Tribun

Nejsme v bezpečí v rukou politiků a bankéřů

Ekonom a kapr

kaprBylo, nebylo, a kdoví, možná ještě je, žil byl jeden slovutný ekonom. Ten ekonom věřil ve volný trh, v nabídku a v poptávku a své spoluobčany učil, aby se nepokoušeli do trhu zasahovat, protože co trh řídí, dobře řídí a žádný člověk nedokáže určit cenu a sortiment lépe, než přísné, ale spravedlivé zákony nabídky a poptávky.

Byly Vánoce, a protože i ekonom je člověk a nic lidského mu není cizí, rozezněla v něm vánoční nálada a vůně svařeného vína strunu nostalgie a on dostal chuť na tradiční rybí polévku. Kapra si nekupoval od té doby, co od něj odešla žena (mezi námi, byl rád, že odešla, byla to hysterka, která blouznila o krásnu a vyšších sférách a odmítala akceptovat, že na co není kupec, to prostě nemůže existovat, protože by to bylo proti trhu), sám by ho nesnědl; jednou porcí ho vždy obdarovali sousedé a víc nepotřeboval.

Ale tu rybí polévku, tu si letos udělá.

Vyrazil tedy do ulic ke kádím s kapry, někde vnitřnosti na polévku jistě sežene. Mrzlo, až praštělo, ale to mu nevadilo, nebude přece venku dlouho. Obejde dva tři prodavače a bude hotov.

Jenže chodí po městě už dobrou hodinu, prodavačů obešel už nejméně tucet a všude slyší to samé: „Ne, nemáme. Samotné vnitřnosti nejsou, kupte si celého kapra."

Ale on nechce kapra, on chce vnitřnosti!

Už se šeřilo, byl promrzlý na kost, ale pořídit stále nemohl. A nebyl sám. Některé tváře ve frontách už poznával – lidé, kteří jako on sháněli vnitřnosti na polévku. A stejně jako on neúspěšně. Za ty tři hodiny, co obráželi prodavače kaprů, se mezi nimi pomalu začínalo utvářet jakési mlčenlivé spiklenectví a když se potkali, gestikulovali na sebe: „Tam ani nechoďte, také vám také neprodají, je to jen ztráta času."

Začínal být poněkud mrzutý.

„Jak je to možné?" ptal se v duchu sám sebe. „Proč nikdo nevyužije tu příležitost, tu díru na trhu? Vždyť by musel slušně vydělat!" Poptávka po vnitřnost byla slušná, ale nabídce jako by to bylo jedno.

„Co dělá trh? Jak to, že nefunguje, jak to, že nabídka nereaguje na poptávku? Poptávka tady přeci je, trh musí reagovat." Tak se ptal sám sebe, zároveň si ale v duchu lál, že pochybuje o trhu, té jediné jistotě, kterou člověk má. On, slovutný a citovaný ekonom. „Ale to jistě dělají ty tři svařáky, kterém jsem dnes vypil, abych nezmrzl," chlácholil sám sebe.

„Takový šlendrián! Dám to do novin – do těch nejčtenějších, samozřejmě –  a pěkně to tam těm neschopným obchodníkům s kapry vytmavím, takhle ignorovat poptávku," hrozil v duchu směrem ke kádím s kapry a k obchodníkům, kteří nechtěli prodávat vnitřnosti jinak, než dohromady s kaprem, přestože po samotných vnitřnostech na polévku byla vyšší poptávka. Jak byl dobrák od kosti, tak by to hrozbu byl splnil, kdyby nebyl už Štědrý večer a všechny redakce nebyly dávno liduprázdné.

Vracel se rozmrzelý domů, a když míjel kádě, kolem kterých ten den prošel už nejméně třikrát, všiml si, že jsou prázdné a všichni kapři jsou již rozprodáni. Všichni, až na jednoho – v poslední kádi se líně převaloval veliký, ale notně potlučený, olysalý a tím pádem neprodejný kapr. Prodavači už byli pryč, asi také slavili Štědrý večer, a kádě nechali opuštěné. Věřili, že je nikdo neodnese a posledního kapra nechali zlodějům napospas.

A jak tam tak ekonom stál, sám uprostřed ztichlé ulice, osvětlené okny, za kterými se rýsovaly obrysy svátečních hodovníků, jen on a poslední kapr v kádi, nějak se to v něm všechno zlomilo a on si začal kaprovi vylévat srdce: jak ho trh opustil, jak navzdory přísným, ale spravedlivým zákonům trhu nesehnal, co chtěl, i když byl připraven zaplatit zvýšenou cenu... čekal, že to v kaprovi bude jako v hrobě, protože kdo jiný by měl smlčet o jeho zakolísání ve víře v trh, než němá ryba.

Jenže k jeho velkému překvapení kapr promluvil: „Tjó, panáčku, to mají těžký," trochu u toho šišlal, přeci jenom to byl už hodně starý kapr a do sítí pří výlovu se dostal jen proto, že už mu na ničem, ani na tom, jestli ho někdo usmaží, nezáleželo. „Vědí, panáčku," pokračoval kapr, „přijde zákazník a koupí si třeba půlku zabitého kapra, ale vnitřností, vnitřností k tomu chce jako ze dvou kaprů. No uznaj, panáčku," pokračoval kapr v monologu, protože ekonom se nezmohl ani na slovo, „na trhu může být jen tolik vnitřností, kolik se vylovilo ryb."

Mráz nemráz, ekonoma polilo horko. Chvíli stál jako opařený a mlčky zíral na kapra, ale pak se vzpamatoval a rozeřval se na drzou rybu: „Ty mně budeš poučovat, mně, odborníka na ekonomii, kterého citují přední světové kapacity? Ty ty .... ty jeden produkte, ty zboží, ty výrobku, ty drzá nicko!"

Ale kapr už zase mlčel.

Mnoho toho nenamluvil ani městský strážník, který slovutného ekonoma doprovodil domů a uložil ho do postele, protože takový známý pán přece nemůže na záchytku, to dá rozum, i když z něj táhne alkohol a blábolí něco o rybě, která mluví, protože takovou ostudu si město nemůže dovolit.

Ten rok si ekonom rybí polévku neuvařil. Ani nikdy potom. Ještě tři měsíce se užíral tím, jak ho ten přerostlý kapr školil z jeho oboru, a nakonec na ryby zanevřel docela.

Ekonom měl ten rok zkažené Vánoce, byl ale ve městě jediný. Kapři totiž, jak známo, Vánoce neslaví. A ostatním lidem bylo jedno, že přísný, ale spravedlivý zákon nabídky a poptávky si stejně jako oni vzal na Vánoce dovolenou.

 

Na motivy skutečné události.

Vydáno 23.12.2009, 22:51:00 , trvalý odkaz ,komentáře (21)

Komentáře

[1] Takhle pozdě v noci mě potkalo skvělé čtení Díky a přeji Pohodové svátky
buteo WWW 23.12.2009, 23:26:58 [cenzore] [kill]

[2] Mno jo. Vánoce jsou tady. Tak tedy přeji každému ať se mu plně vydaří podle jeho představ a vzhledem k naší nedávné debatě pod článkem o Neználkovi, přikládám i malý (už třicet let starý) dárek:

Pohádka o Honzovi rebelovi.

Bylo nebylo ….
Kdysi dávno rotovala vesmírem jedna planeta. A že jí bylo samotné smutno, porodila si, pro vlastní potěchu všelikou žoužel, více či méně živou, či svou vitalitu projevující. Mezi jinými i člověka. Najednou tu byl, koukal okolo sebe, ale dlouho u toho koukání nezůstal. Naopak! Než se stačil náležitě rozkoukat už se přičinil k tomu aby tu zas nebyl, včetně téměř všeho, co Matička Příroda tak pracně vychovala.
Vlastně ….. Ne že nebyl. Dalo by se říci - skoro nebyl. Vzhledem k pronikavé radiaci se na povrchu planety žít nedalo (ostatně ani nebylo o co stát) a tak se žalostný zbyteček bývalého "Vládce přírody", ukryl co nejhlouběji pod povrch, čímž se za živa pohřbil. Ti první, co tu strastiplnou cestu vykonali, se ani nechodili dívat nahoru, protože jim bylo jasné, že se nějaké změny k lepšímu,
tak jako tak, nedožijí. Ti, kteří se jim narodili, už ani nevěděli kudy přišli a měli větší starost o to, aby jim rostly žampióny a všelijaké plísně, či jeskynní rybky a podobná havěť, která zůstala jejich jedinou potravou. Tak asi čtvrtá generace tohoto národa si ještě pamatovala že se, kdysi dávno, v podzemní říši také "svítilo". Ale, v podstatě, si neuměli představit, co to slovo vlastně označuje. V osmé generaci byly zkazky o "Slunci" a "Modrém nebi" definitivně odsunuty do oblasti náboženských mýtů a žádný seriózní vědec podzemní říše se jimi nezabýval.
Pravda. Byla hrska věřících, kteří uctívali Slunce - boha tepla, který se projevoval prameny vroucí vody, ve které se připravovala potrava. Tito lidé však zůstávali v mizivé menšině protože naprostá většina se přiklonila k názoru vědy: "Vodu nikdo neohřívá, protože není známo nic co by ji ohřívat mohlo. Zahřívá se třením, jak proudí světem, jako se zahřívají dlaně třeme-li jimi o sebe. A protože není nikoho, kdo by vodu ohříval - není ani Slunce." To znělo logicky. Stejně jako teorie, která objasňovala příchod člověka na svět:
"Z mikroorganismů vznikly plísně, z nich vodní houby, ty se pak změnily v ryby a až vylezly ryby na sucho, staly se, postupem času, člověkem."

Poněkud nejasnou záležitostí zůstávaly oči člověka. Tento orgán se jevil úplně zbytečný, ba dokonce člověku na obtíž, protože byl lehce zranitelný a jeho zranění bývala bolestivá. Proto se postupem času stalo zvykem odstraňovat je již novorozeňatům, čímž se nepříjemným zraněním předcházelo. Jen malá část společnosti se postavila proti takovému počínání a protože je ostatní považovali za kverulanty, uchýlili se tito lidé stranou, do méně obydlených končin podzemní říše.

V jedné, z těch nemnoha rodin, se narodil Honza. Už jako malý chlapec rád poslouchal pohádky, kterých znal jeho děda Žon nepřeberné množství. A nejraději měl ty, ve kterých hrdinové "viděli" ba dokonce se vyznačovali "ostrým zrakem", nadpřirozenou schopností, kterou ani moudrý dědeček nedovedl vysvětlit. Dával ji jen do jakési spojitosti s očima, ale sám nevěděl, co by to mohlo být. Láska k pohádkám Honzu neopustila a tak, když dospěl, stal se jejich sběratelem a vypravěčem. Jeho otec, který byl rybářem, mu často vyčítal, jak nevýnosné si zvolil povolání. Oproti otci, jehož mzda obnášela pět vařených ryb a osm žampiónů za směnu, byly dvě hrsti jedlé plísně, které přinášel domů Honza, velmi malým výdělkem. Jak by také jinak! Zpěváci, maséři, šimrači nebo vypravěči románů a strašidelných příběhů se uplatnili u každého a vydělali si mnohem více. Ale pohádkář? Ten našel posluchače jen u dětí a to zdaleka ne vždy.
Kamil Mudra 24.12.2009, 02:16:43 [cenzore] [kill]

[3] Ó jé. Zase kontrola. Tak já přidám pokračování až podle toho jestli to projde :-)
Kamil Mudra 24.12.2009, 02:27:44 [cenzore] [kill]

[4]  To nebyl ekonom, ale socialisticky planovac co si myslel, ze se trh naopak bude chovat netrzne. Proc? Kolik stoji vnitrnosti, kolik lidi jich dneska chce (oproti tem co je nechce, kde vnitrnosti schranovat atp. - a je lepsi prodavat "multipack" nebo jen "soucastky", pro duchodce po "tronicku"?). Blbost. U poulicnich obchodniku se to nevyplati, vzhledem k MAJOTINIMU POZADAVKU TRHU.

Jinak ani tady trh neselhava, samotna hlava, jikry a mlici jsou mrazene normalne sehnani v nasich nadnarodnich hypermarketech, jen to asi neni ze trebonskych kapru, ale z kapru z Mondsee nebo Bodamsee.:-).

Ideologicka zabednenost ani na Stedry den zda se nepolevuje, a proto si dotycni musi vymyslet socialisticke pohadky o tom, ze to je nekdo anebo neco jineho, nez jen vlastni neschopnost zaopatrit si neco, co jini (ME nevyjimaje) si umi zaopatrit zcela jednoduse a v souladu s trhem. Kdyz mohou jedni a nemohou druzi, je chyba samozrejme v tom subjektu a ne v objektu.

Pak se nelze divit, ze tolik lidi si dneska udela dostavenicko na tzv. "loserparty". Jak jim pomoct jinak nez dobrou radou slovy dnes jiz klasika?

Musite se vice snazit, pani a pani spravcove....:-)
Agro 24.12.2009, 09:32:12 [cenzore] [kill]

[5] Hezke vanoce vsem :-)
Eddie 24.12.2009, 10:09:12 [cenzore] [kill]

[6] Nevěřte tržním komsomolcům když vám radí v případě nedostatku toaletního papíru si koupit noviny, že je to prý to samé. Lidé chtějí čerstvou hlavu a čerstvé vnitřnosti a nedivím se jim, je to něco jiného než mražený produkt. Tady k dobru aktuální práci s přáním hezkých vánoc, možná někdo ještě začne vařit.

Kořenovou zeleninu v poměru 1:1:1 osmažíme s cibulkou osmahlou na másle. V druhém hrnci si uděláme vývar z hlav (můžeme ale nemusíme odříznout skřele) a dalších odřezků kam přidáme bobkový list, nové koření a celý pepř. Vývar přecedíme, nalijeme na zeleninu a vaříme ji do měkka. Na másle si na pánvi osmahneme jikry či mlíčí s cibulkou, okyselíme a vmícháme do vývaru. Na konci vše rozmixujeme, osolíme, přidáme špetku muškátového oříšku, zalijeme smetanou a necháme přebublat. Podáváme s křupánky udělanými z housky nebo rohlíku. Dobrou chuť a hezké Vánoce.
ms 24.12.2009, 11:05:24 [cenzore] [kill]

[7] neprošlo :-)))
bara 24.12.2009, 12:01:33 [cenzore] [kill]

[8] Už prošlo, Kamile. Nevím, co s tím bylo, aby si vás systém s Někým spletl. Pošlete pokračování, když spadne do koše, já ho z něj zase vytáhnu.
Tribun [openID] Mail WWW 24.12.2009, 12:27:49 [cenzore] [kill]

[9] Bože, Agro, vy jste ale ideologicky zabedněný. A význam pojmu "svátek" vám také uniká. Přiznejte se, že vy po přečtení pohádky o Rumcajzovi běžíte do knihovny pro balistické tabulky, abyste vyvrátil blud o tom, že žalud je nejlepší střelivo? A vidíte, přesto dobrá polovina lidstva dává přednost žaludům před kulemi.
Tribun [openID] Mail WWW 24.12.2009, 12:30:58 [cenzore] [kill]

[10]  .
Anglikánský pastor Tim Jones poradil, že když jsou lidé v těžké situaci, mohou krást. Ve velkých obchodech. "Moje rada, jako křesťanského kaplana, je: kraďte v obchodech... ale pouze v těch velkých." To prohlásil ve svém kázání anglikánský pastor Tim Jones z kostela sv. Vavřince a sv. Hildy v Yorku.
http://www.lidovky.cz...hranici_pks
sax 24.12.2009, 14:04:41 [cenzore] [kill]

[11]  Preji hezke a klidne proziti vanocnich svatku vsem navstenikum tohoto webu :)
Amenre 24.12.2009, 16:29:29 [cenzore] [kill]

[12] [b]Pohádka o Honzovi rebelovi- 2[/b] *
Honza si však nedal říci a dokonce vstoupil do sekty Vyznavačů Slunce! Matka často kroutila hlavou nad těmi rozumy, které doma trousil. Slunce prý nejenom hřeje ale taky "svítí". Když se objeví, je všude "světlo" a je prý "vidět". Když se ptala, co ta slova znamenají, nedokázal jí to vysvětlit. Avšak věřil tomu skálopevně. "Na co bychom jinak měli oči, maminko?" hájil se pokaždé. "To nevím, synku." odpovídala. "Vždyť víš, že jsme ti je ponechali jen proto, že jsme proti zasahování do lidského těla. Ale jistě jsi už poznal, jako všichni ostatní, že jsou jenom na obtíž. Jen si vzpomeň, kolik zrnek písku jsem ti z nich už vyndala." Tím, zpravidla, jejich hovor končil ale Honza si stál na svém.

Jednoho dne svěřil Honzovi, kněz Vyznavačů Slunce, veliké tajemství. Pověděl mu starou báj, ve které se vyprávělo o tom, jak lidé sestoupili dolů do tohoto světa a tak navždy ztratili Slunce.
"Ale proč lidé opět nevystoupí nahoru?" podivil se Honza
"Protože je to zapovězeno!" odvětil kněz "Číhá tam hrozná smrt! Nezabije tě hned. Ale nejdříve strašně zeslábneš a pak se ti celé tělo pokryje vředy, na které zemřeš. A co horšího, ten, na koho smrt dýchne, ji může přenést i na jiné. A nepřenese-li ji přímo, zemřou na ni jeho děti, nebo se narodí jako zrůdy. Tak to praví stará báj, kterou si předáváme z pokolení na pokolení."

Později, když se Honza ptal, zdali už někdo porušil ten zákaz, dozvěděl se, že už se našlo několik takových, z řad Vyznavačů Slunce. "Nikdy se nevrátili. Ani ty se o to nepokoušej!" varoval ho kněz "Jinak tě zahubí Záření."
"A kdo je to Záření?" vyzvídal Honza.
"Pán smrti." odvětil kněz "Kdysi vládl jen Slunce. Pak přišel Záření a zahubil skoro všechen lid. Kdo se zachránil, uprchl do tohoto světa. Ale i sem ještě Záření mnoho lidí pronásledoval. Dlouho trvalo než od nás odešel zpět do Starého světa." vyprávěl kněz a třásl se při tom hrůzou.
"A co pověst o Jiřím? Ta přece vypráví o tom, že se vydal do Starého světa a vrátil se mezi nás." nedbal Honza knězova rozčilení.
"Ano, ale také o tom, jak ho lidé ukamenovali, protože vykládal věci, kterým nikdo nerozuměl. Tak ho Záření potrestal rukama tohoto lidu, když mu předtím pomátl mozek. Bude lepší, nebudeš-li o tom nikde mluvit. Upadl bys v nemilost u těch kteří nás řídí." Tímto varováním kněz skončil a ulehl na znamení toho že již nehodlá pokračovat v hovoru. Honza však, od té doby, stále přemýšlel o tom, co se mohlo stát s těmi, kteří se ze Starého světa nevrátili. Co když nechtěli? Nakonec v něm uzrálo rozhodnutí. Poruší zákon!
Kamil Mudra 24.12.2009, 21:10:40 [cenzore] [kill]

[13] [b]Pohádka o Honzovi rebelovi - 3[/b] *
Jednou si připravil zásobu ryb a vypravil se Tam nahoru. Mnoho časů bdění postupoval kupředu i do stran, nahoru a někdy i dolů. Mnohdy se musel vrátit kus cesty, když zjistil, že se dál nedostane. Znovu však vyrážel další chodbou a stoupal stále výš. Když mu došly ryby, sbíral ze stěn plíseň. Občas narazil na kapající vodu a doplnil si zásobu, kterou pak úzkostlivě šetřil. Jednou dokonce objevil i plantáž žampiónů a to mu vlilo novou naději do žil. Musí tu být taky lidé! Ale na jeho volání nikdo neodpovídal a tak, sklamaně, pokračoval dál. Samota ho tížila. Stýskalo se mu po hlasech jeho přátel ze sekty, po matčině pohlazení i po věčném otcově hartusení. Chodby které nikam nevedly a žebříky trčící do prázdného prostoru, nekonečné trmácení …. To všechno už dávno rozleptalo jeho počáteční nadšení. Kam se poděli, ti co odešli před ním? Nikde nenarazil na jejich pozůstatky ale cožpak to něco znamená? Bylo jich tak málo a chodeb taková spousta! A všechny stejné!To jediné na čem pozoroval změnu, byl vzduch, který dýchal. Občas si uvědomoval že má jakousi jinou chuť a vůni než ten na který byl zvyklý. A také se mu zdál sušší a teplejší. Občas se mu dokonce zdálo, jako by se pohyboval. A při tom si byl jistý, že je sám. Jeho vycvičenému sluchu by neunikla přítomnost nikoho dalšího.

Až jednou … Byl si jist že už ukončil spánek a přesto pokračovaly některé pocity, které vždy spánek provázely. Nervózně si třel oči, protože v nich cítil podivný tlak ačkoli v nich neměl žádný prach. A když vzdálil ruce od obličeje, uvědomil si že jejich pohyb má cosi společného i s tím podivným pocitem v očích. Najednou si uvědomil že své ruce vnímá ještě jaksi navíc. Vždy věděl jaký mají tvar ale teď se mu zjevoval v mysli, jakoby rozšířený o další rozměr. Dal si ruce za hlavu a pocit zmizel. Vrátil je před obličej a on se znovu objevil. Natáhl ruce ke stěně chodby a uvědomil si, že ji vnímá ještě dříve než se jí dotkl. Je to možné?! Jenom hrdinové jeho pohádek dokázali věci vnímat aniž se jich dotýkali! Když pohyboval rukou ze strany na stranu, cítil jak se jeho oči pohybují za ní. A tam! Tak daleko před ním. Tam bylo cosi co jeho oči neodolatelně přitahovalo. Rozběhl se tím směrem a po chvíli cítil v očích bolest. Semkl pevně víčka a postupoval opatrněji, pozvolna. Bolest k němu pronikala i přes zavřená víčka. Otočil hlavu zpět a bolest polevila. Vydal se tedy na zpět a cítil jak bolest ustupuje. Pak ustala úplně. Otevřel oči a znovu ji pocítil, i když v mnohem menší intenzitě. Znovu se vydal předchozím směrem a opět musel utéct. Ta bolest se nedala vydržet!
Kamil Mudra 24.12.2009, 21:13:20 [cenzore] [kill]

[14] Pohádka o Honzovi rebelovi-4 *
Copak ho ty prokleté oči nepustí dál?! Ach ti staří! Dobře věděli proč vydali nařízení o jejich odstraňování. Proč jen mu je rodiče nechali! Musí se jich zbavit! Zoufale hledal u sebe i okolo sebe nějaký ostrý předmět kterým by tu operaci provedl. Ale nic nenacházel mimo svých prstů. Namířil ukazováky proti těm protivným bublinám a prudce vytrčil! - Cosi zastavilo jeho pohyb na poslední chvíli. Ne! Nedokáže to. Svinul se u zdi do klubíčka a plakal. S úžasem si uvědomoval že slzy tlumí bolest kterou doposud cítil. Že by to bylo řešení? Nalil poslední zásoby vody na utržený rukáv, ještě ho roztrhl na několik pruhů a důkladně jimi omotal hlavu. Bolest zmizela, téměř beze stopy. Znovu postupoval kupředu. Dál a dál až najednou pocítil teplo, které přicházelo shora. Hmataje okolo sebe aby našel nějaký žebřík a přiblížil se jeho zdroji, shodil si nechtěně svou improvizovanou kuklu z hlavy. Šílená bolest ho srazila na kolena.

Svíjel se na zemi a v hlavě se mu vybavila varovná slova kněze: "Ani ty to nezkoušej! Jinak tě zahubí Záření!" Roztřásl se hrůzou. "Ne! Ne! Ne!" křičel a nevěděl na koho. Křičel aby potlačil strach. Křičel aby přemohl bolest. Jeho křik se pomalu změnil v bolestné vzlyky. A najednou - uslyšel hlasy! Hlasy lidí! Ztišily se a někdo zavolal "Hej! Co tam děláš?
"Přišel jsem zdola! Od nás! Z našeho světa jsem přišel… Jsem Honza!" vyrážel ze sebe o překot.
"Pak tedy dál nechoď! Oslepl bys!" pronesl hlas s důrazem.
"Oslepl? Co je to oslepl? snažil se utajit úzkost v hlase ale nedařilo se mu to.
"Přestal bys vidět!"
"Tak tedy skutečně vidím?! Já vidím!" Honza nemohl štěstím ani promluvit. Pak se přinutil ke klidu "Co mám dělat?"
"Čekej!"
Zůstal ztočený do klubíčka a ukryl hlavu do dlaní. Nechápal mnoho z toho co se událo. Až později, když mu bylo dovoleno vyjít z domu bez obvazu na očích - pochopil že Slunce není Bohem tepla.
Kamil Mudra 24.12.2009, 21:15:11 [cenzore] [kill]

[15] Je ještě pokračování, Kamile? Zatím mne napadá taková otázka, kdo je Záření? Je to Christos, nebo Luciferos?
Tribun [openID] Mail WWW 26.12.2009, 10:22:14 [cenzore] [kill]

[16] Kdepak, Tribune, nehledejte v tom žádnou mystiku :-) Kněz jen amatérsky popisuje jak dopadli lidé zasažení radioaktivním spadem. Tak že za Lucifera (Ďábla atd.) si můžete dosadit třeba toho kdo dal jako první povel k odpálení raket s atomovou hlavicí.
Pokračování to nemá.
Příběh je o tom jak může i špatně vykládaný (a tedy zkresleně pochopený) mýtus, přivést ke správnému rozhodnutí a následnému poznání toho, kdo si dokáže říct: "Na každém šprochu pravdy trochu." a najde v sobě dost odvahy aby si to ověřil.
Honza se své odměny dočkal a tak pohádka končí. Bim-bam.
Kamil Mudra 26.12.2009, 19:59:22 [cenzore] [kill]

[17] PS "Záření" = ozáření
Kamil Mudra 26.12.2009, 20:01:06 [cenzore] [kill]

[18] Pane Mudro, "špatně vykládaný a zkresleně pochopený mýtus" je s prominutím nesmysl. Mýtus je mýtem (symbol symbolem) proto, že nemá jen jeden, ten "objektivně" správný výklad. "Správné rozhodnutí" vzhledem k mýtu je každé autentické rozhodnutí, bez ohledu na jeho následky, které jsou opět "špatné" vždy jen relativně. Na každém šprochu (výkladu mýtu) pravdy trochu a všechno zlé je pro něco dobré.
deb 27.12.2009, 13:23:32 [cenzore] [kill]

[19] PS Abych to s tím mýtem trochu přiblížil: vezměme třeba notoricky známý mýtus o Oidipovi. Které ze všech rozhodnutí tohoto mýtu bylo "špatné"? Všechna byla z hlediska mýtu nutná, a proto "dobrá". A ty v určitou dobu "špatné" následky se v průběhu doby měnily na "dobré" - každopádně z hlediska dosažené zralosti a moudrosti samotného Oidipa.
deb 27.12.2009, 14:10:01 [cenzore] [kill]

[20] A PPS 19 se týkala "vnitřní logiky" mýtu. A co se týče jeho vnějšího pochopení - jak už jsme se pane Mudro snad shodli, každý bude tento mýtus chápat v danou chvíli svého vlastního "životního mýtu" různě, a kdo jsme my, abychom mohli říci, že právě náš aktuální výklad je ten dobrý a naše chápání to správné? Jak můžeme posoudit, že to, co my považujeme za "špatné následky špatného pochopení" mýtu není to, co dotyčný (nebo i my sami) právě nejvíc potřebujeme, abychom dospěli ke konečné zralosti a moudrosti?
Mimochodem, až teprve Oidipova slepota vedla k jeho konečnému "prozření".
deb 27.12.2009, 14:15:29 [cenzore] [kill]

[21] No, tak jsem si to celé přečetl ještě jednou, a pochopil jsem, pane Mudro, že vlastně oba tvrdíme to samé. Takže se omlouvám za tu vehemenci, a jedno z mých novoročních předsevzetí bude pozorněji číst. :-)
deb 27.12.2009, 14:45:17 [cenzore] [kill]

Prostor pro vás...
Tip: Číslo v hranatých závorkách vytvoří odkaz na komentář se stejným číslem (nelze použít v titulku).
Tip: Text uzavřený mezi [i]...[/i] se zobrazí kurzívou, text mezi [b]...[/b] se zobrazí tučně (nelze použít v titulku).
Jméno:

URL:

Text: