Tribun

Alespoň tolik tvrdí agenturní zprávy. Čili jeětě jednou a polopatě – Národní knihovna vydražila na aukci v Paříži latinský překlad Dalimilovy kroniky. Je to jedna z těch důležitějších věcí, které stojí za to vlastnit. Rozhodně důležitější, než například povrchové doly. Abych uvedl aktuální a zoufalý případ. A protože kniha je teď ve vlastnictví státu, můžu si namlouvat, že vlastně patří i tak trochu mě. I když je mi jasné, že si na ni nejenom nikdy nesáhnu, ale asi ji ani nikdy neuvidím.

 

Asi byme státu za tenhle počinek měli poděkovat. A cena, tedy cca 10 milionů korun českých, je snad i přiměřená. Vlastně jsme z toho vyšli ještě levně. Vždyť se jedná artefakt, který má pro Čechy cenu pokladu, zatímco pro ostatní je to jen kuriozita. Také to mohl nějaký spekulant vydražit místo nás a pak nám to nabídnou a přiměreně nás odrbat. Pokud nás tedy neutáhli na fusekli a není to zdařilý padělek. Ale pořád radši zaplatím za padělanou knihu, než za pravou TV Nova.

 

A tak nejsmutnější kapitolou v celém příběhu zůstává štvavá kampaň, kterou na internetu rozjeli přemoudří debatéři proti mluvčí vlády, která dosti nedomyšleně pustila do světa informaci o tom, kolik jsme ochotni zaplatit. Byla to hloupost, ale nadávat jí do krav s dvanácti přívlastky... Snad bych ani neprotestoval, kdyby skutenčým cílem nadávek byla ona sama, ale měl jsem z toho celého pocit, že milí sprosťáci jenom využili příležitosti, jak si své zhnusení Vrchním Koloťukem vylít také na někom jiném, kdo s ním má něco společného.