Tribun

Jistě, nic není černobílé, a ani Barack Obama není spasitel, stejně jako John McCain není ďábel. Ale přesto, tam kde Obama nabízí naději na změnu, tam McCain slibuje jistotu, že nic se měnit nebude, a že budou posíleny právě ty principy, které zavedly USA tam, kde jsou – k hospodářskému úpadku, ztrátě respektu a do vleklých válek s nepřítelem, kterého si sami vyrábějí  s intenzitou větší, než s jakou jsou schopni ho při vší své vojenské síle ničit.

Celý svět předpokládá, že v těchto volbách vyhraje demokrat Obama nad republikánem McCainem, a pošle tak na smetiště dějin éru republikánského prezidenta G.W.Bushe, který se dokázal zapsat do dějin jako nejhorší a nejneoblíbenější prezident. Většina světa – a zejména Evropa – pokládá za samozřejmé, že Obama vyhraje, protože nevidí jediný důvod, proč by měl někdo volit McCaina.

Vždyť Obama reprezentuje to nejlepší z Ameriky: svobodu, příležitost, inovaci, změnu, emancipaci; Obama je selfmademan, živoucí příklad naplněného amerického snu. Naproti tomu McCain, který dostal od rodičů do kolébky náskok v podobě původu a sociálního zázemí, reprezentuje to nejhorší, co může Amerika nabídnout: náboženský fundamentalismus, nesnášenlivost, vojenskou a ekonomickou agresi, upřímné přesvědčení o nerovnosti mezi lidmi a národy, bezohlednost, žádné slitování se slabším či s momentální chybou druhého, ničím a nikým nespoutaný kapitalismus.

Navzdory tomu všemu, náskok Obamy v předvolebních průzkumech není nijak výrazný, McCain se na něj dotahuje a rozhodovat se bude velmi těsně, prý možná nejtěsněji v historii. Jak to? Jak je možné, že McCain, pro jehož volbu zdánlivě neexistují žádné racionální důvody, dýchá na záda Obamovi, který zosobňuje příslib změny a je nadějí pro všechny ty, kteří si přejí, aby USA přestali být přízrakem, který děsí celý svět?

Odpověď je prostá: existuje logika rozumu, která mluví pro Obamu, a existuje logika strachu, velikášství a povýšenosti, kořenící v malosti a vykořeněnosti, dezorientaci a deziluzi, která mluví pro McCaina. Kolik Američanů touží po změně, tolik se jich změny děsí. Je nemálo těch, kteří chtějí USA takové, jaké byly kdysi a o jakých jim vyprávěli rodiče, USA bez novot, USA nejenom bez černošského prezidenta, ale i bez občanských práv pro černochy, které nepovažují tak úplně za lidi; USA nejenom bez sociálních programů, ale USA takové, kde platí, že co si urveš, to máš, a co jsi si urval, na to ti nikdo nesmí sáhnout. Takoví lidé budou volit McCaina, už jenom proto, aby si dopřáli iluzi jistoty a neměnnosti v turbulentních dobách, kdy ekonomická krize, jejíž příčiny a mechanismy nedokáží pochopit a dohlédnout, hrozí změnit vše, na čem lpěli a co dávalo smysl a řád jejich životu.

McCain totiž nabízí něco, co Obama nikdy nabídnout nemůže – nepřítele. Nemusí to říkat nahlas, ale je jasné, že McCain najde Američanům nepřítele, na kterého budou moci svést svá selhání a učinit ho odpovědným za své bědy. Možná to bude Rusko, možná Čína, možná Írán, to není důležité, důležité je, že bude a bude se s ním bojovat a v tom boji se snáze zapomene na vlastní strázně, neboť to bude svatá válka „Dobra a Svobody" proti „Zlu a Tyranii", přesně taková, o jaké mluví evangelikálské legendy, válka, ve které spravedlivý najde mučednickou smrt a snadnou cestu do ráje.

Dokáží vystresovaní, o majetky, domovy a jistoty připravení Američané, kteří celý život dřeli, aby najednou stáli tváří v tvář hrozbě, že přijdou o vše, takovému lákadlu odolat?

Pro Evropana je absurdní, že by někdo volil za prezidenta muže, jež nabízí to, co již jednou žalostně selhalo, a za svoji viceprezidentu si vybral ženu, jejíž postoje jsou takového rázu, že i íránští ajatolláhové vedle ní vypadají jako neškodní strýčkové. Jenže Evropa není Amerika. Credo, quia absurdum est... věřím, protože je to absurdní. Volit McCaina je absurdní – a právě proto mu možná dá mnoho Američanů svůj hlas.

Přál bych sobě, Američanům, i celému světu, aby zvítězil Obama. A to přesto, že naděje do něj vkládané jsou tak velké, že je nemůže nezklamat. Ale ten záchvěv naděje, které by jeho vítězství s sebou přineslo, za to stojí, protože i to může stačit na změnu. Přesto bychom neměli být překvapeni, pokud vyhraje McCain, protože čert nikdy nespí, a především -. zoufalí lidé dělají zoufalé věci.

Naděje na mír, nebo jistota války? Spolupráce, nebo konfrontace? Partnerství, nebo panství? Obama, nebo McCain? Není to ve hvězdách, je to v lidských rukou. To je to největší nebezpečí.