Tribun

Včerejšího dne mne jakási záležitost zavedla do domu v ulici Politických vězňů číslo popisné 9 v Praze. Ten dům tam stojí už drahně let a já o něm vím. Jenom jsem nikdy neměl potřebu do něj vstupovat. Co bych také dělal na ÚV KSČM, že? Jenže Strana zeštíhlela a ÚV asi taky. Tím si vysvětluji, že některé z prostor domu jsou pronajaté různým firmám, jako například společnosti Ticket-Art, cíli mé výpravy.

Svoji misi v Ticket-art jsem dokončil úspěšně a lístky na kulturu si odnesl s sebou.

Ten dům však ve mě zanechal silný dojem. Nikdy jsem proti KSČ(M) nic neměl a dnes módní póza nenávisti ke komunistům mi mic neříká. Ale jestli sídlo strany něco vypovídá o ní samé. tak si na KSČM začnu dávat pozor. Z toho domu jsem viděl jenom část a děsím se toho, že to byla ta lepší. V té stavbě je cosi přítomno, přímo hmatatelný genius loci. Temná, pomurá budova. Přestože ve vzduchu není nic cítit, vidět je všude kolem. Nikotin, dehet. Je jasné, že v té budově strávili celé generace úředníků pitím kávy a kouřením. Ale jakých úředníků – dělníků vytržených od soustruhu a dosazených na manažerské pozice. Strana řekla Pojď a oni šli. Bez vzdělání, bez kvalifikace, lapení v kancelářích a před sebou práci, která jim nic neříká. Sedí, kouří, čekaji, plní instrukce a kouří. Bez zájmu, bez iniciativy.

Jestli je ta strana tak temná jako její sídlo, budu si na ně muset dát pozor.