Tribun

K úvaze Jak se dělá cenzura vyprovokoval Ondřeje Slačálka incident, při kterém skupinka hulvátů a vandalů (podle všeho židovských nacionalistů) zničila výstavu polského umělce Petera Fusse (v tisku byl tento likvidační zákrok eufemisticky označen jako „odstranění").

Komentovaný monitoring zpráv o plánované americké radarové stanici v Brdech, tak jak je přinesl týden od 20. do 26. dubna 2009. Na domácí frontě klid, Rusko trvá na svém a na Blízkém Východě (Irán a Izrael) houstne atmosféra. Ale nezoufejte, prezident Klaus je prý odpůrcem výstavby radaru.

Poměrně solidní přehled vývoje kolem iránského jaderného programu, zejména jeho snahy o získání jaderných zbraní, a o aktivitách USA kolem něj (Evropa v této záležitosti hraje, jako ostatně v tolika jiných záležitostech, pouhého amerického přihazovače), přináší článek Petra Luňáka Co spatříme, až íránská pěst povolí v Lidových novinách ze soboty 25. dubna.

- Čéče, 'voe, už's měl špeka?
- Nebuď labuť. Trávu hulej malý děti. Ale co holocaust, už jsi popřel holocaust?
- A ty's ho popřel? No ty krávo, ty si hustej fakt úplně nejvíc, fakt borec, voe.

Naši profesionální hrdinové, bránící naši svobodu, demokracii, civilizaci a tak vůbec, se odvážnou akcí probojovali na hlavní stránky zpravodajských serverů. Nejprve včera způsobila pozdvižení (a mediální pohoršení, samozřejmě) zpráva, že Češi opustili v Afghánistánu Brity přímo v boji. Po přečtení se sice ukáže, že to nebylo v boji, nýbrž před bojem, a že nešlo o jednotku bojovou, ale policejní (SOG), ale k čertu s přesností, titulek musí chytit za srdce, jinak žádnou reklamu neprodáte.

Když už jsem vstoupil na šikmou plochu kritiky Izraele a neodsouzení oficiálně určeného arcipadoucha, dokonám tento svůj zločin do konce a přetisknu část údajného znaleckého posudku na knihu Mezinárodní Žid od Henryho Forda, vypracovaného  PhDr. Rudolfem Jičínem z Ústavu pro soudobé dějiny ČSAV. Zdůrazňuji údajného, protože autor není na seznamu zaměstnanců Ústavu uveden. Těžko říct, zda tam nikdy nebyl, nebo byl někdy v minulosti a předmětný posudek je staršího data.

Komentovaný monitoring zpráv o plánované americké radarové stanici v Brdech, ale i širších geopolitických souvislostech, tak jak je přinesl týden od 13. do 19. dubna 2009.

Celý svět musí se sympatiemi sledovat razanci, s jakou se USA, předvoj pokrokových sil tábora svobody a demokracie, postavily na obranu malého, slabého a krutě utiskovaného Izraele, když se odmítly zúčastnit konference OSN proti rasismu a xenofobii, protože se (slovy stejně zásadové Francie) „změnila v prostor pro rasistická vyjádření proti Izraeli."

Mýtus o tom, že na budovy WTC zaútočili „naši nepřátelé, nenavádějící nás pro naši svobodu," který sloužil a slouží jako ospravedlnění americké agrese v Afghánistánu a Iráku a jako záminka pro oklešťování lidských a občanských práv a svobod, vykazoval od počátku známky chatrnosti, a postupem času získává další a další trhliny. Nejnovějším hřebíčkem do rakve oficiálního vysvětlení je nález zbytků značného množství termitu v troskách WTC, jehož přítomnost prokázal mezinárodní tým vědců.

Sobotní Lidové noviny (z 11. dubna t.r.) připomínají v článku Petra Zídka Záhada pochodně č. 3 osud Evžena Plocka, zapomenutého následníka Palacha a Zajíce, který se upálil (ve skutečnosti zemřel až posléze v nemocnici) v Jihlavě 4.dubna 1969.

Komentovaný monitoring zpráv o plánované americké radarové stanici v Brdech, ale i širších geopolitických souvislostech, tak jak je přinesl týden od 6. do 12. dubna 2009, ve kterém stojí za pozornost především oznámené škrty v rozpočtu Pentagonu.

Jasně a stručně: snadno a rychle.

Ale to není jediný a hlavní důvod, proč jsem se na tři dny odmlčel,  a vůbec bych o tom nepsal, kdybych nepotřeboval nějakou expozici pro krátkou úvahu – či spíše uvědomění si (náboženský založený člověk by možná řekl prozření) – která mne napadla během pomlázkové pochůzky:

Zajímavé počtení se spoustou známých jmen o okolnostech zatčení ruského magnáta Chodorkovského a „návratu Putinovy vlády k metodám sovětské éry" nabízí článek Aféra Jukos a pokus o energetické ovládnutí světa. Stručně: nic není tak křišťálově jasné, jak se nám média snaží namluvit. Ve velké politice nejsou čistí a špinaví, ale jenom jinak umazaní.

Jako obvykle následuje několik výpisků:

Komentovaný monitoring zpráv o plánované americké radarové stanici v Brdech, ale i širších geopolitických souvislostech, tak jak je přinesl týden od 30. března do 5. dubna 2009, který se nesl ve znamení cirkusu kolem návštěvy prezidenta USA Baracka Obamy, během níž se nic zvláštního nestalo.

Ve Velké Británii, domovské zemi literárního Velkého bratra, musí ode dneška všechny komunikační společnosti uchovávat detaily o uskutečněné komunikaci svých zákazníků, jako jsou telefonní hovory, odeslané a přijaté emaily, či navštívené webové stránky. Zatím „jen" rok a „jen" informaci o uskutečněném spojení, nikoliv jeho obsah. Jedná se o implementaci kontroverzní direktivy Evropské komise 2006/24/EC (celým roztomilým jménem SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2006/24/ES ze dne 15. března 2006 o uchovávání údajů vytvářených nebo zpracovávaných v souvislosti s poskytováním veřejně dostupných služeb elektronických komunikací nebo veřejných komunikačních sítí a o změně směrnice 2002/58/ES), která byla přijata v reakci na bombové útoky v Londýně v roce 2005.

Následující 20minutový snímek byste měli ve vlastním zájmu vidět, abyste se později nemohli vymlouvat, že jste nevěděli, protože vám to nikdo neřekl. Nečeká vás žádné zjevení, nebude odhaleno žádné temné tajemství, bude vám „pouze" v hutné a srozumitelné formě nastíněno, jak funguje náš (= západní) svět, jak funguje naše hospodářství, čím platíme za náš blahobyt a kdo tu cenu ve skutečnosti platí.

  Návštěva amerického prezidenta vždy znamená pěkný cirkus. Přerušený provoz na ruzyňském letišti, šikana v ulicích, nesmí se tam a nesmí se onam, nesmí se větrat a dám na to jed, že mnoho nechybělo, aby se muselo povinně mávat.

Pokud jste člověk žijící ze své práce, a nikoliv z kapitálu, a stane se vám ta nemilá věc, že onemocníte, zajisté oceníte, že nemocní zůstávají bez peněz, protože nový systém má problémy. A vaše radost bude nepochybně o to větší, patříte-li k těm, jejichž příjem nepřesahuje bazální životní náklady, neboli jak se říká „žijete z ruky do úst."

Usoudil jsem, že včerejší postřeh Potvrzeno: zdravotnictví je především kšeft je třeba doplnit o prosté, ale o to pádnější vysvětlení. Poplatky, placené pacienty v lékárnách, jsou regulační (sic!), tedy mající za úkol usměrňovat – a v tomto případě trestat, protože se jedná o preventivní pokutu za hypotetické nadužívání plnění ze zdravotního pojištění (pojištění zdůrazňuji jako důkaz toho, že zdravotnictví není a nikdy nebylo zadarmo a nikdo to ani nechce) – chování těch, kteří poplatky platí, tedy pacientů.