Tribun

Jak se nic nedozvědět o účincích radaru? Stačí si na iDnesu přečíst on-line rozhovor s Luďkem Pekárkem ze Státního zdravotního ústavu v Praze. Pan Pekárek vám tam vysvětlí, že od radaru žádné zdravotní riziko nehrozí. Jaké jsou důkazy? Tak předně je to nová hygienická norma, platná od roku 2000 (o niž se pan Pekárek osobně zasloužil), která zvýšila povolené limity expozice člověka neionizujícímu záření. Ptám se: jak může mít nějaká norma vliv na účinky záření na lidský organismus? Copak se účinky záření řídí normou? To že se norma změkčila přece neznamená, že se zmenšil i efekt záření; ten zůstal samozřejmě stejný. To je to stejné jako si myslet, že cyankáli přestane být jedem, když norma povolí jeho přidávání do chleba.

Ale budiž, třeba má pan Pekárek pravdu a mírnější norma je stále z hlediska ochrany populace dostatečná. I v tom případě se do ní ale musí hodnoty vyzářené radarem vejít! Což se podle pana Pekárka také vejdou. Jak na to přišel? Spočítal to. Nehodlám zpochybňovat páně Pekárkovu schopnost počítat, nebo si vybrat správný vzoreček, děsí mě však jeho naivní důvěra, že počítal se správnými daty. I kdyby byl výpočet numericky v pořádku, jsou-li špatná data na vstupu, bude špatný i výsledek. A kde vzal pan Pekárek vstupní data, tedy vyzařovací charakteristiky radaru? Samozřejmě od Američanů, protože změřit si je nikde ani při nejlepší vůli nemohl. Není totiž možné změřit něco, co neexistuje. A XBR, který má stát v Brdech, ještě nebyl nikdy nikým sestaven (tento konkrétní typ, nějaké jemu podobné samozřejmě existují). Pan Pekárek tedy mohl do svých vzorečků dosadit pouze teoreticky předpovězená data, která mu však dodali ti, kdož jsou na konkrétním výsledku zainteresováni. Není těžké si představit, že Američané dodali taková data, aby výsledek vyšel jako „neškodný." S jakými vzorečky bude počítat určitě věděli velice dobře, protože zajisté používají ty samé.

Pro pana Pekárka je však podle všeho jeho výpočet důležitější, než data, se kterými počítal. Těm on prostě věří. Pan Pekárek je buď neskonale naivní, prostě hloupý a nebo je to špína chlap, který vědomě vypočítal to, co vláda chtěla aby vyšlo a vstupní údaje si podle toho upravil. (Pak je zde ještě nejméně pravděpodobná varianta čtvrtá, podle které by měl správná a objektivní data a došel ke správnému a objektivnímu výsledku, ale té s ohledem na vládní postoje v této věci nevěřím ani za mák.)

Zkrátka a dobře, ani pan Pekárek mě nepřesvědčil, i když nutno uznat, že argumentuje o poznání lépe, než pan premiér a všechny varietní ministryně dohromady.

P.S. Tento rozhovor je zároveň nádhernou ukázkou toho, jakým způsobem vedou debatu zastánci radaru. Nesnaží se vyvrátit argumenty, nedávají protiargumenty, ale útočí přímo na odpůrce a snaží se je zdiskreditovat, zničit jejich důvěryhodnost, udělat z nich hlupáky, a tím zdiskreditovat a zlehčit i jejich argumenty. A tak se zastánci radaru zúčastnili diskuse tváříce se jako jeho odpůrci a kladli tak pitomé otázky, aby odpůrce zesměšnili. Přiklad? „Prej by se ta energije dala nějak zachytit kusem alobalu a drátem stáhnout do chalupy, že by se to pak jako dalo využít třeba na svícení nebo na bojler. Jak se to přesně dělá?" nebo „Váženej pane, pan inženýr Paroubek řikal, že tu kvůli tomu radaru všichni umřem na rakovinu. Von jedinej to s náma obyčejnejma lidma myslí dobře, proto věřim jemu a né nějakejm učenejm cintům chytráků v žoldu ODS a USA!" nebo „Máňa z kravína řikala, že nám slepice kvůli tomu radaru budou snášet vajíčka natvrdo. Tak to si ten krám všivej postavte jinde, já je na pečení potřebuju syrový?" Jak vidno, podle stylu to všechno psal jeden člověk (že by Klvaňa osobně?), ale škody nadělal habaděj. Bohužel se obávám, že se brzy v tisku dočteme o tom, jaké hloupé a naivní otázky kladli odpůrci radaru panu Pekárkovi, který jim tak pěkně a učeně (viz výše) vysvětloval, že radar jim přece v žádném případě nemůže uškodit. Maximálně je trochu ohřeje, ale to není ani ne o celý stupeň a tak to se nepočítá.