neděle, 25. listopadu 2007
Pod zprávou o dění na kongresu ODS na Aktuálně.cz se v komentářích objevil apokryfní referát a akci z pera člověka, který si říká Skogen. Byla by věčná škoda, kdyby tento skvost lidové slovesnosti zapadl, proto jsem nezaváhal, dotyčný text ruče ukral a zde vám jej nabízím:
9:00 – Vchází hlava státu oděná do kartonové krabice, která ji kryje ze všech stran, aby bylo vidět, jak je nadstranická. Všichni žasnou, jak elegantně se krabice přesouvá za řečnický pultík, odkud záhy zazní známý nonšalantní hlas, že je sice ve škatuli poněkud horko, ale že se její obsah rozhodně nehodlá v produkci metanu omezovat, načež sklízí hlasité ovace sálu.
09:15 – Čestný předseda ODS vyzývá ptákotvorné členy k osobní návštěvě své papundeklové krabice a to vplazením se zdola. Zde probíhají osobní rozhovory mezi idolem strany a jednotlivými svazáky za přítomnosti neviditelné ruky. Kdo při proceduře zčervená, je zanesen do pořadníku čekatelů na zkompostování, kdo naopak zmodrá extatickou zástavou srdce, přičemž blábolí modrá hesla, je orazítkován na svém hovězím zadním značkou "Prošel – přísně tajné", čímž se dotyční v zákulisí ihned chlubí novinářům.
10:30 – Vystupuje Topolánek s nacvičenou básničkou o velikém panovníkovi a zakončuje jarmareční písní, kterou doprovází ukázkami textů oslavujícími velikého guru. Na pódium vbíhá Petr Janda a Olympic s peckou "Já, já, já, jenom já..", do jejíhož rytmu se krabice vesele pohupuju.
11:00 – Ze sálu se ozývá kritika komunikace mezi vládou a poslanci ODS. Topolánek je již tou dobou v přeskáčích a v lyžařském overalu na odchodu s Donaldem Tuskem k vládnímu speciálu na cestu do Warszavy s mezipřistáním v Innsbrucku, kde se má sejít s australským velvyslancem, ale zastavuje se a zdviženým prostředníkem povolává odborníky na komunikaci z řad Langerových těžkooděnců.
12:00 – Julínek s Cikrtem předvádí své číslo: "Malý a velký". Na dotaz Miroslavy Němcové, který z nich ho má vlastě většího, propuká mezi oběma spor. Julínek tvrdí, že on, protože celkově vyrostl víc a navíc je ministrem. Cikrt zase obratně argumentuje, že v případě přírodních hříček proporce neplatí. V nastalém zmatku Kalousek navrhuje nestranný audit známou firmou Dalík & consulting, ale Dalík není k zastižení, protože se běžel zapsat na studia na Čunkovu Vyšší odbornou školu podnikatelskou.
12:10 – Situaci rázně řeší ministr spravedlnosti Pospíšil slovy: "Musí se zjistit, který z těch čuráků je větší, zavolejte Veseckou !"
12:27 – Do sálu vráží zběžně upravená zarudlá Vesecká a omlouvá se, že se zdržela, protože si na vlasy ve spěchu místo laku omylem nanesla lubrikační gel.
12:30 – Kongres ODS se vyhládle žene do jídelny, kde se vzdor úsporným opatřením podává slavnostní hrachová kaše s recyklovaným párkem z PVC. Ministr zemědělství Gandalovič pronáší, že levnému PVC z Číny naši zemědělci nemohou konkurovat a cpe si chutný čínský párek do úst.
13:30 – Členové ODS opět usedají do jednacího sálu a Nečas se ptá, zda někdo z přítomných nepotřebuje za pětistovku pohlídat dítě. Nikdo nechce a tak Nečas zase nasraně usedá. Přicházejí Cikrt s Julínkem a zvadle oznamují, že už nemají ani velkého, ani malého, že teď díky laku na vlasy, který zbyl místo lubrikantu, nemají žádného, a tudíž i nadějný propagační komiks stahují z médií. Vesecká je zatím i s přilakovanými trofejemi vypuštěna zadním vchodem. Nastává panika, protože se má za to, že impotentní ministr modré sémě do zdravotnictví nezaseje. Atmosféra je hustá, že by se dala krájet, z krabice čestného předsedy zlověstně uniká metan. Jan Zahradil se zvedá a pronáší výzvu k elementární slušnosti, což zaslechl v Evropském parlamentu. Sál utichá a členové ODS hledí rozpačitě do země. Pohotově reagující knihovnice Němcová spěšně do lavic rozdává výkladové slovníky češtiny. "Všichni víme, co znamená elementární, jen si musíme najít význam slova slušnost", pronáší na vysvětlenou k novinářům Zahradil.
14:03 – První účastníci kongresu nacházejí výklad slova "slušnost" a někteří se smíchem, jiní pohoršeně, házejí slovníky po Němcové, která hystericky ječí, že za význam toho slova nemůže, protože v době, kdy vznikl, byla teprve dorostenkou.
14:30 – Na počest soudruha Kubánce vystupuje lidový soubor písní a tanců v podání Štětina, Mejstřík, Hučín, Šinágl, Salichov a Coufal. Štětina zahajuje písní "S puškou v ruce, s ohněm v srdci", a nakonec všichni sehrají amatérskou scénku, ve které spravedlivě popraví komunistického prokurátora Salichova.
14:40 – Soukromá úklidová firma dává do pořádku bordel po Salichovově popravě.
15:00 Kongres pokračuje. Jsou uvítáni předsedové koaličních stran. Nejprve hovoří Jiří Čunek na téma své obhajoby a in memoriam za zásluhy klade věnec na odpadkový koš se Salichovovými ostatky. Jiří Čunek všem vypočítává, kolik byli schopni ušetřit, když s manželkou jedli jeden karlovarský rohlík tři týdny a když si chtěli povyrazit, zašli si ve Vsetíně začenichat před nádražní bufet. Končí slovy: "Ať se zalknu, jestli lžu" a v tu chvíli mu vysychá v krku, Čunek chrchlá jako tuberák, brunátní, chytá se za chřtán a v křeči se s vypoulenýma očima válí po podlaze, až je přivolán Kalusek, aby dal Čunkovi rozhřešení. Čunek se z posledního dechu zpovídá a Kalousek viditelně bledne, když tu vbíhají do sálu hasiči a stabilizují Čunka za pomoci hydrantu. Vzniklého prostoru mezitím chtěl využil Bursík, jenže jeho mikrofon klouže po slizce zeleném image a slyšet je pouze Bursíkovo kultivovaným tónem pronášené: "Do řiti, do řiti, kurva, zasraný krám na elekřinu..."
16:00 – V předsálí se rozjíždí diskotéka, kam se přesunuje většina členů a všichni ministři až na Petra Nečase, který jako valach umí tancovat jenom na medvěda a když slyšel, že Gandalovič nepřinesl medvědí kožu, nasral se a řekl, že on tančit jako nemusí, ať prý tancujou jiní a zabral si pro sebe ceou přední řadu prázdných sedadel, ze kterých si udělal autobus a začal předvádět, že veze ministry na ukázku svého sociálního zázraku, kde ženy kladou vejce rovnou do modrých inkubátorů a jakmile jim doktoři zašijou frndy, jsou šťastně vyexpedovány do zábavného pracovního procesu.
16:30 – Z předsálí se ozývá "Jede, jede, mašinka", v čele vláčku se elegantně pohybuje Klaus s chobotnicí na hlavě, kterou občas půjčí i Bémovi a ten zasvěceně vypráví, jaké obrovské chobotnice viděl na Everestu. Za nimi podle ptačí hierarchie pokračuje průvod až k melčákovi s pohankou. Do toho se rozkřikuje přiopilý Řebíček, že jim vyvlastní parkety, když budou srabi a nebudou se s ním o ně soudit, dokud se Gandalovičovi nepodařilo vrazit mu do úst další láhev vína.
21:00 – Rozdovádění účastníci kongresu táhnou k Vltavě a spolu se Zahradilem řvou: "Na Brusel !"