Tribun

[1] naprosty souhlas Proc ne bratr Boleslav, ktery sa na to uz nemohl koukat?

[2] Taky jsem se kdysi takto ptal Taky jsem se jeste loni ptal, proc neslavime radeji Boleslava. Ale po letosnich volbach je mi to jasne. Cesi jsou narod stastnych otroku. A jako takovi si zaslouzi mit svuj svatek. Takze oslavme nas slavny den a poklonme se at muzou klacky lepe dopadat na nas hrbet.

[3] To je zajimave tema, bohuzel mam ale malo casu, tak kratce :
Dej se odehrava v dobe "boje o zemi Ceskou", v nemz hraly svoji ulohu intriky esoternich klik nastupujiciho krestanstvi.
V pripade nasich bratru jde o starozakonni repliku dramatu Kain- Abel, v zasade postavenou na "lzizamene" magickeho dvojnika- napodobovatele.
Vaclav i Boleslav dostali sve jmeno nikoliv nahodou- slo o "jednu" osobu, tudiz meli i stejna jmena: Boleje-slav a Vicze-slav.
Pretaveni "zleho" v "hodneho" se soubeznym potrestani "hodeho" mohlo byt provedeno pouze vyssim zasahem: v bibli jde o jasny proces boziho trestu, v perifernich Cechach musel buh vstoupit do trestajiciho- proto take svatoreceni toho hajzlika.

[4]  A ano, ve vysledku slo presne o to, co pise Tribun:
Prilepeni Kainova znameni na celo celeho naroda. Proste,ale ucinne, i ve veku pary a techniky.

[5] To je holý nesmysl. Václav byl osobně statečný a neváhal vstoupit např. do osobního souboje. Placení za mír bylo v tehdejší době dost běžné a jak následný vývoj ukázal, bylo to rozumné rozhodnutí, protože Boleslav sobě ani českému národu nijak nepolepšil. Naopak sv. Václav představuje hodnoty, které jsou soudobým Čechům, ať pseudopravicovým podnikatelům nebo levicovým pokrokářům, bohužel naprosto ukradené a navzdory svým vzájemným třídním rozporům se křesťanskému svatému smějí spolu z plna hrdla, ruku v ruce s židovským "umělcem"...

[6] tady něco z dneška k věci
http://orlicky.denik.cz...0926.html
-
http://zpravy.idnes.cz...domaci_jba
A tady ten obrázek třetí stojí teda zato
http://www.tyden.cz...i_182224.html
a je to fakt, pára nebo technika, 21.století nebo dávná minulost, dnešní člověk nebo domorodci, rituály, kult, zákazy a přikázání, je to pořád podle stejného mustru.

[7] Vodníku, jaké hodnoty máte na mysli? Kdo má být oním "židovským umělcem" a jak s tématem souvisí? A konečně v čem by měl spočívat ten výsměch?[5]

Opravdu bych rád znal odpovědi.

[8]  Submisivní vztah? Byl prostě vojensky donucen platit říši tribut. A co myslíte tím, že měl Václav submisivní postoj k církvi?

[9] Míním obecně křesťanské hodnoty: pokoru, víru, lásku (i jinou než erotickou nebo k mamince), odříkání, pokání atd. Tyto hodnoty jsou k smíchu jak "pravici" tak "levici". Židovským umělcem je David Černý, který nechal panáčky chcát na mapu republiky a svatého patrona pověsil na mrtvého koně. Několikrát jsem už uvažoval o tom, že to dílo zničím a odvolám se na Zví Mazela: http://en.wikipedia.org...Zvi_Mazel

[10]  [9] Myslíte, že se tím Černý vysmívá Václavovi a těmto hodnotám? Domnívám se, že mnohem spíše by se mohlo jednat o výsměch pokrytectví, národnímu kýči... Ale je to jen můj výklad. Zda mám pravdu já nebo Vy je nerozřešitelnou otázkou. Ale to je úloha umění - vyvolávat otázky, ne předkládat odpovědi.

[11] Vodniku, mate to obracene .
Ten, kdo neproleva krev, tedy nechodi k prijimani (zde Boleslav), neni bozstvem prijat. Jake bozstvo, je to asi, co si zada krev, hadejte.

[12] Pro Vodnika: :
Gnosticka (protokrestanska) vychodiska:
http://gnostica.sweb.cz/zid.html

[13] to [10] se mi líbí.
A kupodivu člověk zase vůbec nemusí souhlasit s jakýmikoli osobními názory D. Černého, aby se dokázal nad jeho výtvory zamyslet.
Píšu výtvory, protože by zase naopak někdo mohl oponovat, že to, co Černý lidem předkládá není umění- jenže stanovit "hranice pro umění", tedy co je a už není to tzv. umění, to je zase jen přijatá konvence.
Umění je od slova umět, a myslím, že v jakémkoli smyslu, i třeba v té schopnosti vyvolat otázky, (či dokonce "jen" tzv.potěšit, proč ne?) Všeobecně se ono umět ovšem chápe spíše jen ve smyslu ´správných´ postupů, ´správného´ estetického účinku a tak.
A co to ´správné´ je, to je už prostě (předem) dané, kdo se do vytýčených hranic nevleze, (jako tvůrce či jako vnímatel), ten má holt smůlu. Po jistou dobu, třeba.. no.

[14] Vodniku zajimalo, Jak byste to chtel znicit, jako technicky. To si prinesete zebrik a autogen, nebo bazooku?

[15] jeste k Cernemu Me se Entropa libila, presne ukazovala co jsou jake zeme zac.

[16] No když to ořežu na kost tak Vácslav je konservativní dodržování ststu quo a dohod, zatimco Boljeslav je liberální výkřik za svobodu bez přívlastků, i za cenu destrukce. Bych čekal od majitele přesně opačný preference ;-)

[17]  [16] A hlavně si málokdo uvědomuje, že Boleslav měl více štěstí než rozumu. V době, kdy zabil Václava se Jindřich Ptáčník těžce roznemohl a za několik měsíců poté zemřel (což Boleslav v okamžiku vraždy rozhodně nemohl vědět). Kdyby zůstal jen o pár měsíců déle zdráv, mohlo být všechno úplně jinak - Jindřichova trestná výprava by Boleslava bezproblému smetla a mohlo být hned o jeden středoevropský státeček méně...

[18]  dobrý večer. Dovolím si poznamenat, že ve sporu mezi Václavem a Boleslavem nešlo o to, zda se podvolit církvi a říši: o tom, zda mají česká knížata přijmout křesťanství, bylo definitivně rozhodnuto již r. 895, a pro přehodnocení tohoto kroku neexistovaly žádné politické ani jiné důvody. O vztah k říši se nejednalo proto, že v té době žádná neexistovala: Francká říše již zanikla a nadnárodní "německá" říše teprve vznikala (první německý císař Ota I. byl korunován až později). Šlo pouze o to, jakou cestou zajistit prosperitu českým zemím, zda strategickým spojenectvím se silnými hráči na západě (v případě Václava se saským vévodou Jindřichem, jež nahradilo dosavadní spojenectví s Bavorskem), nebo upevněním přemyslovské moci, sjednocením českého státu a ofenzivnější politikou, která se nebála konfliktů se sousedy. Boleslavova politika umožnila patrně českému knížectví zajistit si v rámci nadnárodní "německé" říše, jejíž součástí se pak také stalo, důstojnější podstavení než "diplomatičtější" politika Václavova. Šlo o dvě různé strategie, z nichž ta ofenzivnější nakonec zvítězila.

[19] teda ten odkaz [12] pro Vodníka stojí za pořádný pročtení,
vyjímám třeba tohle
- Bůh coby Pán událostí, Pán času, Pán losu, Pán zástupů..
"Síla slabosti a slepota nevědoucího množství a jeho tzv. "přesvědčení" a přesvědčování tvoří základní zdroj moci židovského boha (viz "Golem" - "člověk hmoty" a rabínův ovládací a stále vyměňovaný "šém" - tj. "nové slovo").

Dovolím si tedy malé vsunutí-
http://www.lidovky.cz...n_domov_pks
(padne to nakonec jako ulité i k slovům v tom odkazu)
jinak třeba tohle:

"každý si přece dělá golema po svém" (!)
x
"Horejc vytvořil golema ve zcela originální podobě, říká rozbor
(Před Horejcem byl totiž literární a filmový golem ztvárňován vždy jako expresivně maskovaný člověk. U Horejce ale golem o své "člověčenství" přišel.) "

Dalo by se říct, že "autor" (zde tedy Horejc), ho=Golema, a jeho vnímání svým dílem "autorským hliněným" posunul pro další generace už jakoby někam úplně jinam..
ale zároveň ho jakoby nikam neposunul, a zároveň, ono věčné "těkání bezmocné, nevědoucí a stále klamané masy ve větru dobových proudů" je nejspíš samo o sobě znakem toho, že masa sama a dobrovolně? se toho člověčenství jaksi sama zbavuje. (?)
Konec poznámky ;)

[20] jinak zkusím shrnout, co se lze různě dočíst

"Kromě díla saského kronikáře Widukinda z Corvey čerpají historici své poznatky o knížeti Václavovi především z početných legend... O životě svatého Václava nejsou téměř žádné spolehlivé doklady. Není jisté jeho datum narození ani datum úmrtí. Zpochybňují se důvody jeho zavraždění, rozdílný politický názor jeho bratra Boleslava a objevily se i domněnky, že Václav žádného bratra vůbec neměl, protože jména Václav a Boleslav znamenají totéž – "více slav" (bole = více)[zdroj?] Nejznámější teorii o neexistenci sv. Václava vypracoval ve svém díle České pohanství Záviš Kalandra. V něm zpochybnil existenci Svatého Václava, jakožto skutečné historické postavy. Namísto toho jej označil za součást pohanského panteonu Čechů teprve dodatečně využitého křesťanstvím. Tento názor nebyl historiky přijat."
http://cs.wikipedia.org...C3%A1clav

[21] a třeba ten orlický deník výcucem rtchlým

"Otazník nad legendou vyvstal také poté, co v roce 1982 Emanuel Vlček zveřejnil výsledky svého antropologického výzkumu Václavových ostatků. Podle nich nezemřel v sedmadvaceti letech, jak pravilo dosavadní poznání, ale kosterní pozůstatky patří mnohem staršímu muži. Podle Vlčka měl zemřít ve dvačtyřiceti nebo v pětačtyřiceti letech. Pokud jde skutečně o Václavovu kostru, Vlčkova studie má za to, že měl modré oči, světlé vlasy a velmi vyvinuté svalstvo, což představě zbožného mnicha na trůnu příliš neodpovídá.
I přes tyto nejasnosti historici na svatého Václava pohlížejí jako na prozíravého panovníka. Myslí si to o něm i historik umění Jan Royt...Přeslovská dynastie potřebovala svého světce.. Svatý Václav je důležitý nejen pro naši zemi..patří v evropském prostředí k nejraněji uctívaným dynastickým světcům. Od jedenáctého století byl uctíván jako věčný kníže, věčný vládce země. Velmi krásně to kodifikoval Karel IV., když Václavovi na věčné časy věnoval královskou korunu. Král si pak pouze půjčoval korunu od něj, od svatého Václava, věčného vládce země...Svatý Václav se snažil být knížetem pokoje a spory chtěl urovnávat mírovou cestou.
To mohlo vypadat jako slabost, a mnohé si proto znepřátelil..Ze svatováclavských legend se dozvídáme, že vykupoval otroky, zakládal nové kostely a vedl zbožný život. Po jeho smrti jej považovali lidé za svatého, paradoxně i ten, který ho nechal zabít, bratr Boleslav..."Každá země musela mít svého přímluvce na nebesích, svého orodovníka. A přemyslovská dynastie potřebovala svého světce, jímž se stal," pokračuje Jan Royt.
"Budování českého státu stojí na duchovních základech. A právě svatý Václav je věčný vládce, který zajišťuje mír této zemi svou přímluvou u Hospodina," dodává Jan Royt. Památka svatého Václava ožívá i po staletích, kdy se po světci pojmenovávají kostely, kaple nebo zvony.Zítra například v Týně nad Vltavou budou na věž kostela sv. Jakuba instalovat dva nové zvony. Jeden nese jméno svatého Václava."
http://orlicky.denik.cz...0926.html

[22] a nakonec třeba ještě, že Václav je-byl skutečně legendární,
v tom dobrém slova smyslu, to potvrzuje třeba jedna z nejznámějších anglicky zpívanýh koled Good King Weceslas
http://en.wikipedia.org...Wenceslas
a
http://www.youtube.com...5E8CXQwtrg

Zpívá se tam o králi, a osobně si taky myslím, že na to, aby člověk byl takovým, jako král Wenceslas, na to nemusí být hned považován za svatého. Pak se totiž může stát, že si ho církev přivlastní.. Ale to se už "legendám" holt stává.
No a pak taky - legenda jako legenda, zkrátka Golem je hliněný, Boleslav třeba ukrutný, a Václav tedy svatý..
Ne?

[23] a je to zajímavý, ta koleda vždycky končí slovy:

Therefore, Christian men, be sure,
Wealth or rank possessing,
Ye who now will bless the poor,
Shall yourselves find blessing.

ale tady jesm ještě našla alternativní 4 poslední řádky od samotného autora

[Wherefore, Christian people, know,
Who my lay are hearing,
He who cheers another's woe
Shall himself find cheering.]

http://www.hymnsandcarolsofchristmas.com...

to že by pro ty, co ani nežehnají, a ani nepotřebují požehnání ?

[24] Fakt pekne cteni zvlast po tom odpornem hnusu vcera. Ale jeste me napadlo, co se asi stalo s Boleslavovym synem Strachkvasem?

[25] a vida, tohle je takové skoro "české" provedení,
a srdce každého Čecha může se správně dmouti
http://www.youtube.com...re=related
ale co je zajímavé, no to, co je pod tím videem napsaný.
Jednak že John Mason Neale blabla byl znám svou oddaností= "his devotion to High Church traditions" (no že to napsal ve své knize Skutky víry = 16 příběhů o svatých a mučednících, kterou napsal dle předmluvy proto, aby vedl děti k zájmu o historii církve, a kterou věnoval své dceři Agnes, to lze zjistit z toho odkazu na něj výše), ale tady se píše, že podle starších českých zdrojů je jeho text ke koledě překladem básně českého básníka Václava Aloise Svobody -written in Czech, German and Latin.
http://cs.wikipedia.org...s_Svoboda
No to se nám to vybarvuje.

No nic, už s tím nebudu prudit,


Eddie,
k té [15] - jistě, v určitém smyslu Entropa přesně ukázala-ovala, co jsou jaké země zač. Jinak se dá ale taky říct, že ukázala třeba to, jak jsme (ty které) země náchylní vidět- jak jsme navzájem náchylní se mezinárodně vidět, a na základě čeho vlastně..

Ke Strachkvasovi je něco i na wiki,
no a hned jsem si vzpomněla, na Kristiána. http://www.youtube.com...eature=fvw

A tak už dobrou :)

[26] Majiteli, [8] Václav neplatil, protože byl donucen, ale aby nebyl nucen. Placení takového tributu se v podstatě rovnalo uznání Jindřichova primátu. A vztah k církvi? Myslíte, že by církev kanonizovala někoho, kdo nežil v bázni boží, což v praxi znamená není poslušný církve?

[27] Vodníku, [9] nikdo nemůže milovat celý svět, na to nemá lidská bytost kapacitu. Místo lásky by úplně stačilo přátelství, nebo alespoň soucit (v buddhistickém slova smyslu). Pokoru beru, odříkání jen odsaď-podsaď, ale co musím odmítnou je víra. Víra je pro mne synonymem poslušnosti, popření kritického rozumu (chcete-li intelektuálního otroctví) a totálního morálního alibismu (neexistuje zločin, který by nebylo možno omluvit odkazem na boží vůli).

[28] Neboli, Marabu, šlo o míru oné submise[18]. Středověká společnost byla silně hierarchická a české knížectví nemohlo jen tak vise ve vzduchoprázdnu - muselo být podřízeno zdroji své legitimity. V případě Václava byla ona zmiňovaná míra submisivity až přespříliš na obě strany.

[29] Tribune, já sice nechápu víru stejně jako například Vodník, i tak ale vidím, jak vy si ten pojem přizpůsobujete ke své potřebě (potřebě ji potírat kde se jen dá). Morální alibismus, který by omlouval zločin poukazem na boží vůli, je odsouzeníhodný i v rámci té "víry", kterou se títmto nelogickým argumentem snažíte znectít. A co se týče kritického rozumu - chacha, poukazem na kritický rozum se omlouvá taky kde kdo a kde co, víra v něj je nyní kodifikována silněji než církevní dogma. Scůj stín nepřekročíte - váš subjektivní "kritický rozum" na objektivitu nikdy nedošáhne.

[30] Debe, proč by vaše (nebo Vodníkova) definice víry měla být závazná i pro mně? Odkazem na "kritický rozum" implicitně přiznávám svá subjektivní omezení, na rozdíl od víry, která si na onu vně individua ležící objektivitu činí nárok.

[31] Tribune, kde tvrdím, že by pro vás má nebo Vodníkova definice měla být závazná?? Jen poukazuji na to, že vaše víra v kritický rozum si v ničem nezadá s něčí vírou v dogma (a že se při svém potírání víry a hlásání kritického rozumu téměř nelišíte od hlasatelů a potíračů s opačným znaménkem). Přičemž dogma a víra jsou zcela odlišné a často opačné pojmy.
Jestli jste ochoten se zamyslet nad obsahem většiny mých a svých diskusních příspěvku, mohl byste si všimnout, že nás naše opačné víry dovádějí převážně ke stejným praktickým závěrům a postojům. Ani to vás nepřiměje zamyslet se nad tím, že víra nemusí být popřením kritického rozumu?

[32] Tribune, ještě k vaší 30, která ukazuje, kde činíte logickou chybu: v jedné větě směšujete dvě nesmísitelná hlediska (subjektivní a objektivní):

...Odkazem na "kritický rozum" implicitně přiznávám svá subjektivní omezení, na rozdíl od víry, která si na onu vně individua ležící objektivitu činí nárok...

Ideální pojmy (principy) "kritický rozum" a "víra" nesjou totožné s vaším subjektivním kritickým rozumem a mou či vodníkovou subjektivní vírou. A pojem "víra" (religio) NENÍ totožný s pojmem slepá víra v dogma (to jen čeština a vaše subjektivita svádí k tomuto chápání). "Objektivitou" víry je Bůh, a theologie explicitině uvádí, že Bůh není jednotlivému člověku (rozumem) poznatelný (přiznává subjektivní omezení, stejně jako je ve vztahu ke své (materiální) "objektivitě" přiznává kritický rozum (věda).

[33] Debe, jistěže je víra popřením rozumu, protoče čemu rozumím, tomu nemusím věřit. A ani nemohu. Víra je vztah k něčemu, čemu nerozumím, ale musím (chci) s tím pracovat. A já nevěřím, v mém případě by se spíše dalo hovořit o "outsourcingu důvěry".

[34] Schválně jsem uváděl latínský název víry - religio. Víra není o slepém věření, ale o hlednání vztahu, o snahu (znovu) navázat vztah s Bohem (Zdrojem, Počátkem, atd.) Slovo "důvěra" by podstatu tohoto procesu charakterizovalo lépe. Ale kdo chce, ten si bude slovo "víra" vykládat jako vy, či ještě jinak. Důležité je to slovo "chce" - protože to je výhradně Vaše CHTĚNÍ, čím dáváte slovům jejich subjektivní smysl (a na jiný nedosáhnete - sám vidíte, že konsenzus je téměř nemožný, pokud je na vaší či mé straně ono "chtění" silné a hlavně nereflektované) - a váš kritický rozum by vám měl pomoci rozklíčovat, proč chcete zrovna to, co zrovna chcete.

[35] tribune, vezměte to takto: já si o sobě myslím, že věřím. Nejsem členem žádné církve, nepřijal jsem žádné dogma, nepracuji s ním, a na své cestě k Bohu (k poznání objektivity tak, jak ji chápu já) podrobuji každý svůj krok kritice rozumu (ovšem ne jenom, ale i citu). Budete se se mnou přít, že "nevěřím", nebo že - na rozdíl od vás - chápu slovo "víra" špatně, nebo co vlastně?

[36] Co jinej úhel pohledu http://www.denikreferendum.cz...lav

[37]  tribune [28], asi ano. Václav zřejmě nechtěl chodit do čelních střetů, dával přednost vyjednávání, které ovšem vedl s mocnějšími partnery, a hlavně se patrně zdráhal podmanit si silou ostatní česká knížata, protože se obával, že by to mohlo vést k oslabení všech. Byl zkrátka více "diplomat" (Dušan Třeštík ho přirovnává k Edvardu Benešovi). Jinak ten tribut (o jehož přesné výši nemáme zprávy, 120 volů a stříbro je konstrukce Františka Palackého) pak znamenal pouze obnovení závazku, který ve vztahu českých knížat k západním sousedům (nejprve k Francké říši a pak k Bavorsku) existoval patrně již od začátku 9. století. V kontrastu k mimořádně schopnému a ofensivnímu politikovi, jakým byl Boleslav, se Václav asi opravdu jeví submisivněji, ale možná spíše opatrněji. Z českých knížat měl největší prestiž a Jindřich ho bral jako rovnocenného partnera. Jeho kanonizace a hagiografické legendy, to mělo jistě především politické důvody (podporoval to sám Boleslav), ačkoli se to snad o některé vlastní kvality, určitou jemnost a vzdělanost Václava samého opírat mohlo. Ve všech těchto úvahách vycházím z knihy Dušana Třeštíka Počátky Přemyslovců, které snad představují současný stav bádání (nejsem na to žádný expert).

[38] ad 37 nevím, jestli mi hodnocení Václavových pohnutek z katedry Dušana Třeštíka (a marabu-a) připadá víc úsměvné či arogantní. Nevíme o něm příliš, ale zato víme hodně např. o Karlu IV. a jeho způsobu uvažování - a zde vidíme, že do určité doby byla autentická víra, spiritualita, hlavním motivem a pohonem leckterého z panovníků (a nejen jich - viz třeba Jana z Arku). Víra nebyla jako dnes jen vyprázdněným pojmem, ale tím, co skutečně hýbalo nitrem lidí a až teprve následně politikou a dějinami. Podle svého psychologického ustrojení pak některý panovník sloužil Bohu spíše mečem (tak nějak po starozákonnu), jiný pak mohl vzít Ježíšova slova o lásce k bližnímu doslovněji a mohl se snažit realizovat skutečnou myšlenku Nového Zákona (zhruba řečeno mír namísto války) i v reálné politice. Ovšem k tomu lidé a doba nedozráli dodnes - a dodnes hlasatelé míru umírají symbolicky převážně násilnou smrtí.

[39]  debe, hodnocení Václavových pohnutek i jeho osobnosti je jistě věcí interpretace, jsme v podobné situaci jako u novozákonních svědectví o Ježíšovi. Mně se Třeštíkův rozbor líbí svou střízlivostí, a zároveň jasně ukazuje, o co se opírá. Jiný, velmi strhující portrét knížete Václava podává Josef Pekař (vyšlo to ve sbírce esejů O smyslu českých dějin). Doporučuji jako protiváhu Třeštíka, osobně bych asi pravdu hledal někde uprostřed.

[40]  mimochodem, jistě není náhoda, že Třeštík je postmodernista, zatímco Pekař katolík. Je vůbec podat historický výklad nezaujatě? Dobrý historik si ovšem je mezí svého přístupu vědom a především jasně rozlišuje mezi fakty (které si čtenář může ověřit) a jejich interpretací. To oba dva tito autoři dělají, a proto je radost je číst.

[41]  oprava: "je vůbec možné..."

[42] Marabu to je starý a zřejmě nepřeklenutelný problém našich debat. Fakta, která si čtenář ovšem nemůže ověřit (jako například případná silná vnitřní spiritualita Václavova), jsou pro vývoj civilizací mnohem důležitější a nosnější než ta, která si je možno ověřit. Stejně jako spiritualita a láska matky zcela zásadně ovlivňuje "skutečnost dítě", ať už si to můžete či nemůžete ověřit. Proto jsem uvedl příklad Karla IV, kde nám naštěstí zůstala zachována písemná svědectví i z jeho vlastního pera, ze kterých je zřejmé, co bylo hlavním motivem a hnacím motorem jeho politických aktivit. Člověk, který neví z vlastní osobní, niterné zkušenosti, co taková víra obnáší, si nemůže vůbec činit nárok na posuzování motivů činů, které z ní plynou. Jako kdyby se od narození slepý vyjadřoval k barevné kompozici obrazu. Výsledný efekt pak nejen že není "pravdivý", ale hrubě zkresluje podstatu dění a zároveň jakoby tvoří paralelní, zcela odlišnou realitu (čímž působí i na vytváření reality dnešní a budoucí). Ježíšovy či Václavovy pohnutky nejsou žádnou "věcí interpretace", jsou živou, z dnešního pohledu de facto neinterpretovatelnou skutečností, jsou onou vámi v souvislosti s církví zmíněnou hodnotou a východiskem, které utvářely skutečnost dnešní. Můžete se maximálně snažit subjektivně je pochopit, jakmile je ale začnete "racionálně" interpretovat, popisujete v zásadě jen sám sebe, jak si myslíte, že byste se choval v jejich situaci. Legenda, která je s Václavem spojena, intuitivně symbolicky vyjadřuje archetyp jeho chování daleko "pravdivěji" (protože je výsledkem kolektivního chápání) než úzce subjektivní interpretace svou vlastní subjektivitou vymezeného a omezeného jedince. Historik není psycholog, a z hlediska historického je tedy "interpretace" něčeho tak výsostně psychologického, jako jsou pohnutky víry, naprosto zcestné.

[43] Jonáši, [36] to je zhruba i můj "úhel pohledu".

[44] Tak to je hodně dobrý příspěvek do diskuze:

http://blisty.cz...30/art54729.html

[45]  A zatím je to asi nejlepší odpověď na moji otázku[44]. Sv. Václav je prostě manipulační instrument, prostředek k řízení národa českého (To jsem ale objevil Ameriku, co? Jako kdyby svatí byli někdy k něčemu jinému.)

[46] Koloc taky dobré. A přísahám, že jsme se nedomluvili :))

http://blisty.cz.../1/art54746.html