Tribun

Nemíním dělat komunistům obhájce, jednak se o sebe určitě dokáží postarat sami, jednak k nim nechovám zase až takové sympatie (ale ani dnes tak módní rituální nenávist). Výsledek práce senátní komise, která navrhuje úředně zrušit KSČM, protože „porušuje ústavu i zákon o sdružování v politických stranách a hnutích", si však pozornost zaslouží. A to především jako doklad naprosté nemohoucnosti a vyprázdněnosti českého antikomunismu, který ze všeho nejvíce připomíná snahu zbavit se administrativně politické konkurence, kterou se nedaří marginalizovat silou argumentů a přitažlivostí vlastního programu.

Nezávislí kandidáti (souhrnné /a poněkud zavádějící, uznávám/ označení pro nestraníky, malostraníky, pidistraníky a stoupence regionálních stran a uskupení) se v letošních volbách příliš neprosadili. Ani v krajských a už vůbec ne v senátních. A určitě to nebylo proto, že by neměli co nabídnout, nebo proto, že by jim sousedé viděli až do talíře, jak se říká, a nechtěli s nimi proto mít nic společného.

Pozdvižení vyvolala tento týden zpráva, že ODS chce urychleně schválit v Senátu smlouvy o radaru, dokud v něm má absolutní většinu, o kterou v právě skončených senátních volbách přišla. Nakonec ODS couvla, zřejmě proto, že nechtěla riskovat blamáž a spory před Ústavním soudem, protože podle Článku 19, odst. 3 Ústavy „Mandát poslance nebo senátora vzniká zvolením," a bylo tedy nanejvýš sporné, zda by schválení smluv bylo platné, soudně nenapadnutelné a smlouvy vykonatelné.

Komentovaný monitoring zpráv, vztahujících se k zamýšlené americké radarové stanici v Brdech, které přinesl 43. týden roku 2008.

Dohody mezi Českou republikou a USA o zřízení radarové stanice systému americké Národní raketové obrany ve vojenském újezdu Brdy jsou na pořadu právě probíhající 39. schůze Poslanecké sněmovny a na jejím programu by se měly objevit již ve středu 29. října 2008. Ve Sněmovně jsou smlouvy vedeny jako sněmovní tisk 621 (Dohoda mezi ČR a USA o zřízení radarové stanice protiraketové obrany) a sněmovní tisk 622 (Dohoda mezi ČR a USA o právním postavení ozbrojených sil, tzv. SOFA). Text obou dohod byl zveřejněn a komentován již dříve, pozornost však zasluhuje i předkládací zpráva, kterou obě dohody doprovodila vláda ČR, která je Sněmovně předkládá.

Když jsem dnes uviděl tu oranžovou záplavu po druhém kole senátních voleb, trochu mi zatrnulo. Dílem z radosti, že konečně někdo modrým ptákům srazil hřebínek, dílem z toho, aby teď ten hřebínek nenarostl triumfující levici, a k tomu nedej bože třeba ještě křídla. Jestli totiž vítězná levice zpychne, nebude to pro Republiku o mnoho lepší, než když jí s drzostí sobě vlastní vládne arogantní pravice.

Žiji a pracuji v Praze 9, jednom ze senátních volebních obvodů, kde zítra začne rozhodující druhé kolo voleb do Senátu. V situaci, kdy je mezi oběma kandidáty (T. Kladívko za ODS a J. Koskuba za ČSSD) rozdíl v počtu hlasů jen 5%, bych očekával intenzivní kampaň, billboardy, poutače, vnadné hostesky na každém kroku.

„Stále jsme tady!" – tak by se dalo stručně charakterizovat poselství dnešní demonstrace proti ratifikaci smluv s USA o zřízení radarové stanice v Brdech. Protože žádné zprávy o osudu smluv ve Sněmovně, která o nich měla začít dnes jednat, během dne nepřišly, nesla se demonstrace v duchu sdělení: „Stále jsme tady. Nenechali jsme se zastrašit, nenechali jsme se znechutit, nenechali jsme se uplatit. Jsme zde a nebudeme mlčet! Nezapomněli jsme a  nezapomeneme a v příštích volbách vám to spočteme!" Druhým poselstvím pak bylo burcování k účasti v druhém kole senátních voleb a hlasovaní pro ty kandidáty, kteří deklarují svůj nesouhlas s radarem, aby tak ODS přišla v Senátu o pohodlnou ústavní většinu.

Hnutí NE základnám svolává demonstraci proti schvalování radaru: První čtení smluv o radaru by mělo proběhnout na schůzi poslanecké sněmovny v úterý 21. října. Na toto datum svoláváme také demonstraci, která bude tlumočit neutuchající odpor české veřejnosti vůči radaru. Začíná v 17.00h na Náměstí Jana Palacha v Praze.

Komentovaný monitoring zpráv o plánované americké radarové stanici v Brdech, které přinesl 42. týden roku 2008. Událostem tohoto týdne jednoznačně dominovaly krajské a první kolo senátních voleb, ve kterých proradarová vládaní koalice – a především militantně proamerická ODS – utrpěla značný debakl. Přímý vliv na složení poslanecké sněmovny sice krajské volby mít nebudou, přesto mohou schvalování příslušných smluv zkomplikovat, protože vládu mohou opustit přeběhlíci, poslanci SZ se budou mohou snadněji vrátit zpět ke svému volebnímu programu, zevnitř se rozpadající ODS nebude moci radar prosazovat s dostatečnou autoritou, a v neposlední řadě je výsledek voleb jasný signál o tom, že veřejnost si radar nepřeje, a že mandát parlamentu je v této věci opravdu velmi pochybný.

Publikováním článku 9x proč nevolit ODS byl završen projekt reedice Modrých tykví (všechny články do něj zahrnuté jsou zde), který jsem nikoliv náhodou naplánoval před volbami, které začínají zítra. Snad jsem i zkraje bláhově doufal, že tím někomu otevřu oči a přiměji naivní voliče ODS k přestupu k jiné straně (nepochybně by se i na pravici našla alternativa, tvrdit cokoliv jiného je alibismus). Nakonec jsem to však byl já, kdo prozřel. Pochopil jsem, že první ctností všech stoupenců „cargo cultu ODS" je naprosté ignorování reálného světa, které je nahrazeno věrností dogmatu a oddaností ideologicky předpojatému myšlení i jednání.

Devatero důvodů, proč nevolit ODS: je antiliberální,  je antievropská, je proamerická, je militaristická, je antisociální, je nacionalistická, nahrává zlodějům, nabízí arogantní politiky, už jednou selhala.

Komentovaný monitoring zpráv o plánované americké radarové stanici v Brdech, které přinesl 41. týden roku 2008.

Na tomto místě vám přinášíme detailní pohled na ODS a její politiku. Tento rozbor napovídá mnohé o tom, že ODS je stranou nanejvýš nedůvěryhodnou a dát jí ve volbách hlas znamená velký hazard.

Je užitečné naslouchat politikům před tím, než jsou zvoleni. Jen tak si lze učinit alespoň rámcovou představu o tom, jaká rozhodnutí a v čí prospěch budou přijímat. A platí-li, že způsob řeči je obrazem ducha, potom slova politiků a kandidátů napoví leccos o tom, jakým způsobem budou vykonávat své úřady a nakládat se svojí mocí.

Když váš známý zastřelí syna vašeho přítele, je to, mírně řečeno, nepříjemnost. Jste-li navíc předsedou nejsilnější opoziční strany, je to nepříjemnost dvojnásobná. A stane-li se to týden před volbami, je to nepříjemnost trojnásobná. O čtvernásobné nepříjemnosti se dá hovořit v případě, že vládě, která se zatím nezmohla na nic víc, než že maskovala prázdnotu a faleš svého programu a předstírala, že ta ODS, která usiluje o místa v krajských zastupitelstvech, posty hejtmanů a senátorská křesla, nemá nic společného s tou ODS, která řídí vládu, sedí v parlamentu a svými neuváženými ideologicky motivovanými experimenty devastuje naši společnost, spadne jako dar s čistého nebe do klína možnost skandalizovat opozici skrze přátele jejího předsedy, kteří se zapletli do velmi nepříjemné a smutné záležitosti.

Ústředním volebním mottem Modré šance ODS je mimo jiné zavedení rovné patnáctiprocentní daně z příjmu fyzických i právnických osob. Také snížení sazeb pojistného na sociální zabezpečení a státní politiku zaměstnanosti na 15 procent a zdravotního pojištění na 10 procent.

Rozhodl jsem se, že naváži na diskuse o daních, na které jsme zde v poslední době několikrát narazili (zejména zde a zde),, a opráším zhruba rok a půl starý text, který jsem původně napsal pro Modrou šanci.

Březnová kampaň ODS plus staví na billboardech s usměvavými lidmi, u kterých je vždy napsáno, kolik který z nich ušetří na daních. Ten dvacet tisíc ročně, ten pětadvacet. Ale tu druhou stranu mince pan Topolánek již nikde neříká. Neuvádí, že tato radost by nás všechny také něco stála, a jistě by to nebylo málo.

Komentovaný monitoring zpráv o plánované americké radarové stanici v Brdech, které přinesl 40. týden roku 2008.

Naprostá většina úvah kolem plánované expanze amerického systému NMD do Střední Evropy se točí buď kolem Ruska (jsou-li realistické), nebo kolem Íránu či KLDR (to jedná-li se o propagační pohádky pro plebs). Číny se tyto úvahy zatím vůbec nedotkly, a to přesto, že Čína se pomalu ale jistě propracovává do pozice velmoci prvořadého významu. Neměli bychom se nechat zmást její geografickou vzdáleností – z tak vysoké hry, o jakou v případě radaru jde, nelze Čínu jen tak vynechat.

Je nejvyšší čas prozkoumat prezidentskou standartu. A také zrak Václava Klause. Někde musí být chyba. Buď v posledním písmenu, nebo v očích, které mají ke standartě na Pražském hradu nejblíže. Je nad měkkým „i" na konci nápisu čárka nebo tečka? Až dosud platilo, že standartu zdobí heslo „Pravda vítězí". Jenže Václav Klaus přistupuje ke svěřenému mandátu spíše ve stylu „Pravda vítězi"

Odpověď M. Topolánka na otevřený dopis V. Jourové ukazuje, že dobře napsaný „slušný dopis" může ponížit více, než pár sprostých slov. Tentokrát se ovšem V. Jourové zastal někdo, kdo volá: „Pane premiére, odstupte v zájmu nás všech."

Je zajímavé pozorovat, jak nás ODS před blížícími se volbami krmí neustále se opakujícími frázemi o všeobecné prospěšnosti rovné daně a jejích údajných příznivých dopadech v těch několika málo zemích, kde ji zavedli. Nejbohatším je jasné, že by na zavedení rovné daně podle ODS vydělali, středním a chudším vrstvám je však v daňové reformě podle ODS předkládán příslovečný zajíc v pytli. Právě na ně se ale klamavá a zavádějící předvolební kampaň ODS o údajné prospěšnosti rovné daně soustřeďuje. Jaká jsou však fakta? Co by zavedení rovné daně, jak nám ji ODS ve svém programu nabízí, znamenalo ve skutečnosti?

Komentovaný monitoring zpráv o plánované americké radarové stanici v Brdech, které přinesl 39. týden roku 2008.

„Vážení čeští a moravští kolegové, dění na vaší politické scéně se snažíme co nejpozorněji sledovat, protože je zrcadlovým odrazem slovenské politické scény. Slovensko by pro vás mělo být odstrašujícím příkladem sociální katastrofy, nikoli zdrojem"