Tribun

Motto: „Věřím jenom té statistice, kterou si sám zfalšuji" (Winston Churchill).

Aneb neexistuje nic, co by nebylo možno podpořit exaktními statistickými daty, pokud víme, co chceme dokázat, a s ohledem k tomu zvolíme metodu.

Například v pátek byla v médiích publikována statistika volebních preferencí, ve kterých ODS se 40% jasně dominovala, navíc s 20% náskokem před nejbližším soupeřem. Na první pohled vypadá zvláštně když strana, která si k velmi hubenému vítězství ve volbách musela dopomoci „malou sviňárničkou" (vzpomínáte na plk. Kubiceho?), a která potom půl roku nedokázala sestavit vláda, a která, když už vládu sestavila, nepředvedla nic, čím by zaujala stávající voliče, natožpak získala nové, tak taková strana najednou má v průzkumech větší podporu než ve volbách a s přehledem všechny poráží.

Divné to je, ale jenom do té doby, než si člověk uvědomí, z jaké skupiny se rekrutuje ona 40% podpora – jsou to voliči rozhodnutí. Tím je řečeno vše. ODS je totiž strana, která má nejoddanější elektorát. Voliči ODS jsou věrní, nikdy o své straně nepochybují, nelavírují, nehledají alternativy. Ať ODS udělá co udělá, jejím voličům je to jedno, ty od podpory té jediné správné strany neodradí. Co ODS činí, dobře činí a nikomu nepřísluší zkoumat úradky nadřazených bytostí z nejvyšších stranických orgánů.

Je tedy logické, že mezi rozhodnutými voliči ODS jasně vede, protože voliči ostatních stran pečlivě váží slova i skutky svých favoritů, váhají a přemýšlí. Alespoň doufám, že tomu tak je, protože jinak by volby neměly žádný smysl a nebyly by víc než drahé lhaní si do vlastní kapsy.

Ale když ono se to tak hezky vyjímá, ODS v čele a s patrným náskokem. Vláda i inzerenti (což je bezmála totéž) to ocení, pan šéfredaktor dostane prémie a kdo ví, třeba to i někoho v příštích volbách přesvědčí: tak já jim to také hodím, ono je to stejně jedno, když už mají tolik.