Tribun
středa, 12. listopadu 2008
Zlomí Obama vůli k odporu vůči radaru?
Válka s „terorismem", kampaň v Afghánistánu, kampaň v Iráku, uloupení Kosova... za Bushe byla americká zahraniční politika jednoduchá: když to nejde silou, jde to ještě větší silou. A bylo jasné, že takovou politiku je třeba odmítnout a vymezit se vůči ní.
Obama přišel s tím, že to tak dál není možné, že musí přijít změna. A přesvědčil o tom bezmála celý svět a celé Spojené státy (polovina jej proto volila, ta druhá jej právě proto nevolila). Obama je sympatický a stejně tak jsou sympatické i jeho vize. Obama se k radaru a ke všemu, z čeho plány na vybudování radaru vycházejí a co radar reprezentuje, staví velmi rezervovaně. Nebezpečí stavby radaru najednou není akutní, je však stále latentní.
Zato se objevilo nebezpečí jiné, totiž že pozornost odpůrců radaru otupí, že ztratí koncentraci a „tah na branku", teď, když přichází „pan Změna" Obama. Kolik lidí si řekne: Teď, když bude prezidentem Obama, tak na radaru už vlastně tolik nezáleží, ať si to klidně postaví, Obama je zárukou, že z toho nic zlého nevzejde? Nakonec se díky Obamovi lidé s radarem smíří...
Když byl u moci Bush, byla jasné, že nelze ustoupit ani píď, že „zadržování bushismu" je kategorický imperativ. Jenže s příchodem Obamy tato naléhavost opadá, protože Obama znamená, že to, co bylo třeba zastavit, už není.
Opravdu není? Jeden prezident národ nedělá. Nesmíme podceňovat setrvačnost americké politiky a mentality. Obama přišel a zase odejde, ale stále zde budou USA a americká armáda, poradci, lobbisté, kazatelé... a možná radar. Radar, který může být najedou použit k čemukoliv z toho, čeho jsme se obávali za Bushe a čemu jsme chtěli zabránit.
Zvolení Obamy tak může být v konečném důsledku z pohledu odporu k vybudování radaru v Brdech kontraproduktivní. Může, ale nemusí. Stačí nepolevovat a nemyslet si, že už je hotovo, že teď se to vyřeší samo. Jeskyňkám prostě není radno otevírat, bez ohledu na to, jak sametový hlásek mají a jak líbezně se usmívají.
Komentáře
Jinými slovy, jste připraven na to, že se veřejné mínění může změnit? Velký argument hnutí NE základnám je, že mluví za onu "většinu národa"*
*(mluví za většinu z asi 1000 dotázaných respondentů, kteří byli vybráni s vírou, že reprezentují uspořádání státu)
http://technet.idnes.cz...tware_kuz
Takže nejenom heslo změna, osobní charisma a "horoucí srdce", tak často uváděné, ale i exaktní uvažování, spojené s pozoruhodným "technickým" postupem.
Ten odkaz pochopitelně nezodpoví ani Tribunovy ani Trastovy otázky, tzn. jestli zvolení Obamy otupí odpor k radaru a kdo chce přes Obamu dojít ke svým cílům. To já nedokážu taky. Jedině čas.
Ptáte se: „jste připraven na to, že se veřejné mínění může změnit?“. Ano, i když přesnější by bylo říct: na tom nezáleží. Veřejné mínění není argument sám o sobě, je to pomocný faktor, který má dodat váhu věcným argumentům a přinutit vládu (zatím nepříliš úspěšně), aby nesouhlas s umístěním radaru respektovala.
Ad * - právě se snažím základy statisticky vysvětlit někomu u Stana (http://www.outsidermedia.cz...d=286) a nechce se mi to celé opakovat. Tak jenom ve stručnosti: těch 1000 respondentů je (by měl) být vzorek populace vybraný tak, aby zjištění z něj učiněná bylo možno s přijatelnou mírou chyby zobecnit na celou populaci. Takže redukovat nesouhlas jen na těch 1000 respondentů je manipulativní snaha o zpochybnění a zlehčení těchto výsledků. Můžeme se bavit o tom, zda by po nějakým dobře sehraném „teroristickém útoku“ těch 1000 lidí neotočilo jako na obrtlíku, ale nemá smysl vytvářet dojem, že když je jich ve vzorku cca 70% proti, že ve celém souboru to je výrazně méně, třeba 30%. To prostě není pravda, pokud byl testovací soubor řádně a „lege artis“ sestaven.
Tip: Text uzavřený mezi [i]...[/i] se zobrazí kurzívou, text mezi [b]...[/b] se zobrazí tučně (nelze použít v titulku).
