Tribun

Václav  Havel se pěkně  vybarvil

Bývalý prezident Václav Havel dokončil svoji metamorfózu z disidenta v rezidenta a jal se hájit americký radar v televizním pořadu Otázky Václava Moravce. Tvrzení, že radar nemusí být vázán na systém NATO, patří ještě mezi ty rozumnější. U toho však nezůstalo a Havel začal za radar plédovat slovy, která nelze označit jinak než jako demagogický blábol nejhrubšího zrna: „Američané od nás chtějí maličkost, my začínáme dělat drahoty. Máme šanci vyjít vstříc našemu spojenci. Pacifisté proti radaru páchají něco stejně nebezpečného, jako byl pacifismus před mnichovskou dohodou v roce 1938." Maličkost!? Tak oni po nás chtějí maličkost? Vždyť po nás chtějí vše, dokonce i naši duši! Protože bude-li zde radar stát, potom budeme morálně odpovědni za vše, co se na americké základně stane, za vše, k čemu kdy poslouží, a nejenom za to, ale i za vše, čeho se USA dopustí kdekoliv ve světě, a žádná smlouva nás této odpovědnosti nezbaví, protože MY jsme JIM to DOVOLILI. Ale co čekat od člověka, který se může pochlubit autorstvím takového skvostu orwellovštiny, jako je „humanitární bombardování"...

Myslím, že v této souvislosti není od věci připomenout si otevřený dopis studentů exprezidentovi, který připomíná, s jakými ideály a sliby se Václav Havel ujímal prezidentského úřadu v roce 1990 a proč se kdysi těšil takové podpoře.

V rozhovoru pro již zmiňovaný pořad se k radaru vyjádřil i poslední sovětský prezident Michail Gorbačov: „Vy se domníváte, že má sloužit proti Íránu? Ne, celý ten systém míří proti Rusku a Číně." Havlovu reakci, ve které se nezmohl na víc než kolovrátkové „radar je zbraň obranná", a jíž nasadil korunu prohlášením že „radar je první šance vyjít vstříc USA." snad ani nelze komentovat bez použití silných výrazů. Lze se jen zeptat na oplátku: Proč bychom měli vycházet USA vstříc? Vždyť stále slyšíme ze všech stran, že zlu se neustupuje a s teroristy se nevyjednává.

Tento Havlův „úlet" samozřejmě nezůstal bez povšimnutí. Odezvou na něj je například článek Maličkosti, nebo lži a arogance „mocných"?, z nějž cituji: „Může někdo vážně tvrdit, že separátní dvoustranná smlouva mezi momentálními vládami ČR a USA o vybudování americké vojenské základny v Brdech uzavřená bez souhlasu, nebo přímo proti názoru ostatních členů EU nemůže ani v nejmenším poškodit vztahy a důvěru v Unii ani další proces integrace?" a dále: „A jednu poznámku na konec. Drahoty neděláme USA. Drahoty děláme vládě, která na co v zahraniční politice sáhla, to „nezvládla" (slušně řečeno), kterou nějaké OSN, nebo mezinárodní právo zajímá jen tehdy, když jí „jde na ruku", vládě, která znovu povýšila použití síly na hlavní nástroj své zahraniční politiky, vládě, která požár terorizmu hasí benzínem, ekonomické problémy řeší válkou a zbrojením a tak dále. Právě pro takové maličkosti dělá většina našich spoluobčanů drahoty dát právě takovéto vládě část svého území k dispozici jen z vděčnosti a bez diskuze a bez záruk."

Další z mnoha reakcí na výrok ex-prezidenta je článek Václav Havel spáchal definitivní politické harakiri, z nějž si opět dovolám ocitovat: „Umístění americké radarové základny na českém území je nejen narušením suverenity, zároveň je také jednostranným souhlasem se současnou americkou zahraniční politikou. To je závažný důsledek. (...) Já osobně (a rozhodně tak uvažuje vícero občanů) necítím, že bych Američanům cosi, nebo cokoli dlužil. Respektuji a ctím jejich zainteresovanost a aktivitu v boji proti nacismu za druhé světové války a svobodný postoj ve válce studené. Nespatřuji však jedinou logickou spojitost mezi činy Spojených států před desítkami let a jejich „přenositelnost" do dnešní doby, respektive v otázce umístění americké radarové základny na českém území."

A do třetice poznámka Petra Uhla Žádná raketa není mírová: „(...) Prostě Bush to chce, a my děláme drahoty s takovou maličkostí. Nač bádat nad smyslem základny? (...) Jisté je, že americké ovládnutí světa stojí na účelové podpoře diktatur, na hrozbách a na síle, ba i na válce.(...) Tehdejší Nezávislé mírové sdružení i Charta 77 svým heslem „žádná raketa není mírová!" a požadavkem na současné rozpuštění Varšavské smlouvy a NATO se stavěly nejen proti sovětským raketám a politice SSSR, ale i proti raketám západním a proti NATO. A Havel to nejen podporoval, nýbrž osobně prosazoval. Člověk může názor změnit, ale ztratí-li někdo do této míry paměť a soudnost, najde se pár někdejších přátel, jimž je z toho smutno."

Jednání USA-Rusko: opět o nás bez nás

O svých plánech na rozmístění prvků NMD ve Střední Evropě jednají Spojené státy rovněž s Ruskem. Jednají intenzivně a podle všeho je pro ně názor Ruska, tedy strany formálně nezúčastněné, mnohem podstatnější, než názor občanů České republiky. Jak totiž na své (mimochodem náležitě démonizované) cestě do Ruska „zjistil" předseda ČSSD Jiří Paroubek, dohoda mezi USA a Ruskem o radaru je na spadnutí. Paroubek uvedl, že: „že čeští vyjednavači nedokázali mít na konečnou podobu dohod takový vliv jako jejich polští kolegové," což bylo jasné od začátku, a pokračoval: „Myslíme, že chápeme i určité základní rysy té dohody. Významnou roli při té dohodě sehrála nikoli česká, ale polská vláda. Myslím, že to bude určité překvapení pro českou veřejnost." Do černého míří i další Paroubkovo prohlášení: „Pan (premiér Mirek) Topolánek v těch jednáních s Američany projevil kolosální neschopnost cokoliv dohodnout."

V podobném duchu hovoří i zpráva BBC US hails progress in Russia talks. (Není bez zajímavosti, že BBC oblasti, ve kterých se umístění prvků NMD plánuje, označuje jako Východní Evropu. Asi vědí proč.).

Výstižně se vyjádřil předseda zahraničního výboru Státní dumy, ruské dolní parlamentní komory Konstantin Kosačov: „Mrzí nás, že Česko se stalo rukojmím této situace. Problematika protiraketové obrany v Evropě se projednává nad hlavami obyvatel ČR a Polska, dokonce mimo struktury kolektivní bezpečnosti, jichž je Česko plnoprávným členem, tedy NATO a EU." Může to z jeho úst sice znít pokrytecky, ale to nic nemění na tom, že má pravdu.

Čili opět je to o nás bez nás. Rozhoduje se o nás, ale nás se nikdo neptá. Vlastně je to ještě horší. Ono to totiž vypadá, že česká vláda zaujala pozici „nás to nezajímá, rozhodněte si to jak chcete, my poslechneme; jenom zrádce a zbabělec se ptá po důvodech".

Nadšení radarových hujerů nakonec trochu zchladil ruský velvyslanec při NATO Dmitrij Rogozin, když americké návrhy na to, aby Rusové byli přítomni na amerických základnách v Česku a Polsku, a Češi a Poláci na oplátku monitorovali rusé základny, okomentoval slovy: „Vypadá to jako vtip, zatímco v případě základny USA by šlo o americká zařízení umístěna na cizím území, v případě Ruska jde o ruské systémy na domácí půdě." Logické, že? Ale kampak s logikou na českou vládu.

Nejpikantnější záležitostí na celé věci Americko-Ruských jednáních se tak nakonec jeví to, že opětovnou přítomnost ruských vojáků v České republice bude nejhorlivěji prosazovat bigotní rusofob Topolánek.

Jednáním „o nás bez nás" se věnuje i komentář Stanislava Klimenta Nechoď Vašku s pány na led – Od Jalty k Soči: „(...) Kdo si totiž dělal iluze o jednání velmocí, ať již Spojených států nebo Ruska, musí nyní polykat hořký pelyňkový čaj. (...) G. Bush a V. Putin oznámí světu, že oni se nakonec dohodli. Co je pánům moci do nějakých občanů České republiky nebo Polska, kteří si nepřejí mít po letech sovětské přítomnosti na svých územích opět cizí jednotky. Putin dá Bushovi souhlas a vy, Češi a Poláci, se zase smiřte s novou mocenskou realitou. (...) V této chvíli a při těchto způsobech musí česká politická reprezentace americký radar v Brdech jednoznačně odmítnout. Pánové Putin s Bushem se mohou přeci dohodnout, že ho Američané postaví někde v Rusku. Na takovou dohodu mají právo. Nemají ho ale k tomu, aby jednali za nás, o nás a bez nás."

A několik noticek...

České zbrojovky by rády, aby se spolu s dohodami o radaru uzavřela i dohoda, která by jim umožnila přístup na americký trh (neslibovala snad propaganda ekonomické výhody plynoucí s umístění radaru v Brdech?), a aby tato dohoda byla uzavřena ještě dříve, než dohody o radaru, protože jak řekl Jiří Hynek, prezident Asociace obranného průmyslu: „Mám obavu, že pak už by se nic nedohodlo." Na uzavření této dohody se však, jak se zdá, příliš nespěchá. Inu, když ptáčka lapají, pěkně mu zpívají.

Britské listy v článečku Amerika vydírala své spojence informují o tom, že „V měsících před americkou invazí do Iráku v březnu 2003 Bushova vláda vyhrožovala spřáteleným zemím, které invazi nechtěly podpořit, obchodními sankcemi, prováděla špionáž proti svým spojencům a požadovala odvolání velvyslanců u OSN, kteří se protivili americkému nátlaku, aby schválili válku. (...) Tato agresivní diplomatická strategie vyvolala hněv a trvalou, hlubokou nedůvěru ve vztazích Washingtonu k Evropě, Latinské Americe i jinde." Další doklad toho, komu chceme tak přičinlivě a nerozvážně pomáhat, a to do roztrhání těla a bez ohledu na sebe sama.

Titulek zprávy Průzkum: Většina Evropanů je proti radaru hovoří za vše, přesto krátká citace: „Odpor proti americkému plánu postavit radar v českých Brdech a polskou základnu je zvláště silný v Německu (71 procent dotázaných proti, 19 procent pro), ve Španělsku (61 ku 19 procentům) a ve Francii (58 ku 22 procentům). Proti americkému štítu bylo také 49 procent dotázaných Italů a 44 procent Britů."