Tribun

Z ostudy kabát, do kterého se prezident Václav Klaus rozhodl odít Českou republiku, je podle všeho střižen podle módy, která se našim přátelům vůbec nelíbí a snižuje náš kredit v jejich očích. Naposledy se o tom mohla přesvědčit sebevědomá česká diplomacie při volbě nestálých členů Rady bezpečnosti OSN. Poměrně silná podpora, které se ještě nedávno Česká republika těšila, a která jí dávala naději, že bude bez nesnází za člena Rady zvolena, se najednou kamsi vytratila, a česká delegace v tichosti přepustila své místo Chorvatsku.

Vyjádření prezidenta Václava Klause, ve kterých bagatelizuje globální oteplování, znevažuje jeho předpokládané lidské oběti a káže proti jakékoliv snaze aktivně s tímto fenoménem bojovat, podle agenturních natolik mocně zapůsobila na zástupci zemí, které jsou globálním oteplováním přímo ohroženy, jako jsou relativně chudé ostrovní státečky, že se tito rozhodli Českou republiku nepodpořit.

I když to určitě nebyl jediný důvod české prohry, ty ostatní pachuť z Klausovy arogance nepřehluší. Jenže co počít s člověkem, který za nejvznešeněji četbu považuje vkladní knížku a o životě si myslí, že by se měl řídit podle účetní osnovy? Jediné – příště nevolit. Dokážeme to? Nebo nerozborná jednota ODS, KSČM a „konstruktivních přeběhlíků" opět zadupe všechny alternativy do země a o dalších šest let oddálí derniéru tragikomedie, která se hraje na Pražském hradě pod názvem „Klaus prezidentem"?

Bohužel se obávám, že poučení, které si z této epizody ODS vezme pro svoji zahraniční politiku, bude přesně opačné, než jaké se nabízí: ODS se zatvrdí, semkne se kolem svého čestného předsedy, který je alfou i omegou její identity, a s arogancí sobě vlastní zapudí všechny, kteří s ní nesouhlasí, stáhne se do izolace a bude se litovat, jak je to těžké, být jediný kdo zná pravdu, kterou nikdo nechce slyšet. O důvod víc se ještě těsněji přimknout k USA, se kterými mohou sdílet jejich „těžařskou mentalitu."

Za Klause, proti všem! Ať žije Václav, z boží vůle Klaus.