Nastěhoval se k nám pozván a vůbec nám neřekl, že s námi bude bydlet. Asi si myslel, že se před námi schová. A také se mu to dlouho dařilo. Zabydlel se totiž v houští pažitky, kterou si pěstujeme v květníku na balkóně. A pažitka také dala Pažoutovi jméno. Osudným se mu nepřímo stala letošní dovolená. Chabou zálivku snáší pažitka těžce a rychle usychá. Seschlou pažitku jsme se rozhodli zachránit tak, že ji ostříháme. A v pažitce, která je ostříhaná tak říkajíc na ježka, se už Pažout nedokázal déle skrývat.
Pažout byl odhalen a zajat.
Pažout již zůstane v našem zajetí. Bude to tak lepší i pro něj – ochrání ho to před nepřátelským světem. Vždyť jak dlouho by dokázal tak malý a bezbranný tvoreček přežívat ve světe plném nástrah a nebezpečenství. Bude bydle ve sklenici od okurek, bude dostávat čerstvou vodu i zeleninu a bude vést příjemný a zahálčivý život. Jenom pohlavní zdrženlivosti se bude muset naučit, ale já se o něj nebojím, on to dokáže.
Vítej u nás, Pažoute!
Och, já hlava děravá – určitě prahnete všichni po tom vědět, co je Pažout zač. Tak tedy – Pažout je malý šneček.