Tribun

Ministerstvo obrany zveřejnilo text smlouvy SOFA a pobytu národních hostí. Smlouva má daleko do stručnosti té  mezi ČSSR a SSSR o „dočasném pobytu vojsk", či nařízení o zřízení Protektorátu Čechy a Morava, její prostudování ovšem bude nezbytné, jakkoliv to bude nezáživné a deprimující čtení, protože jinak než ze smlouvy samé se jen těžko dozvíme, jakou skutečnou cenu (která nemusí vůbec být v penězích) za pobyt národních hostí zaplatíme. Dát na to, co nám o smlouvě řekne vláda, nečekalo by nás nic jiného, než samá pozitiva a sociální jistoty.

Zpravodajská server Aktuálně.cz nabízí seznam bodů, které považuje za klíčové, Novinky.cz zdůrazňují: „Dohoda je například sjednaná na dobu neurčitou. Vypovědět ji může i jednostranně ČR i USA diplomatickou cestou. Výpovědní lhůta činí jeden rok." Opět se vkrádá ta samá otázka, jako u smlouvy o radarové stanici – najde se na české straně někdy někdo, kdo bude mít dostatek kuráže na to, aby smlouvu vypověděl? Pak by se teprve ukázalo, co jsou Američané zač a za jak závazné pro sebe smlouvy považují.

Pouze škarohlíd do mokru kostí by ovšem mohl tvrdit, že nám radar nic nepřinese. První hmatatelný výsledek je zde: USA darovaly Česku legendární tank. Je sice otázka, k čemu bude české armádě lehký tank vz. 35 v afghánských horách dobrý, ale jak se říká, darovanému koni na zuby nekoukej. Tan;dem radar-tank se jistojistě stane pojistkou naší bezpečnosti a suverenity na věky věkův amen a sv. Václav může konečně odejít na zasloužený odpočinek. Navíc se na příkladu tohoto velkorysého daru můžeme přesvědčit, jaký pokrok lidstvo za poslední dobu udělalo – ještě před pár desítkami let bychom dostali jen hrst barevných korálků.

Zatím mají ovšem Američané dost starostí sami se sebou a krizí solventnosti, do které se USA propadly (a nyní za sebou strhávají i zbytek světa). Řešením měla být sanace špatných úvěrů 700 miliardami dolarů ze státního rozpočtu USA (která se nakonec nekonala). Logická úvaha by říkala, že při potřebě takto enormních výdajů nebudou Američané utrácet další miliardy za radar a rakety. Dokonce ministr zahraničí v české vládě K. Schwarzenberg řekl: „Umím si představit, že dojde ke zpoždění (...)." Jenže spoléhat na to, že Američané na radar prostě mít nebudou, asi nebude nejlepší strategie. Jednak co znamená několik málo miliard v moři stovek miliard, druhak americký Kongres zřejmě schválí výdaje na protiraketový štít (a také schválil – o 250 miliónů USD méně, než MDA požadovala); první část půjde na rakety v Polsku. Když to Kongres schvaloval tak sice ještě nevěděl, že po něm budou chtít těch 700 miliard, jenže jak známo, když teče vládě do bot, válka vždy pomůže. Je tedy možné (a vlastně i docela pravděpodobné), že zbrojit se bude tím víc, čím katastrofičtější situace bude.

Premiér M. Topolánek (ODS) se rozhodl zachránit civilizaci za každou cenu, i za cenu obětování vlastní strany, ODS teď nebojuje o přežití. Zbrojí na rozpočet a radar. Radar bude, i kdyby na chleba nebylo. Hlavně, že bude na rakety.

Dá-li se věřit vládě (ale kdo by byl ještě tak bláhový, že?), tak ani smlouva o zřízení radarové stanice, ani smlouva SOFA zatím do parlamentu nepůjde; podle ministra O. Lišky (SZ) prý možná až na jaře příštího roku. Možná se vláda jen snaží ukolébat odpůrce radaru s tím, že najednou vrhne smlouvu do parlamentu v naději, že bude schválena dříve, než se odpůrci zmohou na účinný odpor, možná se jen vláda lišácky snaží nepřipomínat voličům kdo je kdo: „(...) občanští demokraté mají obavy, aby radarové téma neovlivnilo říjnové krajské a senátní volby, proto souhlasí s hlasováním na přelomu roku." Že by měli ti modří ptáčci špatné svědomí?

Husarský kousek se povedl BIS, která „objevila Ameriku" – zjistila, že v ČR operují ruští špióni, chtějí vyvolat odpor proti radaru: „Ruské zpravodajské služby se v souvislosti s plány na vybudování americké radarové základny na našem území aktivně snaží ovlivňovat české politiky a média. Chtějí obrátit veřejné mínění na stranu odpůrců radaru (...)" Není to náhodou nošení dříví do lesa? Veřejné mínění je proti radaru i bez intervencí ruských agentů. BIS si samozřejmě okamžitě vysloužila několik uštěpačných  poznámek, protože co jiného než působení ve prospěch zájmů Ruska by mělo být náplní práce ruských rozvědek? Ruští agenti tu operují už dlouho a my děláme vše pro to, aby k tomu měli setsakramentsky dobrý důvod (ne že by si bez nás nějaký nenašli, ale proč jim to usnadňovat?). Překvapením by spíše bylo, kdyby tomu bylo naopak a Rusové byli o přes silné řeči k radaru zcela lhostejní.

Mnohem zajímavější je souvislost, kterou média příliš nezdůrazňovala, totiž že se toto „skandální odhalení" objevilo krátce před volbami. Že by náhodička? Osobně bych za tím spíše viděl snahu odvést pozornost a přiživit v národu pečlivě pěstovanou animozitu vůči Rusům. Když se lidé bojí, snáze se ovládají a pro vládu je lepší, když mají lidé abstraktní strach z Ruska (rok 1968 je opravdu dávno za námi), než aby se báli zcela konkrétního ohrožení plynoucího z instalace radarové základny a snah využít tajné služby ve vnitropolitickém soupeření.

Vláda zprávu BIS obratem využila k diskreditaci odpůrců radaru, kteří nařčeni ze služby v žoldu Ruska ocitli se opět v defenzivně a nezbylo jim nic jiného, než dementi: „Spojování iniciativy s akcemi tajných služeb je proto čistě účelové." Následný pokus o protiútok: „Místo toho, aby se zahájila skutečná diskuze o argumentech a důvodech odporu proti radaru, snaží se vláda pouze hledat způsoby, jak odpůrce radaru diskreditovat. Snaží se navodit dojem, že každý, kdo nesouhlasí s vládní politikou, je extremista, bolševik či pracuje v zájmu nějakých cizích služeb. Podobně byli nálepkováni nepohodlní lidé za minulého režimu jenom s tím rozdílem, že tenkrát se říkalo, že jsou agenti imperialismu placení Amerikou" podle očekávání prošel médii bez větší pozornosti.

Proběl další pokus o schválení referenda, ve kterém by o smlouvě s USA rozhodli občané, skončil však neúspěchem. Koalice neměla problém jej zastavit, protože jí chybějící poslance ochotně vypárovala čtveřice socialistů s J. Paroubkem v čele (sic!). Sice by ani jejich účast na výsledku mnoho nezměnila (bylo by vyšší kvótám), ale jako gesto a důkaz toho, že jsou svá slova připraveni podpořit i činy, by bylo jejich hlasování pro referendum nezanedbatelné. Kdo ví, zda lavírování ČSSD nebude nakonec stejně zhoubné (ne-li zhoubnější), než fanatická zaslepenost ODS.

Nelichotivé mínění má o PRO italský (členská země NATO) generál Fabio Mini: „ (PRO) je urážkou rozumu. Součásti raketové obrany, které mají být instalovány v Evropě patří k zastaralému systému a odpovídají způsobu myšlení ještě zastaralejšímu. Technicky (vzato), (raketový) štít nezvýší naši bezpečnost proti eventuálním raketám takzvaných „darebáckých států". Z politického a strategického hlediska pouze zvýší vnímání Evropy jako slabé a závislé. Rusko a Čínu podnítí k novému zbrojení a izoluje státy, které jen žádají o to, být považováni za partnery." Zřejmě komunista^*).

Ani kanadská armáda to s PRO nevidí tak růžově, jak to česká vláda lakuje: „Skutečným cílem Spojenými státy sponzorovaného návrhu na Severoamerický systém raketové obrany je upevnit americkou vojenskou a politickou moc, spíše než chránit před tzv. ‚darebáckými‘ zeměmi. Pravděpodobně je to (plánováno) více za účelem zachování svobody jednání [rozuměj intervence, pozn. Tribun] USA/NATO než proto, že by se USA opravdu obávaly severokorejské nebo íránské raketové hrozby." Zřejmě komunisté.  Také komunisté^*).

^*) Myšleni jsou „komunisté" v tom specifickém slova smyslu, v jakém jej používají česká média, která tímto označením nálepkují každého, kdo zpochybňuje generální linii strany a vlády.