Tribun

[1]  Proč? Boj za svobodu a demokracii byl očividně úspěšný už jen proto, že se člověk jako Vy (tj. zapřísáhlý nepřítel současného zřízení) může v tomto "zlém kapitalistickém světě" svobodně projevovat, například zde na tomto blogu. Nemám pravdu?

[2]  [1] Svoboda projevování je nám na houby...

[3]  Zcela jistě není... nebýt téhle fešandy, tak třeba tady Tribun dostává do těla na Mírově...

[4]  [3] Galahade, výsledný efekt nějaké činnosti je něco jiného, než její beztrestnost.

[5]  Majiteli klíčů:

Rád bych se Tribuna zastal. Čtu jeho příspěvky dlouho a rád. A neshledávám v nich "zapřísáhlého nepřítele současného zřízení", nýbrž a jedině "zapřísáhlého nepřítele darebáků, hajzlíků a parchantů všeho druhu".

Nechcete, doufám, říct, že současné zřízení a ti darebáci jsou totéž?!

[6]  Takže asi už poslední výdobytek kapitalismu je to, že Tribuna nezavřou, když drštkuje proti režimu? [1]

Dvacet jedna let tzv. demokracie v kotlině je už více než polovina času, který dostali od Boha komunisté. A promarnili ho v ideologickém a etickém marasmu a zločinném nerespektování lidských práv, v pěstování utlačovatelského režimu a ve vyložených ekonomických nesmyslech, což je samozřejmě tragické marnění lidskými silami. Přesto ale nakonec jejich působení byl vidět jakýstakýs pokrok. Jak potom ale nazvat stagnaci a pokles životní úrovně pro osmdesát procent občanů a rozklad společenské morálky a lidských vztahů až na současnou nesnesitelnou úroveň? Ohrožení dostupnosti základních existenčních potřeb a podmínek pro polovinu národa, vše kvůli zločinnému megaprospěchu hrstky vlastníků?

Dnešní BL vypadají tak, že jsem měl dojem, že se na mě zezadu valí padesát metrů vysoká vlna tsunami. Ono to tak horký nebude, hlavně s nápravou tohodle zlořádu, ale o něčem to vypovídá.

[7]  [5] To určitě netvrdím, někdy mám ale pocit, že si to myslí Tribun.
[6] Pokrok bych v komunismu určitě neviděl. Pokles životní úrovně 80% občanů jsem rozhodně nezaznamenal, z čeho tak usuzujete?
A ta hrstka vlastníků? Nepopírám, že privatizace neproběhla zcela ideálně a jistě se na ni nekale obohatilo mnoho darebáků, ale ideální průběh u takto složitého procesu čekal asi málokdo. Ale všichni bohatí rozhodně nejsou zmetci, naopak, spousta z nich se na svou pozici tvrdě nadřela a ještě větší úsilí a nervy je stojí se na ní udržet. Myslím si, že není moc o co stát, já o to tedy rozhodně nestojím.

[8]  [7] - jsem to snad řek jasně, o pokroku za komunismu. S ohledem na potenciál země malý, zaostávání za Západem zjevné, ale pokud chcete popírat, že mezi roky 48 a 88 nedošlo k znatelnému vzestupu životní úrovně občanů, tak nejste zcela intelektuálně v kondici.

A zase křivíte moje vyjádření (já jsem ale na to od pravičáků zvyklej), neřekl jsem, že došlo k poklesu životní úrovně 80 % lidí, jak tvrdíte, ale mluvím o "stagnaci a poklesu životní úrovně", což je jiné kafe.

Proč si to myslím? Inu proto, že neexistuje žádná kvalifikovaná studie, která by život v obou režimech porovnala na vědecké úrovni. Přitom - kdyby životní úroveň stoupla, tak by to byl argument jako hrom. Protože ale nic takového neexistuje a ČSÚ zazdívá nepříznivé informace jak může, Outrata pracoval dokonale, tak je prakticky jisté, že došlo k uvedené stagnaci a pro významný počet lidí i k poklesu životní úrovně. A dochází dál.

[9]  [8] Z čeho usuzujete, že jsem pravičák? (jestli z mých příspěvků, tak křivíte moje vyjádření)

A není mi bohužel stále jasné, jak jsem já pokřivil Vaše vyjádření, prosím proto o dovysvětlení.

[10]  Posbíral jsem několik vyjádření prezentovaných na různých DF a v různých dokumentech. Je to zároveň bilance 21-letého působení vlád ODS a ČSSD a jejich pomahačů co všechno se jim povedlo:
1. Rozprodat většinu největších výrobních kapacit (pivovary, sklárny, textilky, strojírny, automobilky) do rukou převážně zahraničních „investorů“, kteří zpravidla po uplynutí daňových prázdnin výrobu zastavili jako nežádoucí konkurenci jejich zahraničních firem. Část národního majetku rozkrást.
2. Nenávratně zlikvidovat textilní průmysl zaplavením trhu asijským zbožím bez celních bariér, zlikvidovat světoznámý sklářský průmysl, zlaté ruce českých sklářů poslat na pracovní úřady, zlikvidovat tradiční výrobu obuvi, motocyklů, sirek a řadu dalších pro ČR tradičních oborů. Zbourat nebo nechat zchátrat továrny.
3. Nekoncepční, nesmyslnou zemědělskou politikou nechat zdecimovat, stáda skotu, pěstování ovoce, zeleniny a tradičních lukrativních plodin, jako chmel a cukrovka a nahradit je řepkou pro výrobu bionafty. Domácí produkty nahradit dovozem ze států, kde je výroba dotována. Tím zlikvidovat soběstačnost státu v zásobování obyvatel potravinami.
4. Důsledkem této do pekel vedoucí politiky (zčásti hloupé a zčásti promyšlené k vlastnímu prospěchu) vzít lidem práci, vytvořit více než půlmilionovou armádu nezaměstnaných, závislých jen na prázdné státní pokladně. Dopustit i ztráty na životech bezvýchodně nezaměstnaných včetně vražd ze zoufalství. Lidé, kteří nepracují a nevydělávají, nenakupují výrobky a vedou ke krachu další výrobce.
5. Zcela zvrátit morální hodnotovou stupnici člověka. Osobním příkladem politiků vytvořit obecné mínění, že práce je tou poslední možností, jak vydělat peníze. Vytvořit vrstvu zbohatlíků, kteří bez práce žijí lépe, než tvrdě pracující špičkoví odborníci.
6. Zadlužit stát na několik generací 1,4 biliony Kč gigantickými daňovými úniky a nesmyslnými výdaji. Dluh roste každou vteřinu o více než 6000.- Kč. Dopustit zadlužení jednotlivých občanů lživými reklamami a nabídkami půjček. Dojit státní pokladnu předraženými státními zakázkami firem, v jejichž vedení a dozorčích radách sedí bývalí i současní politici. Připravit tento stát k ekonomickému bankrotu. Dopustit finanční oligarchii s diktátem bank, které odírají klienty formou lichvářských úroků zejména hypotéčních úvěrů, nízkými úroky vkladů a naopak zpoplatněním faktu, že jim klient svěřil své peníze pro jejich hospodaření.
7. Dále omezit státní suverenitu. Vyměnit diktát RVHP za dokonalejší diktát EU, jejíž úředníci rozhodují o našich syrečkách, guláši, vinohradech, počtech skotu i tvaru okurek.
8. Z Ústavy státu udělat účelový pamflet, neskutečným množstvím zpackaných a neprůhledných zákonů, vyhlášek a jejich novel docílit legislativní džungle. Dosáhnout situace, že občané nevěří, že se dovolají svého práva. Dopustit nevymáhání práva. Soudy, pokud nejsou zkorumpované, vedou desetitisíce sporů do ztracena. V této džungli trvale rozšiřovat přebujelou administrativu, větší než má např. daleko větší Francie. Tato administrativa se stala soběstačnou a samobobtnající, nezávislá na potřebách obyvatel. Permanentně hrát hru „Škatulata hejbejte se“, při které stále stejní lidé mění posty na různých ministerstvech, aniž by měli šanci alespoň pochopit problematiku resortu, který mají řídit. Jediným cílem občany zvolených vyvolených je udržet se co nejdéle ve funkcích a rychle zbohatnout. Konkrétně po předsednictví EU několik stovek „dočasných pracovníků“ přešla do kategorie zaměstnanců na ministerstvech a centrálních úřadech.
9. Dopustit vyhazování milionů a spolufinancovat přihlouplé a lživé volební kampaně nepřehledného množství politických stran. Dopustit, aby politické pidistrany rozhodovaly o důležitých resortech ve státě cestou svých ministrů, tlupy poradců a „lobistů“.
10. Vymítit pocit odpovědnosti a oddanosti občana ke své zemi. Zlikvidovat armádu pro obranu země a nahradit ji polopolicejními složkami. Z hnízda Varšavské smlouvy se rychle schovat pod křídla NATO, „bránit“ naši vlast v Afgánistánu a jiných pro ČR „důležitých“ zemích.
11. Zlikvidovat výkonné profesionální policejní složky a nahradit je z části zkorumpovanými lidmi, u kterých lze koupit téměř cokoliv, včetně svobody. Dopravní policii zdegradovat na výběrčí pokut, pořádkovou policii na asistenci při rvačkách cikánů, fotbalových fanoušků a jiných nátlakových skupin. Dosáhnout situace, kdy slušní lidé bydlí za zamřížovanými okny, balkony a trezorovými dveřmi panelových sídlišť, zatímco gauneři a zloději se okolo prohánějí v luxusních autech, za bílého dne vraždí beztrestně na ulicích, v lepším případě si užívají na vzdálených ostrovech.
12. Zdraví lidí zdegradovat na byznys vysoce prosperujících farmaceutických firem s osobním podílem některých politiků. Dopustit zneužívání lékařů pro růst zisku těchto firem. Zlikvidovat preventivní dětskou lékařskou péči, zejména zubní. Zavřít řadu nemocnic a poliklinik. Z domovů důchodců, dětských ozdravoven, jeslí a podnikových rekreačních zařízení nechat vybudovat paláce vládních činitelů, ministerstev, bývalé šlechty a cizinců nebo je nechat zchátrat či spadnout.
13. Zdecimovat osobní železniční dopravu, zlikvidovat levnou a ekologickou vodní dopravu. Silniční síť přeplnit drahou a přírodu devastující kamionovou dopravou. Zásadně snížit dopravní obslužnost venkova. Nesmyslným zdražováním jízdného bez ohledu na tržní mechanizmy nabídky a poptávky odradit cestující na železnici a následně zrušit spoje i tratě.
14. Nechat ekologické teroristy brzdit výstavbu dálnic a vodních cest, rozvoj jaderné energetiky, naopak umožnit výstavbu obchodních a montážních kapacit na úrodné půdě, bezhlavě kácet lesy. Obdivované hluboké lesy šumavského i krkonošského národního parku nechat změnit v suché pláně sežrané kůrovcem.

Tento výčet by se dal vyjádřit jednou větou: Republika byla rozbita, rozkradena a zaprodána, a někdo za to musí nést důsledky.

[11]  [4] A to právě není tak úplně pravda...

[12]  Majiteli klíčů a Galahade
ten, tak často používaný a oblíbený, argument o svobodě projevu na stránkách jako jsou tyto (a stovky dalších) bohužel není na místě, coby vyjádření kontrastu s dobou minulou. Do jisté míry může obstát u lidí kteří minulý režim nezažili a nebo u těch co v sobě nemají ani tu nejmenší odvahu "podepsat se" pod svůj názor (za jakéhokoli režimu) a tak si "lebedí v hnízdečku anonymity" které jim internet (zdánlivě) nabízí.
Stejnou "svobodu projevu" jsme si před listopadem užívali po hospodách a kavárnách v míře podstatně větší než jakou je dnes mnoho kritiků tehdejšího režimu ochotno přiznat. "Nadávání na komunisty" bylo snad druhou nejoblíbeněší "kratochvílí" hned po "sportovních komentářích" a "po třetím pívu" byla "rebelů" plná hospoda. Režim to toleroval, protože se tímto necítil nijak ohrožen. Současný režim zaujal stejný postoj, jen ve větší míře než ten předchozí, prostě jen proto že pro své udržení používá jiné "kotvy".

[13]  Ona jedna věc je svoboda nadávat a druhá věc je rejpnout si s cílem něco změnit - i ta tu za minulého režimu byla, a dost velká. Vyžadovalo to maličkost - vyznat se a vědět jak na to, využít oficiálních trendů atp. Opravdu tabu toho bylo docela málo - rozhodně srovnatelně s dneškem.

[14]  hlavní výdobytek byla svoboda slova, které váží míň než nic, a nejrůznější dobytek

[15]  [11] Co na tom není pravda?

[16]  Jakkoliv se mi nelíbí černobílé kydání hnoje na minulý režim (dobře to vyjádřil Petr Uhl ve včerejším Právu), svoboda slova - tak jak tento pojem chápeme - tehdy nebyla. Skutečně nebyla. Pokud to někdo srovnává s dneškem, je to od něj jen póza. Nebo naprostá neznalost.

[17]  A co si za tu svobodu dneska koupíte, vydá to aspoň na dva noclehy pod mostem a svetřík z konťáku?

[18]  Možná to bude tím, že zatím nikdo nepřišel na ta správná slova :-).

[19]  k tématu...
http://www.denikreferendum.cz...ech
http://www.lidovky.cz...es=101106_0

[20]  [17] Nebuďte tak přízemní. Peníze nejsou vše a ne každá hodnota se na ně dá přepočítat :-).

[21]  Kutile [16]
oficiálně byla. Každý funkcionář nebo vedoucí tehdy nezapoměl žádný svůj proslov uzavřít žádostí o "konstruktivní připomíky" média oficiálně oceňovala "konstruktivní kritiku" a kdo dovedl najít ta správná slova, (jak správně píše Janika[18]) ten mohl říci prakticky cokoli, zvláště když je dokázal i vhodně volenými slovy také obhájit. Byla to svoboda slova - tak jak byl tento pojem chápán tehdy.
Výrazně hůře než dnes na tom byli lidé kteří se prezentací svého duševního bohatství živili (učitelé, spisovatelé, textaři... obecně lidi od kumštu) protože ti opravdu byli omezeni/spoutáni ideologií dost brutálně. Ale ani tito lidé to dnes nemají snadné. Dnes se musí (pokud se chtějí uživit, nebo si udržet práci) přizpůsobovat také i když jiným tlakům.

Ale ostatní lidé, kteří nebyli "předposraní" (jak se tomu tehdy říkalo), se tak omezeni necítili. To že jste tehdy nesměl říct veřejně (tím nemyslím v hospodě u piva) "komunisti jsou svině" ještě neznamenalo že jste neměl možnost kritizovat jakýkoli společenský nebo podnikový nešvar.
Jestliže dnes jsou mnozí nadšeni z toho že mohou v diskusích nadávat politikům do volů nebo napsat že současný režim "stojí za hovno" ještě neznamená že je taková "svoboda" k nějakému užitku - ať už tento pojem chápou jakkoli.

Až se současný režim začne cítit svobodou slova ohrožen, tak to rychle poznáte třeba podle toho že se vám najednou Tribunův blog neotevře.

[22]  A některé hodnoty až příliš dobře Majiteli klíčů[20]
http://www.novinky.cz...vyleci.html

[23]  Pánové Klíčníku a Galahade,
připomněli jste mi časy, kdy si občané radovali z vítězství pracujícího lidu takřka manifestačně a naše třídní učitelka nás honila do lampionového průvodu k výročí VŘSR s tím, že je to naše morální povinnost.

Předně, z toho, že režim "A" je vadný žádným způsobem nevyplývá, že režim "B" je bezvadný. Jádro pudla je v tom, že Listopad 1989 neznamenal nápravu, ale náhradu - místo totality politické zde máme totalitu ekonomickou, která je o to zákeřnější, že nepůsobí přímo, ale je zprostředkována "objektivním" trhem.

Komunisté, když chtěli někoho perzekvovat, tak na to museli mít zákon, nebo minimálně lidi - vždy byl někdo, ať již jedinec, nebo nějaký orgán, v důsledku jehož rozhodnutí, které bylo možno identifikovat a kritizovat, k perzekuci docházelo. Dnes nikdo takový jakoby není, současná totalita je neosobní, či ještě lépe nadosobní. Ze systémové hlediska dnes není nikdo konkrétní, kdo by o jiném konkrétním jedinci rozhodl, že bude perzekvován - vždy je to trh, kterému jsou oba - oběť i oběťník - zdánlivě podřízeni. Pan podnikatel by osobně strašně rád dával víc dovolené a vyplácel vyšší mzdy, ale nemůže, protože mu to trh nedovolí, protože kdyby to udělal, ztratil by konkurenceschopnost.

Současná ekonomická totalita je svým způsobem ještě totálnější, než ta politická předlistopadová, protože nezasahuje přímo existenci jednotlivce, ale její podmínky. Člověk má mnohem méně možností, jak svým rozhodnutím ovlivnit způsob své existence, jeho odpovědnost je ale formálně větší, protože mu nikdo nic formálně nezakazuje, ani nepřikazuje, a proto také nikdo není za jeho existenci zodpovědný, přestože má více čí méně přímý vliv na její podmínky.

Zatímco pro minulý režim byl člověk stále člověkem, byť lhostejným, nepohodlným, nebezpečným či zbytečným, v tom dnešním je z každého pouhý lidský zdroj.

Co se obligátní svobody slova týče, srovnáváte nesrovnatelné. Před dvaceti třiceti lety žádný internet nebyl. S ventilací nespokojenosti na internetu lze spíše srovnávat dřívější nadávání po hospodách.

Pokud chcete srovnávat, musíte srovnávat míru přístupu do oficiálních médií, tisku a televize. Když se podíváte na obsah masmédií, opravdu máte pocit, že názory a mínění, která zde prezentuji například já, do nich mají zcela volný a rovný přístup? Situace je v tomto směru samozřejmě o něco lepší, nicméně to není ani tak důsledek svobody slova, jako změny paradigmatu od snahy o umlčení k ignorování. Dnes platí: jen je nechte, ať si mluví, protože stejně nic nezmění.

Souvisí to i se změnou ve fundamentálním pojetí role jedince a mas v dějinách. Zatímco dříve platilo, že dějiny tvoří masy, které ty schopné vynesou, takže se režim cítil ohrožen vším, co mohlo masy nějakém způsobem aktivizovat a iniciovat jejich aktivitu, dnes platí, že rozhodující roli hrají jednotlivci a od mas žádné nebezpečí nehrozí a skutečnost, že jejich většinové mínění není elitě nakloněno, je irelevantní, protože schopní a silní jedinci buď k elitě přímo přísluší, nebo pro ni pracují. Ostatně je to vidět i na okázalém přehlížení, kterému se od vlády dostává demonstracím, stávkám a peticím. Jako je třeba ta středeční proti velké koalici v Praze - dříve by těch pár stovek lidí rozehnali, dnes je nechají být, protože každý může vyjádřit svůj názor, ale nikdo ho nemusí respektovat.

Vzato ovšem do důsledků je svoboda slova, zejména chápeme-li ji úzce ve smyslu žádná sankce za kritiku, k ničemu. Nadávky rozpálí, ale nezahřejí, ani nenasytí. Svoboda slova je jen sofistikovaný způsob, jak bagatelizovat a kanalizovat stížnosti na existenční podmínky vytvořené kořistnickým počínáním elity.

Suma sumárum, oslavy 17.listopadu jsou jen mnoho povyku pro nic, protože nedošlo k nápravě, ale k náhradě jednoho systému jiným (z čehož plyne i obtížná srovnatelnost, podobná jako kdybyste chtěli srovnávat čaj a pivo).

[24]  Majiteli,
politická dimenze tohoto blogu o ničem jiném než o tom, že peníze nejsou vše a ne každá hodnota se na ně dá přepočítat[20], není. Právě že některé věci se penězi vyjádřit nedají, a proto by také od jejich nedostatku neměla být odvozována jejich dostupnost. Myslím, že právě to měl Jonáš na mysli[17] - z pohledu samotné existence je svoboda slova, a nejenom ona, k ničemu, a nelze vyvažovat nezaměstnanost, bídu a bezdomovectví svobodou slova, či vyznání.