středa, 30. dubna 2008
MUDr. Tomáš Julínek (ODS), toho času ministr zdravotnictví, velmi bystře rozpoznal potenciál, který dřímá v obchodu s lidským neštěstím, a napřel své síly k privatizaci zdravotnictví, jednoho z mála zbývajících nevydrancovaných odvětví. Co lepšího si může obchodník přát, než zákazníka, který nemá na výběr a musí kupovat?
"Princip je velmi jednoduchý. Chce to založit akciovou zdravotní pojišťovnu, kam bez práce každý měsíc natečou milióny Kč ze zdravotní daně. Potom stačí udržet tyto peníze ve zdravotní pojišťovně." Více o tom, jaká ja pravděpodobně skutečná motivace pro Julínkovu reformu zdravotnictví a v čí prospěch se dělá přináší článek Opravdu to takhle chcete ??? Aneb nic není náhoda a co se může na první pohled jevit jako neschopnost, na ten druhý může být zchytralý záměr.
neděle, 27. dubna 2008
Oč byl sedmnáctý týden chudší v kvantitě, o to zajímavější je v kvalitě.
V rozhovoru s Renatou Kalenskou v sobotních Lidovkách říká ministr financí Miroslav Kalousek na adresu progresivního zdanění toto: „Já bych se k tomu nikdy nepřipojil. Co tímhle zdaněním říkáte? Nezvyšujte si svoji kvalifikaci, nesnažte se mít vyšší plat, protože za to budete potrestáni vyšší sazbou. Demotivovat lidi daňovými sazbami mi připadá mírně perverzní." a v reakci na další otázku pokračuje: „Ale ještě řeknu jeden příklad, kdy se tentokrát nejedná o zvyšování kvalifikace. Pracovitý a šikovný zedník, který pracuje deset hodin denně, a vedle něj líný zedník, který se fláká a dělá šest hodin denně. Proč ten pracovitý má být potrestán vyšší sazbou? Ať mi někdo zkusí odpovědět."
Nejenom že to je samozřejmě demagogie non plus ultra, protože ty nejvyšší příjmy bývají pravidelně spojeny s minimální či vůbec žádnou prací, zatímco nejnižších příjmů dosahují zpravidla lidé, kteří pracují velmi tvrdě a často vykonávají právě ty činnosti, které jsou pro přežití společnosti nezbytné. Především je však takové prohlášení popřením Nového zákona, kde Lukáš 21,1-4 praví: „Vpravdě vám pravím, že tato chudá vdova dala víc než všichni ostatní. Neboť ti všichni dali dary ze svého nadbytku, ona však ze svého nedostatku: dala všechno, z čeho měla být živa." A to je také moje odpověď na Kalouskovu otázku.
Protože smyslem progresivního zdanění není nic jiného, než že více dává ten, kdo může, protože dává „ze svého nadbytku." S kvalifikací či pracovitostí to nemá nic společného. Souvisí to pouze a jedině s vědomí odpovědnosti a sounáležitosti. Progresivní daň je výrazem solidarity.
pátek, 25. dubna 2008
Jedno přísloví říká veselá mysl půl zdraví, a druhé k tomu dodává čistota je půl zdraví. Z toho logicky plyne, že budeme-li se smát v koupelně, budeme zdraví celí. To je velice důležité zejména v situaci, kdy se zdravotnictví transformuje ze systému péče o zdraví všeho lidu na systém zajištění zisku pro zdravotní podnikatele a péče o ty, kteří budou moci dovolit za péči platit. Těm ostatním zbývá jen to chcípání po čekárnách, po kterém pravicoví věrozvěsti tak roztouženě vzdychají.
středa, 23. dubna 2008
Jak si svobodu představují ti, kteří se jí zaklínají na každém kroku? Jako občejný tržní statek, který si může koupit každý po libosti, a kdo na něj nemá, tak má smůlu, a na svobodu si může nechat zajít chuť. Je to staletími osvědčená podlá taktika vyprázdnění slov, při které je význam nějakého slova nahrazen jeho pravým opakem, ale jeho emocionální náboj a sémantická role je zachována. V případě neoliberálů je tato taktika aplikována tak, že je ponecháno slovo "svoboda", ale je naplněno významem "svévole." Je to rafinovaná past, protože kdo chce bojovat za svobodu, musí bojovat proti "svobodě".
O tom, že jsou ve jménu "svobody" stále více oklešťovány skutečné svobody ani nemluvě. Žel bohu. Orwell byl dobrý prorok.
úterý, 22. dubna 2008
Cituji: „Tito lidé sami sebe považovali a považují i dnes za natolik neomylnou a historií posvěcenou a vyvolenou avantgardu, že jsou si jisti, že smí vést pomýlené (ne-li přímo bezradné) zástupy obyčejných lidí, kteří – bez nich – sami nevědí, co je pro ně dobré."
Kdo to řekl? Na čí adresu?
pondělí, 21. dubna 2008
Wall Street a Washington giganticky selhávají – kam směřujeme? aneb dobře utajené myšlenky. Joe Costello představuje tu tvář Spojených států, která je před námi usilovně skrývánam, protože představuje živou alternativu k vítězné ideologii neoliberalismu a usvědčuje tak všechny neoliberální apoštoly ze zaslepenosti a účelového překrucování skutečnosti.
Česká pobočka Greenpeace se dopisem obrátila na Kongres USA. Upozorňuje v něm na rozhodný nesouhlas velké části české veřejnosti s plánem na vybudování radaru NMD v České republice, na pochybné a nemravné počínání české vlády v této věci, a konečně vyzývá americký Kongres, aby znova a důkladě zvážil svoji podporu tomuto plánu.
Na webu Greenpeace je možno se k výzvě přidat a připojit svůj podpis.
neděle, 20. dubna 2008
Soubor komentovaných odkazů na dění kolem americké základy za 16. týden roku 2008.
sobota, 19. dubna 2008
Dobrodružný román z dílny zkušeného řemeslníka Fredericka Forsytha, jehož knihy se vždy vyznačují důkladnou znalostí problematiky, která někdy hraničí až s faktografickým popisem. Námětem románu Žoldáci je – jak ostatně již sám název napovídá – svět novodobých žoldnéřů, v tomto případě evropských žoldáků, účastnících se občanských válek a převratů v Africe. Výmluvný je originální anglický název – Dogs of War. Mimochodem starší, a dnes již zapomenuté, poetické označení pro vojáky.
pátek, 18. dubna 2008
Na webu Strany demokratického socialismu vyšel přetisk článku Náboženství a socialismus, který v v březnu roku 1968 (sic!) publikoval pražský biskup František Tomášek (pozdější kardinál a arcibiskup).
Na Britských listech dnes vyšel článek s názvem Úvěrová krize? Skutečnou krizí je globální hladovění. A pokud vám to není jedno, budete jíst méně masa, založený na původním textu George Monbiota. Jak už sám název napovídá, tématem je narůstající disproporce mezi produkcí potravin na straně jedné, a jejich spotřebou pro výživu obyvatelstva a technickým využitím na straně druhé.
středa, 16. dubna 2008
V diskusi na Lávce Chcipísek citoval text Adama Juřici Volby jsou nespravedlivé, který pléduje za nerovné volební právo s počtem hlasů diferencovaným podle dosaženého vzdělání. Proč nemohu s takovým názorem souhlasit?
pondělí, 14. dubna 2008
Ve stručnosti tři odkazy, které jsem zapomněl zařadit do pravidelného vydání, ale nerad bych vás o ně ochudil.
neděle, 13. dubna 2008
Soubor komentovaných odkazů na dění kolem americké základny, jak je přinesl 15. týden.
Občanští demokraté vidí svět tak zjednodušeně, že si mohou dovolit nabízet jednoduchá řešení A všechny se točí kolem jednoho – co nevydělává, to nemá právo na existenci. Chcete žít ve světě podle ODS?
sobota, 12. dubna 2008
Do podzimního volebního klání o krajská zastupitelstva a třetinu senátu vytáhne ČSSD pod heslem ODSouzeni k reformě! Hřebíček na hlavičku! Pokud hodlá ČSSD zaútočit na ODS a sebe tím implicitně nabídnou jako výrazně lepší alternativu, přiléhavější heslo si zvolit nemohla. Ač se jedná o volby krajské a senátní, nehodlá se ČSSD profilovat na lokálních tématech, a přistupuje k volbám jako k celostátním. O tom, že se jedná a chytrý tah, svědčí skutečnost, že řada místních kandidátů ODS odmítá účast ministrů za ODS na svých předvolebních setkáních, protože se obávají, že by jim to mohlo uškodit.
Ovšem pro principielní licoměrnost ODS je jen příznačné, že takto pojatou kampaň socialistů předseda poslaneckého klubu ODS Petr Tluchoř ohodnotil jako „pouhou negaci a strašení lidí, když ČSSD nemá vlastní politická témata." Nebyla to snad ODS, která postavila svoji minulou kampaň na strašení komunisty a socialisty? A není to snad ODS, kdo si na strašení založil živnost? Kdo spoléhá na strach ze ztráty privilegií, strach o majetek, strach z odpovědnosti za důsledky svých činů, strach z Rusů, Němců, Francouzů? Není to náhodou ODS? Modrá, panská ODS?
Rozhodl jsem se přiložit ruku, či lépe řečeno obě nohy k činu, a připojil jsem se k protestní akci proti radaru, kterou pod heslem Parlament nás neobejde, obejdeme parlament pořádala iniciativa NE základnám. V roli chodící reklamy na odmítavé mínění 70% české veřejnosti jsem poctivě odkroužil tři kolečka kolem parlamentu. Dobrá zpráva je, že jsem nekroužil sám. Ne až tak dobrá zpráva je, že jsem ukouřil skoro sám. Kde je těch zbylých 7 mil. potenciálních kroužících? Kde je někdo z těch 100 000 lidí, kteří již podepsali petici? Chápu, že například z takových Kojčic se kvůli tomu do Prahy nikdo harcovat nebude, ale kde jsou Pražáci?
Parafráze známého rčení by mohla znít: demokracie je jako ženská – také se sama neudělá. Jak mají brát vláda a parlament odpůrce radaru vážně, když nedokáží svůj postoj podpořit činem ani tak snadným, jako je korzování kolem parlamentu? Ale i kdyby k ničemu jinému, tak k dobrému pocitu z toho, že se nevzdávám bez boje, bylo to kroužení dobré.
úterý, 8. dubna 2008
Výlet do podivuhodného světa zastánců radaru, který je tak krásně jednoduchý, až se jeden diví, jestli v něm něco nechybí. Rozhodně to však není Zelená příšera.
neděle, 6. dubna 2008
Čtrnáctý týden je opět na události bohatý; něco nového se objevilo a něco starého se připomnělo.
pátek, 4. dubna 2008
Další důvody pro podporu tvrzení, že radar (i samotný) je primárně ofenzivní zbraň a co se obrany týče, je to až druhořadý účel. Navíc má dost možná bránit především Američany před sebou samými.
středa, 2. dubna 2008
Slova ministra Ivana Langera, adresovaná jeho kolegovi Martinu Bursikovi: „Vytíráš si prdel s těma ostatníma. Jinými slovy říkáš, že tihleti, tihleti si vytřou prdel s tam těma", ten osvěžující závan noblesy z výšin lepší společnosti, došla svého naplnění. Už víme, kdo si co s kým vytřel. Byla to vláda a vytřela si ji s občany. Rukou společnou a nerozdílnou se na vytírání podíleli pánové Topolánek, Čunek a Schwarzenberg a z povzdálí jim k tomu zdárně sekundovali Bursík s Klausem. Protože co jiného než vytírání si oného s občany je Čunkův návrat do vlády? Co jiného je Schwazenbergovo točení se na obrtlíku a hledání způsobů, jak vysvětlit vlkovi, že je nažraný, a přitom mu nedat ke koze ani čichnout, neboli hledání způsobů, jak nedostát svému slovu a vylhat se ze svých kategorických prohlášení, že s Čunkem on nikdy ve vládě nebude?
Pro větší pohodlí vás čtenářů, a také proto, aby se to nepletlo, založil jsem novou rubriku Noticky, určenou pro kratičké reakce a komentáře, které mají blíže k výkřikům, než k pojednáním. Povahu obsahu naznačí i další zamýšlené, leč nakonec opuštěné názvy, jako „Černou křídou do komína," „Lampárna," či „Výkřiky do tmy."