Tribun

[1]  To jste napsal Tribune moc hezky.

[2] Taky s tím souhlasím. Ta zpráva mě ťala.

[3] Mě doslova uťala ... :)

[4] Čeká to každého. Ale ten, co přijde po panu Motejlovi, to bude panečku jiný sekáč. Ten se neunaví. Nebojím se, jenom z toho mám docela strach.

[5] Škoda Motejla, škoda. Mnozí si ovšem oddechnou.

[6] no jo. A už jsme nejspíš fakt v totálním blázinci..

"Konkrétní jména případných adeptů na ombudsmana politici zatím vesměs říkat nechtějí. Zelení přišli s předsedou TOP 09 Karlem Schwarzenbergem, který za tuto stranu ale kandiduje jako lídr do sněmovny. "Je vnímán velkou částí veřejnosti jako člověk vysokých morálních hodnot a myslím si, že by byl dobrým ombudsmanem," řekl ČTK předseda zelených Ondřej Liška.. "
http://domaci.ihned.cz...po-volbach

[7]  Souhlasim s nazorem v clanku. Ackoliv jsem ho osobne neznala mel pozitivni charisma.

[8] Hm, jak tak sleduji úsilí pánů senátorů přivlastnit si Motejla aspoň po smrti, bude rovněž zajímavé, zda se přihrne co smuteční řečník nad rakev pan prezident...

[9] Ackoliv mam k osmasedesatnikum vseobecnou neduveru, Motejl mi nikdy nevadil. .
Snad i proto, ze byl takova silna perzona.
Mym urednickym favoritem byl ale Volenik a jak pise XY,mnozi si oddechli tehdy, mnozi si oddechnou i ted. Obavam se, ze namisto Motejla dosadi soudruzi nejakeho Dohnala. Uz se ani nerozciluji, po 20 letech od revoluce odchazi posledni bard, spina je vsude.

[10]  Tak nějak nevěděl, co napsat, aby to znělo a hlavně bylo upřímné.

Popravdě, Motejla jsem byl vždycky ochotný si vyslechnout. Zvážit, co říká. popravdě, neznal jsem jeho "dílo" moc dobře, ale byl jaksi sympatický. Mluvil věcně, bez nějakého patosu, zabýval se zřejmě i malými případy.

Popravdě, ombudsman bude nevděčná role: olejoví magnáti chodí do jiných dveří. Spíš, aby si tam nesedl někdo, kdo bude odhánět všechny "malé" - a čekat na svůj "veřejný průlom".

[11]  ČT2 vysílala pravidelně pořad Případy pro ombudsmana nebo tak nějak. Dělal to tuším Břetislav Rychlík. Důležité bylo rozhodování podle "zdravého rozumu", což v právu nemusí vždy platit.

Takže je mi to také líto.

[12]  Pravda, pan Voleník, to byla taky megaosobnost a člověk, na kterého se nedá zapomenout. Pro mne byl takovým i profesor Cepl.

Wintere ano, zabýval se i malými připady, byl to jediný vysoce postavený úředník, který byl ochoten stát na straně zastřeleného zvířete v neprospěch Myslivců, doufala jsem, že se přes něj podaří posunout výrazným způsobem individuální střílení myslivců od lidských příbytků, zahrad a sadů.Bylo evidentní, že ho to hodně zaujalo,no bohužel spolu už to nedokončíme:-((

[13]  [9] Ackoliv mam k osmasedesatnikum vseobecnou neduveru, Motejl mi nikdy nevadil. .

Osmašedesátník ve smyslu "člověk, co prožil rok 68 v Československu"?

No, to je jedno.
Spíš mě překvapila sprostota, která se vyvalila v diskusích i v případě odchodu člověka, jako byl on. Na Akt.cz museli diskusi zavřít.

Mod., doufám, že se na jeho místo dostane člověk, kterého to střílení zaujme taky. A že volbami moc nerozmnožíme počty ochránců práv, myšleno práv myslivců, ve sněmovně. Práv pálit kdykoli, kdekoli a po čemkoli.

[14] Osmasedesatnik .
To je clovek, ktery si zadal v 50. letech s rezimem, aby o deset let pozdeji zjistil, ze mu vyhovuje treti cesta.

[15] V tom případě se to Motejla netýká.

[16] Absolvent stalinistickych prav, co v 68 delal soudce a po normalizaci se dal na obhajobu disidentu? .
To je osud, nic mu vycitat nemohu a ani nechci, ale v kategorii neoblomnych rozhodne nestoji.

[17] Jestliže by se to bralo tak, že s režim si zadal každý, kdo v té době vystudoval a za oblevy se dočasně dostal na místo odpovídající jeho odborným schopnostem, pak by mi to přišlo k takovým lidem dost nespravedlivé. A to hlavně v kontrastu k těm, co ten režim nejdřív aktivně a vášnivě obhajovali, než mu chtěli nasadit lidštější tvář.
Co nechápu vůbec, je to, že by Motejlovi někdo chtěl vyčítat, že se za normalizace ve své advokátní praxi ujímal případů obžalovaných disidentů. Protože on je skutečně obhajoval, na rozdíl od jiných "advokátů", co jen chodili k soudu a ve prospěch svých mandantů prakticky nehnuli prstem.

[18] Studium socialisticke zakonnosti ovsem tehdy nebyl zadny neutralni predmet .
To se vsude opakuje snad stale dokola a dokola.
Ze by soudruzi v pravni nouzi sahli po neproverenem odbornikovi, to se mi nechce verit ani ve snu.
A Motejla nijak neodsuzuji, ani mravne nehodnotim, narodil se ve sve dobe a prozil si ji az na dno.
Ale do kategorie "osmasedesatnik" patri se vsim vsudy, o tom tu snad byla rec.
Paralelne treba Vaclav Benda:
Studim FF v 60. letech- ucitel na katedre 69 az 70- za normalizace vydavatel odborneho casopisu Paraf (krome jineho, samozrejme).
Vysoka skola za Gottwalda ci Novotneho-> politicko- odborny vzestup v 68-> konstruktivni protirezimni aktivita za normalizace.
Neduvera pretrvava i prez odborne a lidske kvality.

[19] Hm, nedůvěra přetrvává i přes odborné a lidské kvality, píše přísný pracovník kádrového oddělení sax, o němž tuším, že nejen základy svého vzdělání získal za normalizace. Že by v té době soudruzi připustili ke studiu neperspektivního, kádrově nepřijatelného kandidáta? Nedůvěryhodná a nesmazatelná kádrová skvrna zjevně platí toliko pro absolventy z časů před osmašedesátým. A kromě toho Motejl blbě řídil auto.
Jako právník se nesporně musel pohybovat v rámcích stanovených tzv. socialistickým právem, případně socialistickou zákonností, ale i v systému totalitního práva bylo lze fungovat v rámci lidské slušnosti - to myslím bylo Motejlovo lidské i odborné plus.
Jinak to byl nesporně osmašedesátník ve smyslu saxovy definice.

[20] Nečinný Motejl Dokázal se zviditelnit na prkotinách a do zásadních věcí moc nešel. Na některé podněty ani neodpovídal, další "slušně" odpálkoval. Pozitivním výsledkem snad skončila rozmluva s předsedy některých soudů a jedním z posledních činů byla kárná žaloba na kašpárka soudce Bureše. Škoda, že tuto svoji kárnou pravomoc uplatnil tak pozdě a poprvé zároveň i naposledy. Kandidátů na ni je dlouhý zástup.

[21] Abych se nedostal na trapnou linku, XY, neb o mrtvych jen dobre. .
O neduvere mluvim proto, ze statni aparat, nastaveny ja urcity styl prace, nedava cloveku priliz mnoho moznosti na vyber, jak se v praci zachovat. Individualita zacina az na chatach a za zavrenymi dvermi loznic. V chovani "verejnych" lidi nachazime tedy jiste stereotypy a podle jednoho osudu lze usuzovat na obdobnost druheho.
Motejl budto veril, anebo byl donucen, v obou pripadech si zadal s rezimem. Zajimave je, ze kdyz neco hledam, obvykle to na mne vyskoci z Deniku o vsem, o cem se v CR prilis nemluvi :o):
http://blisty.cz/art/12228.html

[22] Aha, co se toho odkazu týče, problém je v tom, že krajský soud tehdy tu rehabilitaci po právní stránce odflákl. Taková věc musí být (zejména v počínající normalizaci) právně naprosto neprůstřelná, což zjevně nebyla.
Nepochybuji o tom, že Motejl fungoval v rámci režimu, ergo si "zadal", ale "zadali" si všichni, kdo v té době žili, volili, podrobovali se vyžadované režimní posunčině, atd. U vysokoškolsky vzdělaných lidí to z tohoto hlediska platí bez výjimky, neboť minimálně všichni cosi slibovali při přejímání diplomu, sahajíce na příslušné insignie a za dohledu právě panujícího soudruha prezidenta na zdi (nemluvím o nutně absolvované indoktrinaci militantním partajním marxismem), vojáci pak bez výjimky cosi přísahali, atd., ad libitum.
Pamatuji-li si dobře své mládí, pak si vzpomínám, jak mne ten rozsudek NS ve věci Klaban a spol. nasupil - dnes už vnímám spíše tu děravost práce krajské instance. Ale znovu opakuji, Motejl se pohyboval v rámci toho, čemu se říkalo socialistická zákonnost; nic jiného v totalitních dobách, pamatuji-li dobře, tady neplatilo. Ani v tom 68. roce. To je prokletí práva - jeho formy musí být prostě naplněny. A jaký režim, takové právo, o to se hádat asi nebudeme.
Je ovšem neprůstřelně jisté, že ta práva studoval a zjevně dělat chtěl. Což je nesporně jeho vina - mohl se stát dělníkem, případně dablagentem jako jistý dr Danisz (ten myslím hájil - marně - i Jarku Bělíkovou, která minulý týden zemřela). S takovou kvalifikací by po revoluci ovšem mohl dělat nanejvýš nějakého toho Pitharta - a jako dělník pak ani toho.
Ale už dnes mizím, přeji hezký večer.

[23] Tak snad tu nesvadime zadny "boj o Motejla", XY .
Tudiz se mohu v klidu vratit k tomu, co jsem napsal v [9] :o)

[24]  Dost možná byl Motejl jen jednooký mezi slepými. Ale je to málo v téhle zemi zaslepenců?

[25] PS - ještě k té zrušené rehabilitaci Klabana a spol. - maně si vzpomínám na ještě jeden motiv: Obnovování soc. demokracie byl myslím jeden z bodů obžaloby účastníků "internacionální pomoci" vůči kontrarevolučním dubčekovcům, kteří, jak si jistě ještě vzpomeneme, sáhli v srpnu 69 k prýglpatentu, na jehož základě pak pacifikovali davy. To vše proto, aby se udrželi u moci a na jejich místa "nepřišli horší". Neříkám, že je to nutně příčina - ta je v právní děravosti práce krajského soudu - ale i to je jeden z možných motivů rozhodnutí tehdejšího NS.

[26] ad Venda Benda "Od roku 2009 Ústav pro studium totalitních režimů uděluje Cenu Václava Bendy osobnostem, které sehrály významnou roli v boji za svobodu a demokracii v letech 1938–1945 a 1948–1989."
- to jsem ani nevěděla http://cs.wikipedia.org...lav_Benda

[27] XY ,
"Osmasedesatnik .
To je clovek, ktery si zadal v 50. letech s rezimem, aby o deset let pozdeji zjistil, ze mu vyhovuje treti cesta. " věta je to sice stručná, ale není nepravdivá. Možná náhle vyznívá nepříjemně(proč?), ale určitě není kádrovací - "definovali" se sami.

[28] A s čím, Míšo, polemizujete? :-)

[29] že by s tou vaší [19] , XY ? :) především s tou první větou :) S tou nedůvěrou to sax podle mě myslel na Bendu, vy jste to ovšem vztáhl na Motejla.

Ale jinak jistě, sax.. dejme tomu jakožto zástupce generací, které získaly nejen základy svého vzdělání za normalizace (nebyla tady jakoby skoro furt?) - tak tedy "sax zástupce" se tím, že v té době žil, samozřejmě také "definoval". A jsou nás takových definovaných tisíce, desetitisíce.. ba i miliony ?

Možná bychom taky měli dostat nějaký ten shrnující název, výraz "normalizátoři" to být nemůže, to nedává to smysl, těmi by měli být nejspíš naši rodiče.. (rodiči míním upocený zbytek lidí v zemi, co nepatřil k těm "osmašedesátníkům")
Takže jsme těmi "normalizovanými" - a myslím, že to tak i je. Jsme jeden jako druhej, myslíme stejně a jednáme stejně.. teda na nějakou tu individualitu vzešlou z nás znormalizovaných člověk tu a tam taky narazí. A je to pochopitelné, individuality se musí přece nějak projevit, jistěže ční. A proto se objevují všelijka různě vysoko veřejně a tam funkční. No vždycky někdo musí za ty "svou" generaci vzít ty otěže do rukou. Obyvatelstvo by jinak nevědělo kudy kam. A šlo by kdo ví kam. A určitě špatným směrem, no ne?

PS a prej třeba sám Husák splodil pár ročníků dětí, no věděl jste to? A představte si, že ty děti se k němu pak po letech jakožto ke svému pravému otci samy dobrovolně a masově přihlásily, no zpívají to občas z rádia ještě i teď, je to až dojemné..

[30] Ahoj Miso ,
Objektivni, vyvazene vypovedi/ fora jsem prestal cist uz pred lety, zjistil jsem totiz, ze se z nich nic nedovim,protoze kazde "ano" je neutralizovano nasledujicim, povinnym "ne".
Proto jsem take prestal lezt na Konfrontaci, kde nabrali objektiviste prevahu.
Takze kdyz reknu, ze nekdo je blbec, musim v ramci vyvazenosti hned dodat ze i ja jsem trosku blbec a ze kdyz nekdo je hajzlik, takze to musim vedet dobre, protoze i ja jsem takovy.
A jak vidis, kdyz to neudelam sam, hned prikvaci objektivista a udela to za me :o).

Ne, ze by mi to osobne vadilo, ale neni to dobre pro rec, ta se rozmelni a jak pisi vyse, zneutralizuje a clovek se vlastne nedovi vubec nic. Zlodej vola "chytte zlodeje", normalizacni pohunek vola "sudte normalizatora v talaru".
Ale mne tyhle hry, jejichz ucelem neni probihajici hovor rozvijet, ale pouze ho regulovat, nebavi.

Co mam ja tedy co rikat o osmasedesatnickem charakteru, kdyz sam jsem vystudoval socialistickou skolu a navic se na ni dostal diky protekci u komunistickeho papalase? Asi kulovy, snad jedine opatrne konstatovat, ze lide jsou ruzni, nelze je soudit ex post, protoze kazdy mame maslo na hlave, ze osud nevypovida nic o charakteru a ze zivot je vlastne hrozne krasna vec i kdyz setsakra tezka a nikdo nevi, co nam pripravi.
A to je nazor jako noha, ohnostroj napadu, bujon moudrosti. Kdyz je objektivni, nezlobi.

[31] Mno, Míšo, vezměte ještě v potaz saxovu 16 a třešninu 17, aby byl jasný kontext...
Nějak mi to připomíná žertovnou historku z nějakého Škvoreckého - nejpíše z Inženýra lidských duší - kde Danny Smiřický bere nějakého profesionálního komsomolce v Praze(?) na koncert jakési úžasné jazzové zpěvačky. A zatímco se Danny nechává unést swingem nebo čím a vůbec krásou té hudby, kterou tolik miluje, dí komsomolec Voloďa popsky přísně: U etoj pěvicy ne bylo lifčikov! - A je vymalováno.
Umřel Motejl, který v posledním dvacetiletí patřil k těm několika výjimečným právníkům, kteří dávali najevo, že tohle povolání nemusí nutně vykonávat bezcharakterní svině. Nechci říkat, že to možná bylo i jeho zkušenostmi z časů socialistické "zákonnosti", v nichž si nesporně na vlastní kůži záhy vyzkoušel bolestné limity třídního práva. Saxova poznámka ovšem správně podotýká, že u "étogo jurista ne bylo lifčikov".
Nemyslím, že by se Motejl domohl svého postavení na tribunách politických mítinků, ani "razantními" výroky a efektními gesty jako třeba pan Sokol či starý pan Benda.
Je to prostě potíž: Nobelista Grass začínal jako esesák; většina českých kulturních špiček 2. poloviny 20. století byla kdysi komouši; v oboru, který sleduji, se za poslední dvacetiletí neobjevil nikdo, kdo by se jim významem přiblížil, leč "lifčikov u vsjech jesť."
Mne zajímá dílo, produkt, to, co po nich zbude. U Motejla je to něco rozumných právních kroků, něco parlamentem nerozumně zakousnutých reforem; po dalších šeď produkce, která může, ale - hodnotově vzato - ani nemusí být.

[32] ale XY, musíš to přece vidět třídně! ;o))

[33] Ano, K-k, staré instinkty nerezaví... :-))

[34] a někdy dokonce zrajou jak víno! :o))

[35] Hm, saxi - píšete [30] "Ale mne tyhle hry, jejichz ucelem neni probihajici hovor rozvijet, ale pouze ho regulovat, nebavi."

Upřímně - nenapadlo mne, že hrajete hru na rozvíjení konverzace. Takové se obyčejně hrávají s bezkonfliktními tématy, například o počasí, o domácích zvířátkách, o automobilech, atd. Ale vy jste vyslovil jistý soud či názor, k němuž nelze konverzovat, aniž zaujemete stanovisko - buď souhlasíte nebo ne. Já jsem s vaším soudem nesouhlasil a pokusil jsem se vysvětlit, v čem je jeho ošidnost. Berete-li to jak regulaci konverzace, pak vám, obávám se, vůbec, ale opravdu vůbec nerozumím.

[36] XY ,
To preci zalezi na tom, jaky vyznam v hovoru hledame.
Budto se stane serii monologu tzv. vyhranenych osobnosti, anebo se z nej stane roz-hovor, ve kterem jsme schopni se o nase hovory podelit a to jejich splynutim, ve kterem vznika jeden proud reci.
Roz-hovor (dis-kurz) je jen konstrukcni obdobou alchymistickeho "solve et koagula", tedy jednoty rozdeleneho (latinska predpona dis- znaci rozdeleni, rozteti).
Nevidim duvod, proc by i nad kontroverznimi tematy nemohl vzniknout rozhovor, proc by toto bylo mozne jen u vareni ci zahradkareni. Vse je dano jen mirou ochoty k ustupkum, tedy castecnemu podvoleni se partnerovi.
Takze spise nechapu, kde se berou ty tvrde postoje: ty takhle, ja takhle (a to proto)-> a kdyz ty takhle, tak ja zase takhle (z toho duvodu)...atd. Z meho pohledu jde o cistou ztratu casu, predevsim nejedna- li se o odborne forum; jeste jsem v zivote nezazil, ze by nekdo nekoho presvedcil, ci ze by jeden z ucastniku gruppenmonologu odchazel se setkani nejak obohacen.

[37] Koukam, ze odvolali Pernese .
Petruska Sustrova byla proti:
http://www.radio.cz...clanek/127884

[38] Má to háček, saxi - nedovedu konverzovat o názorech, s nimiž nesouhlasím. Už proto ne, že bych se mohl dostat z hlediska nezúčastněných dostat na pozice, které rozhodně nezastávám. Mohu je samozřejmě rozvést ad absurdum; v tom směru jsem vám nabídl třeba toho podezřelého esesáka Grasse, nechcete-li jiné. Nevím, zda vás to obohatí, ale mne by třeba zajímalo, zda vaše nedůvěra trvá stejně, jako v případě Motejlově.
Osmašedesátníci nejsou univerzální fenomén - vedle notorických praporečníků, stojících vždy v čele (velice různorodá směska, od takového B. Doležala či Emanuela Mandlera přes Pitharta až po Pavku Kohouta) jsou i jiní, jejichž pozice je tvořena hodnotami, které vytvářeli - Motejl imho patří k nim. A pak jsou ještě další, kteří se z veřejného života zcela stáhli, dílem pro stáří, dílem proto, že je poněkud tížilo svědomí divokými časy mládí. Ale apriori vyslovovat hodnotící soudy o celé generaci těchto lidí bych si skutečně netroufal.
Pernes svou pozici ztratil kvůli své afinitě k financím a k diplomovým pracím studentů. Ač je to plagiátorské obvinění pravděpodobně po objektivním přezkoumání neudržitelné, přece jen stačilo, aby padl. Úsilí ho shodit svědčí mj. o tom, jak významnou roli tomu podniku přičítají všeliké Donathové a jejich prostřednictví všichni pravicoví militanti. Bude tedy docela zajímavé sledovat další osudy téhle instituce, která je už teď díky politickým hrátkám opravdu zralá na rozpuštění a vypuštění.
Nevím, zda jsem vás obohatil, ale nemůžete snad říct, že jsem se nesnažil. :-)

[39] Grass je preci uplne jina kapitola .
V pripade Motejla byla rec o ceske situaci, ktera se lisila od te na zapade pritomnosti komunistu v cele statu.
Za nacistu asi neslo byt disidentem, tehdy clovek musel byt rovnou v odboji. Mozna, ze tohle je take jeden ze zdroju "nemarxisticke tvrdosti" nasich straniku v 50. letech, oni totiz meli za sebou dlouha leta ilegality s nozem na krku.
Pokud mluvim o osmasedesatnicich, mam na mysli lidi verejne cinne, predevsim politicky, ne kazdeho cloveka, ktery prozil podobny osud. Ale to je nakonec jedno, at se neutopime na malickostech.
Vite, co je moc zajimave? Jak podobne velke narody maji podobnou prezivaci taktiku a jak si ve sve historii vytvari jista tabu temata, okolo nichz pak obcane chodi jako okolo horke kase.
V nasem pripade to mohou byt prave oni osmasedesatnici. Ta leta si docela dobre pamatuji a dodnes jsem prosakly rodinnou tendenci tuhle dobu a lidi s ni spojene pocitovat jako "dobre", ba az absolutne dobre, zrale tak na zaramovani a poveseni nad postel, hned vedle Masaryka a Panny Sedmibolestne. Je to takovy az myticky komplex a ja musim uznat, ze jeho nenapadnutelnost je dana predevsim jeho samostatnou zivotaschopnosti. Cile a smysl takovych obrazu ted neresim.

Podobne Rakusaci: ti ani nikdy nedenacifikovali, protoze jsou presvedceni, ze zadni nacisti nikdy nebyli. Dokonce jsem cetl studii (casopis Die Welt?), ktera tvrdila, ze nastup a trvanlivost fenomenu Haider (dnes uz jeho nastupcu) je prave dani za ono presvedceni o narodni "cistote".

A Svycari jsou uplne jasni: ty Hitler nenapadl proto, ze se jich bal, ale dani za vzepjeti naroda byla nucena depozice zidovskeho zlata ve Svycarskach bankach, cemuz se Svycari uz nemeli silu branit.

Vetsina mytu oziva na pozitivne- moralnich zakladech skupiny, ale jak je videt, existuji i myty "z popreni", nebo jak to nazvat, nechci rici primo ze lzi, to by nebylo spravne.

A ted nemluvim ani o Motejlovi, ani o vas: hodne lidi ma tendenci si vytvaret takove myty z popreni i o verejne cinnych soucasnicich: u evidentniho hajzla si nakonec reknou: At to byl jakykoliv clovek, stejne vykonal kus dobre prace.
Tedy, ono ja pravda oboji: byl to hajzl a i "pozitiv", vse dohromady, mytologicka prace ale ono hajzlovstvi popre a na oddiv vystavi jen to dobre. Asi jde o dan za spolecenskou soudrznost, mozna ze myty stale nedokazi do sveho poceti zakalkulovat existenci internetu :o).

[40] Ale ted vidim, ze jsem uvedl same priklady, vznikle na zaklade existencniho ohrozeni .
Oni ani ti Rusove v 68 pro nas nebyli jasni: klidne to tu mohli vsechno zmastit na hromadu a zbytek odvezt na Sibir.
Treba je to takova kolektivni reakce, zachytitelna i u individui po nejakem tezkem, prodelanem soku:
Slo mi o kejhak, ale prezil jsem to, takze jsem to udelal dobre a uz na to nebudu myslet.

[41] Tedy rozhodně si nejsem jistý, zda je Grass jiná kapitola. Tenhle mladý dobrovolník zbraní SS, později jeden z nejvýznamnějších německých kritiků nacismu, dal svým dobrovolným vstupem do zločinecké organizace jasně najevo, jaký byl jeho vztah k totalitnímu režimu a fátrlandu. Byly to hodnoty, za něž hodlal položit život. Je to takový rozdíl od komunistického angažmá mnoha dosud žijících českých tvůrců? V čem? Sám odpověď mám, ale vaše by mne - vzhledem k vaší glose, že G. je úplně jiná kapitola - zajímala.

Pokud se českých komunistů po únoru 48 týče, řekl bych, že pravděpodobně mnozí z nich byli nakonec zaskočeni importovaným stalinismem; tuzemské představy byly pravděpodobně původně dost jiné - to u těch předválečných - ti mladí, s protektorátní zkušeností byli pravděpodobně radikálnější a snáze podléhali jednoduchým řešením s létajícími třískami - oč byli méně vzdělaní, o to to bylo jednodušší.
Měl jsem příležitost se ptát několika osmašedesátníků na jejich srpnové reakce - nikdo z nich by nebyl ochoten vzít zbraň. Jako mladý kluk jsem (přetékaje nenávistí) toho 21.8. strašně zuřil, že se nebráníme - dnes se sám sobě tak trochu shovívavě usmívám. Oni věděli, co já tehdy ne - že totiž po krátké pacifikaci by nastoupila už přichystaná dělnicko-rolnická vláda, která by dílo raz dva dokončila jako Kádár v Budapešti.
A jak tak čtu vaše vývody, mám pořád pocit, že potřebujete mít absolutní definitivní soudy, v nichž se ztrácí možnost lidského vývoje a poznání - jednou svině, navždy svině, zjednodušeně řečeno. Při pohledu z přítomnosti zpět je to vždy hrozně jednoduché - máme totiž informace, které mnozí před 50. lety neměli a ani nemohli mít: napadlo by vás, že třeba takový Gottwald se svými věrnými rozhoduje o počtu provazů pro své včerejší kamarády, kteří se veřejně přiznávají k naprosto šíleným věcem? Uprostřed relativně civilizované střední Evropy?
Rozdělená Evropa byl objektivní fakt a z něho vyplývaly také krajně omezené možnosti svobodné volby. Stejným faktem bylo poznání zbabělosti demokracií v 38. roce, protektorátní zkušenost a konečně osvobození Rusy v 45. roce. Z dnešního vědění bráno, nemohl být snad ani jiný výsledek než únor 48 a pak vše, co následovalo.
Ostatně - teprve až padla železná opona (přestalo se na ní střílet) vypukla i v ČSSR sametová revoluce.

Malá poznámka k tomu Švajcu - že by se jich Hitler bál, to slyším poprvé. Nepotřeboval s nimi válčit, měl všechny země okolo a dostal od nich vše, co potřeboval: firmou Oerlikon počínaje, jemnou mechanikou pro letectvo konče. A skvělé skladiště cenností navrch, nemluvíme-li už o výhodnosti této enklávy pro zpravodajské a diplomatické hry, včetně Červeného kříže. Nechci brát bodrým Švýcarům jejich národní mýty; v každém případě bylo Hitlerovi daleko rentabilnější je nechat na pokoji než je vyšťourávat z jejich tunelů.
Pěkný večer.

[42] Ja se s dovolenim vzdalim take a ukoncim to tu ,
Zaciname byt totiz nebezpecne mimobezni.
Jen se ohradim proti tomuto: "potřebujete mít absolutní definitivní soudy, v nichž se ztrácí možnost lidského vývoje a poznání - jednou svině, navždy svině", aniz bych k tomu jakkoliv dale argumentoval.

Co se Grasse tyce, v Nemecku byla tehdy uplne jina situace: narod stal za Vymarske republiky na dne a v chaosu a zacinal svym zpusobem opravdu od nuly. Nemci zacali zit svuj "zjeveny mytus" noveho cloveka a nove spolecnosti, kteremu nebylo mozno nepodlehnout (odpurci se pocitali na procenta); udalosti v Ceskoslovensku ale uz navazovaly na Rijnovou revoluci, o jejiz nasledcich byla spolecnost vcelku dobre informovana (jeste mam doma sbornik "Zaluji" z roku 1946, ve kterem jsou vypocitavany praktiky bolseviku po jejich prevzeti moci).
Samozrejme vypisujete dobre pritezujici okolnosti, ale stat nebyl zniceny a po valce se zacal uspesne obnovovat a to v priznivem trendu.
Jestlize slo v Nemecku o existencni, obrodny proces, v Ceskoslovensku pak o o "pouhy" politicky boj (odhadem 50 : 50).

Jaky je tedy rozdil v angazma Grasse a Kohouta (at mame nejakou praktickou paralelu)?
Podle meho v tom, ze Grass vubec netusil, ze existuje cosi jako totalita (tedy se podle mne mylite v tom, ze Grassovi nejaky vztah k totalite vubec prisuzujete) a jeho angazma se odehravalo v sentencich podpory zachrany naroda.

Zatimco Kohout byl "pouze" nespokojen a sel do aktivity o ktere dobre vedel, ze smete a zahubi cast jeho spoluobcanu.

Grass podporoval, Kohout konal dobro, to je podle meho ten rozdil a snad je videt, ze jsem ochoten omluvit spise Grasse, nez Kohouta, samozrejme v ryze hypoteticke ci velmi obecne rovine, s konkretnosti osudu obou nejsem nijak obeznamen.

Ovsem opacne vzato: Grass se v dospelosti stavel do pozice moralisty, tedy vzal na sebe tezke brime zodpovednosti, zatimco Kohout zustal na pozici lyrickeho motoru revoluce. Nakonec tedy Grass "uskodil" vice nezli bozsky Pavka.

V zasade mne na obou pripadech mate to, ze jde o vysoce inteligentni a bystre lidi. V pripade Grasse se dokonce spekuluje o moznosti, ze fakt o sve prislusnosti ke zbranim SS zverejnil jen z marketingovych duvodu (dle Charlotte Knobloch). Kdyz slysim dnes mluvit Kohouta, tu lisku fikanou, fsemi mastmi mazanou, tak si zas rikam, proc tenhle clovek zakotvil zrovna u literatury (podle meho nijak svetoborne), vzdyt s takovymhle intelektualnim potencialem a analytickym politickym myslenim uz mohl byt davno reditelem zemekoule, anebo alespon velvyslancem nekde u OSN.
Diky a dobrou.

[43] A jeste jeden, technicky rozdil .
Zatimco Grass (dnes jiz vime, ze totalitne) vzplanul jen na par tydnu, Kohoutovi to vydrzelo cely zivot :o), pritom oba zacali horet uz v sedmnacti.

[44] saxi ahoj, dík za odkaz na PP (Pernese a Petrušku)
- přišlo mi to jako poslech normalizačního rádia, no jak se tam mluvilo o tom, zda nový ředitel splňuje podmínky splehlivosti a bezúhonnosti.. nebo že důvodem rozhodnutí děkana fakulty FF o Pernesově odvolání bylo jeho (Pernesovo) někdejší pochybení v rámci uvedení publikace o Lidových novinách.. je to jakoby to člověka vrátilo zpět do dětsví.. s tím, že se mu přitom derou na rty slova fuj a nechci.

A Petruška..
"Samozřejmě je mi lidsky pana Pernese velmi líto, protože byl vystaven obrovskému mediálnímu tlaku, skoro bych řekla štvanici a výsledek je takový, jaký je. Myslím si, že odvolávat po tak krátké době ředitele je pro pověst ústavu nedobré, a to jsem také na radě řekla."
Petrušku nějak nemůžu.

[45] XY, (jistěže jsem vzala v potaz v potaz saxovu 16 a treseninu 17, vždycky čtu v kontextu..)
A je zajímavé, jak jste zmínil tu žertovnou historku.. a vidíte, saxova poznámka podle mě naopak říká, že Motejl do kategorie popů Voloďů právě nepatřil.. a že je v této kategorii nával na prasknutí.. cpe se do ní každej druhej.

[46] Míšo - [14] [15] [16] :-)))
Sax ostatně může nahlédnout také - vzhledem k té [42]
A k té [44] - snad jen tolik, že ten, kdo si chce sednout na onu velice horkou židli, nesmí podcenit nic ze své předchozí práce, co může posloužit jako oficiální záminka. Jinak se dostane do stejného "mlejna", jako ten zpropadený Motejl. Tak to prostě v těchto časech chodí.

[47] Saxi, k tomu Grassovi - vy jste asi nečetl to jeho Loupání cibule, že? Ta esesácká epizoda nebylo žádné krátkodobé vzplanutí, to byl logický důsledek trvalé školní a státní indoktrinace: mladičký Grass se jednal jako vynikající a "uvědomělý" produkt totalitního výchovného systému nacistického státu. Má tam docela zajímavé kapitoly, kterak sloužil u jakéhosi toho oddílu protiletecké obrany a cvičen co obsluha flaku nedaleko Gdaňsku, na dohled od věhlasného Stutthofu, jehož osazenstvo mu nebylo tajemstvím. Inu, režim a vlast mu byly jedním nedělitelným celkem; frontová léčba šokem ovšem byla mimořádně rychlá a účinná.
K dějinám domova: Pozice všelikých těch Žalujících byla mladé generaci asi stejně věrohodná jako mně dnešní výstražné složenky pana Kalouska, který jimi obtěžuje obyvatelstvo: člověk osobně zodpovědný za 180 miliardovou díru v loňském rozpočtu (nemluvě o dalším) se pokouší získávat hlasy voličů výzvou k zaplacení 121 tisíc státního dluhu...:-)))
No nic. Mějte se tu pěkně.

[48] Pro pověst ústavu je snad primárně zničující mu takový ředitele vůbec jmenovat .. a to od samýho počátku.

[49] A jeden mediální naivista http://hn.ihned.cz...-minulost-trva .. zcela určitě by tam vytrval člověk, který na protest proti politickým zásahům odstoupil i z rady televize. Svatá prostata .. no ale titulek má údernej, určitě taky někde četl tu poučku "kdo ovládá minulost, ovládá budoucnost".

[50] Co se pověsti ústavu týče, jonáši, ta byla špatná od počátku tím, že podnik si zřídil Senát ku své potřebě, což pan Žáček naplnil měrou vrchovatou.
Upřímně a při vší úctě k panu Pernesovi - taky mě překvapilo, že byl zvolen - a maléry jsem docela čekal. No, pan Leschtina je docela žertovný, jestlipak se zeptal svého pana kandidáta, zda s jeho nominací souhlasí? :-)))

[51] XY, [46] veselí vám přeju, číselné odkazy vámi navrhovaného kontextu mi ale posílat nemusíte ;)
Včera jsem se dostala k netu až pozdě večer, tak ještě poznámka- v té [31] mi jako reakci na [29] píšete o Motejlovi, nevím proč, nemusíte ho obhajovat, a už vůbec ne takovými slovy. Možná jsem to napsala málo srozumitelně (nebo málo ironicky?), no v každém případě mě vaše odpověd udivila, asi že jste se ani neusmál, a odpověděl vážně a vysvětlujícně. Ale snažím se to chápat, já se třeba nedokážu smát u toho Leschtinova článku, ten pán vůbec není žertovný.

[52] Míšo, netrapte se. Naprosto vám přestávám rozumět a naše úhly pohledu se prostě liší. To se stává a není nutné, abychom spolu souhlasili.

[53] Grass se jednal jako vynikající a "uvědomělý" produkt totalitního výchovného systému nacistického státu .
Indoktrinace totalitnim statem pro mne znamena vychovu inertni masy, ideologicky neutralnich obcanu k nejakemu obrazu.
V Nemecku byli tehdy "vsichni totalita", jejimi soucastmi a podporovateli.
To by pak podobne slo nazvat vychovu k demokracii take totalitni praktikou. Ovsem "vsichni jsme demokracie", mame to zazito z rodin a ze skol, vychazime z toho, ze je to dobre, podobne jako Nemci tehdy. Treba takovi Iracane by mohli vypravet.

Loupani cibule jsem necetl, vychazel jsem z Grassovych slov:
"Ich habe die Waffen-SS in meiner Jugend als Eliteeinheit gesehen, die doppelte Rune am Uniformkragen ist mir nicht anstößig gewesen.
Zbrane SS jsem za sveho mladi videl jako elitni jednotku a zdvojena runa na limci uniformy mi neoprisla nijak pohorsujici."

Miso:

Vcera jsem si rikal, jak se z komunisty muze stat disident, kde je ten prevodovy mechanismus.
A jak jsem patral a patral, tak jsem si nakonec rekl, ze to nejjednodussi bude pravda: disident je obet vnitrostranickeho boje, clovek, ktery byl vyhozen ze sedla nekym z jine kliky.
A jelikoz se v 60. letech uz nepopravovalo, tak dotycni namisto do popravci komory vstoupili do disentu, ve kterem pokracovali ve sve politicke praci, tentokrat vsak prepolovane. A na ne se to pak zacalo nabalovat. Treba prave Kohout byl agentem a tajnym spolupracovnikem, vlastne je mi dodnes zahadou, co za tim stalo a jak je mozne, ze nejvetsi nepratele rezimu byli zaroven clenem jeho fundamentalni organizace. Nakonec snad vyjde, ze StB byla pouhou pragmatickou frakci strany.

[54] Mimochodem disidentka Petruška taky není žertovná, kupodivu si myslím, že v téhle své větě se Leschtina trefil "Doufejme, že o jeho přežití jde jak Petrušce Šustrové, tak Naděždě Kavalírové, které při volbě i odvolání Pernese stály proti sobě."

to ještě k té [37]od saxe - "proti" tam totiž nevidím, podle mě vyjádřila Petruška své politování, a naopak paradoxně své "pro" tomu Ústavu.
Ale možná se vyjádřila proti Pernesovu odvolání ještě někde jinde a jinak, to nevím, noviny si skoro vůbec nekupuju, a všechno číst na netu taky nestíhám.

[55] jeho přežití = přežití Ústavu ale to je z kontextu určitě jasné

[56] "Nakonec snad vyjde, ze StB byla pouhou pragmatickou frakci strany" to už vyšlo, saxi, vyšlo to myslím Doležalovi, psal o tom tehdy na Psu, to vím určitě (bylo to v době, kdy spravedlivá pěst dneška reprezentovaná ÚSTR dopadla na Kunderu)

[57] teda Bohumil označil StB za obyčejnou stranickou policii, nebo tak nějak, jak jsem ten článek hledala, našla jsem tohle
http://www.lidovky.cz...t-nazory_hs (je vidět, že Kunderu moc lidí nezná, a když, tak vědí co byl zač.. zato na Josku Skalníka si lidi sáhnout nedají)

btw ta normalizace je poslední dobou opravdu dost frekventované slovo, sice ho každý používá v jiných souvislostech, ale všichni víme, co tzv. normalizace vždycky znamená. Možná by se měl zavést termín nenormalizace?? Nebo spíše renormalizace či denormalizace třeba, to aby se všichni ti, co chtějí obyčejnou normálnost, mohli taky nějak adekvátně vyjadřovat.

[58] StB pravděpodobně byla svého času opravdu frakcí strany a lidi jako Kohout svůj závazek k ní brali jako přirozenou součást své stranické práce. Aspoň tak bych to chápala, pokud se nemýlím a Kohoutův podpis je z raných padesátých let, tedy z doby, kdy ještě nic netušil o prozření, které ho vyléčí z komunistického nadšení a které ho přivede nejprve do řad stranických reformátorů a posléze nepřátel.
Kterýsi z jeho kolegů spisovatelů z disentu jednou prohlásil /v reakci na hlasy, které Kohouta obviňovaly z převlékání kabátů/, že je málo tak konzistentních osobností jako PK. Vše, co kdy Kohout říkal a konal, bylo z upřímného přesvědčení a s plným nasazením. V prohlášení toho kolegy se mísila ironie s obdivem.

To jsme se ovšem dost vzdálili od skeptické nátury Otakara Motejla, kterému bylo IMO kohoutovské nadšení /ať už pro budování socialistické společnosti či pro teatrální vzdor vůči komunistického režimu/ bytostně cizí.

[59] Pravděpodobně nebo opravdu, vyberte si.:)

[60] Saxi - Grass co obyvatel německé části Danzigu, byl od počátku občanem Německa, absolvoval německou základní i střední školu (gymnázium). Nevyhýbal se (ani nevím, zda to vůbec bylo možné) HJ, spolu s kamarády žil v militaristickém ovzduší, plném obdivu k námořnictvu (soutěžili spolu ve znalostech o velkých křižnících celého světa s důrazem na ty německé). Ve škole absolvoval "besedy s hrdinnými absolventy" od všech zbraní - ty ironické obrázky si můžete přečíst třeba v Kočce a myši - a najdete tam také touhu těch mládenců vyniknout ve válečném umění a vrátit se do školní dvorany s příslušným "kreuzem" na límci. Pamatuji-li se dobře, chtěl se přes SS (brali od 17 let) dostat k námořnictvu, místo toho se stal tankistou. Sedmnáctiletý člověk je sotva dostatečně zralý, aby mu neimponovala elegance uniformy ve společnosti, jejímž ideálem bylo, aby se mladí co nejlépe zařadili. Na vašem postřehu o "totalitním" rázu výchovy k demokracii cosi je - ovšem v této "totalitní výchově" je zakomponován respekt k různým míněním; pravý totalitarismus naopak jiná mínění silově vytěsňuje mimo společnost do patřičných zařízení.
K tomu vašemu grassovskému citátu jen postřeh - doppelte Rune na kráglu zajisté nebyla nijak pohoršující, ale byl tam taky Totenkopf na "micně", případně taky na krágle, jak se tady někdy říká. Ten už trochu více vypovídal o podstatě věci. Možná se G. k tomu Totenkopfu dostal v dalších větách, ale je docela příznačné, jak mluví raději o méně příznakových runách.

[61] tak "politická policie" to prý byla takhle to napsal
"Považuji za nesmyslné a nemravné duté fráze o tom, že StB byla "zločinecká organizace". Jejich smyslem je zamést problémy minulosti pod koberec. StB byla politická policie a je nepředstavitelné, že by si sama falšovala dokumentaci sloužící nikoli veřejnosti, ale jejímu provozu a informovanosti nadřízených "orgánů". Jistě že tam mohou být chyby, ale ty jsou dány indolencí jejích příslušníků, nikoli dezinformačním záměrem. "
http://neviditelnypes.lidovky.cz...
(Doležal bude velmi pořádkumilovný člověk, a určitě má recht, známe takový ty lidi, co uklízejí halabala a čistí jen aby se neřeklo. A teda nebýt oné indolence příslušníků té politické policie, měli bychom dnes archiv naprosto "dokonalý"..)

[62] Myšlenka, že společnost složená ze samých demokratů je vlastně totalitní, stojí za zaznamenání.

[63] Třešni, k tomu Kohoutovi a jeho závazkům - ten člověk mne nikdy moc nezajímal, není ten jeho podpis z časů, kdy pomocničil v roli bratra admonitora kulturnímu atašé v Moskvě?

K té debatě o Skalníkovi či Kunderovi a Dolažalovskému plácání na dané téma jednu důležitou poznámku - MK nikdy s StB nespolupracoval. Zato talentovaný a schopný nestraník a prozaik V.Páral vytrvale ano.

[64] a XY k té [52] to je v pohodě, nedávno jsem nerozuměla zase já vám. Co se Kundery nebo Grasse týká, psala jsem o nich kdysi jinde, je zbytečné psát totéž pořád dokola.
Takže jen krátce, neřeším "správnost" jejich minulosti. A stejně tak, co se "hodnocení díla" dle čistoty života či neposkvrněné minulosti autorů týká, k tomu jsem se kdysi vyjádřila obsáhleji, ale vaše stručná věta ze [31]
"Mne zajímá dílo, produkt, to, co po nich zbude " je dostatečeně vystihující.
A týká se to nejen spisovatelů a umělců, ale i talárníků a dokonce funkcionářů třeba. Podstatné je co - jak - a proč dělají právě teď, v přítomnosti, co nám tím vlastně "říkají" (a říkají toho dost), a především - jaké důsledky z toho asi plynou. Kohout mě taky nikdy nezajímal, neřeším ho ani teď.

[65] No, upřímně řečeno, mně Kundera i Grass přijdou k případu Motejl stejně mimoběžní jako Kohout.

[66] Myšlenka o hromadné a cílené výchově k nějakému obrazu stojí za zaznamenání.

"Indoktrinace totalitnim statem pro mne znamena vychovu inertni masy, ideologicky neutralnich obcanu k nejakemu obrazu.
V Nemecku byli tehdy "vsichni totalita", jejimi soucastmi a podporovateli.
To by pak podobne slo nazvat vychovu k demokracii take totalitni praktikou. Ovsem "vsichni jsme demokracie", mame to zazito z rodin a ze skol, vychazime z toho, ze je to dobre, podobne jako Nemci tehdy. Treba takovi Iracane by mohli vypravet."

[67] Třešni, jedna OT - budete-li mít tu příležitost, zeptejte se opravdu pana ředitele, jak je spokojen s těmi 5%studentských hlasů pro DSSS na jeho škole.

S tou mimoběžností k Motejlovi bych si nebyl tak jistý - i Motejl se rozhodoval pro právnická studia ve společnosti, která rozhodně vynaložila hodně sil, aby zformovala mladé k obrazu svého nového člověka. Střední školu absolvoval v 2. polovině 50. let; základní v čase vrcholného stalinismu. Jakkoli mohla (a nejspíše i byla) být jeho školní výchova korigována doma, musel se pohybovat v prostředí, které si nezvolil, ale nemohl je ignorovat. Příklad byl směřován k tomu saxovu "absolventovi stalinistických práv". Ani G. si nezvolil režim, v němž nakonec absolvoval v jednotkách SS. Co je na tom tak mimoběžného?

[68] Příležitost bude přespříští víkend, XY. K míře indoktrinace studentů v době stalinismu: samozřejmě byla různá. Jak říkáte: roli hrála rodina. Ale taky intelekt, zkušenost, respektive součet všech těchto faktorů. Studium práv bylo asi z velké části nalejvárna, ale nebylo celé nalejvárna.
Když se to tak vezme, tak vlastně všichni naši právní teoretici, kteří se po plyšáku pokoušeli vrátit něco ze svého oboru do obecného povědomí, tímhle studiem prošli. Jak se říká: podle zpěvu poznáte je. Právníka nutno soudit podle toho, jak umí o právu vyprávět, jak o něm většinu života přemýšlí, co prosazuje, a ne podle let, kdy skládal zkoušky.

[69] Vzácná chvíle shody, třešni - s tím druhým odstavcem. Za příslib děkuji, pěkný víkend vespolek. :-)

[70] Hm, ta myšlenka... ...už peci zaznamenána byla, alespoň mám pocit, že jsem ji už někde četl (nebo jsem si čtené takto vyložil), zřejmě u Bělohradského, nebo v podstatě každého postmoderního myslitele (kteří se tak nějak obecně vyznačují vyšší vnímavostí k totalitám - coby absolutnímu souhrnu). Každopádně si sám myslím, že pro fungování demokracie jsou přímo elementárně nezbytné "nedemokratické" skupiny - ať už levé, či pravé - protože právě ony jsou krajními hodnotami souřadnicového pole, v němž je jakási středová demokracie "ukotvena" ve své časově stabilitě/funkčnosti.

Jinak rok 68 jde tak nějak mimo mě, přesto připojím odkaz, který se nedávno objevil na sok

http://www.sok.bz...2&Itemid=28

nikoliv jako argument, spíše jen tak, pro "rozšíření obzoru" .)

[71] Dokonce se mi chce... ...doplnit, že ta "stabilita" demokracie je jen z hlediska časového (tedy, že trvá déle), nikoliv civilizačně funkčního - protože právě oscilování mezi dvěma póly nedemokratické extremity je to, co společnosti zaručuje její dynamiku. Dynamiku "mírného pokroku v mezích zákona", kdy se protichůdné přelévání jaksi navzájem (i když ne zcela) neguje, na rozdíl od jednosměrných sešupů všech "nedemokratických totalit".

Nesnáším slovo demokracie.

No nic, už tu nebudu plevelit svými OT .)

[72] Pro XY .
Jeden dalsi kostlivec- tabu:
Spanelsky soudce Garon suspendovan pro svuj zamer pokracovat v procesu proti zlocinum z obdobi Frankovy diktatury.
http://www.nzz.ch..._1.5717279.html