Tribun
čtvrtek, 14. května 2009
„Rychlá“
Když jsem dnes ráno vyšel před dům, míjel mne rozvážně jedoucí vůz rychlé záchranné služby ze systému rendez-vous. Jen rozsvícená světla a blikající majáky dávaly tušit, že je na cestě za pacientem. Řidič se pozorně rozhlížel po domech a bylo očividné, že hledá svůj cíl. Vůz dojel ještě o dva bloky dál a tam se zastavil. Chvilku postál, pak se otočil a už o něco rychleji se vracel. Pak ještě chvíli kroužil po okolí až jsem jej opět potkal, nesměle postávajícího před jedním domem. To už dojížděla i sanitka.
Pokud vůbec záchranáři dorazili správně k cíli, sebralo jim toto potulování se dobré dvě tři minuty, což není v případě takové zástavy rozhodně zanedbatelný čas.
Chápu, že volající mohl udat polohu nepřesně a zmatečně, co mi ale rozum nebere, proč řidič nezastaví, neotevře okénko a nezeptá se: „Kde bydlí ten a ten?" Nic by ho to nestálo, projížděl půl metru ode mne.
Starší příspěvek: Chtěli jsme paterčata, aneb co by Petra nikdy neřekla
Komentáře
Jenže když jel krokem, kdyby to okénko otevřel a zakřičel, nemusel ani přibrzďovat.
No nic, tohle byla jen taková noticka bez dalšího přesahu.
Tip: Text uzavřený mezi [i]...[/i] se zobrazí kurzívou, text mezi [b]...[/b] se zobrazí tučně (nelze použít v titulku).
