Tribun

Go, Condi, Go!

Asi bude potřeba poopravit si kalendář – letos se totiž 21. srpen přesouvá na 8. července. Toho dne má údajně přiletět americká ministryně zahraničí Condoleezza Riceová, aby podepsala smlouvu o vybudování americké vojenské raketové základny. I když existuje jistá pravděpodobnost, že stejně jako několikrát v minulosti nakonec nepřijede (konečně, má práce víc než dost na Blízkém Východě), situace začíná být opravdu vážná. Uvidíme, jaké přivítání jí připraví hnutí NE základnám. To má ovšem jeden zásadní předpoklad – že udané datum je správné, a že se nejedná jen o cílenou dezinformaci, která má narušit protestní úsilí.

Nutno uznat, že „Condi", ač na první pohled vypadá jako distingovaná dáma, má hroší kůži – chystá se totiž podepsat smlouvu s vládou, jejíž legitimita je velmi pochybná, a to proti vůli výrazné většiny národa, jež má na svém území tento „dáreček," ale spíše kukaččí vejce, přijmout. Navíc v situaci, kdy se premiér Topolánek bojí předložit smlouvu parlamentu a kdy vše nasvědčuje tomu, že příštím prezidentem USA bude demokrat s výrazně rezervovanějším přístupem k rozšiřování PRO, než mají současní republikánští aktivisté. Jedním z možných  vysvětlení je, že Pentagon chce nového prezidenta postavit před hotovou věc: „Schopnost odhodit několik let trvající jednání s Polskem a nadhazování možnosti během několika měsíců zbývajících do volby nového amerického prezidenta vše dojednat s Litvou svědčí o značné nervozitě Pentagonu i republikánské administrativy." (Zde je dobré vědět, že USA podle posledních zpráv jednají o raketách s Litvou, protože jak se zdá, Poláci projevili takovou míru sebevědomí a suverenity, kterou po zkušenostech s ČR Američané neočekávali.)

Vrtěti Wolfem

Vláda (přesněji řečeno ODS) nemůže spoléhat na to, že radar podpoří celá Koalice. Zejména poslanci za Stranu zelených dávají více či méně opatrně najevo, že budou proti. Ministr Ondřej Liška (SZ) se nechal slyšet: „Radar jsem nepodporoval a neplánuji ho podpořit." Poslankyně Olga Zubová (SZ) se pro změnu zapojila do štafetové hladovky, pořádané Humanisty.

Proto vláda sáhla po osvědčeném receptu a začala lovit ve výsostných vodách ČSSD, mezi jejími poslanci. Za kořist byl vybrán poslanec Petr Wolf. Nejprve poslanec Wolf vystoupil s prohlášením, že je mu vyhrožováno kvůli jeho vstřícnému postoji k radaru. Obdržel prý například SMS zprávu tohoto zněni: „Tak to je hnus Velebnosti! Kolik ti došlo za ten RADAR?! Neboj se my ti to spočítáme a vystavíme ,účet‘!!!" Den na to již opouští poslanecký klub ČSSD se slovy: „Za druhé neustálé moje označování za nějakého zrádce, potencionálního zrádce, což se nikdy neprokázalo a nikdy jsem nehlasoval proti straně, neustále znevažování mojí pozice poslance." A následující den vystupuje přímo ze samotné ČSSD. Inu, je to dobře vymyšleno. Když vystoupí z klubu a ze strany, tak si může hlasovat jak chce, a nikoho nezradí. Nikoho, až na své voliče. Pan poslanec totiž nebyl zvolen kvůli své osobě, ale proto, aby hájil program strany, za niž kandidoval. Jenže na voliče – občany naši politici již tradičně zvysoka...

Stává se běžnou praxí, že pokaždé, když chce vláda něco prosadit a vypadá to, že bude mít málo hlasů, začnou poslancům opozice chodit výhrůžné dopisy a SMS, ve kterých je jim sdělováno, co všechno nepěkného je čeká, když budou hlasovat s vládou. Takový poslanec pak většinou prohlásí, že se nenechá nikým vydírat, a aby nenechal nikoho na pochybách, jaký je hrdina a že hlasuje vždy svobodně v souladu se svým svědomím, tak navzdory všem protivenstvím hlasuje s vládou. Zabijí se tím dvě mouchy jednou ranou: nejenom že má poslanec opozice záminku hlasovat s vládou, ale ještě se tak zdiskreditují ti, jejíchž názor se od názoru vlády liší.

V obdobném duchu se vyjádřil i poslanec Jan Hamáček (ČSSD) „Vždycky když je vláda v problému – důvěra vládě, prezidentská volba, nyní radar – tak se objeví konstruktivní poslanec, kterému je vyhrožováno, je vydírán, poté oznámí, že vystupuje z poslaneckého klubu, pak požádá ještě o policejní ochranu, kterou dostane, aby si to náhodou nerozmyslel." Tato slova zazněla v pořadu ČT Otázky Václava Moravce, ve kterém konečně ČSSD Hamáčkovými ústy vydala prohlášení, na které všichni dlouho čekali: „Pokud vyhrajeme volby, určitě se k otázce radaru vrátíme. Včetně hodnocení těch smluv o radaru."

Není ovšem zcela jisté, že po příštích volbách bude ČSSD ještě existovat, a že se z ní nestane jen „béčko ODS."

Kaleidoskop

K natolik neuvěřitelné shodě okolností, že by ji ještě před sto lety lidé neváhali označit za zázrak, došlo na kótě 718 v Brdech. Týden poté, co vojenská policie odsunula z kóty 718 v Brdech demonstranty z hnutí Greenpeace, přijeli si kótu obhlédnout odborníci z USA. Podle vyjádření mluvčího Ministerstva obrany Andreje Čírtka však: „přímá souvislost mezi návštěvou expertů a vyklizením kóty není."

Sdělení Václava Novotného z NE základnám lze rozumět i tak, že se pražský magistrát snaží protiradarové aktivisty šikanovat. Je vidět, že se z několika zakázaných a soudem následně povolených demonstrací nepoučili. Zkusit se to prostě musí, co kdyby se aktivisté zalekli, že ano, pane primátore?

Výsledky inspekce na amerických základnách v Evropě: „Americké vojenské základny v Evropě, na nichž jsou umístěny jaderné zbraně, mají problémy s naplňováním bezpečnostních standardů stanovených Pentagonem." Zdalipak nás radar ochrání i před raketami, které by případně startovali z těchto základen? Kdyby měla pravdu vláda, tak dozajista, protože podle vládních chvalozpěvů radar chrání před vším, včetně uhranutí, kobylek a opruzení.

Dnes uzavřeme několika citáty z komentáře Roberta Andresona, pražského korespondenta britského deníku Financial Times (a v logice české vlády kovaného komunisty): „Raketová obrana, bývá nám tvrzeno, je tématem pro experty. A ti už rozhodli, že by Česko mělo na svém území přijmout americké raketové základny. Nesouhlas s tímto krokem je zesměšňován jako zápecnický a populistický. Z velké části je to pravda, existují ale i velmi dobré strategické důvody, proč by se Češi měli postavit proti umístění základen ve své zemi. (...) Stoupenci raketové základny argumentují tím, že by upevnila vztahy s USA. Ve skutečnosti by však právě z toho důvodu měli vystupovat proti ní. Přijetí základen by přimklo Česko blíže ke Spojeným státům v době, kdy USA uskutečňují bezohlednou zahraniční politiku, která se stále více dostává do střetu se zahraniční politikou EU a ohrožuje mír, zejména na Blízkém a Středním východě. (...) Bohužel se zdá, že česká zahraniční politika je stále vedena vděčností Spojeným státům za zhroucení Sovětského svazu. USA se však stavěly proti sovětské nadvládě ve východní Evropě proto, že to bylo v jejich strategickém zájmu, nikoliv z altruismu. (...) Stoupenci raketových základen dále argumentují tím, že jde o zařízení, která budou sloužit výhradně k obranným účelům. [Ale co když zaútočí USA?] Česká zahraniční politika k této možnosti nepřihlíží, poněvadž si nedovede představit, že by se USA chovaly podobným způsobem. Avšak aktuální americká politika by v nás takovou jistotu neměla vzbuzovat. (...) Česko by nemělo kontrolu nad základnami, takže by se mohlo stát nástrojem takové politiky."