Tribun

Za tu dobu, co jsem na světě, jsem už nějakou tu sci-fi přečetl, a tak se cítím plně kvalifikován k tomu učinit následující závěr: sci-fi je plná paradoxů. Respektive mnoha variant jednoho a téhož fundamentálního paradoxu – v tom, co sci-fi předpovídá, popouští fantazii uzdu, ale tam, kde popisuje věci v době jejího vzniku reálně existující, se jich věrně drží.

Pravidelný monitoring zpráv o zbrojení, konfliktech, chřestění zbraněmi, válečnických vášních a geopolitice za týden od 20. 2. 2012 do 26. 2. 2012.

Co víc si mohou všichni ti šibalové, pleticháři, podvodníci, úplatkáři, „kontroverzní podnikatelé“, gauneři a mafiáni přát, než zdiskreditované a paralyzované státní zastupitelství, úplatné a vstřícné soudce a v poslední instanci prezidenta, který neváhá svojí milostí přispěchat na pomoc v případě, že se někde stane chyba, soudy trestuhodně selžou a odsoudí někoho, kdo odsouzen být nechce, nebo nemá, protože „je jejich“? Nic, protože tohle všechno, protože tohle všechno mají.

Rok 2012, další z těch, ve kterých má nastat konec světa, je v plném proudu. Tentokrát ale apokalypsu nepředpovídá nějaký zpovykaný evangelikál, nýbrž konec Mayského kalendáře. Osobně bych to ovšem nepřeceňoval, a pokud si vzpomenete na tzv. Y2K, jistě mi dáte za pravdu, že dosažení limitů partikulární technologie konec světa ještě neznamená.

Pravidelný monitoring zpráv o zbrojení, konfliktech, chřestění zbraněmi, válečnických vášních a geopolitice za týden od 13. 2. 2012 do 19. 2. 2012.

Balet Zlatovláska je primárně koncipován jako představení pro děti, což znamená, že není po choreografické stránce tak rafinovaná, jako například Extrém, a náročného diváka proto nemusí zcela uspokojit, své cílové publikum, tedy děti seznamují se poprvé s baletem, však oslovuje s nečekanou bravurou. Udržet dvě a půl hodiny pozornost několika desítek (a možná stovek, tak zaplněné Stavovské divadlo jsem snad ještě neviděl) i těch nejmenších dětí, to klobouk dolů.

Možná někdy v budoucnu, po nějakém dalším převratu, se budou děti o Romanu Smetanovi učit jako o vězni svědomí, zatím je to ovšem z pohledu české justice jen chuligán podvracející demokratické zřízení a pohrdající cizím majetkem (čti: přimaloval politikům na plakátech tykadla).

Pravidelný monitoring zpráv o zbrojení, konfliktech, chřestění zbraněmi, válečnických vášních a geopolitice za týden od 6. 2. 2012 do 12. 2. 2012.

Senát kývl na přímou volbu prezidenta, a tak všem těm Fischerům, Schwarzenbergům, Zemanům,  Švejnarům či Okamurům nestojí nic v cestě na Pražský hrad. Dokonce ani současný prezident Klaus, vyhlášený svým odporem ke vměšování se občanů do politiky, který novelu ústavy vetovat nemůže.

Pravidelný monitoring zpráv o zbrojení, konfliktech, chřestění zbraněmi, válečnických vášních a geopolitice za týden od od 30. 1. 2012 do 5. 2. 2012.

Dostalo se mi do ruky Prohlášení informatiků Úřadů práce ČR k současnému stavu na ÚP ČR a řeknu vám upřímně, jestli jste z oboru, nebo alespoň něco málo víte o IT, jestli nemáte rádi červenou barvu a jestli máte v kapse zavírací nůž, tak to raději snad ani nečtěte, protože začnete vidět rudě a bude se vám otvírat kudla v kapse. Takovýhle šlendrián aby člověk pohledal. To, co se na ÚP děje, nejsou žádné dětské nemoci, ale totální kolaps způsobený systematickým vršením manažerských chyb, ignorováním varovných hlasů a arogancí současné ministerské garnitury vůbec.

Česká republika, Slovensko a Polsko jsou sousedé. Geograficky blízcí, ale jinak velmi vzdálení.

Na všech kurzech managementu a vedení lidí, které jsem kdy absolvoval, jednoznačně zaznívalo, že delegovat lze pravomoc, nikoliv odpovědnost. Pro muže formátu ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka ovšem takové banální poučky neplatí.