neděle, 14. března 2010
Je to až k neuvěření, ale níže citovaná slova skutečně pocházejí z pera militantního Paroubkobije a exaltovaného pravicového rétora Martina Weisse. Většinu článku Hledání léku na nerovnost sice tvoří standardní agitační nálož, na konce ale přichází toto: „Neexistuje řešení, existují jen imperativy, které mohou důsledky nerovnosti zmírnit: podpora vzdělání, jež umožní co nejvíce lidem zkusit se uplatnit; dbaní na občanskou rovnost, aby bylo vidět, že ani největší boháč si nekoupí přednost na úřadě a imunitu před zákonem; a starost o dlouhodobou solventnost sociálního státu, zejména zdravotnictví a důchodového systému, protože jejich dlouhodobý úpadek nechá na holičkách právě ty nejchudší."
Za sebe nemohu než souhlasit, jen se bojím, aby naši lepší spoluobčané nezačali hromadně páchat sebevraždy, protože když už i Lidové noviny tisknou takovéto rouhání, to by se jim mohl totálně zhroutit svět.
Ne, že by mi jich bylo líto, ale kdo by pak v těch jáchymovských dolech makal, až vyhrajeme? (Nevím sice, jestli se v Jáchymově ještě těží, a nemám ani tuchu, kdo by to mohl být ti „my", mezi které mne někteří stále zahání, ale tak nějak tuším, že právě tenhle blábol je přesně to, co chtějí někteří číst, aby nebyly narušeny jejich myšlenkové stereotypy o Dobru a Zlu. Těm, kdo dočetli až sem, za odměnu prozradím, že se zrovinka stali objektem malého sociálně-inženýrského pokusu.)