Tribun

Nechci se zde pouštět do morálního hodnocení KSČM, je mi celkem jedno, jsou-li hodní, zlí či ošklivý. Co si však zaslouží komentář je neuvěřitelně hloupý nápad pánů senátorů zakázat propagaci komunistů (a snad tak donutit KSČM k přejmenování, kdo ví).

Samo o sobě je to trapně prázdné gesto, protože je jasné, že něco takového neprojde přes sněmovnu. Já však vidím mnohem závážnější námitky proti tomuto gestu. Za prvé to budí dojem, že se pravicoví senátoři pokoušejí zakázat konkurenční stranu, kteoru nejsou schopni porazit ideemi či argumenty. Z pohledu boje proti proti případné nové totalitě je zde námitka druhá: KSČ(M) je bojová strana. Nejlépe pracuje v ilegalitě. Pokud by byli komunisté zahnáni do ilegality, máme je to do několika let zptátky, mnohem silnější. Obecně jsem skeptický k zakazování čehokoliv. Lidská mentalita je jasná – když mocní zakazují svého konkurenta, dělají to proto, že chcem nám – obyčejným lidem – pomoci. A zakázaný má o sympatie postaráno. V kombinaci s páně Klausovou touhou potřít všechny názory, které nejsou bezvýhradně souhlasné (viz nedávná debata o škodlivosti občanské společnosti) zde máme o "zábavu" naznačenou v titulku postaráno. Navíc na mne nepůsobí příliš povzbudivým dojmem, když se stát snaží zakázat celkem pokojnou parlamentní stranu a je přitom lhostejný k fašistickým skinheadským bojůvkám.

Nejsem sám, kdo se na celou věc dívá z podobného pohledu. O to více mne zaráží, že Senát je k těmto argumentům lhostejný. KSČ mohla být zakázana půl roku po "převratu", a ne šestnáct let. Takové snahy jsou stejně liché, jako pokusy několika osamělých bojovníků pohnat před soud rakovinou stravované starce – bývalé příslušníky Waffen-SS a dalších německých občanských spolků.