Zastávka ve volebním stánku KSČM. Komunisté stále sní svůj utopické sen o socialistcké společnosti solidarity a zodpověnosti k obci, k volebnímu úspěchu se ale chtějí brodit bahnem politických klíšé.
Dostaveníčko s volebním program KSČM si můžete dát na adrese
http://www.kscm.cz/article.asp?thema=2665&item=29090&managepreview=ok Není to na dlouho a žádné PDFko jsem v okolí nenašel, takže je to asi opravdu všechno. Pokud si volení program KSČM přečtete, bude vám na první pohled sympatický, tedy samozřejmě pokud nejste ortodoxní vyznavači pravicového liberalismu. Komunisté svůj program postavili na třech pilířích – protiváze k dogmatu o spáse skrze produkci a volný trh, silné roli státu a zaklínání se lidmi.
KSČM je přesvědčena o tom, že trh neumí optimálně alokovat zdroje, že volný trh je nespravedlivý a nelidský a že musí být regulován. To je samozřejmě pravda, ať se to "liberálům! líbí, neb ne. Ovšem sporný již je recept, který KSČM na tyranii trhu nabízí. Jejím řešením je totiž zastavení privatizace, státní regulace a vůbec omezování vlivu kapitálu. Za tím účelem uvažují o zavedení takzvané Tobinovi daně (pokud jako já netušíte, oč běží, poučit se můžete například
zde a
zde). Tedy stálice mezi komunistickými tématy. Co je špatně? Nejedná se o nic víc než čelem vzad, otočku o 180° Namísto nadvlády trhu nastoupí nadvláda státu a lidé, kteří vnucují společnosti pro sebe výhodná pravidla z pozice finančních magnátů se pouze přesunou na ministerstva a budou nám vládnout z kanceláří náměstků.
To je posilování role státu. KSČM je však, ať již náhodou nebo záměrně, dosti neurčitá v tom, kde jsou hranice státní moci. Stát je v pojetí komunistů příliš abstraktní. Není jasné, jaká role čeká parlament, jaká vládu, jaká samosprávu. Obava, že stát opět splyne se stranickými sekretariáty tak není bezpředmětná. Stát bude vše kontrolovat, na vše dohlížet. Na školství, na zdravotnictví, na kulturu. Nic proti. Jenom neříkají, jak ochrání státní úředníky před drogou korupce, když již dnes, kdy je stát takřka bezmocný, se jí opájejí v míře vrchovaté. Komunisté také již upustili od propagace centrálně řízené ekonomiky, zřejmě dobře vědí, že odpor mocných a bohatých podnikatelů by jim mohl zlomit vaz. Místo toho se rozhodli prosadit centralizaci na poli ochrany přírody. Dobře vědí, že ochrana přírody je trnem v oku pravicovým stranám, a tak mají naději, že jim bude vydána na pospas.
Komunisté se v celém volebním programu zaklínají lidmi práce. Stavějí se do role ochránce slabých a bezbranných. Ale za slabé a bezbranné považují úplně všechny – dělníky i rolníky, mládež, inteligenci, zkrátka celý národ. Připadá mi, že komunisté stále žijí v domnění, že Česká republika je plná vykořisťovaných dělníků, kteří se každé ráno budí s obavou, mají-li práci a uživí-li svou rodinu. V domnění, že většina obyvatel republiky žije v malých a vlhkých byte IV. kategorie. Ale v tomto směru již komunistické hnutí dávno zvítězilo. Evropský proletariát si během minulého století razantním způsobem polepšil a hlavním problémem společnosti již není vykořisťování s sociální nerovnost, ale likvidace životního prostředí, která nám zavírá dveře k budoucí prosperitě. Tento posun však KSČM ve svém programu nereflektuje.
KSČM však věří ve své recepty a její volební program je plný sociálních dávek, příspěvků a státních podpor. Nikde však ani slovo o tom, kde chce vzít na všechny ty subvence peníze. Zvýší daně? Sníží výdaje? Nic, ticho po pěšině. Zde je nejslabší místo celého volebního programu KSČM – mnoho hezkých slov o tom, co by udělali, ale žádná zmínka o tom, jak to chtějí udělat a proč by zrovna jejich postup měl fungovat. Sice se tím neliší od ostatních politických stran, ale to je neomlouvá. Volební program KSČM je vůbec zatížen až obludnou neurčitostí. Ať by jako vládní strana učinili cokoliv, vždycky by mohli tvrdit, že svůj program naplnili. Konkrétní jsou pouze v několika málo bodech, které se jich úzce dotýkají: odmítají kriminalizaci propagace komunismu, jasně deklarují rovnoprávnost ateistů se členy církví, důsledně podřizují církve kontrole státu, rozhodně se staví proti revizi výsledků druhé světové války a plánují suspendaci členství ČR v NATO a nejlépe zrušení NATO jako takového.
Podtrženo sečteno, volební program KSČM obsahuje myšlenky většinou zajímavé, občas zvláštní a některé, ze kterých nenápadně vystrkuje růžky bolševické křídlo strany. Osobně si myslím, že KSČM není zrovna nejlepší volba. Ta strana trochu ztratila dech a zaspala dobu. Stále žije v době třídních rozdílů a boje dělníků za svá práva. Je stále moc svázána s výrobou a když nechce dát zemi v plen dravým podnikatelům, klidně by ji nechala zplundrovat v zájmu zaměstnanosti a sociálních jistot. KSČM v minulých letech dokázala, že umí dělat opravdu velkolepé chyby a zatím nic nenasvědčuje tomu, že je nebude opakovat.
Ať se mi některé myšlenky z programu KSČM líbí sebevíc (a je jich méně, než jsem si očekával), nevěřím tomu, že je KSČM dokáže realizovat tak, že bych později své volby nelitoval.