Tribun

Rozhodování Ústavního soudu o slučitelnosti Lisabonské smlouvy s českým ústavním pořádkem skončilo výrokem: „Lisabonská smlouva pozměňující Smlouvu o Evropské unii a Smlouvu o založení Evropského společenství (...) a Listina základních práv Evropské unie nejsou v rozporu s ústavním pořádkem." (celý nález ÚS). O tom, že to prezident Václav Klaus těžce nese a vzteká se jak malé děcko, jsem již psal.

To není otázka na to, kde bije panu prezidentovi jeho politické srdce. To je otázku na barvu jeho tváře poté, co Ústavní soud rozhodl, že Lisabonská smlouva je v souladu s Ústavou ČR. Pan prezident to těžce nese, jak se ostatně dalo očekávat. Je jak malé trucovité děcko, ukřivděné, že nebylo po jeho, vztekle dupe nožičkou a stěžuje si, že Ústavní soud s jeho námitkami naložil způsobem: „laickým, subjektivním a koncepčně chybným." Je s podivem, s jakou arogancí prezident, který je-li vůbec na něco odborníkem, tak na ekonomii, kritizuje rozhodnutí soudců Ústavního soudu, tedy odborníků z nejpovolanějších. Notabene těch, které z větší části sám jmenoval.

Komentovaný monitoring zpráv o zamýšlené americké radarové stanici v Brdech, které přinesl 47. týden roku 2008.

Myslím, že jsme všichni tak trochu uvízli v pasti našeho stereotypního myšlení, ve kterém akademický titul považujeme automaticky za známku vysoké erudice, kultivovanosti, vzdělanosti, inteligence a vůbec za vizitku příslušníka elity. Jenže svět se změnil, to jen my jsme na to zatím nestačili zareagovat.

Dva citáty z článku Oheň a kapitál, které vhodně navazují na nedávno vyšlé Centrální banky – monopol na falšování peněz.

Diskuse pod posledním článkem na Modré šanci mě přiměla oprášit jeden starší komentář na téma zdravotnicví. Některým možná bude povědomý, no já bych řekl, že je stále aktuální. 

Mně se Julínkova reforma jeví z hlediska budoucí stability našeho zdravotnictví jako krajně kontraproduktivní. S Julínkovou stranickou příslušností to nemá vůbec co do činění. Jediný, kdo na jeho šílených plánech může vydělat, a komu pravděpodobně zajistí dostatečnou stabilitu (zisku, čeho také jiného, že?) jsou zdravotní podnikatelé a investoři.

Komentovaný monitoring zpráv, vztahujících se k zamýšlené americké radarové stanici v Brdech, které přinesl 46. týden roku 2008.

Nedávno se zde v komentářích objevilo upozornění na text Analýza 17. listopadu 1989, který nabízí poněkud jiný pohled na ony události, než je oficinální stanovisko (které dnes zcela opanovalo veškeré sdělovací prostředky, které nám s dojemnou péči vysvětlili, kterak „správně myslet 17. listopad").

Obsah „Analýzy" nejlépe vystihuje následující ukázka: „Základní mystifikací je tvrzení, že 17. 11. 1989 došlo v Československu ke spontánní revoluci obyvatelstva proti vládě KSČ. Tento politický převrat byl připravován přibližně od června 1988, přičemž situace k němu byly vypracovány už od prověrek v KSČ 1969-70 a založením Charty 77."

Citace z Centrální bankovnictví – iluzorní „výdobytek" civilizace, přetisku předmluvy Josefa Šímy a Dana Šťastného ke knize Murray N. Rothbarda „Peníze v rukou státu" s podtitulem „Jak vláda zničila naše peníze" + několik poznámek.

Politolog Nikola Hořejší v článku Zpovědi a úvahy vyléčených kapitalistů představuje některé publikace, které se snaží najít příčiny současné ekonomické krize (mezi nimi i nedávno zmiňovaného George Sorose); zajímavé je, že dvě ze tří byly napsány před propuknutím krize.

Nesouhlasím s umístěním americké radarové stanice v České republice. Mám k tomu řadu velmi dobrých důvodů, které můžete posoudit i vy. Zde vám nabízím výběr ze svých textů, ve kterých se snažím vysvětlit, proč nesouhlasím, a hledám odpovědi na řadu dalších otázek, které před nás úvahy o americké základně kladou, jako například: Je veřejnost informována objektivně? Kdo a proč se s námi snaží manipulovat? Jací lidé a proč podporují základnu? Proč by měli být občané způsobilí volit parlament nezpůsobilí rozhodnou o základně v refernedu? Jsou Američané vyvolený národ? Mohou se Američané mýlit? Je základna součástí příprav na válku s Ruskem? A kdo v ní bude agresorem?

Protože se cyklus Radar monitor (dříve Co týden dal a vzal) utěšeně rozrůstá, rozhodl jsem se jej vyčlenit do samostatné rubriky Radar monitor (rss feed). Rovněž jsem zpětně přejmenoval všechny díly, které byly vydány ještě pod názvem Co týden dal a vzal na Radar monitor.

Otevřel jsem pro vás hospodu. Jestli si chcete pokecat, nebo se jenom vykecat, jestli chcete někomu vynadat, někoho pomluvit, s někým se pohádat či jen tak plivnou na podlahu... potom je zde pro vás hospoda. V hospodě je povoleno vše. Vlastně téměř vše – je zakázáno vést řeči o císaři pánu a o tom, jak na něj sraly mouchy.

Nuže, prostor pro vaše (naše) půtky je zde, ať s tím nepřevelíme v diskusích. Račte dál a jako doma...

Válka s „terorismem", kampaň v Afghánistánu, kampaň v Iráku, uloupení Kosova... za Bushe byla americká zahraniční politika jednoduchá: když to nejde silou, jde to ještě větší silou. A bylo jasné, že takovou politiku je třeba odmítnout a vymezit se vůči ní.

Komentovaný monitoring zpráv, vztahujících se k zamýšlené americké radarové stanici v Brdech, které přinesl 45. týden roku 2008.

Text, který je rozvinutí konceptu reflexivní demokracie, byl původně publikován jako komentář pod článkem Zastupitelská či přímá demokracie?, kde však po hříchu zapadl a nevyvolal žádnou diskusi; proto jej předělám zde a očekávám, že diskuse tentokrát propukne.

Hlavním tématem rozhovoru s ruským ekonomem Michailem Chazinem je předpokládaný nástup velké deprese v USA, ale okrajově – avšak o to významněji – se v něm M. Chazin dotýká i amerických prezidentských voleb (rozhovor se konal před jejich konáním) a velmi skepticky se vyjadřuje k osobám obou kandidátů, především později uspěvšího B. Obamy.

Americké prezidentské volby jdou do finále a s napětím je sleduje celý svět (snad jedině s výjimkou zemí jako je Kongo či Zimbabwe, které mají dost naléhavějších starostí sami se sebou) – v těchto volbách totiž nerozhodují Američané jen sami o sobě, ale i o zbytku světa, a to bezprostředněji, než kdy dříve, protože USA – ať se to komu líbí, či ne – jsou velmocí a dění ve světě ovlivňují více, než jakýkoliv jiný stát. Američané v těchto volbách rozhodnout o tom, zda se po osmi letech tyranie USA dokáží zbavit okovů neokonzervatismu a nakročí k tomu stát se opět pro svět inspirací, či zda zůstanou noční můrou a hrozbou pro všechny, kteří nechtějí jít ve šlépějích USA jako jejich věrní služebníci.

Komentovaný monitoring zpráv, vztahujících se k zamýšlené americké radarové stanici v Brdech, které přinesl 44. týden roku 2008.

Vyprávění o muži, který se ztratil sám sobě, ale později se zase našel, stejný, a přece jiný. Tak by mohla znít stručná charakteristika knihy Let čarodějnice autora Emila Hakla.