Tribun

[1]  Kolik procent obyvatel zvládne posoudit druh hlasování v organizaci, nebo zda chtějí jedinou zahraniční politiku?
Kolik procent obyvatel dovede posoudit geopolitické vztahy, technické parametry voj. systémů a pod.?

[2] Vidím, že jste rozený demokrat, pane Kostnero. Rozhodovat o jiných v situaci, kdy si nechám všechny potřebné informace pro sebe a jim jenom arogantně vzkážu, že jsou nevzdělaní a nesvéprávní, to je velmi snadné. Dokonce velmi efektivní. Ale vůbec ne demokratické.

Na vaši otázku exituje jednoduchá odpověď: přibližně stejně, a tím víc, čím víc bude informací, a čím silnější budou mít lidé pocit, že ne jejich názoru záleží.

V obou případech se jedná o radikální zásah do života všech lidí, a proto by také měli rozhodnout přímo lidé, aby rozhodli sami o sobě. Třeba špatně, na to mají právo. To jenom "demokraté" jsou přesvědčeni o tom, že vědí nejlépe, co je pro lidi dobré, a že jim musí vnutit jejich blaho třeba násilím. Nějak si nevšimli, že před nimi selhala například KSČ.

[3]  Proboha co mají společného mé otázky s tím, jestli jsem demokrat, nebo ne? Co to píšete za zhovadilosti? Odpovězte (si) na otázky, udělějte si průzkum a nepomlouvejte mě laskavě.

[4]  Vy snad, Martine, dokážete odpovědět na otázku "Kolik procent obyvatel zvládne posoudit druh hlasování v organizaci"??? To, co dokáže posoudit "průměrný" poslanec, dokáže posoudit i "průměrný" člověk.

[5]  Troska slusnosti by vam neuskodila pane Kostero. To, ze jste nepochopil clanek a Tribunovu odpoved, je sice smutne, ale neni to duvod k osobnimu osocovani :)

[6]  Myslím si, že na názoru M. Kostery něco je. Ono to opravdu je tak, že málokdo má chuť, schopnosti a čas, aby detailně promýšlel a rozebíral jednotlivé paragrafy čehokoliv. Od toho si platíme své volené zástupce.

Problém je v něčem jiném: v tom, že chceme, aby nás naši zástupci skutečně zastupovali. Nás, nikoliv své (či jakékoliv jiné) lobistické zájmy. A k tomu patří také to, že musím mít ke svému zástupci důvěru - a když ji nemám, lhostejno z jakého důvodu, musím mít možnost konat přímo, bez zastupitele. Anebo musím mít možnost odvolat svůj souhlas s tím, aby mne zastupoval.

[7] Blekoto ... to je prastarý osvícenský problém, který tkví v otázkách:

"Kdo vychová (má vychovat - a jak) vychovatele?"

a...

"Kdo zkontroluje vychovatele?"

Odpověď:

"Nikdo!"

Řešení:

"Občan sám je vychovatel, a tedy i sebe-vychovatel - a pokud distribuuje své pravomoci na někoho jiného, pak musí být stejně schopný, jako je ten, na koho je takto převedl."

Jakákoli "demokracie" předpokládá to, čemu se říká "občanské vzdělání a dovednosti" - na to přišli, samozřejmě, již staří Řekové, a proto také vzniklo sofistické hnutí jakožto zcela doslova "průmysl" občanského vzdělávání - jakákoli "důvěra" s tím nijak nesouvisí = ta se pne až na onou "občanskou schopností", protože jedině za této podmínky, jste schopen rozlišit, kdo Vám jakožto "občanu", a tede i "občanské obci" prospívá ... či nikoliv.

Závěr je "snadný":


... pokud nebudete schopen a ochoten své "zástupce" kontrolovat, a tedy pokud nebudete schopen sám využít svého pasivního volebního práva, pak není žádná "demokracie" možná ...

... pokud něčeho takového schopen a ochoten jste, pak přichází, jistě "teoreticky", záležitost REÁLNÉ možnosti odvolat svého "zástupce" - a to kdykoli.

Ovšem:

... tato "odvolatelnost" by měla být reálná vždy - a to legalitně zakotveně. Pokud není, tak jako je tomu v našem případě, pak lze o jakékoli "demokracii" velmi vážně pochybovat.

***

Tedy Vaše:

"Myslím si, že na názoru M. Kostery něco je. Ono to opravdu je tak, že málokdo má chuť, schopnosti a čas, aby detailně promýšlel a rozebíral jednotlivé paragrafy čehokoliv. Od toho si platíme své volené zástupce."

... je doslova HROBEM jakékoli "demokracie"(!!!) - a je to přesně to, jak je bývale "demokratický" osvícenský kulturní koncept "technokraticky" (a v zásadě vlastnicky) "zpracováván" a eliminován (už se stalo).

[8]  Víte, pane Kostnero

skutečný demokrat by se jako vy nikdy nezeptal. Něco jiného je však "demokrat", který si plete demokracii s kapitalismem. A to je zdá se, nezlobte se na mne, přesně váš případ.

Ty vaše dvě otázky totiž logicky vedou na třetí: Kolik procent obyvatel dovede posoudit volební programy stran? Jaká je podle vás odpověď? A jaké by byly důsledky té odpovědi? Dovedete to posoudit?

Blekoto, s druhou částí vaší odpovědi (občan musí mít možnost odvolat svého zástupce, ztratí-li tento jeho důvěru) naprosto souhlasím. Ale s vaší smířlivostí ke Kostnerovi nikoliv. Jak mám totiž tu pochybnou čest jej již delší dobu pozorovat, tak mu nejde o to slyšet odpověď, ale naznačit, že názor odlišný od jeho signalizuje neschopnost správně myslet. (Nebo bych snad měl psát Správně, co myslíte, Geone?).

[9] kdo napíše "co to píšete za zhovadilosti" se sám vyřazuje z diskuse. A určitě s takovým přístupem nepatří mezi to procento obyvatel, které zvládne rozvážné posuzování.

[10] ...no nic, raději rabující než banující...tož, kde jsou ti intelektuálové, kteří " spasí" svět, daj našemu bytí novou dimenzi..-)

[11] Traste ... ... [10] ... to už je pryč, pokud se trochu nevysnažíte :) ... zamyslete se: ... třeba už Vás ti intelektuálové k ničemu, ale fakt k ničemu, nepotřebují :) ... třeba se potřebují domluvit jenom mezi sebou ... he :)

... a Vaše "bytí" ... je jim nakonec ... docela "fuk" ... he ... :) ... :/

[12] Mé mínění, Tribune ... ... v tomto asi již tušíte: ... na tom co je "správné" se musíme nejdříve a vždy shodnout - a pak toto možná, pokud se na tom opět shodneme, může být i "Správné" :) ...

... to, co je "správné" určitě není nějaký autistický "soud" nějakého "jednotlivce" - na co by mu něco takového také bylo, že ano? :) ... "správné" je a může bý jenom to, co je takovým vždy-již i pro jiného. "Individuu" je jakákoli "správnost" docela na nic stejně, jako je mu k ničemu i jakýkoliv jeho "názor". :)

[13] Tak to máte, GeoNe, stopro recht, pak to ale většinou dopadá naprosto tragicky, každá společensky uzavřená komunita je náchylná k degeraci / vysoce privilegována nejvíce/ a k násl. úhynu, takže si jenom opět zopáknem historii..-)

[14]  GeoNe [7], co píšete, je možná správné teoreticky, ale prakticky naprosto neprůchodné.
Vezměte si, že třetina (!) Čechů není schopna si rozpočítat útratu tak, aby vyšli od výplaty k výplatě (to není hloupé žertování na téma "platy jsou malé"). A řekněte poctivě - kdo z těch zbývajících dvou třetin, když přijde z práce orvanej jak brusinka, ještě bude mít chuť a energii na to, aby studoval třeba "jednací řád a privilegia Parlamentu (Dáilu) Irské republiky" (dnes na programu Senátu)? Samozřejmě, že nikdo.
Tudy prostě cesta nevede. Proto byla vynalezena dělba práce, abych si nemusel sám šít boty a sám si uřezat slepé střevo, ale aby každý mohl dělat to, co umí a aby to dělal efektivně. Tudíž potřebujeme někoho, kdo nás bude zastupovat, protože to neumíme a nechceme dělat sami.
Ale je to jednak otázka proporce (jaký díl z našich rozhodovacích pravomocí na něj přeneseme) a jednak otázka důvěry (nebo kontroly, chete-li). Ale k tomu obojímu je potřeba něco, co zde naprosto nemáme - totiž zpětná vazba. Zkrátka mechanismus, pomocí kterého můžu pravomoci svému zmocněnci libovolně předávat nebo ubírat, případně až do jeho úplného odvolání. Kritériem pro práci takového zmocněnce je, jestli mi to přináší prospěch či nikoliv. To jsem schopen posoudit, aniž bych musel mít dvě vysoké školy a aniž bych cokoliv věděl o Dáilu Irské republiky.
Trochu to připomíná paralelu s advokátem: když se chci s někým soudit, určitě si žalobu nesepíšu sám a k soudu také nebudu chodit sám (pokud nejsem blbec). Když je můj zástupce, advokát, kvalitní, tak dokonce ani nebudu na přelíčení chodit, u vědomí toho, že bych svým ksichtem nebo nevhodnými poznámkami věci spíše ublížil. Ale mám možnost posoudit, jestli mě zastupuje dobře (tzn. jestli se spor vyvíjí v můj prospěch), můžu na něm požadovat vysvětlení a také můžu kdykoliv jeho plnou moc omezit, ba dokonce ho úplně vyhodit a vzít si jiného.

[15]  Pro. p. Kosteru
Vy vazne verite tomu, ze kdybych se nejakym zazrakem dostal na kandidatku do PS a byl zvolen, tak se automaticky stanu odbornikem pres radarovou otazku az po Lisabonskou smlouvu?
Presne tak jsou totiz na verejnosti prezentovani nasi poslanci. Dokud dotycni nebyli v PS, tak to byl "nerozumny plebs" jako my, ale po zvoleni jsou automaticky brani jako ti nejlepsi, nejchytrejsi, nejkrasnejsi, nej..., nej..
Ja vasi viru nemam. Neverim si, ze funkce nekomu prida na chytrosti nebo, jinak receno, na schopnosti kvalifikovane porozumet a vyjadrovat se k nekterym problematikam, o ktere se ten dotycny pravdepodobne nikdy nezajimal. Krasny priklad je nase "cestovatelska" ministryne Parkanova, ktera si plete svoji funkci s DO-RE-MI. Je mi ouzko pri predstave, ze bude valka a tahle zpevacka bude schvalovat generalnimu stabu jeho taktiku, ci vymyslet svou.

Ne zcela nesouhlasim s Brtnikovym [i]Tudíž potřebujeme někoho, kdo nás bude zastupovat, protože to neumíme a nechceme dělat sami[i/]. Umime to delat sami a nekteri z nas by mohli i lepe nez ti, ktere jsme si zvolili za zastupce.

[16] No čistě teoreticky je to stejnej plebs, ale maj k dispozici jak informace, tak nějaký materiálně-technicky-personální zázemí si je (nechat) zpracovat a vyhodnotit. Tedy nemusej to dělat jen ve volnym čase s jednim notebookem za průměrnej plat, čili by to teoreticky mohli dělat líp. Otázkou je, v čí prospěch "líp".

[17]  2 Calm: Neumím. Výzkum jsem nedělal a žádný jsem neviděl. Máte pravdu, že posranci dokážou to samé co ostatní. Bohužel to není žádná elita. Problém je ale jinde - oni se o takové věci MUSÍ zajímat a MUSÍ přemýšlet o argumentech pro a proti(samozřejmě, že ne všichni to dělají). Jenže v referendu budou rozhodovat i lidé, kteří budou hlasovat(je jedno jsetli pro, nebo proti) a přitom problematiku nemají nastudovanou. Takovým příkladem může být sax, který je vehementně pro euroústavu(pardon, lisabonskou smlouvu), ačkoli ji nečetl.
Za takové situace lze logicky předpokládat, že rozhodnutí v referendu bude devalvované populismem a automatickým škatulkováním dle stran.

Amenre: Já nepochopil článek a reakci tribuna? Myslím, že nechápete Vy.

[18]  2 tribun: To bude tím, že nejsem asi skutečný demokrat. Od cca 3. třídy ZŠ se zajímám o historii. I když jsem se ji nikdy nezabýval jinak než čistě laicky, zjistil jsem, že tu jsou 2 relativně stabilní politické systémy - monarchie a demokracie. Proto nejstem zapřísáhlým stoupencem demokracie za každou cenu. Jsem ale zapřísáhlým stoupencem lidských práv. Proto si můžu dovolit takto se dotazovat. Zajímá mě správné řešení volby(je jedno jestli referendem, parlamentem osviceným monarchou). A Vy, jako správný demokrat, byste měl znát slabiny demokratického systému. Jenže je neznáte. Když na ně upozorním, jen mě osočujete, že nejsem ten správný demokrat...

Já si nepletu demokracii s kapitalismem. To jste právě udělal Vy a veřejně se zesměšnil. Gratuluji. :-D

Ano, ta třetí otázka tu visí. A není mi z ní dobře. Řešení? Netuším...

Buďte tribune tak laskav a nelžete. Já ty otázky položil, protože od Vás chci odpovědi. Vy mi nevidíte do mozku a neznáte mé záměry. Takže pro nechápavé: ano, chci znát odpovědi.

[19]  2 Amenre: Ne. Taky jsem to nikde netvrdil, takže Vaše podsouvání nechápu. Žádnou takovou víru nemám. Je to výplod Vaši mysli. Ne moji. Třeba Vám napoví příspěvek č. 17.

BTW, Parkanová je snad první chlap na ministerstvu obrany za posledních pár desítek let. I přes to její extempore. Jinak bylo obsazení tohoto ministerstva tragikomické...

[20] Blekoto ... [14]

... no :) ... ono je za "správné" ani ne tak "teoreticky" jako spíše IDEOLOGICKY(!) - to, co jsem výše napsal je, takto řečeno a sděleno "lidu", čirou ideologií "demokracie" ... rozumíme si? :) Odtud k Vašemu:

"A řekněte poctivě - kdo z těch zbývajících dvou třetin, když přijde z práce orvanej jak brusinka, ještě bude mít chuť a energii na to, aby studoval třeba "jednací řád a privilegia Parlamentu (Dáilu) Irské republiky" (dnes na programu Senátu)? Samozřejmě, že nikdo."

Ale jistě, Blekoto - "demokracie" tak, jak zdánlivě absurdní, není ničím pro "lid dělný" - jakákoli "demokracie" může reálně (kulturně-politicky reálně, samozřejmě) existovat a fungovat jedině tehdy, je-li "lid dělný" ... a tedy především NOSITEL FYZICKÉ PRÁCE(!) ... z této "demokracie" (a tedy i ze všech příslušných rozhovorů) tak či onak vyloučen(!!!) Antická (tedy významně starořecká atického typu) "demokracie" mohla fungovat jedině a jen za toho předpokladu, že nositel fyzické práce z ní byl vyloučen jakožto zcela "bezprávný" otrok - jakožto [/b]věc[/b], která do lidského společenství vůbec nepatří.

No, a jak to fungovala a ve zlomečcích fungovalo i "demokracii" novověké-osvícenské, Blekoto? - když už tak míříte k realitě?

Je mi líto, ale naprosto stejně! - nositel fyzické práce (v moderním žargonu "dělník") musel být a vždy byl vylučován z "demokracie", pokud si tento přístup, samozřejmě za klíčové a podstatné "pomoci" intelektuála, nevynutil - pak ovšem byla vždy znovu a znovu musela být jeho reálná působnost omezována a "neutralizována" tak, aby "zde", tedy prostřednictvím "demokratických mechanismů", nebyl schopen vskutku prosadit a prosazovat žádné své klíčové systémové zájmy.

Proč tomu takto musí být, Blekoto?

Už jsem to zde říkala několikrát, ale uznám, že pročítání blogu zpět je namáhavé a čas zabírající, tak to pro Vás zopakuji:

... protože jakákoli "demokracie" (v jejím "plném pojmu") je v zásadním, ne-li "antagonistickém" :), sporu s vlastnickým systémem ... a tedy i s kapitalismem, v jehož post-industriální fázi žijeme. Jinak řečeno: ... reálné a skutečné prosazení zájmů "dělníka", a tedy "lidu dělného", by tento systém naprosto nutně zničilo, což je v naší stávající a trvající situaci beze zbytku sebevražedné = skutečně reálné prosazení zájmů "lidu" by znamenalo sebevraždu společenství jakožto celku a přinejlepším by to nutně vyústilo v nějakou formu totalitárních "nouzových opatření", jež by koneckonců tento "lid" sám vygeneroval v okamžiku, kdy by došlo na účinnost našeho slavného "pudu sebezáchovy".

*** ->

A proč tomu takto je a musí být? No ... míříte jistě správným směrem:

Proto byla vynalezena dělba práce, abych si nemusel sám šít boty a sám si uřezat slepé střevo, ale aby každý mohl dělat to, co umí a aby to dělal efektivně. Tudíž potřebujeme někoho, kdo nás bude zastupovat, protože to neumíme a nechceme dělat sami.

... a máte pravdu i nemáte pravdu. Víte, Blekoto, jsou VELMI RŮZNÉ(!) dělby práce, a to významně dvě:

1/ ... dělba konkrétní a komplexní masy společenské práce podle druhu(!) práce a tedy i jeho koncového produktu, a to tak, aniž by bylo zasaženo do struktury této práce (jednotlivých druhů práce) samotné.

Tato dělby práce byla "vždy"-odjakživa co je člověk člověkem - dalo by se říci je jde o sociálně-civilizační "antropinum". Tedy jak jistě víte, tak tuto dělba práce (nezasahující do struktury práce samotné) nikdo nevynalezl - byla původní přirozenou nutností kupříkladu mezi pohlavími či věkovými skupinami = vyrůstala a vyrůstá ze samotné "logiky" života.

2/ ... dělba fyzické a duševní práce - ta je pro nás klíčová a určující, Blekoto, protože tato dělby práce je skutečnou "dělbou" uvnitř struktury práce "vůbec" ... tato dělba práce odděluje od sebe vnitřní fáze lidské a v sociálním kontextu je "přiřazuje" odlišným jednotlivcům jakožto účastníkům společenství.

Obecně jsou tyto fáze takové:

vědění (kognitivní "zásoba") -> projekt -> algoritmizace -> provedení algoritmu -> zpětná refelexe výsledku vzhledem k algoritmu, projektu i výchozí kognitivní zásadě

... toto a jedině toto představuje celek LIDSKÉ práce(!) - ovšem dělby fyzické a duševní práce ji rozděluje na dva kusy:

a/ vědění->projekt->algoritmizace ... -> zpětná reflexe

b/ provedení algoritmu

"Kusu" (a) říkáme tradičně "duševní práce" - ten v sobě koncentruje VŠECHNY(!) specifické lidské bytostné síly a možnosti, a tudíž na sebe strhává i všechno "subjektivní" upokojení z výkonu, tedy aktualizace možnosti, práce. Zde se koncentruje veškerá lidská kreativita, jež nás-lidi ve svém uskuteční sama-sebou a uvnitř sebe uspokojuje, protože je uskutečněním nás samotných jakožto "druhových" lidí.

"Kus" (b) je tragickým koproduktem dělby fyzické a duševní práce - zde je doslova "vytnuto" a "vyřazeno" vše to, co je od lidsky specifického oddělitelné, v podobě sledování někým jiným vytvořeného algoritmu a jeho provedení doslova "v materiálu" - zpravidla na té nejednodušší manipulativní a manuálně-"tvarující" úrovně. Tedy?

Tato práce zcela degraduje člověka na "cosi" zcela "jiného" - nikoli jen ne-lidského a mimo-lidského, nýbrž i v zásadě ne-přirozeného a mimo-přirozeného. Nepřevrací totiž člověka ani v nějaké "zvíře", nýbrž v implicitní věc, které je odňata možnost uskutečňovat a uskutečnit své přirozené bytostné možnosti, a tedy "stát se sebou" jakožto člověkem = nositel fyzické práce se ocitá zcela mimo přirozený svět, stává se součástkou člověkem vytvořené reality ... čirým věcným objektem a instrumentací někoho jiného, kdo si lidskou skutečnost podržel a podržuje.

A zde to máme, Blekoto: ... tato práce, a tedy i celé bytí, celá existence nositele a vykonavatele fyzické práce je "subjektivně", prožívaně a reflektovaně(!) pro tohoto vykonavatele fyzické práce samotného zcela nepřijatelná a nesnesitelná, protože nejenom, že neposkytuje žádné lidské uspokojení a sebeuspokojení ze sebeuskutečnění, nýbrž dokonce, v opačném vektoru, je činností a činným prožívání sebedestrukce v samotném jádru ničení vlastních lidských schopností a možností.

Ani tato dělba práce (tedy dělba fyzické a duševní práce) nebyla, Blekoto, nijak "vynalezena" - kdepak, i tato dělba byla čirou nutnosti, která se, a to poměrně nedávno, dějinně-akcidentálně vynořila ve zcela konkrétních podmínkách konkrétních lidských společenství. Nevynalezli jsme ji, Blekoto - byli jsme před ni zcela nekompromisně postaveni - byli jsme postaveni před nutnost "faktu" existence marxovsky řečeno: "odcizené práce".




Odtud:

"Dělník" svou práci, a tedy i své bytí "dělníkem", generálně a předem odmítá, a tudíž proto, aby mohla být reprodukována dělby fyzické a duševní práce, musí být k trvalému a "pružnému" výkonu této práce DONUCEN(!) A za účelem tohoto donucení by opravdu vynalezen:

... vlastnický sociální systém(!) - což se stalo vcelku nedávno ... před pár ticísi lety.

[21] (... ještě naváži, Blekoto) Odtud:

"Dělník" svou práci, a tedy i své bytí "dělníkem", generálně a předem odmítá, a tudíž proto, aby mohla být reprodukována dělby fyzické a duševní práce, musí být k trvalému a "pružnému" výkonu této práce DONUCEN(!) A za účelem tohoto donucení by opravdu vynalezen:

... vlastnický sociální systém(!) - což se stalo vcelku nedávno ... před pár ticísi lety.

[22] Pardon, nějaká chybka - nějako mi to "ořezává" :/ Odtud:

"Dělník" svou práci, a tedy i své bytí "dělníkem", generálně a předem odmítá, a tudíž proto, aby mohla být reprodukována dělby fyzické a duševní práce, musí být k trvalému a "pružnému" výkonu této práce DONUCEN(!) A za účelem tohoto donucení by opravdu vynalezen:

... vlastnický sociální systém(!) - což se stalo vcelku nedávno ... před pár ticísi lety.

***

Už je tedy rozumět tomu, proč je jakýkoli vlastnický systém v příkrém sporu s jakoukoli "demokracií", Blekoto?

Pokud jsem cosi výše [7] psal v tomto smyslu:

"Závěr je "snadný":

... pokud nebudete schopen a ochoten své 'zástupce' kontrolovat, a tedy pokud nebudete schopen sám využít svého pasivního volebního práva, pak není žádná "demokracie" možná ...

... pokud něčeho takového schopen a ochoten jste, pak přichází, jistě 'teoreticky', záležitost REÁLNÉ možnosti odvolat svého 'zástupce' - a to kdykoli."

... tak jsem se nepokoušel nijak "oslovit" nějaký "lid" ...a tedy "lid dělný", a tedy nositele fyzické práce. Kdepak: ... mluvil jsem "k" intelektuálovi jakožto nositeli práce duševní, a tedy k tomu, kdo "dnes" ještě dílem je a může být "člověkem", a tedy se i "jakožto člověk" chovat a jednat.

Nijaký "lid", Blekoto ... nemůže, ba dokonce: NESMÍ(!), nijaké "zástupce" reálně odvolávat - jakékoli "zástupce" by měl mít, a to v rámci kulturního diskurzu, pod kontrolou především a jen intelektuál, a to i proti tomuto "lidu dělnému", když je to nutné a potřebné ... a ovšem i proti panu Vlastníkovi, a aktuálně kapitalistovi. Tato "hra" totiž není marxisticky dvojstranná ("Komunistický manifest" prostě "neplatí" :), nýbrž je troj-stranná: pan Kapitalista "drží bank", intelektuál určuje pravidla a pan Dělník ...

[b]... prohrává a musí(!) prohrát - chceme-li přežít.[b]

Přičemž: ... to, že prohrává pan Dělník, ještě nemusí znamenat, že vyhrává pan Kapitalista - nene ... má-li systém fungovat správně, pak musí prohrávat i "bank", a to tak, aby to pro něj bylo přijatelné stejně, jako pro pana Dělníka. Aby byla tato "trigonometrie" vyrovnaná a stabilní je pak práce toho, kdo by měl ovládat "pravidla hry".

***

[b]Tedy mezi-závěrem, Blekoto:[b]

... musíte si, a to ve vlastním zájmu, rozebrat, "kde" ... tedy na kterém pólu trojúhelníka ... "jste" - buď jste ten, kdo drží "bank", nebo ten, kdo určuje "pravidla", nebo ten, kdo nutně prohrává a musí prohrávat. Taková je "drsná realita" - a je taková již nějaký ten pátek, a ještě nějaký ten-další bude = nedá se svítit. :/

"A řekněte poctivě - kdo z těch zbývajících dvou třetin, když přijde z práce orvanej jak brusinka, ještě bude mít chuť a energii na to, aby studoval ..."

Jistě, jak jinak: ... pan Dělník skutečně [b]"má"[b] "přijít z práce orvaný jako brusinka", sníst svou chudou krmi, podívat se na "Zprávy" a "zábavný pořad" ... a upadnout do komatu - nemá nic studovat, nemá se o nic "zajímat" ... natož pak o nějakou "politiku" - když, tak teprve a jen tehdy, když se to po něm chce, a to tak, jak se to po něm chce - třeba v případě, když pan Kapitalista zlobí a neposlouchá, a nechce, kupříkladu, ze svého "banku" ... "vyplácet výhry". :)

Zapoměňte na "demokracii", Blekoto - nic takového nikdy reálně nebylo a nebude ... "demokracie" je jenom metafyzicko-kutruně-ideologický manipulativní instrument, který byl vytvořen intelektuálem k tomu, aby tento mohl ovládat jak pana Vlastníka tak i pana Dělníka, a tento instrument již relativně dávno (kdesi v hloubce třicátých let minulého století) definitivně selhal. To, co "prožíváme" dnes, je jenom "pohřební veselí" s lehce trapně banální fraškou pro ty opravdu "nejjednodušší" či nejzmanipulativovanější - je mi líto: ... Váš "zástupce" Vás už raději utopí v kýblu vody, než by Vás "zastupoval" tak, že by to poškozovalo jeho "profesi".

[23]  [20-22]GeoNo (pochopil jsem to správně?), oceňuji, že se pokoušíte podrobně argumentovat. V té záplavě sprostot a hloupostí na jiných blozích je to osvěžující změna. I když, jak vyplyne dále, s vámi nesouhlasím. Domluvme se nejprve, že se nebudeme přít o význam slov (třeba jestli "demokracie" jak ji chápu já je stejná jako ta, kterou chápete vy a jestli vůbec existuje). Řekněme si, že to, co jste popsal(a), je jakási cílová vize, ke které bychom měli směřovat.

Nesouhlasím s vámi jednak z důvodů citových, jednak racionálních. Citové důvody vám vysvětlit neumím; jsou nesdělitelné a nějak souvisejí s tím, že vaši vizi vnímám jako hluboce nehumánní a nepřijatelnou.

Pokud jde o racionální důvody, tak mi vadí, že vycházíte z premis a tvrzení, která nejsou nijak dokázána. Připouštím, že někomu mohou připadat samozřejmá, ale mně nejen samozřejmá nepřipadají, ale někdy přímo odporují mým zkušenostem.

Jako první příklad uvedu: dělba fyzické a duševní práce ji rozděluje na dva kusy: (a) vědění->projekt->algoritmizace ... -> zpětná reflexe; (b) provedení algoritmu. Možná, že to tak kdysi bylo. Ale dnes, čím víc technika směřuje k větší složitosti (...a záludnosti a nevypočítatelnosti), tím méně toto vaše schéma odpovídá realitě. Práce v mnoha oborech se spíše blíží iteračním, postupně se upřesňujícím cyklům, a to dokonce na více úrovních abstrakce.

Také mi vadí, že věci zdaleka nejsou tak krystalicky průzračné, oddělené, černobílé. Ony vzájemně prorůstají, jsou fuzzy a těžko můžete říci, kdy je dělník ještě dělníkem, kdy už je vlastně intelektuálem a jestli náhodou současně není také trochu kapitalistou (Trade Unions).

Základní chyba vaší úvahy je v tom, že vztah Kapitalista-Dělník-Intelektuál pokládáte za "hru s nulovým součtem", tedy za vztah, ve kterém výhru jednoho zaplatí ti ostatní. Jenže co když tomu tak není? Co když to je "hra s nenulovým součtem", ve které vyhrávají nebo prohrávají všichni společně?! Pro vysvětlení, co tím myslím: ta vaše hra s nulovým součtem by fungovala, kdybychom měli neomezené zdroje. Všeho. Jenže nemáme. Takže se snadno může stát, že všichni tři hráči budou roztáčet svou šílenou hru flek-re-větší, až dojdou zdroje a budeme v pytli všichni. Zdali by nebylo lépe, pojednat to jako kooperativní hru s nenulovým součtem, ve které si každý přijde trochu na své, ale ne příliš - a společnou výhrou bude dlouhodobá udržitelnost?

Jinak to ovšem vidím docela optimisticky. Ona totiž ta vaše vize nemůže fungovat. Prostě proto, že je nestabilní. On totiž tak či tak nakonec přijde okamžik, kdy se ten Dělník zdravě na...e, bouchne do stolu (nebo někoho do hlavy) - - -

Já vím, a pojede to zase od začátku a pořád dokola.

[24] Hmmm ... ... tak jo, Blekoto ... mějte se.

[25] "podpis" :(

[26] Jo, pardon ... jsem docela "chlap" - a je to, snad, k poznání - za výše se vyskytnuvší "překlepy" fakt "ručím" - a to i bez ohledu na to, že na to fakt "nemám čas". Ale jinak díky.

[27] ... "Jinak to ovšem vidím docela optimisticky. Ona totiž ta vaše vize nemůže fungovat. Prostě proto, že je nestabilní. On totiž tak či tak nakonec přijde okamžik, kdy se ten Dělník zdravě na...e, bouchne do stolu (nebo někoho do hlavy) - - - "

- - - a VŠICHNI vylítneme komínem. Doslova všichni. A Vy budete spokojen Blekoto. Hmmm ... "Dělnická ravoluce"...

[28] nene ... "revoluce" ... ... ne "ravoluce" :) ... ať žije "děník".

[29] pardon: "ať žije dělník"

[30] ...jo, a ještě - "ne-nulový součet"? ... ale Blekoto - to je VŽDY(!) ne-nulový součet = pokud nevyhraje inteltuál, tak je vždy "zle" - a jak "zle" si dovedete, jistě, představit.

[31] Takže abych to dovysvětlil, když-tak pro ostatní ... [23] ... protože pro Vás jsou má mínění "nehumánní", Blekoto ... takže vlastně předem "neplatná". :/ ... (včera večer jsem byl už fakt utahaný jak oškubaná brusinka :)

0/

Pokud jde o racionální důvody, tak mi vadí, že vycházíte z premis a tvrzení, která nejsou nijak dokázána. Připouštím, že někomu mohou připadat samozřejmá, ale mně nejen samozřejmá nepřipadají, ale někdy přímo odporují mým zkušenostem.

Nevycházím z žádných "premis" a "tvrzení" - cosi míním(!!!) Pokud jsou Vaše výchozí mínění odlišná, pak byste je měl ukázat, a tedy říci ... a totéž platí o sdělení zmíněných zkušeností. V hovoru nemohu považovat nic za "samozřejmé" - ni takového mi, prosím, nepodsunujte = v hovoru se na jakékoli "samozřejmosti" musíme nejdříve shodnout, protože hovor (a tedy střída mínění) je něco zcela odlišného, než je to, čemu říkáme: "názor" - ten se opravdu a vždy odehrává v modu samozřejmosti stejně tak, jako se v tomto modu "odehrává" naše "generální" fenomenalita, a tedy i náš život "jakožto celek".

1/

Domluvme se nejprve, že se nebudeme přít o význam slov (třeba jestli "demokracie" jak ji chápu já je stejná jako ta, kterou chápete vy a jestli vůbec existuje).

Tak to bohužel - na ničem takovém se nedomluvíme, protože nejdříve musíme vědět o čem mluvíme, a teprve pak-dál můžeme o tomto mluvit. A rozhodně nejde o žádné "pření". Pro mě je vcelku důležité, zda někdo s kým mluvím skutečně považuje náboženskou fikci, jako je kupříkladu dotyčná "demokracie", na "skutečnost", či nikoliv - to je určující k tomu, zda ("pro mě") má další (jakýkoliv) smysl s ním mluvit.

2/

Řekněme si, že to, co jste popsal(a), je jakási cílová vize, ke které bychom měli směřovat.

O žádné krizi jsem nemluvil (nemluvili jsme) - k tomu jsme se zatím nedostali, a asi nedostaneme.


3/

"Možná, že to tak kdysi bylo. Ale dnes, čím víc technika směřuje k větší složitosti (...a záludnosti a nevypočítatelnosti), tím méně toto vaše schéma odpovídá realitě. Práce v mnoha oborech se spíše blíží iteračním, postupně se upřesňujícím cyklům, a to dokonce na více úrovních abstrakce."

Jistě, že je rozdíl mezi "kdysi" a "dnes" ... jako ve všem i v ději dělby fyzické a duševní práce (v dalším "d-F/Dp). Ovšem žádná "technika" nikam "nesměřuje" - je směrována a to právě tímto dějem a v tomto ději = i ona sama je produktem. To, co jsem výše naznačil, ve zkratce:

vědění -> projekt -> algoritmizace/algoritmus ... reflexe ... [b]odděleno od ... provedení

JE A VŽDY BYL CYKLUS(!) - lidská práce, a to i ve svém sociálním rozměru a konkrétnosti, totiž je cyklus ... a to lidsky přirozeně. Jde vždy o iterativní cyklus ... mezně konkrétní a komplexní. D-F/Dp stále probíhá i podmínkách post-industriality - je v tomto smyslu sociálním stavem = trvající sociální situaci a situovanost, ovšem s tím, že asi děj d-F/Dp byl převrácen, přibližné s koncem sedmdesátých let, v děj substituce fyzické práce prací duševní (dále "s-F/Dp), v němž situace d-F/Dp stále trvá, avšak s odlišným "vektorem" či "spinem". Jestliže až do vrcholu industrialismu (asi tak padesátá léta) d-F/Dp extenzivně a intenzivně rostla tak, že zachvacovala stále další a další vrstvy celkové masy sociální práce a výroby, pak s post-industrialismem dochází k obratu ve smyslu postupné redukce nutné masy fyzické práce, kterou před tím děj d-F/Dp vyprodukoval. Tato skutečnost ovšem činí kapitalismu velké obtíže, protože v rámci jeho podmínek je tento děj velmi nákladný - především sociálně - protože v synergii s-F/Dp a kapitalistického vlastnického systém je produkována obrovská masa nevyužitelné-zbytečné práce (tedy "pracovní síly"), která je již předem nealokovatelná, pokud se možnosti této alokace předem nevytvoří - a to je nákladné, protože to vždy musí jít na úkor kapitalistovy míry a masy zisku.

Jistě, že sama DUŠEVNÍ práce se odehrává v ceké struktuře reflexí a tedy na mnohých úrovních "abstrakce" (velmi nepřesné!), zatímco fyzická práce je (právě v ději s-F/Dp) "sublimována" do podoby jiných manipulací,než jsou ty čistě "fyzické" a v rámci této "výroby práce" jsou zhusta fabrikovány mnohé (a často zcela redundantní) "druhy" prací, které jsou často zcela prázdné a jsou v zásadě jenom "předváděním" nějaké manipulace, což je téměř vždy spojeno s výše zmíněným sociálními problémy, které v rámci kapitalismu s-F/Dp nutně produkuje. D-F/Dp tímto vším ovšem nijak "nemizí" - naopak se velmi zostřuje a radikalizuje.

Dalším post-industriální faktorem je ta skutečnost že kapitalistický vlastník se usiluje "rozfázovat" samotnou duševní práci tak, aby pro něj zůstala ovladatelnou - to souvisí s tím, o čem jsme se zde v blogu již několikrát zmínili - totiž s korelativním dějem proletarizace/kapitalizace duševní práce a tedy i intelektuála, což opětovně úzce souvisí s takzvanou "specializací" vzdělávání a "provozu" duševní práce samotné. Ani to však nijak nestírá diferenci mezi fyzickou a duševní prací, nýbrž ji opětovně zostřuje, a to v kontextu duševní práce samotné, protože tyto snahy destruují či dokonce eliminují dokonce celé obory duševní práce (a to velmi potřebné a nezbytné), pokud si odmyslíme tu skutečnost, že je duševní práce velmi často poškozována ve svých základních vlastnostech, a tudíž je vnitřně i vnějškově doslova "kastrována" - ale to jistě není předně problém intelektuála, nýbrž právě a především pana Kapitalisty, který si takto velmi nákladně ničí právě to, co nutně potřebuje, protože se v kontextu post-industrialismu na exploataci duševní práce již téměř zcela adaptoval.

4/

Paralelní a prolínající se kapitalisticko post-industriální děje s-F/Dp a proletarizace/kapitalizace duševní práce jistě souvisí s Vaším:

Také mi vadí, že věci zdaleka nejsou tak krystalicky průzračné, oddělené, černobílé. Ony vzájemně prorůstají, jsou fuzzy a těžko můžete říci, kdy je dělník ještě dělníkem, kdy už je vlastně intelektuálem a jestli náhodou současně není také trochu kapitalistou (Trade Unions).

Jak by ne: ... nic není "krystalicky průzračné" - a osobně jsem nic takového nemínil(!) = co je to, proboha, za "argument" ... opravdu netuším, proč se mnou takto manipulujete, Blekoto? Máte mě za pitomce? :/ Pokud mluvíme o d-F/Dp a s-F/Dp pak jde jistě o abstrakci a zobecnění - nijak jinak totiž o podobných předmětnostech mluvit nemůžeme, a tudíž je sama předmětnost do značné míry vždy konstruktivním produktem dotyčného mluvení - určující je, aby taková mínění byla fenoménově vykazatelná, což d-F/Dp a s-F/Dp zcela jistě jsou ...

Fakt se nezlobte, Blekoto - ale d-F/Dp je až-takovým fenoménem, že jde o fenomén existenciální = je k prožití a zažití v intenzitě "první osoby"(!!!) - i "já-sám" velmi dobře rozliším, kdy jsem nucen celý den kopat škarpu, anebo když mám možnost tentýž "celý den" sedět u počítače a dělat "samostatnou", "nezávislou" kreativní duševní práci, na konci které "držím v ruce" koncový produkt. Velmi přesně rozliším, a to opravdu doslova existenciálně (a takto to může rozlišit kdokoliv další - třeba i Vy), jestli má práce podržuje a zahrnuje napnutí lidsky specifických bytostných sil, a tedy mě sama sebou uspokojuje, a tudíž je mi práce sama "odměnou" (běžně říkáme, že nás práce "baví") - a naopak, která práce mě "neuspokojuje" tak, že bych od ní nejraději utekl, pokud bych k ní nebyl nějak-donucen.

Tedy naopak a koncově:

... v této zcela konkrétní existenciální "rovině" jsou věci opravdu a naprosto průzračné a ostré, nikoliv že ne. Právě z těchto zcela existenciálně prožitých "důvodů", kupříkladu, chceme po svých dětech, aby "se učily" a "něco dělaly", protože nechceme, aby "spadly" do masomlýnku fyzické práce, a tedy do práce beze zbytku nucené. Odtud k Vašemu:

[32] [b]5/[/b] "Základní chyba vaší úvahy je v tom, že vztah Kapitalista-Dělník-Intelektuál pokládáte za "hru s nulovým součtem", tedy za vztah, ve kterém výhru jednoho zaplatí ti ostatní."

Jak jsem již včera naznačil: ... smůla, Blekoto - žádná "chyba" se nekoná ... to je jenom Vaše nepochopení a "podsun". Nikde jsem totiž nemínil, že tato hra je s jakýmkoliv "nulovým součtem" - tato hra vždy je a musí být se "součtem" ... "nenulovým".

A víte proč? To je snadné: ... jde totiž o moc(!!!), a to o moc nutnou a zcela racionální ... tedy zdůvodnitelnou a zdůvodněnou. Je totiž třeba mocí donutit nositele fyzické práce k tomu, aby se nadále podílel na d-F/Dp, a to v zásadě jakýmikoliv prostředky, které umožní systém jakožto celek (tedy systém tyto prostředky zahrnující a uvádějící "do pohybu") reprodukovat. Tento systém je od počátku mocí intelektuála a jenom a jen intelektuála, kterou intelektuál reprodukuje svou "existenci", a tedy reprodukuje d-F/Dp, a tedy reprodukuje lidské společenství, které se ocitlo v situaci nutnosti d-F/Dp, jakožto celek - bez této moci by takové společenství nutně zaniklo.¨

Diference fyzické a duševní práce je tedy diferencí zdrojovou a příčinnou - vlastnický systém a z něj vyrůstající diference (tedy vlastník/ne-vlastník) jsou jenom instrumentací tohoto zdroje a příčiny. Dokonce bych Vám mohl popsat, jak byla tato instrumentace ve funkčním principu vytvářena - ale jistě umíte číst, a tudíž se můžete pustit do nějakého obšírnějšího historického kompendia ... hint:

... chrámové nedistributivní hospodářství (v našich krajích geneticky egyptské a mezopotamské) -> palácové nedistributivní hospodářství -> panovník jakožto jediný metafyzicky legitimní základních podmínek výroby -> generace individuálního "fyzického" vlastníka těchto podmínek v zásadě až ve velmi pozdních římských dobách.

"Jenže co když tomu tak není? Co když to je "hra s nenulovým součtem", ve které vyhrávají nebo prohrávají všichni společně?!"

Tedy opakovaně: ... jistěže tomu tak není - struktura d-F/Dp-vlastnictví je následně "výhrou všech", avšak provedenou tak, že nositel fyzické práce a vlastník (jakožto instrument) musí být k této "výhře" ...

... DONUCENI(!)

... a "cenou" je v této "výhře" prosté přežití.

"Pro vysvětlení, co tím myslím: ta vaše hra s nulovým součtem by fungovala, kdybychom měli neomezené zdroje. Všeho. Jenže nemáme. Takže se snadno může stát, že všichni tři hráči budou roztáčet svou šílenou hru flek-re-větší, až dojdou zdroje a budeme v pytli všichni. Zdali by nebylo lépe, pojednat to jako kooperativní hru s nenulovým součtem, ve které si každý přijde trochu na své, ale ne příliš - a společnou výhrou bude dlouhodobá udržitelnost?"

Ani vlastník ani nositel a vykonavatel fyzické práce nejsou schopni svůj život jakkoliv "udržet" - a to platilo před třemi tisíci lety stejně, jako to platí dnes ... oba jsou totiž v principu sebedestruktivní - zhola sebevražední. Nositel fyzické práce tak, že se snaží uniknout své práci, a vlastník v zásadě tímtéž - totiž tím, aby do ní "nespadl". Víte, Blekoto, základní "odměnou" vlastníka není nějaký "zisk" (ten je mu v zásadě prostředečně-instrumentálně lhostejný), nýbrž ta možnost a skutečnost, že nemusí být podřízen d-F/Dp, a tudíž že je "a priori" vyňat z toho, že by musel vykonávat fyzickou práci - česky řečeno: ... že nemusí pracovat tak, jak pracuje "dělník" - a to i v tom případě, že není schopen práce duševní. Jak "dělníkovi" tak vlastníkovi je doslova vše "fuk" - jakákoliv "udržitelnost", která "přesahuje" jejich systémově definované zájmy, je naprosto "nezajímá". Oba jsou systémově "nastaveni" tak, aby "pobývali" za určeními "pudu sebezáchovy".

O žádné "zdroje" neběží, Blekoto - běží o strukturu a funkci stávajícího vlastnického systému ... to je tím, co aktuálně selhává - k nějakému "vyčerpání zdrojů" se totiž vůbec nedostaneme, protože je již téměř zcela vyčerpán jiný "zdroj" ... totiž "člověk". Radikální zvěcnění člověka, které provozuje post-industriální kapitalismus, je totiž opravdu neúnosné a dysfunkční, a tudíž terminálně sebedestruktivní. Odtud k Vašemu závěru:

6/

"Jinak to ovšem vidím docela optimisticky. Ona totiž ta vaše vize nemůže fungovat. Prostě proto, že je nestabilní. On totiž tak či tak nakonec přijde okamžik, kdy se ten Dělník zdravě na...e, bouchne do stolu (nebo někoho do hlavy) - - -

Já vím, a pojede to zase od začátku a pořád dokola."

Tohle není žádná "má vize" - to je popis funkce ... reálné funkce, který je situačně, a tedy relativně, naprosto úplný a bezchybný - není v něm, jednoduše :), jakákoliv "díra" = rozkrájejte se, nenajdete ji ... a kdyby jste ji našel, tak Vám poděkuji - bohužel se tak nestalo.

Víte Blekoto - děsím se toho, až se dělník "na*ere" ... to bude totiž velký průšvih, protože to rozloží naprosto všechno, a to bez náhrady. Až se dělník "na*sere", tak nás čeká jenom hlad a vraždění. Vy si "nevzpomínáte", Blekoto? - v minulém století využili intelektuálové "na*ranosti" dělníka hned několikrát ke svému tlaku na vlastníka ... a situačně to přepískli - jak to VŽDY(!!!) dopadlo? Jistě: .... velkým průserem(!) - víte, Blekoto, tento "velký průser" je vždy naprosto nutný, protože nějakým "na*ráním" se nutnost d-F/Dp nějako "zrušit" jednoduše nedá, a tak vždy a nutně Vaše "na*raná dělnická třída" vždy a nutně sama (a to "ze svého středu") vyprodukuje "novou" vlastnickou buržoazii, a to zpravidla totalitární a mnohem brutálnější, než byla ta "stará" ... a víte proč, Blekoto? No, mluvím o tom "pořád":

... protože "dělník" NECHCE být "dělníkem", a protože již-není schopen být intelektuálem (není schopen vykonávat duševní práci), tak chce být vlastníkem - tedy tím, kdo nepracuje tak, jak musí pracovat on - jeden "dělník" udělá cokoliv, a to i jinému dělníkovi, proto, aby sám již "dělníkem" být nemusel ... taková je "holá" skutečnost. "Dělnická solidarita" je ideologická fikce, kterou "dělníka" po minulých 100-150 let zpracovávala část (ta "levicová", jistě) inteligence do podoby svého instrumentu.

***

Ke konečnému souhrnnu:

Nesouhlasím s vámi jednak z důvodů citových, jednak racionálních. Citové důvody vám vysvětlit neumím; jsou nesdělitelné a nějak souvisejí s tím, že vaši vizi vnímám jako hluboce nehumánní a nepřijatelnou.

... je mi líto, Blekoto - racionální důvody, bohužel, žádné nemáte ... věřte tomu, že bych na ně, kdybyste je měl, "zabral" ... a to velmi rád(!!!), protože tím, co mi opravdu chybí jsou "racionálně myslící" a mluvící lidé. Obávám se tedy, že Vaše důvody jsou opravdu mnohem-spíše "citové", které pokud je neumíte "vysvětlit" Vy sám, tak to mohu udělat já za Vás - to, že jsou "nesdělitelné" je čirý nesmysl ... nelze myslet nic, co je "nesdělitelné" = co si dokážete říci "sám sobě", tak totéž dokážete, jistě, říci, a tedy sdělit, i jinému, protože i ve vlastní reflexi jste vždy "jiný" a komunikujete sám se sebou "v" jazyce, a to v tomtéž, se kterým komunikujete se mnou. Jazyk je totiž inter-subjektivní - neexistuje nijaký "soukromý jazyk" - v tomto Vám doporučím pana Wittgensteina, jestli mohu.

Klíčové je ono Vaše mínění, že má "vize" :), je "nehumánní". Jistě, Blekoto ... máte pravdu: ... nejsem žádný "humanista" stejně, jako nejsem žádný metafyzik, což všichni "humanisté" nutně jsou. Jakýkoli "humanismus" je totiž v podmínkách d-F/Dp a vlastnického systému nesmysl-fikce, která funguje jenom a jen jakožto manipulativní instrument vhodný k ovládání řeči, a tedy i sebereflexe, jiných lidí. S jakýmkoliv "humanismem" je to naprosto stejné jako s "demokracií" ... a naprosto stejně jako s jakýmkoliv jiným metafyzickým náboženstvím včetně "Vědy".

Hmmm Blekoto ... je mi opravdu vcelku lhostejné, že jste věřící "humanista", ale proboha: ... neučte ptáka lítat(!) - všechna tahle náboženství jsou totiž mým "oborem" ... kážete knězi, Blekoto :) - jistě: ... jsem "odpadlý kněz" ... a "odvrhl" jsem se naprosto dobrovolně a vlastnoručně. Vaše posouzení, že má mínění nejsou "humanistická", tak jsou pro mě spíše verifikací, než nějakým "zadrhnutím" - vite, já raději dělníkovi v jeho hospodě, na místo verbalizace nějakého-jakéhokoliv "humanismu", řeknu "holou pravdu:

"... jsi otrok a otrokem zůstaneš, proto jedinou alternativou ke Tvému otroctví, je smrt ... a to nejenom Tvá."

Můj humanismus je, milý Blekoto, totiž husserlovsky "realistický" - Váš "humanismus" nám tak-akorát podkopne nohy, až budeme mít oprátku na krku. Kdepak "humanismus", Blekoto - "dělník" a vlastník NEJSOU LIDÉ(!) - jsou to věci(!) ... vytvořené stroje a nástroje, homunkulové a golemové, které mají složit reprodukci "druhu" v patologicky (a to ontologicko-existenciálně) krizové situaci d-F/Dp - pokud nebudou udrženi ve své službě na uzdě do té doby, dokud bude tato krize trvat, pak jakožto druh skočíme "v pekle" ... a vezmeme sebou i mnohé jiného druhy (koneckonců se už stalo a stále děje).

[33]  GeoN:
Jen na upřesnění: netvrdím, že je vaše vize "neplatná". Jen je pro mne neakceptovatelná, což nemusí být totéž.

[34] Vždyť o tom mluvím ... na konci, Blekoto - pokud jste to Vy. Proti náboženství žádný dišputát.

[35] Geone, Blekoto, strpení prosím, určitě se k vám vrátím, stejně jako k p. Kostnerovi. Jen ještě chvilku, snad den dva.

[36] pane Kostnero, vaše přiznání že nejste demokrat[18] ovšem zcela mění situaci. Já jsem to jaksi automaticky předpokládal, ale asi bych si na to měl příště dávat pozor. Kdo odmítá demokracii? Jedinec, který má, či chtěl by mít privilegia, a přitom si je vědom, že jejich držení není schopen obhájit před svými spoluobčany. Takových lidí určitě není málo.

Váš závěr ze studia historie mne však poněkud překvapil: hodnotit stabilitu demokratických (či přesněji řečeno „demokratických“) režimů je vzhledem k tomu, že existují poměrně krátce, velmi obtížné. Navíc je třeba vzít v úvahu způsob, jakým svoji stabilitu zajišťují – externalizací svých vnitřních problémů mimo své vlastní společenství. Dobrým příkladem jsou USA a jejich politika vůči Latinské Americe, či aktuálně válka v Iráku a hrozby Íránu; o metodách Britského impéria ani nemluvě, ostatně se zde o nich již několikrát rozepisoval GeoN.

A s těmi monarchiemi jste řekl bych už úplně vedle. Pokud budeme brát v úvahu pouze moderní konstituční monarchie, tak možná. Ale co třeba ranná přemyslovská dynastie? Co pozdní římské císařství? Či Rakousko-Uhersko od roku 1848 a zejména 1867? Myslím, že se shodneme na tom, že to vše jsou příklady monarchií, ale že by byly zrovna stabilní, tak to bych se hádal.

Dotazovat se můžete jak chcete, ale otázka, která v sobě rovnou obsahuje odpověď, je falešná otázka. Přesto jsem vám na vaše otázky odpověděl, že jste odpovědi nepobral není můj problém. A odpovím ještě jednou, abyste se nemohl na nic vymlouvat.

Předně, jsem zastánce toho, že lidé se „rodí svobodní a v právech si rovní.“ Především mají všichni stejné právo rozhodovat o sobě a o věcech, které se jich bezprostředně týkají. A toto právo není nijak omezeno tím, že jejich rozhodnutí by bylo přesně opačné, než by se mě či komukoliv jinému líbilo! Zároveň nemá nikdo právo vnucovat své rozhodnutí jinému. To samozřejmě v praxi dost dobře nejde, protože zájmy občanů se příliš dalece rozcházejí, je proto třeba hledat co nejširší průnik, co nejšířeji založenou shodu. Tedy: menšina má respektovat vůli většiny, a nikoliv aby menšina vnucovala svoji vůli většině! Což samozřejmě nijak neomezuje právo menšiny získávat pro svůj názor podporu, či většinový názor kritizovat.

Tomuto principu zřejmě nejlépe vyhovuje demokracie, která může být z technických a organizačních důvodů zredukována na demokracii zastupitelskou. Ale pozor! – musí se jednat o takovou zastupitelskou demokracii, která bude reflektovat názory zastupovaných a bude jim umožňovat kdykoliv své zástupce odvolat či zavázat ke konkrétnímu rozhodnutí. Forma demokracie, která je nyní zavedena v České republice, by měla být důsledně označována jako „demokracie“ v uvozovkách, protože velice efektivně a důsledně jakoukoliv reflexi zastupovaných eliminuje.

V situaci, kdy je zjevný rozpor mezi zájmy zástupců a zájmy zastupovaných, či zástupci nejsou schopni (či ochotni) přesvědčit o správnosti svého postoje zastupované, by mělo jako univerzální nástroj nastoupit referendum. Každý má totiž právo rozhodovat sám o sobě – i kdyby to mělo být špatně. Nelze občanům upřít právo na rozhodnutí jakékoliv otázky s tím, že nejsou schopni ji pochopit a rozhodnout se kvalifikovaně, či jim dokonce upírat právo na rozhodnutí s tím, že nemají potřebné informace, přičemž dotyčné informace nikoliv že neexistují, ale jsou záměrně zamlčovány a manipulovány těmi, kteří s odvoláním na jejich nedostupnost odmítají uznat občanům právo v dané věci rozhodnout.

Každý (pomineme-li duševně choré a postižené) je schopen se svobodně a řádně rozhodnout o čemkoliv, je-li problém předestřen ve své podstatě, a nikoliv rozmělněn v bezpočtu falešných větiček a zavádějících dezinformací, sloužících rozličným intrikám na dvě i tři strany a za dvojí a trojí roh. Lidé nejsou hloupí – pouze se odmítají špinit „vysokou politikou“.

I bezpečnostní otázky lze předložit lidu k rozhodnutí v referendu. Stačí je ohlodat na dřeň a ptát se: Chcete jít s tím a tím kamkoliv on půjde, bez ptaní, bez přemýšlení a bez odmlouvání, třeba i do války? Chcete za něj bojovat a umírat? Chcete mít toho a toho za nepřítele? Chcete bohatství, které má ten či onen? A jak jej chcete získat, obchodem, nebo válkou?

Složitější to opravdu není. Cokoliv nad to je kouřová clona, která má zamlžit podstatu problému pro občany a má z prosté otázky udělat otázkou spletitou, kterou musí složitě rozhodovat odborníci a vyvolení poslanci, okamžikem svého zvolení osvícení, takže schopní rozhodovat o tom, co nedokáže pochopit obyčejný člověk.

Pro úplnost zbývá varianta rozhodnutí osvíceným monarchou. V ideálním případě velmi dobrá varianta, zároveň však velice riziková. Jak se pozná osvícený monarcha? Čím větší hlupák, tím více si je jist tím, že právě on je osvícený. Jedním člověkem je snadno manipulovat, už jenom filtrováním informací, které je absolutně nevyhnutelné. Toto riziko sice není pro monarchii unikátní, ale je mnohem závažnější vzhledem k tomu, že monarcha vždy rozhoduje o druhých, kteří naopak nikdy nerozhodují sami o sobě. Člověk má právo na omyl a povinnost nést jeho důsledky, ale nikdo nesmí být nucen snášet následky chyb cizích! S tím jako zastánce lidských práv, pane Korneto, zajisté souhlasíte. Pokud tedy nejste z těch, kteří lidská práva chápou ve smyslu „práva na lidi.“

A ještě k té třetí otázce. Odpověď na ni je stejná, jako na ty dvě předešlé: na procentu vůbec nezáleží, protože každý je schopen sám za sebe posoudit, co je pro něj dobré, a každý má právo sám o sobě rozhodnout. Pokud by totiž odpověď zněla tak, že jisté procento občanů je „nesvéprávných,“ potom stojíte před zásadní otázkou: kteří to jsou a jak je určit. V tom okamžiku jste v pasti, protože každá momentálně vládnoucí strana bude určovat „nesvéprávnost“ tak, aby zajistila výhody sobě a handicap pro své konkurenty. Každá nová moc zavede vlastní volební cenzus, ta podle majetku, ta podle daní, ta podle etnického původu a další podle náboženského vyznání.

Napětí ve společnosti bude stoupat a čas od času se vybije v povstání či revoluci, prolije se něco krve, napáchá křivd do zásoby, a za třicet čtyřicet let se bude vše opakovat. A proč to všechno? Protože jste na začátku chtěl vyřadit z rozhodovacího procesu ty lidi, kteří by svým podílem na rozhodnutí mohli zapříčit jiný výsledek, než vy jste si přál.

* * *

A ještě si dovolím pár slov k tomu, co jste odpověděl Calmovi[17]:
„[poslanci] se o takové věci MUSÍ zajímat a MUSÍ přemýšlet o argumentech pro a proti“ – právě že nemusí, pane Kosrnero, právě že nemusí. A proč nemusí? Protože neexistuje zpětná vazba mezi nimi s těmi, jež zastupují. Nemusí, protože nerozhodují o sobě, ale o jiných. Nemusí, protože se nikomu nezodpovídají.

„Za takové situace lze logicky předpokládat, že rozhodnutí v referendu bude devalvované populismem a automatickým škatulkováním dle stran.“ – ano, ta možnost zde existuje. Ale v případě čistě parlamentního rozhodování je to téměř jistota. Poslanci jsou totiž na své straně přímo závislí, to ona je nominuje na kandidátku a určuje jim pořadí. Poslanci bez strany nejsou nic; narozdíl od lidí, kterými vy kdoví proč tak pohrdáte. Už jsme se o tom mohli ostatně mockrát přesvědčit, jak neomalenými způsoby jsou poslanci nuceni, aby hlasovali jak chce jejich strana. A ten možná nejdůležitější argument: poslance lze korumpovat či vydírat, a není třeba ani všechny; při takovém rozložení sil, jako je v parlamentu právě nyní, stačí „zpracovat“ pět šest poslanců. Podplatit a zastrašit celý národ dost dobře nejde. I když zastrašit vlastně ano, viz 9/11. Pořád je to ale nákladnější a riskantnější, než útok na konkrétního poslance. Ergo rozhodování v parlamentu je náchylnější ke zmanipulování, než rozhodování v referendu.

[37]  Tribun:
"Demokracie" s uvozovkami se bude dost plést. Nejde spíše o "dementokracii"?

[38] "Blekota": ... "... 'demokracie' ..." je "všelijaký" ... "pojem" ... "demokracie" by byla vyslovovaná skutečnost = nelze mluvit o "demokracii" jakožto o vyslovované skutečnosti. Proč? Viz výše = proto je třeba rozlišit "různé úrovně" mluvení - jinak by z toho byl maglaz.

[39] Geone (1), vaše mínění pro mne nejsou nikterak překvapivá a oceňuji na nich, že jsou dlouhodobě konzistentní a skutečně promyšlené. Ale jak jste si zajisté již všiml, ne vždy s vámi souhlasím. Nejvíce se rozcházíme asi v té oblasti, ve které jste se právě „chytl“ s Blekotou. Zatím jsem se držel stranou, protože jsem věděl, že jediné důvody, které vám mohu předložit, jsou etické a emocionální, a o těch jsem věděl, že s nimi u vás narazím. Tentokrát již promluvím, protože se domnívám, že budu schopen předložit i důvody racionální, nebo alespoň takové, které za racionální považuji.

Nejprve však k důvodům emocionálním a etickým: nehodlám se smířit s něčím, co považuji za nespravedlivé (nebo jak to nazval Blekota „nehumánní“ [23]), a to bez ohledu na to, zda se jedná a realitu, či metafyzický konstrukt. Konkrétně: žádný „dělník“ není dělníkem sám o sobě, vždy má nějaké rodiče a v naprosté většině případů a ženu a děti. Jeho stav dělníka zasahuje všechny lidi, kteří jsou s ním spojeni. A to včetně dětí! Proč být děti dělníků „potrestány“ tím, že se narodily do rodiny dělníka? Jak k tomu přijdou? Jak přijdou k tomu, že jejich otec „přijde z práce orvaný jak brusinka a upadne do komatu“[22][/i]? To se musí projevit nejenom na jejich kvalitě života, na jejich intelektuálním rozvoji a tedy na jejich možnosti „nebýt dělníkem“ a přitom „nebýt vlastníkem.“ A jak přijdou ty děti k tomu, že mají horší stravu a mizerný přístup ke zdravotní péči, která stačí tak maximálně na prostou vegetativní reprodukci?

To samé platí o starých lidech – jak k tomu přijdou, že za celoživotní dřinu na ně namísto důstojného stáří čeká jen strádání a živoření a místo vděku se jim dostane jen pohrdání a posměšků? Že se to netýká všech a že to dnes není až tak dramatické? Copak lze utrpení jedněch vyvážit blahobytem druhých?

A jak k tomu přijdu já, že toho musím být svědkem, pokud se na tom přímo nepodílím?

„musíte si, a to ve vlastním zájmu, rozebrat, "kde" ... tedy na kterém pólu trojúhelníka ... "jste" - buď jste ten, kdo drží "bank", nebo ten, kdo určuje "pravidla", nebo ten, kdo nutně prohrává a musí prohrávat.“[22]

Skutečně si mohu vybrat? A co dělník, i ten si může vybrat? Víte, Geone, vaše koncepce se mi jeví fatálně deterministická: nevidím způsob, jak by si dělník mohl vybrat, jak by mohl opustit svůj stav. Vše. ono celé „nucení“, se zdá směřovat k tomu, že volba nesmí existovat, že dělníku nesmí být umožněno vystoupit ze svého stavu, protože na to být intelektuálem nemá a vlastníkem se stát nesmí, aby se systém nerozkolísal. Kdo takto rozhodl, jakým právem? Řekněme, že jsem intelektuál. Potom jsem to já, kdo takto rozhodl – ale to znamená, že jsem rozhodl o jiných. Jenže to znamená, že příště jiní mohou rozhodnout o mně! A nechci-li jim toto právo přiznat, musím jej upřít i sobě.

[i]„chceme po svých dětech, aby "se učily" a "něco dělaly", protože nechceme, aby "spadly" do masomlýnku fyzické práce, a tedy do práce beze zbytku nucené“[31] Jak tomu mohu zabránit, když někdo jiný může rozhodnout, že tak to bude, protože potřebuje věc, nástroj pro své účely?

Od vás, Geone, jsem se naučil pojem „zvěcňování“, který se ukázal být velmi výstižným popisem toho, co jsem sám dlouze opisoval, protože jsem se míjel s podstatou. A přestože jsem měl dříve pocit, že „zvěcňování“ odmítáte jako nepřirozené, degradující a odlidšťující (řada vyjádření podobná: „Radikální zvěcnění člověka, které provozuje post-industriální kapitalismus, je totiž opravdu neúnosné a dysfunkční, a tudíž terminálně sebedestruktivní.“[32]), nyní se mi to jeví tak, že jej hájíte jako jediný možný způsob zachování společnosti („ reálné a skutečné prosazení zájmů "dělníka", a tedy "lidu dělného", by tento systém naprosto nutně zničilo, což je v naší stávající a trvající situaci beze zbytku sebevražedné = skutečně reálné prosazení zájmů "lidu" by znamenalo sebevraždu společenství jakožto celku a přinejlepším by to nutně vyústilo v nějakou formu totalitárních "nouzových opatření", jež by koneckonců tento "lid" sám vygeneroval v okamžiku, kdy by došlo na účinnost našeho slavného "pudu sebezáchovy".“[20]). Pokud je to pravda, pak se nedokáži ubránit otázce: má „záchrana civilizace“ za takovou cenu vůbec smysl? Nebo ještě jinak: bude společnost, která takto vznikne, životaschopná?

[40] GeoNe (2) /pokračování 39/ Nyní se dostávám k těm důvodům, které považuji za racionální.

„tato práce, a tedy i celé bytí, celá existence nositele a vykonavatele fyzické práce je "subjektivně", prožívaně a reflektovaně(!) pro tohoto vykonavatele fyzické práce samotného zcela nepřijatelná a nesnesitelná, protože nejenom, že neposkytuje žádné lidské uspokojení a sebeuspokojení ze sebeuskutečnění, nýbrž dokonce, v opačném vektoru, je činností a činným prožívání sebedestrukce v samotném jádru ničení vlastních lidských schopností a možností.“[20][/i] – má taková práce vůbec smysl? K čemu je práce, která byla udělána s odporem, jak asi bude kvalitní? Pokud někdo dělá jenom proto, že musí, bude dělat jenom, tehdy, když bude muset – jakmile tlak pomine, okamžitě přestane pracovat, nebo dokonce začne práci sabotovat. To znamená, že potřebujete „drába“, který bude lidi honit do práce. A je jedno, že dráb je systémový. V každém případě je to instituce, která spotřebovává zdroje, aniž by sama cokoliv produkovala, navíc je to slabé místo systému, protože systém závislý na donucení zkolabuje v okamžiku, kdy donucení pomine. A to nelze vyloučit!

Považujete, Geone, za vyloučené, aby bylo donucení nahrazeno participací? Pokud by lidé dělali uvědoměle, věděli co dělají a proč to dělají, potom by byli schopni (a především ochotní!) dělat i bez vnější kontroly a donucení. Nebyl by systém založený na participaci náhodou stabilnější? Vy myslíte, Geone, že by dělník na participaci nikdy nepřistoupil? Podle mne každý dělník ví, že nikdy nedostane plnou cenu svojí práce, ale vždy jen nějakou její část, a plnou cenu ani neočekává. Co očekává je, že ta poměrná část bude slušná, a že umožní jemu a jeho rodině důstojný život beze strachu. Proč by potom na systému neparticipoval dobrovolně? Protože v současné době probíhá donucení právě na bázi minimalizace částky, která je dělníku vyplacena, na takovou úroveň, která mu umožní prostou reprodukci, ale již ne akumulaci kapitálu a změnu svého postavení.

Donucení je vůbec ve vašem konceptu klíčové, Geone: “ "Dělník" svou práci, a tedy i své bytí "dělníkem", generálně a předem odmítá, a tudíž proto, aby mohla být reprodukována dělby fyzické a duševní práce, musí být k trvalému a "pružnému" výkonu této práce DONUCEN(!)“[20] „Je totiž třeba mocí donutit nositele fyzické práce k tomu, aby se nadále podílel na d-F/Dp, a to v zásadě jakýmikoliv prostředky, které umožní systém jakožto celek (tedy systém tyto prostředky zahrnující a uvádějící "do pohybu") reprodukovat.“[32] Jenže, je donucení skutečně ten nejlepší způsob? 1.) Donucení není možné bez násilí (ne vždy musí jít o hrubé fyzické násilí). 2.) Donucení není možné bez síly. Pokud použití násilí je otázka etická, pak vklad síly je podle mne zcela zásadní, a to i z hlediska racionálního. Je-li dělník silou nucen být dělníkem, tato síla se v něm akumuluje v podobě „revolučního potenciálu“, oné příslovečné „nasranosti.“ Čím více síly je použito na pacifikaci a donucení dělníka, tím více je jí uvolněno, pokud dojde k výbuchu.

A o tom, že k výbuchu dojde, nemůže být pochyb, protože dělníkova „práce zcela degraduje člověka na "cosi" zcela "jiného" - nikoli jen ne-lidského a mimo-lidského, nýbrž i v zásadě ne-přirozeného a mimo-přirozeného. Nepřevrací totiž člověka ani v nějaké "zvíře", nýbrž v implicitní věc, které je odňata možnost uskutečňovat a uskutečnit své přirozené bytostné možnosti, a tedy "stát se sebou" jakožto člověkem = nositel fyzické práce se ocitá zcela mimo přirozený svět, stává se součástkou člověkem vytvořené reality ... čirým věcným objektem a instrumentací někoho jiného, kdo si lidskou skutečnost podržel a podržuje.“[20] Dělník možná neumí popsat její příčiny, ale je si své frustrace plně vědom! Tuto frustraci je možno „kanalizovat“ rozličnými způsoby od fotbalu po války, ale nikdy ji není možno odstranit úplně, protože spolu s ní by došlo k odstranění donucení.

Co bude následovat? [i]„Dělník NECHCE být "dělníkem", a protože již-není schopen být intelektuálem (není schopen vykonávat duševní práci), tak chce být vlastníkem - tedy tím, kdo nepracuje tak, jak musí pracovat on - jeden "dělník" udělá cokoliv, a to i jinému dělníkovi, proto, aby sám již "dělníkem" být nemusel ... taková je "holá" skutečnost. "Dělnická solidarita" je ideologická fikce, kterou "dělníka" po minulých 100-150 let zpracovávala část (ta "levicová", jistě) inteligence do podoby svého instrumentu.“[32] – frustrace exploduje. Jaké to může mít následky vidíte sám, Geone: „Jak "dělníkovi" tak vlastníkovi je doslova vše "fuk" - jakákoliv "udržitelnost", která "přesahuje" jejich systémově definované zájmy, je naprosto "nezajímá". Oba jsou systémově "nastaveni" tak, aby "pobývali" za určeními "pudu sebezáchovy" ... . Proč tedy tuto frustraci přiživovat, proč zvyšovat „revoluční potenciál“? Chcete-li někoho ovládat, musíte být buď silnější než on (což nejste), nebo si dotyčný nesmí být vědom toho, že je ovládán (což není). Říká se, že nejlépe slouží ten, který neví, že slouží, jenže celý systém donucení d-F/Dp ústí v tom, že ten který slouží si je svoji služebnost velmi intenzivně uvědomuje! A co víc – je nepochybně připraven při první vhodné příležitosti vypovědět poslušnost.. Tedy náš současný systém problém, který měl řešit, sám prohlubuje.

[i]“ Děsím se toho, až se dělník "na*ere" ... to bude totiž velký průšvih, protože to rozloží naprosto všechno, a to bez náhrady. Až se dělník "na*sere", tak nás čeká jenom hlad a vraždění. Vy si "nevzpomínáte", Blekoto? - v minulém století využili intelektuálové "na*ranosti" dělníka hned několikrát ke svému tlaku na vlastníka ... a situačně to přepískli - jak to VŽDY(!!!) dopadlo? Jistě: .... velkým průserem(!) - víte, Blekoto, tento "velký průser" je vždy naprosto nutný, protože nějakým "na*ráním" se nutnost d-F/Dp nějako "zrušit" jednoduše nedá, a tak vždy a nutně Vaše "na*raná dělnická třída" vždy a nutně sama (a to "ze svého středu") vyprodukuje "novou" vlastnickou buržoazii, a to zpravidla totalitární a mnohem brutálnější, než byla ta "stará"“[32] – ano, není zrovna lákavá představa. Jenže současný vývoj směřuje právě k takové realitě, nikoliv od ní. Ale tím, že budeme dělníka ponižovat, posmívat se mu a spojovat se proti němu s Vlastníkem, tomu určitě nezabráníme.

"dělník" a vlastník NEJSOU LIDÉ(!) - jsou to věci(!) ... vytvořené stroje a nástroje, homunkulové a golemové, které mají složit reprodukci "druhu" v patologicky (a to ontologicko-existenciálně) krizové situaci d-F/Dp - pokud nebudou udrženi ve své službě na uzdě do té doby, dokud bude tato krize trvat, pak jakožto druh skočíme "v pekle" – to je vaší strany zatím zřejmě nejdůslednější vyjádření vašeho mínění, Geone. Ponechme nyní stranou etický rozměr a zaměřme se pouze na praktickou stránku věci: Co když to samé platí i o intelektuálovi? Co když je i intelektuál „stvořená věc“, kterou si stvořil vlastník, aby mohl snáze ovládat dělníka? Nebo naopak – co když intelektuála stvořil dělník, aby mu zorganizoval d-F/Dp? Pokud podobně uvažují vlastníci¬/dělníci, potom jsme se dobrali kořene všech problémů :-(

A nebo jinak – co dělat, když věc přestane sloužit svému účelu, vymkne se kontrole? Či horší případ: věc se zjevně porouchala, ale součástí natolik složitého zařízení, že její výměna není možná bez zásadního zásahu do funkce onoho zařízení? Jenže pokud je ta věc stvořená-zkonstruovaná, potom přece musí existovat způsob, jak ji opravit, popřípadě nahradit zcela novou. Kde jsou ty způsoby? Zatím nevidím žádné, které by byly něco víc než alibistické schovávání se před probléme a odsouváním jeho řešení na jindy a na jiné.

Nemohu si pomoci, ale jsem stále toho mínění, že nejlepší by bylo, kdyby se lidé přestali rozdělovat na lidi-bytosti a lidi-věci a navzájem se využívat a zneužívat, a kdybychom se k sobě všichni navzájem chovali jako k lidem-bytostem a plným vědomím toho, že přežít dokážeme pouze společně – „všichni“, nebo nikdo.

[41] Blekoto, je to sice pěkná slovní hříčka[37], ale nebezpečná - odvádí totiž pozornost od podstaty problému a bagatelizuje klíčové aspekty. Skutečně nebezpeční a zlí totiž mohou být pouze lidé inteligentní, dementi sice mohou být také zlí, v konkrétním případě i nebezpečnější, ale tak nějak prvoplánově, bez cíle a bez účelu.

[42] Blekoto, „Vezměte si, že třetina (!) Čechů není schopna si rozpočítat útratu tak, aby vyšli od výplaty k výplatě (to není hloupé žertování na téma "platy jsou malé").“[14] - Otázka je, zda to není něčí záměr, aby to neuměli? A nemusí spočívat ani tak v tom, že by je nikdo nenaučil „kupecké počty“, jako spíše v indoktrinaci skrze mediální manipulaci a propagandu (= reklamu).

„A řekněte poctivě - kdo z těch zbývajících dvou třetin, když přijde z práce orvanej jak brusinka, ještě bude mít chuť a energii na to, aby studoval třeba "jednací řád a privilegia Parlamentu (Dáilu) Irské republiky" (dnes na programu Senátu)? Samozřejmě, že nikdo.“[14] Ovšemže nikdo. A proč také. Věci komplikuje jenom ten, kdo potřebuje zastřít skutečnost. Podstatné otázky mohou být jednoduché, viz má odpověď Kosterovi [36].

„ mechanismus, pomocí kterého můžu pravomoci svému zmocněnci libovolně předávat nebo ubírat, případně až do jeho úplného odvolání. Kritériem pro práci takového zmocněnce je, jestli mi to přináší prospěch či nikoliv. To jsem schopen posoudit, aniž bych musel mít dvě vysoké školy a aniž bych cokoliv věděl o Dáilu Irské republiky.“[14] – v tom s vámi naprosto souhlasím, bohužel se to nějako míjí s naší realitou. Což ovšem neznamená, že to není možné! Ale bude potřeba, aby to tak někdo chtěl. a aby to byl i někdo jiný, než my dva.

Což souvisí i s Geonovou [11]: „třeba už Vás ti intelektuálové k ničemu, ale fakt k ničemu, nepotřebují :) ... třeba se potřebují domluvit jenom mezi sebou.“ Oni se totiž evidentně odmluvit neumí. A obávám se, že pokud někdo z nich nevynalezne aparát na manu a jiný perpetuum mobile (nebo alespoň studenou fůzi), tak se neobejdou vůbec bez nikoho. Narozdíl od bezpočtu jiných, kteří by se rádi obešli bez nich.

Geone,
"dělník" musel být a vždy byl vylučován z "demokracie", pokud si tento přístup, samozřejmě za klíčové a podstatné "pomoci" intelektuála, nevynutil“[20] – není čas, aby mu v tom intelektuál zase pomohl? Pokud se totiž vlastníkovi podaří vytlačit z demokratického rozhodování dělníka, tak bude intelektuál další na řadě, přitom takřka bezbranný (tedy s výjimkou služebné kolaborující inteligence).

„Nijaký "lid", Blekoto ... nemůže, ba dokonce: NESMÍ(!), nijaké "zástupce" reálně odvolávat - jakékoli "zástupce" by měl mít, a to v rámci kulturního diskurzu, pod kontrolou především a jen intelektuál“[22]. A kdo tedy? Vlastník? Ten má svých prostředků, jak se realizovat dost a dost. Intelektuál? Jistě, ale bude-li tak moci činit svévolně, nakonec proti si sám poštve lid proti sobě. Pokud někdo nesmí mít možnost odvolávat „své zástupce“, tak je to především vlastník, který by neměl mít právo jakékoliv zástupce vůbec mít, protože jeho vliv na společnost je i bez toho nepřiměřeně velký. Intelektuál se může zastupovat sám, takže jediný, kdo nějaké zástupce potřebuje – a měl by mít tudíž právo je jmenovat i odvolávat – je dělník.

[43] Tribune "Vy myslíte, Geone, že by dělník na participaci nikdy nepřistoupil?"

Podle meho by na ni nejen pristoupil, ale dokonce po ni i skocil. Vsak uz jsme to zazili- za realneho socialismu fyzicky pracujici vyuzili prilezitosti a pod plastikem ideologie se vcelku vymkli kontrole. Vzpominam si, jak se mi rodice tenkrat pokouseli udelat neco s nasim rozpadlym barakem, cely proces trval zhruba 10 let a byl plny proseb, presvedcovani, podlezani a shaneni nekoho, kdo by prisel, vzal lopatu a majzlik a zacal neco delat. Tehdy to byla participace a skoncila tak, ze vsichni, co meli delat, sedeli v hospode anebo delali na svem.
Pred par mesici jsem Jasanovi polozil 2 otazky, na ktere mi dodnes neodpovedel:
"Jak je mozne, ze lide, kteri utikaji z prace odjizdi na sve chaty opet pracovat?" a
"Proc chce kazdy byt sefem?"

Dale pisete:
"...kdybychom se k sobě všichni navzájem chovali jako k lidem-bytostem a plným vědomím toho, že přežít dokážeme pouze společně – „všichni“, nebo nikdo."
Zivil jste se nekdy fyzickou praci? Ja me ve svem brozovanem zivote tu pochybnou cest, stravil jsem s pneumatickym kladivem vice jak rok v kamenolomu. Prvnich par dnu bylo romantickych, pak se vse zmenilo v cernou muru destrukce me osobnosti. Kdyz jsem tam odtud, poucen, utikal zpet na skolu, nemel jsem nijakou naladu na "vyssi myslenky", nedejboze na vedomi nejakeho preziti spolecenskeho celku, jehoz jsem clenem, chtel jsem pryc za kazdou cenu, ochoten potopit kohokoliv, kdo by se mi postavil do cesty.

A do tretice:
"Co když je i intelektuál „stvořená věc“, kterou si stvořil vlastník, aby mohl snáze ovládat dělníka?"
To je preci geonovsky leitmotiv jeho varovani: toto se pomalu stava. Historicky ale takovyhle nazor neobstoji- staci se preci podivat na jakekoliv cirkevni dejiny- hlavne predreformacni.

Nedelam tu Geonovi advokata, jen jsem nakoukl, protoze jsem prave docetl Vituv clanek na Lavce (o konci socialniho statu).
A proto jsem vlastne tady- je opravdu mozne, ze Francouzi a Holandane, kteri maji shodne nejaky ten 36-ti hodinovy prac. tyden opravdu odmitli Libanonskou smlouvu z levicovych pozic a ne z obav pred bruselskym socialismem, ci zcela iracionalne. Byt Francouz, asi bych vedel o co jde, takhle jen tapu.

[44] Omlouvám se ,,, Tribune a saxi ... ... jsem velmi-velmi "zaměstnán" - ale určitě se sem vrátím ... a přidám své. Díky oběma.

[45] Tak jsem se k Vám dostal Tribune - nejdříve k Vaší první části ... [39]

Opravdu mě nijak nebaví někoho "chytat", Tribune :) - to není účelem, zde běží o věci relativně vážné, a tudíž je nějaké "diskutérské chytání" vcelku "mimo", a to dokonce tak, že jakákoli podobná snaha právě vzhledem k dotýkaným věcem zcela kontraproduktivní - a vlastně docela "nezajímavé". Tato vážnost vyžaduje možnou přesnost, "chladnou hlavu" a dostatek odpovědnosti - nikoli nějakou "bitku".

***

A/ "materiál emociální", a tedy především normativní

1/ [39] Nejprve však k důvodům emocionálním a etickým: nehodlám se smířit s něčím, co považuji za nespravedlivé (nebo jak to nazval Blekota "nehumánní"), a to bez ohledu na to, zda se jedná a realitu, či metafyzický konstrukt.

Jistě: ... zásadní záležitost - "smíření se"(!) O to jistě běží v první řadě, protože toto "smíření se" určuje a bude určovat nejenom Vaše reflexe na věcmi, nýbrž návazno i Vaši sebereflexi  a tedy i jednání. A toto jednání může být špatné a chybné ... anebo dobré a správné, Tribune

V čem toto záleží?

a/ vztah "subjekt-objekt"

Záleží to jistě na tom, což všichni velmi dobře víme - jsme lidé, a tedy bytosti nutně vytvářející své věci, zda víme, jak naše věci, věci, které jsme vytvořili a na kterých ve své existenci (a tedy v mezích "obhajoby" naší existence v její jinakosti, a tedy vlastní stejnosti vzhledem k jinému) fungují. Naše věci, na kterých výše zmíněným způsobem závisíme, prostě musí nějakým způsobem fungovat, a to tak jak a v jakém smyslu a účelu jsme je vytvořili = tato funkce je jejich věcnou/reálnou podstatou, a jakožto taková je i "objektivní". Ano = "objektivní" Tribune, protože je jakožto takto "objektivní" zcela úzce vázána na "subjekt", který ji vytvořil - to jest na "nás" - a opačně: ... tento "subjekt" je nutně úzce vázán na ni.

Vztah "subjekt-objekt" je vztahem MOCI(!), Tribune, a to tak, že jde vždy o korelát v tom smyslu, že "objekt" je vždy "subjektivním" a "subjekt" ... "objektivním". "Subjekt" je "objektivním" vždy a tak, že je "subjektem" nějakého "objektu" - zatímco "objekt" je "subjektivním" vždy a tak, že je "objektem" nějakého "subjektu". Ergo? = není ani žádné "čisté subjektivity" ani žádné "čisté objektivity" - jde o korelativní celek, ve kterém je určující právě a jen vztah moci, a to moci "subjektu", který "si" cosi-cokoli jiné jakožto svůj "objekt" (ob-jekt = před-vrh, před-mět ... ale také: pro-blém) "staví", "před-stavuje", "před-vrhuje", "před-metá". "Subjekt" se ZMOCŇUJE "objektu" - a právě tím a jedině tím je "subjektem" stejně jako tímtéž v tomtéž je "objekt" ... "objektem" = a to celé a jakožto celek je strukturou věcnosti-reality-reálnosti, jež je vždy jedno-vektorově "subjekt-objektová", a to tak, že "subjekt" ve své moci, ve svém uchvácení "objektu" (a tedy jinému v "objekt" přetvořenému) tomuto objektu ODEPÍRÁ jeho ... "subjektivitu".

Tato mocenská "subjekt-objektová" korelace platí jíž na kognitivní "úrovni", Tribune - již-každé naše běžné-světské poznání ji zahrnuje a implikuje ... zde je založena naše specificky lidská moc. Ovšem tato naše lidská moc zde, tedy na "úrovni" poznání, samozřejmě nekončí, nýbrž jeho účel je v našem jednání - v našem nikoli jen kognitivním, nýbrž vysloveně TĚLESNĚ "praktickém" zacházení s jiným jakožto naším "objektem", který naší moci ZCELA podléhá - který je své "potenciální subjektivity" zcela vyloučen, a tudíž je vyloučen i z jakéhokoliv hovoru a roz-hovoru, z jakéhokoliv "svobodného" jednání a bytí. Ovšem ...

b/ vztah "bytost-věc"

"Od pasu" bychom řekli, že "bytost" znamená "subjekt", že nebýt věcí, znamená být "subjektem", a tudíž "vztahy-mezi" bytostmi jsou "vztahy jakési "inter-subjektivity" ... a tedy "vztahy" jakési "rovnosti" ve smyslu "Já subjekt, Ty subjekt ... já pán, Ty pán!" :) ... že ano? Kdepak Tribune - to je omyl jako hrom, a to ještě ke všemu omyl velmi zavádějící a tudíž i velmi nebezpečný.

Skutečnost je taková, že i "subjekt" je věcí - a tudíž i jakákoliv "inter-subjektivita" je "vztahováním se" věcným-reálným (!!!)

... tím, že "uznáváme" jiné jakožto "jiný subjekt", tak tím pouze dáváme "najevo", že toto jiné vyjímáme ze svých "ambic" stavět si ho jakožto svůj "objekt", a tedy ho podrobovat své reálné moci. Tím, že jiné takto vyloučíme z "objektivity", a tedy zařadíme do své "inter-subjektivity", toto jiné k sobě pouze "přimykáme" na subjektivní pól reálného "vztahování se" ... což je možné jenom a jen tak, že "vzhledem" (ve stejném vektoru asymetrické intencionality) jiným-dalším-"třetím objektům", a tedy opět vzhledem k nějaké "objektivitě".

"Vztahování" se bytostí tedy není vztahem nějaké "rovnosti subjektů", i když jakoukoliv bytost, pokud ji nechceme proměnit ve svou věc (to jest zásadně v "objekt"), tak ji vždy musíme "akceptovat" jakožto "subjekt", a tedy se s ní REÁLNĚ identifikovat, protože i "subjekt" je věc (a "subjektivita" je realitou), avšak nikoli věc jakožto "má věc", nýbrž věc jakožto ... ... já (!!!) - toto je nesmírně důležité(!!!) = jiné, jež se nemá stát naší věcí ("objektem") reflektujeme vždy jakožto sebe, jakožto "subjektivitu", a tudíž jakožto vlastní "inter-subjektivitu" - "já" je ta "část" našeho "věcnění-v" realitě, která není "naší věcí".

Tedy: ... jen bytost může být "subjektem", avšak "subjekt" není bytost - bytost není "součástí" reality ... "pouze" do této reality vstupuje jakožto "subjekt", jakožto "ten", kdo tuto realitu "tvoří" a kdo je této reality "pánem".

c/ mezi-závěr: jednání "proti realitě"

Pokud budete "chtít" jednat "proti realitě", a tedy "nesmířit" se s ní, tak, že budete chtít takto "nesmiřitelně" jednat proti reálným funkcím této naší(!!!) reality (opakuji: realita není jiná než "naše") pak jednoduše a nutně ohrožujete nejenom sebe, nýbrž i ty, kteří jsou "začleněni" do Vaší reálné "inter-subjektivity", protože jsme na funkcích své reality přímo a bezprostředně závislými.

Je mi líto, Tribune - pokud se "ve jménu" jakékoli "etiky", a tedy i jakékoli metafyziky (protože nějaká "obecná etika" je konstruovatelná jedině "v rámci" nějaké metafyziky, i kdyby tato měla "platit" jenom a jen "pro Vás"), "odhodláte" jednat proti pro nás nutným funkcím naší reality, pak se chováte destruktivně a sebedestruktivně, i kdyby Vaše "etika", a tedy Vaše ideologie, byla "nominálně" a "explicitně" ... "sebehumanističtější". Prostě a jednoduše: ... nemůžete jít vypnout jadernou elektrárnu, když situačně jiný-adekvátní zdroj energie nemáme a dotyčné masy energie zcela nezbytně a nutně potřebujeme, jenom proto, že se Vám, a to z hlediska jakékoliv Vaší ideologie, "zdá", že tato jaderná elektrárna je nějakým-jakýmkoliv "zlem". Musíte, i ve své "etice", zcela nezbytně respektovat realitu - a totéž platí i v případě d-F/Dp a vlastnického systému, který ji reprodukuje. A věřte tomu, že "vypnutí" vlastnického systému by mělo daleko destruktivnější důsledky, než kdybyste vypnul ty jaderné elektrárny.

***

2/ Pokračujete: Konkrétně: žádný "dělník" není dělníkem sám o sobě, vždy má nějaké rodiče a v naprosté většině případů a ženu a děti. Jeho stav dělníka zasahuje všechny lidi, kteří jsou s ním spojeni. A to včetně dětí! Proč být děti dělníků "potrestány" tím, že se narodily do rodiny dělníka? Jak k tomu přijdou? Jak přijdou k tomu, že jejich otec 'přijde z práce orvaný jak brusinka a upadne do komatu'? To se musí projevit nejenom na jejich kvalitě života, na jejich intelektuálním rozvoji a tedy na jejich možnosti 'nebýt dělníkem' a přitom 'nebýt vlastníkem'. A jak přijdou ty děti k tomu, že mají horší stravu a mizerný přístup ke zdravotní péči, která stačí tak maximálně na prostou vegetativní reprodukci?

To samé platí o starých lidech - jak k tomu přijdou, že za celoživotní dřinu na ně namísto důstojného stáří čeká jen strádání a živoření a místo vděku se jim dostane jen pohrdání a posměšků? Že se to netýká všech a že to dnes není až tak dramatické? Copak lze utrpení jedněch vyvážit blahobytem druhých?

Esence Vašeho tázání: ... "Jak 'k tomu' ... ti-všichni ... 'přijdou'?!"

NIJAK(!) Tribune ... nijak k tomu "nepřijdou" - jsou takto "být" jakožto věci-"objekty" donuceni, a to vlastnickým systémem = donutit je totiž takto pseudo-"být" ... "jakožto věc" ... je FUNKČNÍM VÝSTUPEM(!) vlastnického systému, a jakékoliv dotazování po tom, zda je to "spravedlivé" a "mravné", je zcela irelevantní. "Dělník" sice není "dělníkem sám o sobě" - jistě, "nenarodil" se jím: ... je zmíněným donucením jakožto "dělník" doslova VYROBEN a pak po celý svůj "život" UDRŽOVÁN naprosto stejně, jak třeba udržujete své auto či počítač - v tomto případě ovšem včetně všeho toho, co obnáší to, o čem v případě hospodářských zvířat mluvíme jako o "chovu". Vy si nepamatujete na Aristotelovo "zdůvodnění" otroctví, Tribune? - jistě a bohužel:

... vlastnický systém je systémem "chovu" lidí jakožto našich věcí za účely reprodukce d-F/Dp (!) - nedá se nic dělat, Tribune ... bez této reprodukce se celek naší reality, naší lidské reality, situačně-nutně zhroutí jako domeček z karet. Odtud ...

[46] 3/ Pokračujete: [39]

A jak k tomu přijdu já, že toho musím být svědkem, pokud se na tom přímo nepodílím?

Kdepak,. Tribune - nikdy nejste jenom nějakým "svědkem" ... vždy se na tom podílíte(!) - z toho se prostě nevyvléknete a vyvléknout nemůžete. Dokonce i tím svým "moralistickým" přístupem (bez jakékoliv "urážky" :) - Vy se chováte právě a jen jako "starobylý" metafyzicky fundovaný intelektuál, a to právě a především v punktech oné "spravedlnosti" a tak dále a tak podobně. Víte, Tribune - všechny tyto metafyzicky fundované "pojmy" a "regulativní principy" byly vymyšleny právě a jen k legitimizaci a korekci - však to "víte" ... už jsme o tom několikrát mluvili a souvisí to Vaším výše vyřčeným (1) ... odtud:

Skutečně si mohu vybrat?

... jistě, že si můžete vybrat(!) ... a máte přesně tři hlavní reálné možnosti (jejich vždy asymetrické "mixy" pro zjednodušení vypustíme - jsou sice relevantní, avšak v těchto souvislostech zanedbatelně) - a Vy jste si již, zdá se, dokonce i vybral, Tribune. Netuším přesně, co děláte, čím a jak se "živíte", avšak vím, jak se chováte zde ve svém blogu a třeba i na jiných publikačních a "diskusních" fórech: ... jak "klasický-moderní" metafyzicky fundovaný intelektuál. Jak jinak, Tribune: ... vybral jste si a chováte se tak - "vypadá" to jako metafyzicky fundovaný intelektuál, chová se to jako metafyzicky fundovaný "levicový" intelektuál ... tak to asi bude metafyzicky fundovaný intelektuál ... pokud mě ovšem "neklame tělem", a já jsem tímto klamáním nebyl oklamán. :) A odtud:

A co dělník, i ten si může vybrat?

Hmmmm ... pokud "již"-je "dělníkem", tak již velmi těžko, Tribune - celek systému "d-F/Dp-vlastnictví-metafyzická kulturnost" byl tisíciletími "vyladěn" právě tak a především tak, aby "dělník" jakožto nositel a vykonavatel fyzické práce měl naprosto minimální možnost se z "pasti", do které "spadl", vymanit - je to totiž "v zájmu" správně funkce systému jakožto celku.

Jak víte, tak můžeme pozorovat dva druhy vertikální sociální mobility: ... první na rozhraní d-F/Dp a druhou na rozhraní vlastnického systému. První je do značné míry určena "subjektivními schopnostmi", které pokud neměly možnost se "rozvinout", tak to již lze jen velmi těžko nějako "dohonit" = to je účel všech školských "systémů", jak víte - potlačit přirozené lidské vlohy "individuí" ... je to především "dělník", kdo je jejich produktem - intelektuál je odpadem(!!!). Druhá je pak vázána na přístup k výrobním prostředkům, který je v principu funkce vlastnického systému, "dělníkovi" striktně zamezen. Odtud snadno plyne, že obě tyto vertikální mobility jsou spíše nahodilé a marginální ... a v případě mobility vlastnické vzhledem ke správné funkci vlastnického systému dokonce nežádoucí - vlastnická mobilita je tak "pravidlem" spíše a právě v situacích, kdy je vlastnický systém nestabilní, tedy v situacích, kdy se jakýmkoliv způsobem mění, a tedy "povoluje" ve své striktní funkci - to se ovšem týká i vertikálního pohybu směrem "dolů" ... samozřejmě.

S mobilitou na rozhraní d-F/Dp je tomu ovšem poněkud jinak: ... ta je totiž trvale žádoucí a systém podporující, i když tak, že se zpravidla nedotýká již dospělých lidí, nýbrž právě a jen dětí a dospívajících - to se jistě týká zmíněných "subjektivních vloh". Systém reprodukce d-F/Dp musí být, a to včetně samotné prvotní produkce pracovní síly, nastaven tak, aby produkoval onen intelektuální "odpad", a to oproti "sítu" nějakým způsobem nastavených kritérií - jsme jistě všichni mezně konkrétní-singulární bytosti, a tudíž je vlastní produkt, tj. dostatečná masa "rezervní armády" potenciálních nositelů a vykonavatelů fyzické práce v zásadě vždy zaručena - produkce intelektuálního "odpadu" je pak možné, a vždy tomu tak bylo, doslova parametricky a investičně regulovat, a to neběží jenom o investice materiální, nýbrž především činnostní - je to totiž jenom a jen intelektuál, kdo může "dělat" jiné intelektuály. Je tak systémovým pravidlem, a to již z hloubky prvních genetických vlastnických civilizací a metafyzických kultur, že i dítě z ne-vlastnické-"dělnické" rodiny (tedy "původu") se může stát zcela "úspěšným" intelektuálem, a tedy změnit "sociální status" své rodiny - sám jsem toho vrchovatým "příkladem". :)

Z druhé strany ovšem intelektuální mobilita závisí i na tom, čemu občas říkáme "morálně-volní vlastnosti" - to jistě není nějaká "pracovitost" a podobně, Tribune. Naše "morálně-volní vlastnosti" jsou totiž negativně založené(!!!) Koření v tom že je pro nás cosi NEPŘIJATELNÉ tak, že se tomu odmítněme podrobit, a to "za každou cenu". To jistě souvisí se vším, co níže [43] zmiňuje sax:

Zivil jste se nekdy fyzickou praci? Ja me ve svem brozovanem zivote tu pochybnou cest, stravil jsem s pneumatickym kladivem vice jak rok v kamenolomu. Prvnich par dnu bylo romantickych, pak se vse zmenilo v cernou muru destrukce me osobnosti. Kdyz jsem tam odtud, poucen, utikal zpet na skolu, nemel jsem nijakou naladu na 'vyssi myslenky', nedejboze na vedomi nejakeho preziti spolecenskeho celku, jehoz jsem clenem, chtel jsem pryc za kazdou cenu, ochoten potopit kohokoliv, kdo by se mi postavil do cesty.

... JAK KRYSTALICKY ČISTĚ VYSLOVENO(!!!), Tribune! - víte, intelektuál není a nemůže být v podmínkách d-F/Dp a vlastnického sytému nějakým "altruistou" - to, že neustále meleme o nějakém "altruismu", "solidaritě" a tak podobně, je jenom docela obyčejný metafyzicko-kulturní trik, protože víme, že "pustit" systém na "plný pecky" znamená jeho mezní nestabilitu a tedy neudržitelnost. Jinak? Jinak, a dokonce i v tom vykládání "o altruismu" je intelektuál opět docela obyčejný "sobec", jako jsou "sobci" vlastník i dělník, i když tato "sobectví" se výrazně liší svým obsahem, smyslem a účelem. To, jak jsme "odolní", a tedy "co" a "jak" je pro nás přijatelné a snesitelné je vždy mezně individuální - někdo "postavení dělníkem" prostě "snese" a nečiní mu to jakékoliv potíže - docela "v pohodě" se "zařadí" a adekvátně "socializuje" ... někdo ovšem ne, a pak mu nezbývá, než se "socializovat" jiným způsobem.

Ovšem s tím docházíme k tomu, že je zde ještě jedna opravdu mezní "poloha", totiž: ... "stav" takzvané "a-sociality", jež je opětovně "dána" tím, že dotyčné "individuum" prvně a zásadně odmítne své podřízení d-F/Dp, avšak není schopno se socializovat na "pozitivní" polorovině daného rozhraní - nepřijímá své bytí "dělníkem", avšak "socializovat" se jakožto intelektuál v souběhu okolností není schopno s tím, že "stát" se legálním a legitimním "vlastníkem" mu zamezí funkce vlastnického systému. Odtud si lehko domyslíte, že tento "stav a-sociality" je, a v zásadě vždy, musí být nikoli je "shromaždištěm" deviací negativních, nýbrž i deviací pozitivních - jde o "směs" mezních poloh z obou pólů křivky. Odtud:

Víte, Geone, vaše koncepce se mi jeví fatálně deterministická: nevidím způsob, jak by si dělník mohl vybrat, jak by mohl opustit svůj stav.

Jistě, že je "deterministická", Tribune - taková je i naše realita ... a takovou ji děláme - jinak než "deterministicky" to totiž nejde. Ovšem nevidím důvod´, proč bych tomuto "determinismu" měl připínat predikát: "fatálně". Nejde o nijaké "fátum" - v našem reálném jednání, a tedy v realitě a "pro" realitu(!), totiž skutečně platí ono slavné hegelovsko-marxistické, že "svoboda" je "poznaná nutnost", ovšem s tím opakovaným upozorněním, že: ... toto platí skutečně jen "pro" realitu = "svět" totiž není žádná realita stejně, jako bytosti, se kterými se ve světě setkáváme, jenž "v" tomto a "tímto" setkáváním se vždy-již-znovu-spolu-konstituujeme, nejsou žádné věci ...a stejně jako nejsme, jakožto bytosti, žádnými věcmi ani my ... a to ani jakožto nějakými "subjekty".

Tedy? (!!!) - kdepak Tribune: "No Fate!" = realistický determinismus ještě neznamená nějaký "fatalismus" - pokud vím PROČ(!) a JAK(!) nějaká věc funguje, i když je to tak složitá a rozložitá věc jako je komplex "d-F/Dp-vlastnictví-metafyzika", tak jsem "subjektem" této věci, a tedy ji mám "v moci" tak, že jsem schopen tuto funkci řídit ve smyslu její nutnosti, a tudíž do značné "míry" a "hloubky" z této věcnosti "vypadávám" - již "do" ní nejsem "zahrnut", i když ji v její nutnosti musím respektovat - avšak již jen a jen jakožto svůj instrument, nikoli jakožto něco, co mě "fatálně" ovládá.

A odtud zpět "dělníkovi", který je v naší řeči předmětem:

... tak tomu reálně je, Tribune - "dělník" je, a musí být a zůstat, věcí jakožto "objektem" ... nesmí "opustit svůj stav", i když v něm můžeme, často prospěšně věci, "živit" tu "představu", že tuto "možnost" ... "má" - by dokonce, že "aktuálně" nějakým "subjektem" je, i když samozřejmě není ... a být nesmí.

Tedy plně platí Vaše:

"Vše. ono celé 'nucení', se zdá směřovat k tomu, že volba nesmí existovat, že dělníku nesmí být umožněno vystoupit ze svého stavu, protože na to být intelektuálem nemá a vlastníkem se stát nesmí, aby se systém nerozkolísal."

[47] 4/ Odtud k Vašemu lehce zásadnímu souzení: Kdo takto rozhodl, jakým právem? Řekněme, že jsem intelektuál. Potom jsem to já, kdo takto rozhodl - ale to znamená, že jsem rozhodl o jiných. Jenže to znamená, že příště jiní mohou rozhodnout o mně! A nechci-li jim toto právo přiznat, musím jej upřít i sobě.

Do důsledku vzato, Tribune, "takto" NIKDO nerozhodl a nerozhoduje - d-F/Dp, od které se vše, o čem vedeme řeč odvíjí, je situační, v zásadě existenciální, a to sociálně-existenciální "fakt", do kterého jsme byli docela po "sarterovsku" :) ... "vrženi". Jistě, že v této "existenciálně napjaté" situovanosti jsme "vždy-měli-a-máme" ...

... "možnost", s tedy i "svobodu", "volby" - avšak "jak-kdo"(!)

Jistě, že toto rozhodnutí učinili kdysi dávno "prvo"-intelektuálové našich genetických vlastnických "prvo"-civilizaci a metafyzických "prvo"-kultur ... a "my" jsme nuceni tuto "volbu" stále opakovat. Proč, Tribune? No jednoduše proto, že se nedán "nic jiného dělat" - jde totiž o tuto "volbu":

"Buď reprodukce d-F/Dp, anebo smrt ... a to smrt jak sociální, tak individuální!"

Jste "existenciálně svobodný", Tribune - učiňte tedy "volbu". Hmmmm ... jistě: ... víte proč je tato "volba" a "svoboda" v uvozovkách? No jednoduše proto, že toto není žádná skutečná volba - "smrt", a to jakákoliv, totiž není žádná MOŽNOST žádné SKUTEČNOSTI ... smrt je totiž NEBYTÍ, a tudíž není NIČÍM ... a tedy NENÍ ANI ŽÁDNOU MOŽNOSTÍ.

Je "základní poučkou" :) našeho před-sebe-rozumění, Tribune: ... bytostným určením každé bytosti, a tedy i nás samotných, je to, že jí "běží" o její bytí, a tudíž "má" o toto své bytí "starost", a tedy se o ně "stará" - a my jsme ontologickou poruchou d-F/Dp byli postaveni do takové situace, v níž se můžeme "starat" a "postarat" o své bytí, a tedy "uchovat" toto své bytí, a to jakožto bytí "druhu", a tedy jakožto konkrétního lidského společenství ...

... jen a jen tak, že proměňujeme velký podíl členů našeho společenství ve "své" věci - "objekty"(!)

Nejde o žádné "právo", Tribune !!! - jistě, že "příště" může "někdo" rozhodnout i o Vás, jak by ne:

Jak tomu mohu zabránit, když někdo jiný může rozhodnout, že tak to bude, protože potřebuje věc, nástroj pro své účely?

Snadno: ... musíte mít moc - takovou moc, kterou tomu či onomu, co "nechcete", zabráníte a "postaráte" se jinak. Historicky jsou "ve hře" dva druhy moci: ... civilizačně-vlastnická, jež se v mezní podobě může změnit v čistě "fyzickou", a kulturně-metafyzická, jež rovně může mít "fyzické" rezultáty. Nechcete-li padnout až "na dno" zvěcnění a sebe-zvěcnění, pak musíte disponovat některou z těchto mocí, pokud "nezvolíte" nějakou formu negativní či pozitivní asociality ... a tedy nějaký druh "útěku" (jehož možnosti se ovšem stále ztenčují).

***

5/ Odtud k Vašemu v této části finálnímu:

"A přestože jsem měl dříve pocit, že 'zvěcňování' odmítáte jako nepřirozené, degradující a odlidšťující ... nyní se mi to jeví tak, že jej hájíte jako jediný možný způsob zachování společnosti ...

Ale jistě, Tribune - stále stojím na mínění, že zvěcňování uvnitř lidského společenství, a to takové, které druhého-jiného zvěcní zcela-objektálně, je ne-přirozené a proti-přirozené ...

... ovšem to NENÍ NIJAK V ROZPORU(!) s tím, je, v situaci d-F/Dp, jediným možným způsobem zachování společnosti (!!!)

Jistě, jak je již rozmluveno výše a mnohokrát jinde:

... reprodukce d-F/Dp, a tedy vlastnický systém, a tedy i radikální zvěcnění člověka jiným člověkem, je ... do okamžiku, kdy nutnost d-F/Dp pomine ... JEDINÝ způsob, jak můžeme jakožto společenství existovat, a tedy "přežít". a zde mého mínění ZCELA JISTĚ(!) platí, že nositel a vykonavatel fyzické (a oscilující) práce, NESMÍ nijak a jakkoliv skutečně a reálně prosadit své systémové zájmy, protože to vždy nutně znamenalo a vždy, v podmínkách d-F/Dp, bude znamenat ... podtrhuji: ZCELA NUTNĚ(!) ... sociální katastrofu. Je mi líto, Tribune. :(

"... Pokud je to pravda, pak se nedokáži ubránit otázce: má 'záchrana civilizace' za takovou cenu vůbec smysl? Nebo ještě jinak: bude společnost, která takto vznikne, životaschopná?"

Hmmmm ... :) ... Tribune! - jak by ona "záchrana" neměla "smysl"! - vždyť život ... bytí je "smysl" sám(!!!) ... život-bytí NEMÁ(!)ŽÁDNÝ "smysl" = JE smyslem = "implicitně" a "imanentně" = nepotřebuje "nic-dalšího", k tomu, aby tímto "smyslem" byl. :)

Jste zcela zbytečně "pesimistický, Tribune - již několik tisíciletí se "snažíme" a "usilujeme" v situovanosti d-F/Dp své bytí-život "zachránit", a abych pravdu řekl, tak "nám" to doposud docela šlo a dařilo se "nám" to - "verifikace" tohoto úspěchu je snadná: ... STÁLE JSME(!). Ovšem každý-další okamžik nám předvádí a předvede, zda se nám "to" bude dařit i nadále.

Z konkrétního punktu "dělníka" a jeho zájmů: ...

... "dělník" nesmí jakkoli prosadit své systémové zájmy - to by byla jenom součást, a dnes spíše počátek, příčina a katalyzátor, katastrofy - "dělník" musí být ELIMINOVÁN(!), a to i se svými systémovými zájmy včetně - dokud bude akutní nutnost d-F/Dp, a tedy dokud bude nutnost existence "dělníka", potud musí být "dělník" potlačen v čistou věc-"objekt". V opačném případě se skutečně staneme, řečeno Vašimi slovy, se kterými se vcelku formulačně shodnu: ... "neživotaschopnými" - a půjdeme "do kopru", a to aniž by to mělo jakýkoliv "smysl" - proč by to také mělo nějaký "smysl" vůbec mít, že ano? :(

Ovšem totéž-podobné, co platí pro "dělníka", platí i pro pana Vlastníka: ... i tem musí být náležitě ovládnut a korigován - jinak dojdeme ke stejným "závěrům", jak kdyby se "ze řetězu utrhl" ... "dělník".

***

Zbytek si v této části jistě domyslíte sám:

... je docela lhostejné, s čím se "smíříte" či "nesmíříte" - "zde", a to již poměrně dlouho, neběží o žádnou "spravedlnost" či "smysl" ... "zde běží o život", který je "smyslem" - jakákoli "Spravedlnost", "Smysl" a tak dále jsou jenom metafyzické hypostazující a "absolutně extrapolující" absurdní "transkripce" tohoto "eo-ipso-smyslu".

A můj malý "emocionální závěr" k této části, snad Vás nenaštvu:

... nebuďte pokrytec, Tribune(!) - jestliže jste intelektuál, jestliže děláte práci, o které říkáme, že nás "baví", a dokážete v jejím kontextu reprodukovat svůj život (a tedy i tuto práci), tak vždy-již žijete na úkor všech těch nešťastníků, které denně potkáváte - všech těch pokladních supermarketech, všech těch dělníků, co každé ráno v pět čekají s bandaskou na autobus, a dokonce i všech těch bezdomovců a žebráků, kteří hrají roli a plní funkci systémových "strašáků". Žijete ... a to "právě teď" ... "na účet" jejich destrukce a sebedestrukce, kterou zajišťuje systém jakožto celek. Bez tohoto systému byste nemohl žít tak, jak žijete - a nemohl by tak žít ani nikdo jiný ... a to třeba i včetně mě a mojí Blue. Jste (a my s Vámi) v rámci a funkcí systému ... PRIVILEGOVANÝ(!) - a "právě-teď" zcela okamžitě a aktuálně svou privilegovanost a privilegia konzumujete. Vaše mluvení o "spravedlnosti" (a "nespravedlnosti") je pokrytecké - fakt se nezlobte(! :) - protože Vy jste, ve svém privilegovaném postavení a reálnému fungování v systému PŘÍČINOU(!) a DŮVODEM této "nespravedlnosti" ... jste jejím "subjektem" ...

... tedy? - přestaňte/přestaňme onomu "dělníkovi", o kterého máte takovou starost, lhát(!) - už Vám stejně "neuvěří" ... má totiž "za sebou" celé dvacáté století, a jestli něco "má", pak je to "genetické paměť" a "paměť materiálu". Náš "dělník" je totiž oním pocitem "nespravedlnosti" doslova "nasycen" - "vaří" se v něm jako papiňáku, velmi dobře "ví", kdo a co je jeho "zdrojový" nepřítel. A věřte mi, že právě z úst tohoto nepřítele PRAVDU ... ocení - fakt jo, Tribune ... přestaňme "dělníkovi" ... "mazat med kolem huby". Čím déle budeme "dělníkovi" vykládat "o spravedlnosti", tím spíše a dříve nám "zakroutí krkem".

***

///... ještě zapokračuji k Vaší druhé časti ... a k saxově poznámce ...///

[48] Historicky jsou "ve hře" dva druhy moci: civilizačně-vlastnická... a kulturně-metafyzická, jež rovně může mít "fyzické" rezu .
Sledovani hodne je rozhodne to, jak se v case moc kulturne- metafyzicka meni, jak sikovne hleda cesticky k vlade.
Co jsem odpozoroval, sama uz ted ani nemusi a asi ani nechce stanovovat nejake postulaty, ale staci ji uplne rafinovane skryvani se za mlcenim a naznacovanim. Staci jen vystupovat jako technicky zasvecenec (esotericti uz jsou k smichu), ktery vi, jak je "to" slozite. Tim je nevyrcene predlozeno, ze znate celou strukturu, tedy i konec a tedy i cely svet.
Lide se dnes vlastne do metafyzicke pasti lapaji uz celkem sami, netreba fararova kazani ani skoleni ROH, nasi predci odvedli vcelku dobrou praci.

[49] Dřív, než se pustím do druhého Tribunova kousku, saxi ... asi máš pravdu v tom, že setrvačnost metafyziky nejenom "v lidu", nýbrž i mezi intelektuály (a "v" jejich hlavách) je masivnější, než by člověk, "z prvního pocitu", čekal. Je to asi určitý "optický klam" daný "polohou" toho či onoho v diskurzu - intelektuálové těch či oněch oborů, které jsou vzdálenější samotnému jádru metafyzických rozhovorů (tedy obory přírodovědné či technické), jsou tak nakonec "většími", a často zcela nereflektovanými, metafyziky, než jsou ti, jejichž obory patří k oborům diskurzivně zakládajícím.

Ale oběcně Tvůj postřeh určitě platí: ... naši předci a předchůdci odvedli skutečně velmi dobrou a solidní práci - no, nic jiného jim totiž nezbývalo. Je to jako když stavíš most - i ten musí být tak-či-onakým způsobem pevný = to je jeho substanciální vlastnost - a jakožto o takový o něj musíš bedlivě pečovat.

Skutečně to tak vypadá, že především "lid" (a velký podíl "zpozdilých" - a významně asi právě těch "proletarizovaných" intelektuálů) neustále generuje stále upadlejší, triviálnější a zmatenější klony všelijakých metafyzických verzí. Je to jako kdyby se "osvobozený" pes dožadoval-zpět svého obojku a vodítka - pobyt v horizontálně otevřeném světě je pro něj "najednou" nesnesitelný = jít po ulici plné "nebezpečí" bez obojku a vodítka svého pána "najedou" nezvládá ...

... hmmm ... takže to v zásadě velmi úzce souvisí s tím, o čem zde aktuálně mluvíme - možná si vzpomeneš, jak jsem "kdysi" mluvil o tom, že bychom tu metafyziku mohli ještě tak-či-onak potřebovat ... že bychom se bez nějakého jejího zásadně odlišně laděného klonu nemuseli obejít. Je asi velmi pravděpodobné, že stejně jako si d-F/Dp vynucuje vlastnický systém, tak si vynucuje i metafyzický charakter naší kulturnost ... a to právě a především vzhledem k nositeli a vykonavateli fyzické (a oscilující) práce, a to už jenom proto, že tento "dělník" prostě není a nemůže být schopen ve svém pobytu-výskytu uvnitř d-F/Dp a vlastnického systému bez metafyzických iluzí žít, a tudíž si je sám vynucuje a "banálně" reprodukuje. Prostě: ... "lid" si stále generuje své "lidové víry", a pokud mu není vytvořena "vysoká forma", tak si je bude generovat i bez tohoto "vysokého" základu ...

... no, a tyhle zcela chaotické "lidové víry" jsou v zásadě velmi nebezpečné, právě proto že jsou vulgárně chaotické - zprvu a zpravidla mají charakter jakési "soukromě-individuální" víry a v této podobě jsou neškodnými, avšak ve vypjatějších sociálních situacích se mohou tyto nesmysl velmi lehko a rychle socializovat tak, že nabudou destruktivní účinnosti ...

... příkladem nám budiž opět naše oblíbená reformace :) a její "biblický racionalismus" (u kolébky kterého stál kupříkladu i náš Hus) = jeho výchozí teze o tom, že každý člověk má vše, aby mohl nalézt "Pravdu" (tedy Bibli jakožto "Zjevení" a "rozum" jakožto garantující "boží dar", který mu zaručeně pomůže Bibli správně pochopit a vyložit) byla zdrojem toho, že každý vesnický vidlák, který se rozhodl že bude "kazatelem" si o sobě hned myslel, že je i "prorokem" a "veleknězem" v jedné osobě. Výsledek známe: ... totální rozklad kulturního profilu, který vy synergii s dalšími příčinami vedl k celé sérii naprosto destruktivních válek všeho možného typu a charakteru. Biblický racionalismus (a tedy i pocit "svobody", který z něj mohl plynout) se tak zdánlivě paradoxně stal příčinou toho, že evropská společnost dostala na pokraj situace sociálního šílenství.

[50]  "Je asi velmi pravděpodobné, že stejně jako si d-F/Dp vynucuje vlastnický systém, tak si vynucuje i metafyzický charakter naší kulturnost"

Ano, takhle jsi to rekl urcite presneji nez ja. Metafyzika je velmi dobre uklidnovadlo (opium :0) a asi se opravdu stava zrejmym, ze pro vetsinu lidi nepochopitelny a neoduvodneny vlastnicky system (predevsim v tom, ze vlastnici nejsou nijak "lepsi" lide, jak by se dalo ocekavat a jak je i naoko prezentovano) potrebuje vecneho pruvodce- poskytovatele smyslu. Dnesni "difuzne- chaoticka metafyzika z ocekavani" opravdu muze prinest sve kazatele lidovych pravd, ovsem v poplatnosti dobe uz nepujde o zvestovani zjeveni nekde na Ruzovem paloucku, ale v mnohem vetsim rozsahu. Dneska jsem se treba docetl, ze polsky prezident Kazcynski odmitl podepsat Libanonskou smlouvu, schvalenou jiz polskym senatem a jako vsichni jemu podobni nabidl oproti metafyzice socialisticke EU rovnosti metafyzickou ideu statni (narodni) suverenity. Je temer jiste, ze Hus a spol. svym nazorum verili (a tedy sami byli castecnymi korigenty svych priznivcu), zatimco metafyzici dneska mlati jen tak prazdnou slamu a uplne jim staci aby byla generalne skepticka a naoko svet vysvetlujici a energii revolty pak mohou zcela bez zabran pustit tim nejprihodnejsim smerem, lhostejno kam.
Vidis, nakonec se nam z proste technicke veci konstituce nadnarodnostniho utvaru stal souboj idei. Chybne, zbytecne a nebezpecne. A kdyz nekdo, jako treba ty, poukaze na potrebu proste funkce systemu, je hned zarazen vytkami o prilisnem pragmatismu, nelidskosti a vubec spatne nastoupene ceste. Pritom proti neuroze se bojuje nejlepe tak, ze se pojmenuje konflikt sam a ne nejakym predstrcenim pseudoproblemu. Je to ale zvlastni, ze jo- vsichni volaji po racionalnim reseni soucasne evrospke krize a pritom inklinuji k nebezpecnym resenim, jez maji s rozumem prachmalo spolecneho.

[51] saxi, nakonec se nam z proste technicke veci konstituce nadnarodnostniho utvaru stal souboj idei. Chybne, zbytecne a nebezpecne
Dovolím si vznést možná úplně pitomou, možná "kacířskou" otázku: jde skutečně o souboj ideí? Není to souboj "plakátů ideí" a smysl celé akce je úplně jiný a dooobře zamlžený ( dobře promyšlená manipulace s veřejností prostá či sprostá)?

[52] ano, Hawku... ...plakaty idei asi budou lepsi. Nicmene prijemci je to chapano jako ideje same, ci na ne slysi s takovou intenzitou, jako by slo o prime kazani. V dusledcich to muze byt jeste horsi (jak jsem nahore napsal u Husa), protoze tento proud nebude ovladan doslova nicim, tedy ani silou tech, kteri je povedou, jako v pripade velkych reformatoru.

[53] saxi, s tím souhlasím, na obzoru cosi nevypočitatelného. Osobně se domnívám, že jsme v současnosti svědky vypouštění velmi nebezpečných džinů z lahve. Jednak nacionalistických až rasistických, jednak jsou proti sobě stavěni ti s "úplně holým zadkem" a ti co ho ještě "úplně holý" nemají.
Včetně proklamací jak ti " méně úspěšní" nedokázali jen a jen vlastní vinou využít "neomezených možností", které jim "tržní společnost" nabízí. Tohle už tady lépe než já popisoval, tuším, Tribun.

[54] dzini sami o sobe nijak nebezpecni nejsou nebezpecna je nepritomnost jineho, nez dzinovskeho diskurzu. Po ulicich chodi cele zastupy chlapiku, ochotnych se chytnout na cokoliv a v podstate jim bude uplne jedno, na co to bude (ackoliv dzinu je v zasade jen omezeny pocet). Jenze v tehle situaci kdyz jednoho strcite nazpatek do flasky, automaticky se odspuntuje ten vedle.Takze ano, ale priritu v tomhle boji nevidim (cimz nerikam, ze to muzeme nechat byt).

[55] Tedy k Vaší druhé časti, Tribune ... ... s přípravou předchozího to snad už bude kratší :)

[40]

6/ .... má taková práce vůbec smysl? K čemu je práce, která byla udělána s odporem, jak asi bude kvalitní?

... ale jistě, Tribune! - vždyť o tom stále mluvíme :) - fyzická práce jakožto NUTNÝ(!) koprodukt d-F/Dp MUSÍ být nucenou, protože ...

... není prací lidskou(!) ... - a v zásadě v ní, a to zhusta, zůstává lidských "prvku" jen ve stopových množstvích. Jediné co většina druhů fyzických (manipulativně-"tvarujících") pracích zbývá z lidskosti je sledování někým jiným před-připraveného velmi jednoduchého algoritmu, a to často i tak, že tento algoritmus je doslova "fyzicky" před-programován do funkce stroje či nástroje, se kterým "dělník" ... "pracuje" = mezní ukázkou tohoto je "práce" u "běžícího pásu" ... a nemusí to být zrovna "běžící pás" v nějaké= továrně - bohatě stačí třeba "běžící pás" se zbožím u pokladny v "supermarketu".

Tribune, to je princip věci! - pokud máme d-F/Dp, která nutně produkuje takové druhy "prací", které člověk, ze své přirozenosti a z jejích vnitřních možností, zcela spontánně odmítá jakožto zcela nepřijatelné, potud budeme muset potřebný podíl vlastního společenství NUTIT k jejich trvalému a celoživotnímu výkonu - a to primárně právě a jen prostřednictvím vlastnického systému.

"Kvalita", Tribune?

... o tu přece v případě fyzické práce vůbec nejde(!!!) - ta by byla důležitá v případě komplexního a "syntetického" řemesla, a tedy v případě práce, která d-F/Dp podrobena nebyla. Jistě si vzpomenete na slavné období "rozbíjení strojů", kdy industriální ŘEMESLNÍCI, nikoli ještě "dělnici" opravdu doslova rozbíjeli stroje. Jaká byla motivace tohoto jednání, Tribune? "Učebnice" Vám často řeknou, že se takto chovali především proto, že jim "stroje braly práci" - ovšem ve smyslu práce jakožto "obživy". Ovšem skutečnost je složitější - jistě, že stroje jim v kontextu probouzejícího se kapitalismus braly obživu, avšak co bylo důležitější bylo to ...

... že jim stroje "braly" KVALITU(!!!) jejich řemeslné, komplexně-"syntetické", a tedy lidsky "kvalitní", práce - že jim doslova znehodnocovaly jejich "kvalifikaci", vážnost jejich profese, a tedy i jejich sociální postavení a sociální respekt.

Fyzické práce ("ideálně" = "čistá") je abstraktní a jednoduchá(!) - její "kvalita" není "měřena" ... je měřena jen a jen KVANTITATIVNĚ(!), a to temporálně na "ploše" homogenního "fyzikálního" času, který produkují stroje, kterým říkáme: "hodiny", a tudíž je zde určující nikoli nějaká "kvalita práce" (ta je dána "technologickým postupem" zcela mimo "kompetence dělníka"), nýbrž její kvantita měřená v množství jednotek "pracovních aktů" (technologických fází) za časovou "jednotku" (třeba "hodinu", že ano? :) ...

... a pokud "dělník" nedosahuje "normy", to jest požadované kvantity "práce" v technologické kvalitě, pak je jednoduše "vyhozen" ...

... vždyť to znáte, Tribune - vlastnický systém je "drábem", a tento "dráb" chodí s "dělníkem" všude kam se hne, i k němu domů do postele. Je to velmi výkonný "dráb", protože do této role a funkce se "dělník" dostává sám ve "vztahu" k sobě samotnému. "Dělník" nakonec nutí sám sebe, a to "na ploše" upadlého "fyzikálního" času, protože o ten zde běží především - "dělník" totiž tento "temporální závod" vždy musí prohrát ... vždyť to známe již od Karla Marxe, Tribune: ... co je pro pana Kapitalistu ve stejném časovém intervalu jenom "finanční ztrátou" (případně jen nižší mírou a masou zisku), představuje pro "dělníka" smrt hladem, a "dělník" to jasně a zřetelně ví ... a musí vědět.

***

7/ Odtud a takto zcela drtivě platí Vaše:

Pokud někdo dělá jenom proto, že musí, bude dělat jenom, tehdy, když bude muset - jakmile tlak pomine, okamžitě přestane pracovat, nebo dokonce začne práci sabotovat. To znamená, že potřebujete "drába", který bude lidi honit do práce. A je jedno, že dráb je systémový.

Jistě, jak jinak ... Tribune - a sax Vám to výše velmi dobře "ilustroval":

[43]

Vsak uz jsme to zazili- za realneho socialismu fyzicky pracujici vyuzili prilezitosti a pod plastikem ideologie se vcelku vymkli kontrole. Vzpominam si, jak se mi rodice tenkrat pokouseli udelat neco s nasim rozpadlym barakem, cely proces trval zhruba 10 let a byl plny proseb, presvedcovani, podlezani a shaneni nekoho, kdo by prisel, vzal lopatu a majzlik a zacal neco delat. Tehdy to byla participace a skoncila tak, ze vsichni, co meli delat, sedeli v hospode anebo delali na svem.

... a "dělník" nejenom, že bude práci sabotovat, nýbrž se bude snažit dále čerpat prostředky ke svému životu, a to třeba i zcela bez práce, Tribune(!!!) - tedy bude třeba i krást, pokud mu to bude "vycházet" ... a "s přehledem" Vám rozkrade i střechu nad hlavou, což ovšem není to nejhorší, protože to nejhorší je právě a jen rozpad či prudké snížení efektivity děje d-F/Dp.

Víte Tribune, a to již opakuji - omlouvám se, motivace pana Vlastníka a pana "Dělníka" se zas-až-tak-moc neliší(!!!) ... jsou v zásadě stejní, a to i tak, že ke své "existenci" často nepotřebují doslova žádnou "kvalifikaci". Jak jsou stejní, Tribune? Snadno: ... oba nechtějí pracovat - oba nechtějí pracovat na pólu fyzické práce (!!!) Jediný rozdíl mezi nimi je v tom, že pan Vlastník "již" takto pracovat nemusí právě proto, že je vlastníkem, zatímco "dělník" takto pracovat musí právě a jen proto, že v téže korelaci není vlastníkem. Jestliže systémově-psychologickým zájmem vlastníka je mít co nevyšší míru a masu zisku ze svého kapitálu, protože to mu výhledově může "zaručit", že ve svém postavení a funkci vlastníka setrvá, tak ...

... jediným systémově-psychologickým zájmem (k vlastníkovi korelativně zrcadlivým) je získat co největší mzdu za co nejméně své práce, čehož je mezním stavem získat mzdu (opět co nejvyšší) za ŽÁDNOU práci - a tedy se takto této práci zcela vymknout.

Je to snadné a doslova "empirické", Tribune - stačí jenom nepodléhat iluzím. :(

***

8/ A zde Vaše iluze, bohužel, pokračují:

V každém případě je to instituce, která spotřebovává zdroje ...

Jistě: ... kromě toho, že vlastnictví bychom asi těžko ustavili jako "instituci", samozřejmě platí, že vlastnický systém je velmi nákladný, a to v určitých situacích (třeba jako je ta naše), ve kterých ve své určité konkrétní formě mezně ztrácí svou efektivitu, je nákladným opravdu stejně mezně.

Ovšem v tomto se HLUBOCE MÝLÍTE:

... aniž by sama cokoliv produkovala ...

... nezlobte se, Tribune, ale opravdu už nevím, jak bych to řekl zřetelněji: ... za náklady vlastnického systému obdržíme cosi ŽIVOTNĚ(!!!), extrémně vitálně důležitého a významného(!!!) ... totiž REPRODUKCI d-F/Dp ... !!!!!!!! - reprodukce d-F/Dp je tím, co si za tyto náklady ... a to VŠICHNI(!) - včetně pana "Dělníka" - "kupujeme", a tudíž si za tyto náklady kupujeme svou sociální existenci, a tudíž i svou existenci individuální - ba co více: ... "kupujeme" si vůbec možnost své existence. Už několikrát jsem se pokoušel naznačit, že d-F/Dp je významná .... LIDSKÁ(!) ... ontologicko-existenciální PORUCHA(!) Mám použít nějakou "metaforu", Tribune? Dobře: ... zkuste to pochopit "biologistně" byť je to samozřejmě velmi nedostatečné:

... d-F/Dp je "vývojová mutace", která se ukázala jako vzhledem ke svému nositeli samotnému jakožto velmi, ZÁSADNĚ(!), destruktivní, a to destruktivní až-tak, že se v této své mutaci dostává do hlubokého destruktivního a sebedestruktivního konfliktu se svým "prostředím". No, a na nás jakožto "druhu" nyní je, zda tuto svou vlastní "mutaci", a to právě a vždy v korelativní relaci s svým "prostředím", ustojíme ... nebo ne. Pokud ji neustojíme, pak jsem opravdu "neživotaschopní", jak jste výše podotkl, a jsme "na vyhynutí" jako každý jiný "druh", který nějakou svou "mutaci" rovněž "nezvládl".

Odtud: ... navíc je to slabé místo systému, protože systém závislý na donucení zkolabuje v okamžiku, kdy donucení pomine. A to nelze vyloučit!

... samozřejmě: ... vlastnický systém je vždy nestabilní - naše psané dějiny o tomto faktu jenom a jen svědčí. Ovšem tato nestabilita nepramení z nějakého "slabého místa systému" - jde o SUBSTANCIÁLNÍ vlastnost systém jakožto takového. Systém se jistě OKAMŽITĚ zhroutí, pokud přestane efektivně působit donucení a donucování vlastnického systému - takové zhroucení jsme ovšem v dějinách zažili mnohokrát, přičemž náprava těchto zhroucení byla vždy-nutně VELMI DRASTICKÁ(!) - a můžeme si ukázat i takové vlastnické civilizace, které ani takovou nápravu věcí nezvládly ... a zanikly (příkladem budiž mezoamerická civilizační "cyklika"). Nám v Evropě se prozatím, v návaznosti na genetický středomořsko-blízkovýchodní Orient dařilo ... a i naše drastičnost byla často více než "příkladná" - viz třeba Crassova "křížová cesta" podél Via Appia.

A je jistě pravdou, že "my" si v naší situovanost již takové zhroucení a nápravu věcí již dovolit prostě nemůžeme. - tento systém NESMÍ(!) kolabovat(!) - jeho kolapsu je nutno zabránit, a to jakýmikoliv prostředky. Zde nemůže pomoci nijaká "revoluce" nějakých-jakýchkoliv "revolucionářů", kteří si chilialisticky myslí, že oním kolapsem čeká nějaké "očištění" a "ráj", a proto se na něj "těší" ... a tudíž se snaží přilévat benzín do požáru. Kdepak. :/

[56] 9/ A pokračujete: Považujete, Geone, za vyloučené, aby bylo donucení nahrazeno participací? Pokud by lidé dělali uvědoměle, věděli co dělají a proč to dělají, potom by byli schopni (a především ochotní!) dělat i bez vnější kontroly a donucení. Nebyl by systém založený na participaci náhodou stabilnější? Vy myslíte, Geone, že by dělník na participaci nikdy nepřistoupil?

Jistě a striktně: ... jakákoli "participace" ve smyslu nějakých pozdních socialistických "snů" je NAPROSTO VYOUČENA(!) - není možná, a to nijak ...

... je mi lito, Tribune - jakýkoli "socialismus", byť maskovaný za všechny ty "participační teorie", je naprostá a v zásadě velmi nebezpečná iluze - všechna ta "družstva", ve kterém je nositel fyzické práce zapojen jako "vlastnický podílník" nutně zkrachují a zhroutí se ... je to x-krát prakticky ověřeno, a teoretický podklad věci máte před očima na monitoru.

Viz výše: ... jakýkoli takový "participační systém" by nebyl a nemohl být stabilnější, protože jednoduše nemůže být vůbec, protože "dělník" nemá zájem "participovat", nýbrž NEPRACOVAT(!!!) Vaše mluvení o "uvědomělosti" je starý hegelovsko-marxistický přelud, který nakonec vyústil i do takových podob, jako bylo všechno to stalinské "uvědomění", "stranickou bdělost" a tak dále a tak dále - žádné "uvědomění" nemůže "překonat" existenciální "vrh", do kterého nás D-F/Dp staví, a tudíž i jakékoli "uvědomění" musí vést jenom a jen k nějakému druhu násilí, a to zpravidla totalitárnímu ... proto také byly deriváty hegel-marxistického myšlení tak vhodné ke konstrukci různých totalitárních ideologií, jež se pak staly legitimizací a kulturně-konstrukčním zdrojem totalizovaných vlastnických systémů ... stalinským Ruskem počínaje a Kambodžou konče.

A znovu přesně jak připomíná sax [43] : "Podle meho by na ni nejen pristoupil, ale dokonce po ni i skocil."

... a věřte mi, Tribune, že "dělník" po takové "participaci", a to v již ozkoušené korporátní a korporativní podobě také "skáče" a "skočí" - jenom, když mu pan Vlastník jen "naznačí", že "by to mohlo jít". Korporativisticko-"participační" iluze byly, Tribune, ZÁKLADEM(!) všech moderních totalitárních forem kapitalismu - a věřte tomu, že mohou být a budou takovým základem i v případě těch "post-moderních" a post-industriálních.

A nedělejte si další iluze, Tribune: ... terčem toho totalitárního korporativismu je PŘEDEVŠÍM a PRVNĚ intelektuál ... a doslova VŠE(!), co je intelektuálovi "drahé". Fakt si nedělám srandu - to je vážná věc!

"Protože v současné době probíhá donucení právě na bázi minimalizace částky, která je dělníku vyplacena, na takovou úroveň, která mu umožní prostou reprodukci, ale již ne akumulaci kapitálu a změnu svého postavení."

Ach jo, Tribune :( - v souladu se vším výše řečeným: ... "dělník" nebude pracovat tak, jak je potřeba, pokud nebude donucen ... a tedy pokud nebude jeho mzda naprosto minimalizovaná, a to úměrně potřebám systému. "Sociální stát" byl doslova ÚLET(!) - a to úlet zcela nouzový ...

... "dělník" nejenom, že nesmí mít možnost akumulovat kapitál, on dokonce nesmí mít ani ŽÁDNÉ ÚSPORY(!), protože jedině tak se na "trhu práce" chová tak "pružně", jak je třeba. Úplně nejlépe je, když je, a to nejlépe u svého vlastního "zaměstnavatele", po uši ZADLUŽENÝ(!) ... a tedy jeho úspory mají negativní znaménko.

***

10/ Pokračujete:

"Donucení je vůbec ve vašem konceptu klíčové, Geone: ..."

Není, Tribune - donucení, a to jakékoli, je jenom instrumentace - a to včetně vlastnického systému samotného. Klíčovými jsou fakt a nutnost d-F/Dp - donucení je jenom instrumentální následek a důsledek.

"Jenže, je donucení skutečně ten nejlepší způsob? 1.) Donucení není možné bez násilí (ne vždy musí jít o hrubé fyzické násilí). 2.) Donucení není možné bez síly."

Donucení je JEDINÝ způsob(!!!) - jediný způsob, na který naši předci přišli a dokázali realizovat - a jediný způsob, který je dostatečně účinný. Základ a hlavní masu tohoto donucení (a tedy i "síly") je obstaráván mimo-"fyzicky" vlastnickým systémem - jde o násilí existenciálně-existenční, která na sobě provádí sám "objekt" tohoto násilí, pokud je do toho systému "postaven". Fyzickým, a dnes významně-již technicky fundovaným, jsou pak kanalizovány jenom excesy.

Pokud použití násilí je otázka etická, pak vklad síly je podle mne zcela zásadní, a to i z hlediska racionálního. Je-li dělník silou nucen být dělníkem, tato síla se v něm akumuluje v podobě 'revolučního potenciálu', oné příslovečné 'nasranosti'. Čím více síly je použito na pacifikaci a donucení dělníka, tím více je jí uvolněno, pokud dojde k výbuchu.

Kdepak Tribune - nijakou "etiku" do toho opravdu tahat nebudeme - ta je nám v tomto k ničemu, nemůže nám nijak pomoci, a to obzvláště v naší kulturní situaci. "Dělník" je "nasraný" VŽDY(!) - je trvalý "stav" jeho "vědomí". Jistě, že může dojít k "výbuchu" (viz výše), a proto bylo vždy nutné tuto "nasranost" regulovat - bylo vždy nustné systém jakožto celek, a tedy jak chování pana Vlastníka tak i pana "Dělníka", korigovat ... a to právě a především prostřednictví té Vaší :) "etiky" - to je jediný její smysl, účel a funkce. Ovšem takto to fungovalo ... jen dokud to fungovalo - my jsme již v jiné situaci, které se říká "post-moderní", a možná jsme už-ještě "daleko-dál". Odtud:

Co bude následovat? ... Proč tedy tuto frustraci přiživovat, proč zvyšovat 'revoluční potenciál'? Chcete-li někoho ovládat, musíte být buď silnější než on (což nejste), nebo si dotyčný nesmí být vědom toho, že je ovládán (což není). Říká se, že nejlépe slouží ten, který neví, že slouží, jenže celý systém donucení d-F/Dp ústí v tom, že ten který slouží si je svoji služebnost velmi intenzivně uvědomuje! A co víc - je nepochybně připraven při první vhodné příležitosti vypovědět poslušnost.. Tedy náš současný systém problém, který měl řešit, sám prohlubuje."

Vždyť to, Tribune, opakuji stále dokola :) - je potřeba vytvořit takový vlastnický systém, který bude ... a to právě jakožto vlastnický systém ... efektivnější, a tedy který ovládne "dělníka" a tedy fyzickou práci efektivněji - a tedy produktivněji, méně nákladně, a tak, že bude moci pokračovat děj substituce-F/Dp, protože kapitalismus svou strukturou tento děj blokuje.

Tribune: ... vlastnický systém obecně NENÍ problémem - obecně je SPRÁVNÝM a FUNKČNÍM řešením - naším problémem je jen a jen jeho určitá, konkrétní forma: ... kapitalismus, který je již neefektivní, a tedy nevýkonný, a ke stávající účelům již nevhodný. - Vaše diagnóza se tak vztahuje právě a jen na kapitalismus, nikoli na vlastnicky systém vůbec ...

... ten je NEZBYTNÝ ... a nezbytným ještě relativně dlouho BUDE(!!!), a to možná v poměrně velmi ostrých formách, protože bude zcela nezbytné napravit tu "entropii", za kterou stávajícímu kapitalismu "vděčíme". :(

[57] 11/ K dalšímu odstavci: ... ano, není zrovna lákavá představa. Jenže současný vývoj směřuje právě k takové realitě, nikoliv od ní. Ale tím, že budeme dělníka ponižovat, posmívat se mu a spojovat se proti němu s Vlastníkem, tomu určitě nezabráníme.

... Tribune prosím pochopte: ... "dělník" je "náš" EXISTENCIÁLNÍ nepřítel - je to nepřítel "až za hrob" = jeho "konec" je i "naším" ... "koncem", avšak nikoli nějako "kolektivně", nýbrž "protichůdné" ...

... vlastník je "naším" INSTRUMENTEM stejně jako celý vlastnický systém - do tohoto systému musí být "dělník" UZAVŘEN - doslova jako v "kriminále" - jedině tak svým EXISTENCIÁLNÍM odmítáním d-F/Dp zničí nás všechny. Pochopte:

... "náš/Váš" nástroj ... tedy pan Vlastník ... JE "naší/Vaším" ... "spojencem" podobně, jako je kladivo Vaším "spojencem" ve věci zatloukání hřebíků. - a "my/Vy" máme ovládat jak kladivo, tak i hřebíky ... a pokud nám stávající kladivo již náležitě neslouží a pokud nemáme po ruce nějaký jiný vhodnější-podobný nástroj, který by svou úlohu efektivně splnil, pak se tímto "nástrojem" musíme ... a to reflektovaně ... stát sami.

Tribune: ... i kdybyste stávajícího vlastníka nějakou "revolucí" ... "svrhl", a to v zájmu nějaké "sociální spravedlnosti", tak se ... nakonec ... budete muset SÁM(!) stát vlastníkem, a to možná DALEKO BRUTÁLNĚJŠÍM, než je ten stávající - takto se to "přihodilo!" ruským bolševikům, a nutně se to "přihodí" i všem dalším jakkoli jen-podobným.

Pochopte: ... vlastnický systém (a tedy nutná "sociální nespravedlnost") je nástrojem - instrumentací a ... jistě "provizórním" ... ŘEŠENÍM, nikoliv "viníkem" - nikoliv příčinou situace (!!!)

***

12/ A dále:

"... to je vaší strany zatím zřejmě nejdůslednější vyjádření vašeho mínění, Geone."

... není, Tribune ... i u Vás jsem toto řekl již několikrát, a to v různých souvislostech. :)

"Ponechme nyní stranou etický rozměr a zaměřme se pouze na praktickou stránku věci: Co když to samé platí i o intelektuálovi? Co když je i intelektuál 'stvořená věc', kterou si stvořil vlastník, aby mohl snáze ovládat dělníka? Nebo naopak - co když intelektuála stvořil dělník, aby mu zorganizoval d-F/Dp? Pokud podobně uvažují vlastníci/dělníci, potom jsme se dobrali kořene všech problémů :-( "

Jistě: ... "etický rozměr" opravdu nechejme stranou - stejně si dost-dobře nedovedu představit, o čem bychom v tomto "rozměru" měli mluvit. :/

Jistě, že tomu tak není - opětovně odkáži na saxovu poznámku [43] :

"Historicky ale takovyhle nazor neobstoji- staci se preci podivat na jakekoliv cirkevni dejiny- hlavne predreformacni."

... samozřejmě: ... stačí nahlédnout do evropských dějin, a to lhostejno z jakého "historického názoru" - to je fuk - obzvláště konstituce středověké západní Evropy je obzvláště instruktivní už jenom proto, že pro toto období máme již dostatek pramenů, a to jak hmotných tak písemných, co v případě genetických orientálních vlastnických civilizací nemáme, i když i ty co máme, a to jak v oblasti hmotné i písemné kultury, jsou velmi "impresivní" a zřetelné.

Ovšem důvody nesmyslnosti nabízených schémat jsou i zcela "deduktivní" - věřte, Tribune, že schéma zde Vám a ostatním předkládané je promyšleno dostatečně a kriticky. Jakákoli jiná varianta (včetně Vašich výše naznačených) totiž ve věci ponechává jako vrata obrovské výkladové, a především geneticky-výkladové ... díry.

V případe Vaší první varianty:

Kde byste "vzal" vlastníka, Tribune? Vytáhl byste ho z klobouku? Nebo je "od Přírody" tak, jak je to v případě výmyslů pánů a dam "liberálů-neo-liberálů"? Nebo je docela "konzervativně" ... "od Boha"?

Nebuďte sám-proti-sobě Tribune(!!!) - nejenom, že všechny tyto tři "hypotézy" původu vlastníka, a tedy i vlastnického systému, jsou NEOBHAJITELNÉ(!), což jsme již několikrát zažili nejenom zde, nýbrž třeba i Wuově blogu, tak to pro Vás znamená jediné:

... vlastník a vlastnický systém jsou VĚČNÝMI(!), protože jsou metafyziky fundovanými(!), a tudíž byste se jim NIKDY(!) nemohl NIJAK(!) ... "zbavit", a to bez ohledu na jakékoli světské - "empirické" či "praktické" - okolnosti a situace.

V případě "liberalisticko-přirozenostní" varianty by pro Vás bylo vlastnictví předem-zakódováno do lidské přirozenosti (což je zcela v rozporu s veškerou "empirií" lidské sociální existenciality, kterou zcela respektovali již "staří": ZOON POLITIKON LOGON ECHON), čím byste byl nutně "v háji", Tribune, protože pak by bylo pro člověka zcela nepřekročitelným - a v případě varianty "konzervativně-náboženské" už vůbec a "na totálku".

Vlastník (a tedy vlastnický systém) nevznikl ani "od Boha" ani "od Přírody" - jde o docela obyčejný věcný konstrukt intelektuála, který sám vznikl PŘEDCHŮDNĚ(!) vlastníkovi (jak je historicky doložitelné!) ...

... a odtud k případu Vaší druhé varianty:

... jež je již docela NESMYSLNÁ, protože vztah "intelektuál/"dělník" JE KORELACE(!) (!!! ... !!!) - jde o korelativní celek, který vznikl "najednou" a "v jednom" (!!!)

Tedy? Znovu, bychom rozuměli:

... ani intelektuál, ani "dělník" nemají mezi sebou a vzhledem k sobě GENETICKÝ VZTAH(!) - vznikají v KONTRAPOZICI "společně" AKTEM d-F/Dp(!) - ani intelektuál netvoří (neprodukuje) "dělníka", ani "dělník" netvoří (neprodukuje) intelektuála.

Ovšem: ... intelektuál "dělníka" RE-PRODUKUJE(!), protože "dělník" CHCE, a to "vědomě" jak správně říkáte, z této korelace ... a to jistě docela ABSURDNĚ ... UNIKNOUT, chce se jí vymknout. "Dělník" doslova NENÁVIDÍ své vlastní BYTÍ(!), a tudíž ho chce "zlomit" a vymknout se mu, což ovšem na druhé straně korelace znamená, že takto láme i BYTÍ intelektuála ...

... a intelektuál se ... tudíž ... musí bránit (!!!) - a brání se konstrukcí vlastníka, a tedy i celku vlastnického systému, jakožto svého instrumentu, prostřednictvím kterého d-F/Dp, a tedy i korelaci "intelektuál/"dělník" reprodukuje, a tedy reprodukuje i bytí "dělníka" ... a tedy i bytí své-vlastní. Je to "čisté" ... a "úplné".

Kdepak Tribune: ... Vaše varianty mě nijak nepřesvědčily ... NAOPAK(!) - dle mého jsou již "dávno" bezpředmětné, a jsem toho mínění, že by nás jenom zdržovaly. No ... posuďte sám.

"Pokud podobně uvažují vlastníci/dělníci, potom jsme se dobrali kořene všech problémů :-( "

Tribune: ... "kořen věci" je ODHALENÝ - opakuji, opakuji - je jím "fakt" situace, a to sociálně ontologicko-existenciální, a tedy NEJHLUBŠÍ-MOŽNÉ(!) ... d-F/Dp. Zde je kořen věci - a nikde jinde.

***

13/ Poslední odstavce:

"A nebo jinak - co dělat, když věc přestane sloužit svému účelu, vymkne se kontrole?"

Jistě Tribune, mluvím o tom již roky: ... kapitalismus jakožto konkrétní forma a podoba vlastnického systém je vážně porouchaný již nejméně šedesát let - již neslouží svému účelu = již to nezvládá.

"Či horší případ: věc se zjevně porouchala, ale součástí natolik složitého zařízení, že její výměna není možná bez zásadního zásahu do funkce onoho zařízení?"

Určitě Tribune, i takto tom s největší možnou jistotou je ...a i o tom velmi často ... úporně :) ... mluvím. Je potřeba VELMI ZÁSADNĚ zasáhnout do vlastnického systému, avšak určitě ne tak, jak by si představoval nějaký-jakýkoli "socialista" = na jakýkoli "socialismus" není ještě čas, protože stále žijeme "v" d-F/Dp, kterou jsme a jkeště budeme muset reprodukovat - je třeba vytvořit jiný-efektivnější vlastnický systém, a to ...

... "za chodu" toho starého-dysfunkčního = s ním "paralelně" a "uvnitř" něj - a to tím "nejklidnějším" způsobem, jakým to je může být možné (!)

"Jenže pokud je ta věc stvořená-zkonstruovaná, potom přece musí existovat způsob, jak ji opravit, popřípadě nahradit zcela novou. Kde jsou ty způsoby?"

Samozřejmě Tribune, i o tom jsme spolu mluvili a extra-Vy :) jste "dostal příležitost" promluvit si o tomto promluvit hlouběji, než je obvyklé - bohužel jsem chtě-nechtě pro "nedostatek zájmu" tento hovor u sebe na webu pozastavil, což ovšem rovněž bohužel dělám již "nějaký ten pátek".

Tyto "způsoby" existují, ale jak již-opět-opakovaně podotýkám, tak URČITĚ NEJSOU(!) a nemohou být MOCENSKO-POLITICKÉ(!), a tedy primárně kulturní, kulturně-legitimizační a kulturně-korektivní - musí být a mohou být jedině a jen VLASTNICKO-CIVILIZAČNÍ

... ovšem tím jsme, opět, u meze toho, o čem je "racionální" :) takto veřejně mluvit, protože se dostáváme na úroveň zcela konkrétního "montérství", a o není nic pro nepřítele. :)

[58] K ZÁVĚRU: Nemohu si pomoci, ale jsem stále toho mínění, že nejlepší by bylo, kdyby se lidé přestali rozdělovat na lidi-bytosti a lidi-věci a navzájem se využívat a zneužívat, a kdybychom se k sobě všichni navzájem chovali jako k lidem-bytostem a plným vědomím toho, že přežít dokážeme pouze společně - "všichni", nebo nikdo.

Hmmmm ... Tribune, tak to je mi trochu líto, ale co nadělám, fakt jo - dělám co mohu. :/ Váš poslední odstavec je tak nasycen "demokraticko-socialistickými" iluzemi, že se z toho člověk až zadýchá. Kdepak Tribune - nejsem ani sebevrah ... ani vrah - a tyhle ideologie jsou dnes, v naší akutní situaci, dokonale vražednými a sebevražednými - s tím opravdu nechci mít nic společného ... opravdu se snažím mít "svědomí" (hle: "morálka" a "etika").

Tribune: ... lidé se nerozdělují na lidi-bytosti a lidi-věci - a už vůbec tak nečiní nijako "dobrovolně" - jsou tak zcela nutně rozděleni, a to něčím-situaci, kterou ZATÍM(!) nelze překročit. Co je třeba dělat je to, aby byl otevřen "prostor" a "čas" pro to, aby toto rozdělení mohlo pominout - ovšem to není a nejde "jen-tak", to má své předpoklady, které musí být nejdříve naplněny. Nic nelze lámat přes koleno - a pokud tak "chcete" a "budete" činit, pak ... "zase" budete pod "příkrovem" nějakých "krásných" a "humanistických" ... ech: "myšlenek" šiřitelem zla, které může být nejenom brutálnější a šílenější, než je to, ve kterém jsme nuceni žít, nýbrž i takového zla, které "zde" ... "ještě nebylo".

Tribune - skutečný humanismus se nepojmenovává, protože to nepotřebuje ... je mu to k ničemu. Skutečný humanismus "hledá" reálnou cestu k uskutečnění svých "ideálů" - je účinný, a tedy mnohem skromnější, a hlavně je: ... OPATRNÝ(!) Chcete "dosáhnout" uskutečnění "ideálů", které jste ve svém posledním odstavci naznačil? Tak zkuste přijmout mou skromnou radu: ... přijmete tu skutečnost, že věci mají své příčiny a důvody, které nelze ignorovat.

Jistě, že přežijeme jen a jen společně - jsme bytosti rozumné a společenské (jak krásně řečeno, musím zopakovat: ZOON POLITIKON LOGON ECHON), avšak "některé" z nás musíme k tomuto přežití ... chtě nechtě ... donutit. Kdybychom tak nečinili, tak jsme již dávno "nepřežili" - za to Vám ručím Tribune.

***

No, nic ... samozřejmě ... neuzavírám - hovor jistě pokračuje. :)

[59] Opravka pro [57] "... jedině tak svým EXISTENCIÁLNÍM odmítáním d-F/Dp NE-zničí nás všechny."

[60] diky za prispevky, Geone Vidim, ze ale musim nejdrive opravit sebe:
"Historicky ale takovyhle nazor neobstoji- staci se preci podivat na jakekoliv cirkevni dejiny- hlavne predreformacni."
Radsi jsem mel napsat "Pri pohledu na hitorii...atd."

"Je-li dělník silou nucen být dělníkem, tato síla se v něm akumuluje v podobě 'revolučního potenciálu', oné příslovečné 'nasranosti'. Čím více síly je použito na pacifikaci a donucení dělníka, tím více je jí uvolněno, pokud dojde k výbuchu."

Nevim, jestli lze pohlizet na delniky jako na kontinualne zijici organismus, tedy delnictvo. Jiste, ze existuje neco jako pamet rasy a asi i dlouhodobe v nejakem ponizeni zijici skupiny, ale stale bych rekl, ze rozhodujici je casovy okamzik, po ktery zijeme. Tedy se smrti kazdeho delnika zmizi ze sveta i jeho zloba a zbyde jen vzpominka na nej, ktera je linearni a tedy s casem se jeho (delnikovo) utrpeni v pametech jeho soudruhu nijak nezvysuje. Tedy hladina "nasranosti" zustava na stejne urovni ve vsech delnickych generacich.
Pokud je neco schopno vzpruzit revolucni potencial, je to jen aktualne nezvladnute ne/nasili.
Samozrejme, existuje i vychova, knizky, filmy, ty mohou byt velmi dobrym katalyzatorem, vzplanuti vasni ale stale zustava omezeno relativne kratkym casovym horizontem. Abych nebyl tajnustkarskym, tipuji na vlnu v delce 3 generaci, tedy nejakych 75 let, pak vasne znovu ochladnou (jsou ochlazeny).

[61] Tak tak ... saxi ... ... "dělnická nasranost" je statická - jde o "výkyvy" = krutě ale reálně vysloveno. Více zítra. :)

[62] Díky za odpovědi, Geone, vedu je v patrnosti. Pokud však budu ještě reagovat, tak rozhodně až později. Ostatně myslím, že se k tomu dříve nebo později ještě vrátíme, možná pod jiným textem. Zatím prosím o chvíli strpení.

[63] nějak mi to hlava nebere Já jsem teda jen blbej inženýr chemie a IQ mám jen 152, takže mi asi není shůry dáno chápat všechny ty GeoNovy uvozovky, vykřičníky a smajlíky. Proto mi po přelouskání jeho argumentace na téma "dělník-věc a nutnost jeho zvěcnění pro fungování systému, na němž jsme všichni včetně intelektuálů-amatérů životně závislí" nejde do hlavy, jak mohou v Argentině fungovat stovky podniků, které po argentinské krizi přešly do vlastnictví dělnických kolektivů, jsou jimi víceméně úspěšně provozovány na bázi kolektivního rozhodování (uvnitř kapitalistické ekonomiky!!!) a dokonce vládními a soudními strukturami legalizovány.
Prosím proto GeoNa, aby nám polopatě zkusil vysvětlit, zda a jak je existence této argentinské formy vlastnictví v souladu s jeho vývody.

[64] No, to jsem fakt rád, že jste inženýr chemie ... to je opravdu skvělé - a fakt-fakt mi tím děláte radost ... hanku - opravdu jo - zítra více. :)

[65] Hanku, však pro mne také není Geonovo "učení" přesně tím, co bych chtěl slyšet. Ale jedno mu upřít nelze: to, co říká, má hlavu a patu, východisko, směr a cíl, je to promyšlené, dává to smysl. Nejsou to ilozované výkřiky do tmy, zbožná přání závislá na "vyšších bytostech", jako naprostá většina toho, co se na nás valí, zejména za strany pravicových "think" tanků.

Rád bych se ke Geonovi vrátil, ale potřebuji si to rozmyslet; každopádně nepochybuji o tom, že debata bude - třeba v budoucnu pod jiným hlavním textem - pokračovat.

[66] Určitě, Tribune ... ještě nejaký ten čas máme. :)

[67] Žvanil a žvanilové,s rodokmenem i bez... Spousta energie a odpočatí z práce,teda ze zaměstnání ,které to umožńuje..Žvanění tady na internetu,přitakávání,nic co by se člověk nedozvěděl kdekoliv jinde..