pondělí, 14. července 2008
Pravidelný sumář událostí, vztahujících se k radaru, bude za 28. týden roku 2008 poněkud nezvyklý, protože jej píši z hlavy, bez odkazů, podle toho, co jsem zaslechl či zahlédl, protože jak jsem již předesílal minule, byl jsem na dovolené, takže jsem linky nesbíral. Přesto nebudete o linky zcela ochuzeni, neboť vám na konci nabídnu nekomentovaný seznam odkazů, který pro mne (a tedy i pro vás) během týdne sesbíral Stan.
Samotný akt podpisu smlouvy, který se uskutečnil v úterý 8. července, není nijak překvapivý ani nový. Již dlouho bylo zřejmé, že k podpisu smlouvy dojde, protože od vlády, jíž předsedá muž, který se bez rozpaků hlásí k reáliím nacistického Německa a na poslance ukazuje vztyčený prostředníček, se ani nic jiného čekat nedalo. Vzato kolem a kolem, není to pro vládu ani tak vítězství, jako spíše prohra, protože se okamžikem podpisu smlouvy demaskovala a ukázala s definitivní platností svoji pravou tvář vlády nedemokratické a především – nelegitimní. Nadále již vláda nevykonává své pravomoci z vůle lide, ale pouze na základě hrubé moci, čirého násilí, kterým svoji vůli lidu vnucuje.
Není však třeba házet flintu do žita. Samotným podpisem smlouvy nic nekončí, nekončí dějiny, nezastaví se svět, tak jako dějiny neskončili a svět se nezastavil v Mnichově v roce 1938 či v Moskvě v roce 1968. Váda nic nezískala, jen ztratila – ztratila důvěru svých občanů, stejně jako svých nejbližších a nevyhnutelných spojenců z EU. Toho všeho se vzdala pro trochu prchavé přízně mocnosti, pro kterou znamená méně než loňský sníh a která nebude váhat ji obětovat i z celou republikou, pokud dojde k závěru, že je to pro ni momentálně výhodné.
Ostatně, den po podpisu smlouvy jsem víceméně náhodou sledoval CNN. Podpisu smlo
Samotný akt podpisu smlouvy, který se uskutečnil v úterý 8. července, není nijak překvapivý ani nový. Již dlouho bylo zřejmé, že k podpisu smlouvy dojde, protože od vlády, jíž předsedá muž, který se bez rozpaků hlásí k reáliím nacistického Německa a na poslance ukazuje vztyčený prostředníček, se ani nic jiného čekat nedalo. Vzato kolem a kolem, není to pro vládu ani tak vítězství, jako spíše prohra, protože se okamžikem podpisu smlouvy demaskovala a ukázala s definitivní platností svoji pravou tvář vlády nedemokratické a především nelegitimní. Nadále již vláda nevykonává své pravomoci z vůle lide, ale pouze na základě hrubé moci, čirého násilí (jakkoliv měkkého a rafinovaného), kterým svoji vůli lidu vnucuje.
Není však třeba házet flintu do žita. Samotným podpisem smlouvy nic nekončí. Svět se točit nepřestane a dějiny neskončí, tak jako neskončily a svět se nezastavil v Mnichově v roce 1938, či v Moskvě v roce 1968. Vláda podpisem smlouvy nic nezískala, jen ztratila - ztratila důvěru svých občanů, stejně jako svých nejbližších a nevyhnutelných spojenců z EU. Toho všeho se vzdala pro trochu prchavé přízně mocnosti, pro kterou znamená méně než loňský sníh a která nebude váhat ji obětovat i z celou republikou, pokud dojde k závěru, že je to pro ni momentálně výhodné.
Ostatně, den po podpisu smlouvy jsem víceméně náhodou sledoval CNN. Podpisu smlouvy tam věnovali jen kratičký okamžik, rozhodně o poznání kratší, než „skandálu" s charakteristikou italského premiéra z pera úředníků Bílého domu, či otázce toho, zda pojede francouzský prezident na Olympiádu do Číny. Jak důležitý „spojenec" asi pro USA jsme, když událost, která je u nás prezentována bezmála jako záchrana světa za pět minut dvanáct, nestojí Američanům ani za zmínku?
Nebyl by to ovšem premiér Topolánek, kdyby hned v den podpisu neudělal další faul, když prohlásil, že spolu se smlouvou o radaru byla podepsána i smlouva o vědecké spolupráci. Nebyla a moc bych se divil, kdyby ještě podepsána byla, protože USA ji již k ničemu nepotřebují. Stejně tak není zatím ani dojednána, natož podepsána, smlouva SOFA, na jejímž základě má být na základně umístěna vojenská posádka. Komplikace? Pouze zdánlivě. Buď bude personál nevojenský, nebo - a to spíše, vzhledem k tomu, jakého stupně servility dosahuje vztah české vlády k USA - budou američtí vojáci na základně i bez smlouvy, protože zjevně neexistuje nic, co by česká vláda nebyla ochotna USA tolerovat. Proč by měla česká vláda trvat na smlouvě, když je pro ni americké přání rozkazem, a při jednání o radaru odmítla vůbec řešit otázky bezpečnosti České republiky s tím, že když jde o zájmy USA, musí jít zájmy ČR stranou?
Na podpis smlouvy reagovali odpůrci radaru demonstrací, která byla zatím zřejmě největší, protože i oficiální média přiznala několik tisíc účastníků, což znamená, že organizátory udávané čtyři tisíce jsou velmi realistický odhad. Jenže naše vláda, jak se zdá, rozumí jen hrubé síle a moci peněz, a dokud se nesejde na Letné milión lidí, jejichž řev bude slyšet až do „Strakovky", bude se vláda řídit starým arabským příslovím: „psi štěkají, ale karavana táhne dál." Na druhou stranu se však říká: „Mnoho psů, zajícova smrt." Platí to i o velbloudech a politicích?
Den po podpisu smlouvy odpálil Írán v rámci vojenského cvičení několik balistických raket, čehož bylo okamžitě propagandisticky vyžito coby důkazu toho, jak moc je radar a celý systém PRO potřebný, protože Írán je reálné a akutní nebezpečí. Mnohem spíše je to však důkaz toho, že rozvinutí systému PRO do Evropy znamená eskalaci mezinárodního napětí a spuštění dalších závodů ve zbrojení. Protože chce-li opravdu Írán zaútočit, musí vystupňovat své úsilí o získání účinných střel a pokusit se o útok dříve, než bude systém PRO schopen operačního nasazení. (Otázkou ovšem zůstává, čím by útočil, protože podle některých komentátorů odpálil Írán z vlastních propagandistických důvodů jen zastaralé „prskavky".)
Ovšem okolnost, že se podpis smlouvy sešel s íránským vojenským cvičením, zcela jistě náhoda nebude. A protože lze jen těžko předpokládat, že tak rozsáhlá a organizačně náročná akce, jako je vojenské cvičení, by byla přizpůsobována podpisu smlouvy, jehož datum bylo dlouho nejisté, zbývá jediné vysvětlení - podpis smlouvy byl načasován tak, aby mohlo být íránské vojenské cvičení příslušně propagandisticky využito.
Krátce po podpisu smlouvy došlo z ruské strany k omezení dodávek ropy do ČR. Do tohoto okamžiku není jasné, zda jsou na vině technické důvody (oil peak a s ním spojené komplikace těžby se Ruskou rozhodně nevyhnou), nebo se jedná a trest za podpis smlouvy o radaru, ke kterému se Rusko staví od počátku odmítavě (kéž by to tak bylo, protože naší vládě by vůbec neuškodilo, kdyby na vlastní kůži poznala, že není radno dráždit kobru bosou nohou).
Připočtu-li k tomu reakci Polska, které definitivně odmítlo plán na umístění interceptorů na svém území, potom musím říct, že postoj Polska a reakce Íránu a Ruska alespoň částečně kompenzují pocit hanby a ponížení, který mi česká vláda připravila. Díky bohu, ne každý si sedne před Američany na zadek, ale stále se najdou tací, kteří jejich gangsterskou nabídku na ochranu dokáží odmítnout.
Když už je řeč o Rusku, přiznám se, že mám vůči Rusům jistý pocit studu za to, že jsme před bezmála dvaceti lety požadovali odchod jejich vojsk z tehdejšího Československa. Ve světle podpisu smlouvy s USA se naše důvody pro jejich odchod ukázaly jako falešné a vylhané. Podvedli jsem je, tak to je.
Aby však smlouva o radaru vstoupila v platnost, musí být nejprve schválena českým parlamentem. A tomu bude předložena až na podzim po krajských a senátních volbách, protože premiér Topolánek se obává, že by se schválení smlouvy mohlo negativně odrazit na volebním výsledku ODS. Přiznává tím, že si uvědomuje, že jedná proti vůli většiny národa, a to včetně voličů jeho ODS, kteří se jinak samostatným úsudkem příliš nevyznačují. Je to zajímavé, protože Topolánek vždy o smlouvě mluvil v takových superlativech, že kdyby jen polovina z toho byla pravda, musel by mu své místo v dějinách přepustit i takový Karel IV.
Nabízí se ovšem ještě jedno možné vysvětlení, o nic méně pravděpodobné, totiž že Topolánek potřebuje dát Dalíkovi čas, aby zajistil pro smlouvu dostatek hlasů. Zatím jich je totiž pouze 97, potřeba je ovšem 101, a to jenom díky velmi volnému a legalistickému výkladu Ústavy, podle kterého neznamená pobyt cizích vojsk na území republiky omezení státní suverenity. Klíčovou roli budou v tomto hledání „konstruktivních poslanců" hrát poslanci ČSSD, mezi kterými budou zřejmě nahaněči ODS lovit především. Jak totiž ukázal čerstvý příklad poslance Wolfa, najít v řadách ČSSD poslance, kterého je možno vydírat, či zkorumpovat, není zase až takový problém. A vezmeme-li v úvahu stále vlivného Miloše Zemana, který se ještě nevzdal naděje na pomstu za podraz při prezidentské volbě a je pro ni ochoten zničit nejenom ČSSD, ale klidně i celou republiku, pak je nutno připustit, že prognóza je velmi nejistá. Nepochybně nás přes léto čeká řada skandálních odhalení, náhle prozřevších poslanců, vydírání, zastrašování, silných slov a slabých činů, zkrátka politický tyátr, jaký dovedou zahrát pouze politici když předstírají, že nemají na mysli nic jiného, než blaho lidu.
Situaci dokresluje zveřejnění výsledků auditu vicepremiéra Čunka, který dopadl - světě div se - v Čunkův prospěch. Ministr zahraničí (nebo americký velvyslanec? on rozdíl není úplně zřejmý) Schwarzenberg tak může pustit z hlavy svůj slib, že odstoupí, pokud se prokáže, že Čunek „není čistý." Schwarzenberg, který Čunkův audit platil, může být spokojen - byly to dobře investované peníze. Prosazování radaru nesmí stát nic v cestě, a nějaké hloupé čestné slovo už vůbec ne. Nezbývá než Straně zelených, za niž je Schwarzenberg nominován, poděkovat za vskutku neotřelý „jiný styl", který do české politiky přinesla.
Na našeho přešlechtěného ministra zahraničí Schwarzenberga bylo ihned po podpisu smlouvy podáno trestní oznámení za vlastizradu. Sám jsem o podobném kroku uvažoval, ale nakonec jsem od něj upustil, protože a) stěžovat si ve státě, ovládaném ODS na politika, který koná v souladu s ODS, je asi stejně smysluplné, jako stěžovat si u gestapa na Hendricha, a b) takovéto trestní oznámení implicitně předpokládá, že stát jako celek funguje, a selhal pouze jednotlivec. A já jsem bohužel stále více přesvědčen o tom, že realita současné České republiky je diametrálně odlišná. A pak je zde vlastně ještě c), totiž že takové trestní oznámení jen poskytne radarovým fanatikům další záminku k útokům na odpůrce radaru a k posmívání se jim, protože bude velmi pravděpodobně odloženo, už jenom proto, že vláda má k dojednání smlouvy mandát, vlastizrady by se mohli dopustit až poslanci, kteří by hlasovali pro, navzdory tomu, že k ničemu takovému nedostali od voličů mandát.
To je z mé strany pro tento týden vše, následují slíbené linky od Stana:
Riceová podepsala smlouvu
Rusové budou reagovat a chtějí stálé inspektory
Několik kompromatů a špíny na odpůrce radaru
První vlaštovka z ČRo?
Co bude dál?
Jak dostat legálně peníze k těm správným lidem