Tribun

Svoji úvahu zakončuje: „ Vláda bude jen těžko hledat sociální smír a pochopení pro úspory v situaci, kdy lidé, kteří si mají „odpovědně“ utahovat opasky, vidí, že miliardy, které na nich vláda uspoří, putují nadále do kapes nejrůznějších kmotrů a politicko-ekonomických mafií. A budou jen těžko podporovat privatizaci důchodů v situaci, kdy neexistuje žádná záruka, že důchodové fondy nebudou výše zmíněnými skupinami vytunelovány.“

Nejenom, že s ním souhlasím, ještě jsem si přisadil:

Kdyby napsal jen ten poslední odstavec, úplně by to stačilo, protože ten vydá za celé tucty analýz. Lidem by nebylo zatěžko utáhnout si opasek, kdyby měli pocit – založený v činech elity, nikoliv v silných slovech – že se šetření týká všech a že jsou si všichni rovni. Za situace, kdy celé šetření působí dojmem, že se ti dole musí uskrovnit, aby si ti nahoře mohli žít i nadále nad poměry, se pro něj podpora shání jen obtížně a vládnoucí elitě nezbývá nic jiného, než kombinace strašení, vydírání, uplácení a obligátního "rozděl, a panuj".

O republice (sic!) platí jedno: jakou si ji uděláme, takovou ji budeme mít. Pokud ji necháme na pospas pánům Bakalům, Kolíčkům, Kellnerům, Pitrům, Mrázkům, Koženým a jiným hladovým krkům, které kroutí parlamentní hlavou, tak podle toho bude vypadat a s ní naše životní podmínky. Máme kupu problémů k řešení a přitom jsme se zatím nedostali ani přes vstupní test – uznání toho, že pravda a pravice není totéž, i když se píší s "p" na začátku.