Tribun

Nejprve bych rád uvedl na pravou míru samotný název strany – přívlastek Občanská by se měl správně psát Buržoazní. Je to stejné, pouze bez příkras. ODS je strana především podnikatelů a obchodníků, tedy těch, co nic nevytvářejí, ale pouze přesouvají. To by samo o sobě nebylo špatně. Nebezpečí této strany je v tom, že by celý svět nejraději zredukovala na obchod a s čím se nedá obchodovat, to by zrušila.

O tom, že ODS vše měří penězi, svědčí i její volební kampaň. Plakáty se spokojenými lidmi a nějakou cifrou, která je prohlášena za čistý zisk, který získá ta která sociální skupina po vítězství ODS ve volbách. Co ta cifra vlastně znamená se zjišťuje špatně (je to velmi malým písmem někde dole) a jak k ní ODS dospěla se už nedá zjistit již vůbec. Možná svojí daňovou kalkulačkou. Daňová kalkulačka ODS je pomůcka, která má podpořit jediný bod volebního programu ODS, který strana dokázala mediálně alespoň částečně zviditelnit – rovnou daň. Pokud tuto jejich aplikaci použijete a kromě ohromujícího čísla dole si všimnete i toho, jak se k němu došlo, musíte zaznamenat něco, co zavání podvodem – ODS totiž pro svůj výpočet vaši mzdu uměle zvýši o zdravotní a sociální pojištění, které za zaměstnance odvádí zaměstnavatel. Ano, jsou to mzdové náklady, od mzdy odvozené, ale mzda to není. Malý účetní trik. Pokud by systém ODS začal platit bez změny vaší nominální mzdy, většina zaměstnanců by na tom citelně prodělala, včetně těch dobře placených. A tak má celá věc jeden háček – ODS prý zákonem nařídí zaměstnavatelům, aby zdravotní a sociální pojištění převedli zaměstnancům do mzdy. Nominální mzdy se tak naráz zvýší o cca 35%. A z této vyšší mzdy pak zaplatí zaměstnanec brutální daň 40% (15% daň +.10% zdravotní + 15% sociální). Dnes jsou cca 30%, to pro srovnání. A jak na tom všem vydělá zaměstnavatel, pro kterého je celá reforma dělána především? Třeba tak, že dostane právo po libosti a bez udání důvodu propouštět. ODS se stále zaštiťuje odpovědností sama za sebe a zde je vidět, jak to myslí. Podnikatel se rozhodne zahájit produkci toho či onoho a najme lidi. Podnikatel se rozhodl špatně a to či ono nejde na odbyt. Kdo ponese odpovědnost? Zaměstnanci, kteří přijdou o práci. Podnikatel je uchráněn důsledků svého špatného rozhodnutí, protože důsledky dopadnou na zaměstnance. Pro ODS jsou totiž zaměstnanci pouze obtížný hmyz, občané druhé kategorie, nutné zlo nezbytné pro fungování firmy, dobří tak akorát na to, aby mlčeli a nakupovali.

Zisk, především zisk, zisk za každou cenu, tak vidí svět ODS. Co nepřináší zisk, s čím se nedá obchodovat, to nemá právo na existenci. Generuje továrna zisk? Sem s ní, ať třeba stojí na nejúrodnější půdě v okolí. Je továrna stará, ale krásná? Zbourat. A tak je to se vším. Pro ODS má cenu pouze to, co se dá zpeněžit na trhu. Ale jak chcete ocenit třeba krásu, umění? Cenou na trhu? Ale cena uměleckého díla nevypovídá nic o umělecké hodnotě. Pouze říká, kolik peněz jsou někteří lidé ochotni investovat do svého snobismu. A jakou hodnotu má čistý vzduch? Jakou hodnotu má čistá voda? Jakou hodnotu má volný prostor, svobodné putování krajinou? Žádnou, nebo veškerou? Snad ještě hodnotu čistého vzduchu lze vyčíslit nepřímo, pomocí nákladů na léčení alergií, rakovin a obecně náklady zvýšené nemocnosti. Ale to je asi tak všechno. Ostatní tržní hodnotu nemá a proto je pro kupčíky z ODS bezcenné. Životní prostředí, volná krajina, historická jádra měst – to vše je obětováno zisku.

Volný trh, to je mocné zaklínadlo ODS. Pro ODS není volný trh pouhou technokratickou volbou organizace hospodářství. Volný trh podle ODS by se měl psát s velkým „V.“ Volný trh není pouhý nástroj, je to cíl sám o sobě. Vztah ODS k volnému trhu je takřka náboženský – volný trh je vyznáván, volný trh musí být nastolen všude a za každou cenu, žádná oběť volnému trhnu není dost velká. Volný trh spasí svět. Přitom má volný trh dva zásadní nedostatky – není morální a neplánuje. Trh není morální, neumí rozlišit mezi dobrem a zlem, trh pouze určuje ceny. Trh určí cenu rajčat stejně jako cenu dětské pornografie, trh určí cenu automobilu stejně snadno a neomylně, jako cenu nájemné vraždy. A trh neplánuje. Trh funguje teď a tady, ale neumí určit, co je potřeba do budoucna. Již dlouho je jasné, že zásoby ropy budou vyčerpány, stejně jako zásoby zemního plynu či uhlí, stejně tak se na obzoru rýsují problémy s dostatkem pitné vody či potravin. Alokuje snad trh lidské kapacity na řešení těchto problémů? Nikoliv. Snad s výjimkou alternativních pohonů pro automobily. Ale ani zde se tak neděje proto, by trh usoudil, že je dobré aby se lidé mohli přepravovat, ale pouze proto, že rostoucí cena ropy učinila alternativní pohon potenciálně rentabilní. Ale copak je zisk odvozený z momentální situace dostatečným kritériem pro určení dalšího směřování lidského rodu?

Příkladem takové tržní slepoty je zdravotnictví. ODS stále mluví o pacientech jako o klientech, bije se za privatizaci nemocnic (tedy primárně za jejich převod na akciové společnosti, k jejich zcizení by došlo až posléze). Ale copak může ve zdravotnictví existovat volný trh? Základním předpokladem fungování trhu je možnost volby, včetně volby nulové varianty, tedy toho, že si danou službu nebo zboží nekoupím. Ale ve zdravotnictví možnost nulové volby neexistuje. Zraněný či těžce nemocný člověk si těžko bude vybírat. Takový člověk má jen dvě možnost – přijmout, co se mu nabízí, nebo zemřít. Jak racionálně se asi bude rozhodovat takový pacient? Zaplatí cokoliv, aby žil. Strach ze smrti je perfektní podnikatelský záměr. Ve vztahu lékař-pacient je lékař vždy ten silnější a pacient vždy ten slabším. Proto musí stát tento obor regulovat a nesmí dopustit vznik volného trhu. Stát si musí především podržet zdravotnické kapacity pro zajištění kvalitní péče pro celou populaci. ODS sice přímo o privatizaci nemocnic nemluví, ale kroky, které podnikají její hejtmani, hovoří samy za sebe.

Velmi problematické je také přístup ODS k odpovědnosti a rovnosti. ODS se stále ohání odpovědností každého sama za sebe, bohužel to myslí doslova a do písmene. Myslí totiž pouze za sebe. O odpovědnosti společnosti nemůže být ani řeč. Silní mají právo dělat cokoliv, důsledky jejich činů musejí nést slabí jako trest za svoji slabost. jako daň ze své méněcennosti. ODS nezná jiná morální kritéria, než je zisk a osobní prospěch. Není špatné krást, je špatné nechat se chytit. Pravidla (zákony) jsou pro slabé, silní hrají podle vlastních.

Nemohu si pomoci, ale takto já vnímám duch ODS, její poselství. Proto ji nebudu volit, přestože podle vzdělání, bydliště a příjmu jsem typickým voličem ODS. Je mi jedno, o kolik víc peněz bych měl za vlády ODS, protože jsem přesvědčen o tom, že za ODS je nebudu mít za co utratit.

Nechci žít ve světě podle ODS.

Ediční poznámka: tento text byl zveřejněn v květnu 2006, ale jak jsem v něm opravoval tu tečku, tak se dostal mezi aktuální. Protože na něm jinak opravdu nehodlám nic měnit, tak jej tak ponechám.