čtvrtek, 30. října 2008
Pozdvižení vyvolala tento týden zpráva, že ODS chce urychleně schválit v Senátu smlouvy o radaru, dokud v něm má absolutní většinu, o kterou v právě skončených senátních volbách přišla. Nakonec ODS couvla, zřejmě proto, že nechtěla riskovat blamáž a spory před Ústavním soudem, protože podle Článku 19, odst. 3 Ústavy „Mandát poslance nebo senátora vzniká zvolením," a bylo tedy nanejvýš sporné, zda by schválení smluv bylo platné, soudně nenapadnutelné a smlouvy vykonatelné.
Pro sdělovací prostředky se ovšem předseda Senátu Přemysl Sobotka (ODS) rozhodl udělat z nouze ctnost: „Nebudeme to navrhovat. Klub ODS se rozhodl, že hlavní je slušnost. Nikdy jsme nikoho neválcovali. Počkáme na nové složení komory". Jakže? Oni nikdy nikoho neválcovali? Pan předseda má asi hodně krátkou paměť. Jak jinak než válcováním by se dalo nazvat protlačení „modré reformy" Senátem, kterou senátoři ODS za využití své početní převahy ani nepřipustili k projednávání? Co jiného než válcování je automatické schválení bez rozpravy a bez hlasování?
Pan Sobotka nám tak poskytl další názornou ukázku toho, co pro ODS znamená slušnost. Aby byl člověk slušný, tak podle ODS (a pravice obecně) zřejmě stačí nemluvit sprostě. Lhát, podvádět, rozkrádat, znásilňovat, nebrat na nic a na nikoho ohledy, prosazovat se na úrok ostatních... to vše může pravičák dělat a přitom zůstat slušným člověkem, stačí, když u toho nebude klít. A i zde existuje výjimka – levice. Vůči levičákům je povoleno vše. Přičemž definice levičáka je velmi flexibilní, tak jak to mají pravicová mazlíčci rádi: levičák je každý, kdo s nimi nejde v jednom šiku a nezpívá stejné písně.