je myslím zcela zásadní otázka. Já za sebe říkám, že ne. Přitom třeba na takového Jamese Bonda (některého), bych klidně po druhé šel (či spíše se na něj podruhé podíval, jít 2x do kina na stejné film mi přijde superúchylné).

[22]  Ve filmu už se nic nového vymyslet nedá :)

[23]  [4] Toho Žižeka jsem četl už kdysi a i tehdy mi přišel poněkud přitažený za vlasy. Žižek je přesně příklad toho, o čem jsem psal[18]: našel něco, co není. Nic proti, jenom se nehodlám tvářit, že to tam vidím také, když to nevidím.

[24]  [10] Saxi, na tom není přece nic divného, to věděl už Goebbels, že film pro propagandu nedocenitelný.

Exkluzívní vztahy s Hollywoodem má třeba i takový Pentagon. Onehdá o tom byl i dokument v TV, původem snad z BBC. Mechanismus je prostý: pokud chce Hollywood půjčit například tanky, torpédoborce či kompars, musí natáčet tak, aby to vyhovovala Pentagonu, tj. americký voják je hrdina a patriot a osvoboditel a nepáchá válečné zločiny a tak dále a tak všelijak podobně. Například tam popisovali příklad, kdy z nějakého spektáklu z války v Tichomoří byla na přání Pentagonu vystřižena scéna, jak americký voják okrádá mrtvého Japonce.

[25]  [8] Film jako proaktivní kanalizace sociálního pnutí a frustrace mas? To je zajímavá myšlenka. A myslím, že nikoliv nereálná.

[26]  Tribune 25 - jde nejen o podchycení mas, ale paralelně i potencionálních vůdčích osobností. Pokud je nějaký potenciálně skutečný "Mesiáš" včas (ještě v dětském věku) zblbnut Matrixem nebo Avatarem, je prakticky zneškodněn. U takových filmů je mimořádně důležité nejen prvoplánové, ale hlavně podprahové sdělení.

[27]  PS
Samozřejmě by to na chytré hlavy nefungovalo, kdyby to nebylo svým způsobem geniální. Např. Marix podle mne funguje proto, že na úrovni symbolů popisuje Systém celkem věrně. Zavádějící je až jeho "návrh" na řešení tohoto problému - to naopak Systému slouží.

[28]  [3] Mám jen obavy z toho, že podobná díla v příjemcích posiluje myšlenky všeobecného antihumanismu.

Většina lidí si myslí, že "liberální reformy" dopadnou především na ty druhé, a okázale proto demonstrují svou loajalitu k těm, v jejichž zájmu se "reformuje". Stejně tak lidé ochotně přijímají myšlenky, že lidstvo je zhoubný mor na těle universa, a okázale hlásají nutnost "omezit nadměrnou expanzi". I když uskutečnit toto "omezení" by prakticky znamenalo holokaust v celoplanetárním měřítku.

[29]  ... stačí porovnat ideovou náplň Avatara s třeba takovým "Der ewige Jude".

(A to se nechci šířit o možném skutečném důvodu, proč je promítání "Věčného Žida" v našich končinách zakázáno.)

[30]  Tribune [23], to je právě o tom, kde to našel, v jaké vrstvě. Jestliže morální kazatelé, kteří sají moudrou z jakési primární roviny příběhu (tj. hlásají přesně ta polopatická moudra, která tam scénárista jakože fakt drsně "zakódoval") působí směšně, pak to neznamená, že Žižek pracující v rovině "podvědomí" díla kecá taky blbosti.

Osobně tomu říkám symptomické poselství díla: do jakéhokoliv výtvoru je zakleto nejen to, co autor přímo zamýšlel, ale i "duch" doby, její představy nebo traumata. Jako každý mluvící se pak i autor může nevědomky "prokecnout".Ta pravděpodobnost je zvláště vysoká u brakových filmů (jako je třeba i Avatar), které nepodléhají tak přísné intelektuálně filozofické cenzuře jako umělecké filmy.

V mimoděčné výpovědi o své době je brak paradxoně mnohem pravdivější než umělecká "svědectví" nejvyšší úrovně.

Ten samý Žižek pak na základě proměn nestvůr v hororech vyvozuje na společného společenského nepřítele. Cizáčtí, kulturně homogenní, masoví a s lidství (tedy americkou kulturou) neslučitelní Marťani ve filmech z 50. letech znamenají obraz cizích Číňanů či Rusů, kdežto monstrum vyrůstající z těla člověka (Vetřelec, Věc) zachycuje nepřítele společnosti, který vyrůstá z jejího nitra (americké nadnárodní korporace). Myslím, že o tomhle už tu mluvil i sax.

osobně si myslím, že jedině odhalení dobově "symptomických" aspektů braku nás brání na jedné straně před falešným vědomím neškodné zábavy a na straně druhé i před jeho zbožštěním typickým pro postmodernu.

[31]  [30] Hm, pane Wintře, to je zajímavé, co píšete - jen si nejsem jist, zda vás dobře chápu.
Jaké, prosím, symptomické poselství v sobě skrývá dejme tomu klasická harlekýnka? Nebo, ať zůstaneme v rovině pánům bližší, třeba výrobky pana Haileyho?

[32]  No, pokud se nepletu, tak zlatý věk harlekýnek spadá do údobí uťápnutých vykořisťovaných žen v domácnosti, to by leccos vysvětlovalo... asi bude srozumitelnější říct, že ze zaměření "únikové" (nejen) literatury můžeme velmi snadno vyvozovat rubovou stranu "ducha doby".

Hailehyho bohužel neznám.

[33]  Já bych chtěl zase vidět Menzlovo "Kdo hledá zlaté dno". Pan režisér se asi za tento film stydí.

[34]  Aha, tak to jo, už chápu. Díky, pane Wintře.

[35]  No, XY, není nad to nepsat vcelku banální myšlenku tak zašmodrchaně, až vypadá originálně .)

[36]  Ano, Wintere, mluvil jsem o tom a zobecnil to na mytus monstra, hybrida mezi clovekem a veci, tedy ani cloveka- ani veci.
Zizek do sve kritiky vklada prekvapive mezikritiku Titanicu a dobre dela, jeho postrehy jsou povytce politicke a to i ve smyslu psychologickem, ve kterem prisuzuje konani hrdinoy motivace tridni (ponizeni a vzdor).
To je take neco, cemu ne uplne rozumime. Trebas ekonom Keynes byl vysoce tridne smyslejici clovek (zaobalene se rika "elitarsky") a spousta pametniku uvadi, jak hluboce tridne byla rozdelena jeste povalecna Anglie (to na nas dycha trebas ze Zvetseniny od Antonioniho).

Ono symptomicke cteni svadi k jednoduchosti a chytaji se ho rychle kdejaci propagatori freudismu, koncici ve svem vykladu v neutesenych zaverech. Ale presto a urcite, kazde dilo (zde filmove) urcite vnimame dvema ocima: jednemi symptomitickymi a druhymi politicko- analytickymi. Zizkovi asi nelze zazlivat, ze to nesplacal dohromady.

U symptomiticke vypovedi, podle meho, neni totiz tolik moznosti a kombinace se vylucuji uz docela. V zasade jde o projekci tlaku okoli (ci spolecnosti), pricemz vznika proste schema, obraz, opakujici se pak po celou generaci.
Dnes je to treba androgynni asexualita, prichazejici k nam predevsim skrze hrdinky, netouzici po sexu a chovajici se jako muzi. Tady vidim neblahy dopad politicke korektnosti a uzkosti, uzavrene v uvaze "kdyz neudelam, nic, nijak se nevyjadrim, bude to to nejlepsi a kdyz to nevyjde, bouchnu do toho".

Zrovna vcera jsem videl Millenium od Stieg Larssona (autor predlohy) a tam je hlavni hrdinka chlapecky vyhlizejici hackerka, jez se na zaver odhodla k sexu timto zpusobem: mlcky prichazi k "obeti":o), vleze mu do postele, rychle vykona akt, oblekne se a odejde, pricemz na odchodu prohodi neco jako "mas uz pripraveny ty papiry na zitrek?"

Ted jen otazka: muze byt onen "duch doby" take pozitivni? :o)

[37]  [33] Mistrale, byl to úlitbový film, jímž si Menzel "vykoupil" návrat k práci. Jednou jsem ho viděl a byla to smutná podívaná, ač Menzel dělal, co mohl. Budovala se Dalešická přehrada a Svaťa Skopal tam nosil fešácký šáteček kolem krku. Ale v barvě to bylo, to zase ano. Chci tím říct, že jste o nic nepřišel, protože to byla taková standardní píseň o budování Díla. Něco jako dávné Pluhařovo Modré údolí.

[38]  A to ma duch doby v zasade dve moznosti:
budto se zjevi jako "kde jsme a kdo za to muze", anebo jako "kde jsme a jak se z toho dostat".

Prva kategorie patri obecne "filmu noir", druha je pak pro nase tema zajimavejsi: vychodisko, ktere nabizi (napr. snatek s bohatym pratnerem) je obvykle to jedine mozne, nejracionalnejsi a nejpravdepodobnejsi (proc by nam take mel nekdo predkladat nejake neschudne reseni).
A presne v tomhle okamziku prijde skepse: to se nemuze stat, ten film je KYC!
A opravdu, s nasim "rozumem" prichazi prozreni, ze nase situace je bezvychodna- a "chybu" svedeme na film. Kyc by se tak mozna dal oznacit jako kolize predstavovaneho s moznym.

[39]  XY

mluvím o tom proto, že na TV Barrandov dávají spoustu vykopávek, ale tomuto se nějak vyhýbají. A já mám pro ty "normalizační" filmy v barvě slabost :)

[40]  A jeste tu jsou genderove rozdily: vsimli jste si take, ze trpaslici na zahrade urazi vice zeny, nezli muze? Asi nemhou ten pohled na tak dokonale dite, ze je dospele, unest :o)
Ainterem zminovane horory z 50. let byly prekvapive rodinnymi filmy, akceptovanymi jak muzi, tak i ale zenami. To ma si co do cineni s valecnym nasazenim zen do vyroby, kde se z nich stala monstra ani clovek- ani vec. Dneska na sci-fi horor nedotahnete zenskou ani parem Lamborghini.

[41]  Jo, mistrale, taky mám jednoho takového poblíž. Co vás na nich tak zajímá, mohu-li se zeptat?
Nostalgii bych u vás moc nepředpokládal.:-)

[42]  XY

tak třeba žánrová vyhraněnost v 70. létech. Je jasné co byla komedie, detektivka, pro děti atd. Řemeslné zvládnutí. Zvláštní kapitolou je filmová hudba. Mám rád Zdeňka Lišku, Petra Hapku aj.

[43]  [38] Saxi, ale tužba či přání je přece vždy v konfliktu s realitou. Jinak by ty subjektivní stavy nevznikly. Jsem-li přežraný a přepitý mám zjevně jiné tužby než hladový a žíznivý. Pubertální jinoch sní o setkání s nymfomankou, setká-li se s ní, hledá záhy únik... Kýč myslím také sugeruje představu dokonalého=nekonečného řešení (uspokojení) na věčné časy. Ostatně: A jestli neumřeli, žijí tak dodnes. :-)
Ale omlouvám se, už tady dnes nebudu.
Pěkný večer vespolek.

[44]  Jen jestli vas spise nedrapnul duch doby, mistrale, ztraceny raj detstvi :o)
Oni soudruzi museli tehdy hodne pridavat a vylepsovat, ba az idylizovat. Pred mesicem jsem si znovu otevrel Svejdovu havarii a uplne jsem se rochnal blahem.

[45]  Díky, mistrale. Zdeňka Lišku jsem si zapsal do paměti poprvé na Markétě Lazarové, což je jiná "věková" kategorie, Hapka dělal myslím hudbu ke Krásce a zvířeti?
Toho mého známého milovníka filmů 70. let zase láká jejich "kouzlo nechtěného".
Pěkný večer ještě jednou.

[46]  "Svejdovu havarii a uplne jsem se rochnal blahem."
:-)))))))))))))))))))))))))))

[47]  Saxi, díky za podněty, podle mě tu otázku ale kladete špatně, dle mého by měla znít takto: "lze pozitivního ducha doby zachytit brakem?"

Jestliže v braku kondenzují všechny možné neurózy, obsese a další vykloubenosti, pak určitě ne. Určitě znáte pocit, kdy si připadáte zavalen brakem, kdy si zoufáte, v jak hlubokém úpadku se lidstvo nalézá! Je to v podstatě paralyzující stav podobný depresi... v braku se, řečeno Žižekovsky .), ukazuje nahé nepojmenovatelné Reálno (všechny harlékýnky v první rovině - žižekovsky "symbolickém řádu" - mluví o lásce, nikdy o zoufalé situaci svého čtenáře), které má podobu děsivého netvora.

Naopak ona "umělecká díla", která jsem před chvíli poplival jako lživá, nám i třeba svým radikálně kritickým tónem dávají nadějí, že onu propast braku lze nějak překlenout. Určitě každý tady zažil nějaké to "okouzlení" dílem.

Je to krásný dialektický veletoč: kupředu se posunujeme lží uměleckého díla, kdežto Reálno braku nás drtí.

Ha, za chvíli připravím páně Hausera o chleba .)

[48]  Pane Wintere, vždy znovu mě fascinuje to, jak profesionální i laičtí psychoanalytikové zapomínají na projekci - resp. jak ji vždy dokáží diagnostikovat pouze u druhých (a to už počínaje Jungem a Freudem). Pokud nás naléhavě zajímá úpadek, neuroza a obsese kdekoliv, je to jen proto, že je i v nás. Jinak bychom ji vůbec nemohli vnímat. Občas se mi zdá, že Žižekové a spol. jsou přesvědčeni, že pokud všude uvidí místo lásky netvory a budou o tom hodně nahlas mluvit, že je to osobně před těmi netvory zachrání - empirická pozorování mi to ale zatím nepotvrzují. Už od Maupassanta je nakonec ten Horla většinou stejně dostane.

[49]  XY, ještě připodotknu

točilo se asi 30 celovečeráků ročně, to máme 300 za dekádu. Když jste zmínil Havárii (tuším, že se těm příběhům z chemiček říká Ústecká škola :), tak ta naprosto jednoduchá dějová linka se mi líbí. Myslím, že s vaším známým máme společného koníčka. Něco jako jsou startrekisti.

[50]  Debe, člověče, se tady pokouším vydolovat něco pozitivního a vy mi to tak kazíte .)

Jinak si myslím, že většina psychonalytiků na to nezapomíná: málokdo sám sebe pozoruje tak důkladně jako intelektuálově - což se občas samozřejmě zvrtne v sebestřednost nebo "sebenenávist za chyby druhých".

Ale v outputu, si myslím, to daní jedinci dokážou relativně potlačit. Ale to je zas jen můj osobní dojem, nějak "tvrdě" to podepřené nemám.

[51]  A potom je tu samozřejmě otázka nejen jejich "užrání se", ale toho, co stihnou vykonat, než se užerou, takříkajíc pro blaho obce.

[52]  Napodobne, Wintere: "kupředu se posunujeme lží uměleckého díla, kdežto Reálno braku nás drtí."

To jsem take chtel odpovedet XY [43]:
nahore mluvim o kolizi predstavovaneho s moznym a tim moznym nemam na mysli realitu, ale predstavu o ni.
Vysledkem stretu s realitou je jen zklamani, rozcarovani a jedinou moznosti, jak ji prezit, je zabalit ji do nejakeho zavoje. Kyc je pak "realna" vec, vystavena do nesnesitelnych souvislosti tak, aby se jevila jako "naha", prave bez onoho zavoje. A muze jit jak o brutalni, tak vysoce esteticky pocin.
Brak je vlastne umeni bez umeni- dela, jako by umelost (umelotina, palast) ztvarneni bylo realno samo.

A jeste k vasemu [43] , XY:
V tech vasich pripadech, podle meho, jde predevsim o nenaplneni bytostnych tuzeb (jidlo, chtic), coz je neco jineho, nezli dobrovolna participace na "umelecke hre". K umeni pristupujete s tim, ze to chcete dostat "jako zivy" :o), na rozdil od jinocha, ktery to chce "primo zivy" :o)

Asi nejlepsi ohodnoceni umeleckeho dila udelal kdysi jeden muj kamarad. Sli jsme spolu z kina a on rekl: "Ty vole, tam uplne vsechno sedelo!"

[53]  No než se užerou, pro blaho obce ji zamoří svými projikovanými neurozami a obsesemi, místo lásky nám dovolí vidět jen sex - a to pokud možno radši perverzní - a vůbec, udělají vše, aby odvázali netvory ze řetězů :-))

[54]  Psychoanalytici maji vlastni psychoanalyzu predepsanou jako soucast vzdelavani, takze na projekci rozhodne nezapominaji.
Podle meho by pusobilo velmi zle, kdyby trebas Zizek na jedne strance nejdrive provedl sebekritiku vlastnich perverznich sklonu a v druhe casti se pustil do kritiky, prokladane obcasnymi upominkami na to, ze neni momentalne projektivni. A pokud se vam zda, ze ano, mate mu poslat email na Zizek@projekce.com

[55]  Podívejte se debe, vy asi nemáte šťastnou ruku při výběru autorů .)

Sice nechci míchat dílo a autora do jedné kupy, ale vždycky si vzpomenu na Adorna, jehož knihy jsou pěkně jedovaté čtivo: nicméně jako většina filozofů a spol. se i on vyznačoval neskutečnou mravní integritou - a to je sakra silná hodnota.

Ale to už je tak trochu z ruky.

[56]  Saxi, víte, Žižek se sice takhle "neshazuje" sice na poli psychoanalýzy (kde podobné potlačení sebe sama každý předpokládá), ale rád to zmiňuje stran svého vztahu k establišmentu: kdy on sám tvrdí, že je v podstatě jen koupený autor, že část své radikalit\ prodal za možnost veřejně mluvit, že je taková polospektakulární hvězda. Je zajímavé srovnat to s "liberály", kteří i přes svoji "establišmentovost" o sobě mluví jako nezávislých, svobodných individuích...

[57]  To jsem nevedel, Wintere. Ale v mych ocich ma za to dalsi velke plus. Ale podle meho stejne stoji nad vsemi projekcemi pronikavy duch. Tak, jak nahore pisete, ze kazdy z nas byl nekdy "okouzlen" umeleckym dilem, tak stejne byl kazdy z nas zasazen pronikavosti neciho intelektu pri diskuzi ci cetbe. Pokud narazite na Mistra, jsou vsechny jeho slabe stranky odsunuty na okraj a prestavaji byt dulezite. Zadne sdeleni neni a nemuze byt komplexni, pricemz sire pruniku mezi autorem a prijemcem muze byt velmi uzka a zbytek neni vubec podstatny.
Loucim se a dobrou, diky. (mozna ale jeste najuknu)

[58]  Saxi, nevím, na koho by sebekritika Zizeka působila zle, na mě rozhodně ne. Ale hlavně, prospěla by jemu osobně. Myslím, že není možné nebýt "momentálně" projektivní, realita není nic jiného než naše projekce. Projekce hraje roli už pří výběru povolání (psycholog, psychiatr = diagnoza), při výběru témat, diskuzního prostoru, oponentů atd. To, že je sebekritika prospěšnější než kritika, nemíním nijak špatně, myslím to upřímně.

[59]  [20]No jo, já se asi blbě vyjádřil, ta povídka je ve skutečnosti řekněme psychologická a komorní, jde jen o ten motiv, jinak to nemá s filmem vůbec nic společného. Ale bylo to tady už v 50. letech.

Jinak je to jako Kramerová versus Kramer X Hvězdná pěchota. :)