Tribun
pondělí, 7. ledna 2008
Pohádka o hloupém Honzovi
Aneb kterak se to vždycky semele, že princ hloupému Honzovi princeznu odloudí, a Honza mu za to ještě pěkně poděkuje.
Z chomoutu do chomoutu , z pohádky do pohádky... z pohádky o zemi, kde bude každý pracovat podle svých schopností, a za to se mu dostane podle jeho potřeb, jsme se mávnutím kouzelného proutku přenesli do pohádky o úspěchu, slávě a bohatství, do země, kde je každý svého štěstí strůjcem, kde právo kořisti stojí nade vším a kde vítězové ve svých zlatých palácích nejsou obtěžování pohledem na bídu a utrpení poražených.
Pohádky... lidé je mají rádi, protože v nich dobro vítězí nad zlem a hloupý Honza půlku království a princeznu dostane. Jenže ve skutečnosti je to tak, že zabití není draka možné bez toho, že si nespočet Honzů pomáhá a spolupracuje, a princeznu i s půlkou království pak stejně dostane princ, který o draka ani pohledem nezavadil, zato věděl, jak přesvědčit všechny ty Honzy, aby šli a pustili se s drakem do křížku. Dost možná, že jim dal možnost si svobodně vybrat, zda půjdou na draka, nebo i s celou rodinou do vyhnanství. Možná jen nechal vypálit jednu dvě vesnice a řekl: „To udělal drak." A Honzové ho pak sami prosili, aby je na draka pustil, protože jim ani na mysl nepřišlo, že princ, jejich hodný princ, by je takhle podvedl.
Ale co je komu po hloupém Honzovi, vždyť to je jeho chyba. Každý přece může být princem, stačí jenom chtít, snažit se, nebýt líný. To je zase jiná pohádka, ale tu Honzové také rádi poslouchají. Každý už se vidí na trůně vedle princezny, a tak se pachtí za princovskou korunkou, navzájem si podrážejí nohy, aby byli v cíli první, hmoždí se po namydlených schodech, kloužou a padají a strhávají s sebou ostatní. A princ? Jen se spokojeně usmívá pod vousky, protože ví, že když se dva perou, třetí se směje. Jenom občas jim princ podá pomocnou ruku, jednoho z nich vytáhne k sobě a těm ostatním řekne: „Vidíte, že to jde. Musíte se jenom víc snažit." A kdyby se snad přece někdo vydrápal až nahoru a stanul princovi tváří v tvář? Možná že propukne váda a lítý boj o korunku, ale jenom do té doby, než se přiblíží třetí, protože to se princové spojí a společnými silami jej srazí zpět dolů, aby se s ním nemuseli dělit.
Zazvonil zvonec, a pohádky je konec...
Starší příspěvek: [LINK] Historické souvislosti atentátu na Benazír Bhuttovou
Komentáře
Jo štěstí může mít mnoho podob,každý člověk ho vnímá jinak.Tak jako se vedou těžké diskuze o vlastnictví a bohatsví.Jsou to jen ekonomické pojmy,které mohou být těžkým a nepohodlným břemenem.
Nejchudší jsou lidé bez fantazie a co mají rádi jen sami sebe.
Takze zadne obavy, ono to dobre dopadne. Na nejake Sandemany, cinove vojacky s jednou nohou, vily s kouzelnou hulkou ci Gerda se stripkem zrcadla v oku nemusime brat ohled. Takovymi prototypy necht jsou straseni mali anglosasove, my si ponechame viru v nezistnou pomoc tichych pomocniku, kteri po vykonani ukolu obvykle umiraji.
Anglosaogermani predkladaji v pohadkach detem dospelacke konflikty, Slovane zas dospelym detska ocekavani a orientalci obema skupinam mravoucne pribehy (hlavne bajky).
Jedni prichazi o detstvi, druzi o dospelost a Asiate o oboje.
Zlaty pruh pohadek se tahne od vychodniho Nemecka prez Cechy po Belorus, tam se daji zachytit ty nejlepsi kousky. Pamatujete jeste co v pohadce Mrazik videl Ivanek vytesano na kameni v jeskyni?
No preci "Tvuj osud te nemine"!
Málokdo ovšem tuší, jak to bylo dál. Honza od začátku věděl o ropném ložisku pod Maruščinou chaloupkou. Když viděl ošklivou princeznu, přešla ho chuť na svatbu, od které čekal snadnější přístup k investičnímu kapitálu, potřebnému k zahájení těžby. Přehodnotil celou strategii a podepsal smlouvu s čertem, takže mohl okamžitě začít s vrty. Do smlouvy vložil klauzuli, že půjde do pekla, hned jak opadá všechno listí z dubu. Čert se ukázal jako mizerný botanik, protože si nevzpomněl na opadavý dub letní, u nás převládající, prohrál arbitáž a musel sklapnout.
O Honzovi /někdy je tam taky pod přezdívkou Chudý chalupník/ jsou taky další pohádky, jak vydrbal s čertem, převážně na poli agronomie. Když chtěl čert vršky, dostal chrást a Honza řepu, a když čert žádal kořínky, vzal si Honza klasy obilí a čert zase ostrouhal.
Být čertem v českých pohádkách není žádná sláva, Honzové mají vždycky navrch.
Tip: Text uzavřený mezi [i]...[/i] se zobrazí kurzívou, text mezi [b]...[/b] se zobrazí tučně (nelze použít v titulku).
