Tribun

Jaká je záruka, že se Füle nestane exponentem amerických zájmů v řídících strukturách Evropské unie? Jaká je záruka, že nebude jako komisař pro rozšíření tlačit na přijetí Turecka, za které USA plédují, či Gruzie, dalšího amerického spojence, a že tím nepřispěje k dalšímu zamlžení již tak nevyjasněné identity EU?

Tyto státy jsou od Evropy vzdálené jak geograficky, tak kulturně a civilizačně. Jejich případné členství v EU je způsobilé přivodit Evropě zásadní krizi identity a vážně narušit koncept EU v samotných jeho základech.

Projekt typu EU může fungovat pouze tehdy, má-li jasně dané hranice, a tedy jasně dané rozhraní. Nejistota v tom, kde jsou hranice a kdo do něj ještě patří může mít fatální dopad na jeho vnitřní integritu a životaschopnost.

Nedosti na tom, Füle bude mít na starosti i tzv. „politiku sousedství", do níž spadá i „Východní partnerství," projekt, jehož cílem je navázat užší spolupráci se zeměmi bývalého Sovětského svazu. Zde jsou rizika snad ještě větší, protože se jedná o velmi citlivou oblast, jež přímo interferuje se zájmy současného Ruska.

Jaká je záruka, že v době, kdy EU potřebuje vztahy s Ruskem normalizovat, založit je na věcném základě a směřovat k intenzivnější a otevřenější spolupráci, nepůjde Füle v intencích módního českého sentimentálního antirusismu cestou přesně opačnou, nenastolí vyhrocenou konfrontační linii a nebude například z titulu své funkce bývalé sovětské republiky poštívat proti Rusku?

Nový komisař pro rozšíření EU Štefan Füle by v Bruselu rozhodně neměl sejít z očí, a už vůbec ne z mysli. Bude to určitě schopný úředník, není však jisté, jakým zájmům bude sloužit.