středa, 2. září 2009
Jsem nevyléčitelný optimista. Jak jinak si vysvětlit, že jsem se, navzdory opakovaným špatným zkušenostem s mediálními projevy představitelů ODS, které mi pravidelně přivozují fyzickou nevolnost, pustil do čtení on-line rozhovoru s „ekonomickým expertem" ODS Martinem Kocourkem.
Co jsem se dozvěděl o plánech ODS v oblasti hospodářství? Že za vše špatné může ČSSD a že pro ozdravení hospodářství stačí udělat jediné: zabránit ČSSD ve vlivu na chod věcí veřejných.
Věru nevím, co by si modrý Kocourek bez ČSSD počal, protože mluvil skoro jenom o ní. Tedy mluvil – strašil. Strašení ČSSD a levicí, to byla třetina Kocourkových odpovědí na téma program ODS.
Další nezanedbatelný díl zabralo vychvalování ODS za to, jak snížila schodek státního rozpočtu a jak bravurně a v předstihu zvládla krizi.
Následovalo poplácávání se po zádech s těmi čtenáři-tazateli, kteří si odplivli nalevo a uvědoměle nasazovali na ČSSD a voliče levice. Bezobsažné, ale dojemné. Další okénko modrého života vyplněno.
A konečně zlatý hřeb: profesionální mlžení. Každou nepohodlnou otázku Kocourek suverénně odmítl s tím, že na lži neodpovídá. Co hovoří proti ODS je lež. Jak prosté, milý Watsone.
Zkrátka a dobře, byl to děs-běs. Že to Kocourek na stádečko zkouší, prosím, je to politik, živí se tím, že svádí lid. Ale že mu to lid baští a ještě mu tleská? Jak chtěl s tímhle materiálem Masaryk budovat demokratickou republiku, to je mi tedy záhadou...
Ale že je ten Kocourek roztomilý kocourek, není-liž pravda?