pátek, 29. února 2008
Řádění Mirka Topolánka ve Washingtonu nelze přejít mlčením.
čtvrtek, 28. února 2008
V návaznosti na včerejší úvahu Zrušení víz do USA? Sprostý podvod nabízím stručný rozbor příslušného memoranda (celým jménem Memorandum o porozumění mezi Ministerstvem vnitra České republiky a Ministerstvem pro vnitřní bezpečnost Spojených států amerických týkající se programu bezvízového styku Spojených států a souvisejících posílených bezpečnostních opatření), jehož český překlad zveřejnily Britské listy.
středa, 27. února 2008
Ve Washingtonu bylo podepsáno memorandum mezi vládou ČR a vládou USA o odstranění vízové povinnosti pro občany ČR cestující do Spojených států. Až se premiér Topolánek vrátí z výletu, bude to zajisté vydávat za svůj velký úspěch. Úspěch? Ne, jedna velká lež to je. Mění se jen forma, podstata zůstává.
pondělí, 25. února 2008
Zajímavý úhel pohledu na problematiku secese Kosova, jíž jsem se před časem zabýval zde, přináší článek Drsné varování z Kosova, který rozebírá možné dopady postupu velmocí v případě Kosova na situaci v Palestině z pohledu Izraele.
sobota, 23. února 2008
Příběh volby prezidenta v parodii na dílo J.R.R. Tolkiena. Převzato odsud, publikováno na základě Alesovy generální licence.
čtvrtek, 21. února 2008
Z drobným časovým odstupem dávám k dobru svůj komentář, který jsem u příležitosti znovuzvolení Klause prezidentem napsal pro Modrou šanci a Lávku.
úterý, 19. února 2008
Spolu s diplomatickou nótou, ve které velvyslanectví USA oficiálně vyzývá k zahájení rozhovorů o umístění amerického radaru v ČR, poslali Američané i návrh odpovědi, kterou od české strany očekávají.
sobota, 16. února 2008
Pokud vyhlásí srbská provincie Kosovo nezávislost, a pokud tuto nezávislost uznají Spojené státy a Evropská unie, bude to historický průlom – jasný důkaz, že politických cílů je možno dosáhnout terorem a násilím, a že mezinárodní právo nic neznamená tam, kde jsou ve hře mocenské zájmy.
pátek, 15. února 2008
Neštěstí nechodí po horách, ale po lidech. Neštěstí, které bude dalších pět let valchovat české hřbety, má občanské jméno Václav Klaus, ale říká se mu též Profesorissimus, Slunéčko naše sedmitečné a Čestnej (to pro jeho zcela bezvýznamný vztah k naší nejsilnější politické straně). Toto neštěstí bylo právě za ohromného povyku, tajemných nevolností, silných gest a ještě silnějších slov pozdviženo na pražský prezidentský stolec. Je to nemilé, je to zahanbující, ale svět se kvůli tomu nezboří, Slunce svítit nepřestane, hostinští nezačnou dávat poctivou míru a chleba levnější nebude (to spíš dražší).
Tak co s tím? Nic. Ať se pantáta tatíček tou funkcí třeba zalkne. Vlastně to má i své světlé stránky – páni poslanci se nám pěkně vybarvili, a tak se my voliči příště nedáme zmást volebními lístky, natožpak volebním programem či předvolební agitací, a do urny to nasázíme, jak jsme zvyklí – žádné zbytečné přemýšlení, pouze samé známé tváře, o kterých už bezpečně víme, jak si s námi vytřou... hlavně žádné nebezpečné experimenty.
Nakonec bude na celém tom neštěstí nejhorší nepříčetný výsměch, kterým modří zahrnou své neúspěšné oponenty, a tuny mrkvičky, kterou budou Klausovi uctívači strouhat každému, kdo se opovážil mít svůj vlastní názor...
Inu, dobře nám tak. Co jsme si zvolili, to máme. Nashledanou v lepších časech.
čtvrtek, 14. února 2008
Bylo by škoda alespoň jednou nereprizovat velkolepou frašku, kterou pod názvem „Volba prezidenta" uvádějí na Pražském hradě. Co chybí produkci ve výpravě, to dohání obsazením: dva soci (a do počtu rudá vzadu) soupeří o srdce dvou set osmdesáti a jednoho komparsisty.
pondělí, 11. února 2008
Soubor komentovaných odkazů na dění kolem americké základy za 5. a 6. týden roku 2008.
První kolo volby prezidenta připomínalo ze všeho nejvíce variace na chytrou horákyni: volilo se – nevolilo se, zdržovalo se – nezdržovalo se, volba byla veřejná – neveřejná, Klaus byl nezvolen – zvolen, Švejnar prohrál – neprohrál. Jediný, kdo si může být jist tím, na čem je, jsou občané: opět se ukázalo, že o ně a o republiku jde až v poslední řadě. Po tom, co jsem viděl (a slyšel a četl), si kladu otázku, zda může někdo soudný a se zachovanou sebeúctou, mít po tom divadle ještě vůbec zájem na tom být českým prezidentem. Jestli to není funkce vhodná již jen pro někoho, koho jeho hypertrofovaná ješitnost a pýcha rostoucí nade všechny meze zbavila příčetnosti, jako je například Václav Klaus.
Na základě zkušeností s volbou prezidenta si myslím (vím, jsou to plané naděje), že by nový prezident měl okamžitě udělat jednu věc: rozpustit parlament a vyhlásit nové volby. S tou podmínkou, že v nich nebude smět kandidovat žádná ze současných parlamentních stran. Jako vrchní velitel servisní organizace Strýčka Sama by si to jistě mohl dovolit.
pátek, 8. února 2008
Dnes má proběhnout volba nového prezidenta ČR, ale zákonodárci, tj. volitelé, se zatím nedokázali shodnout na tom, jak se bude volit. Zatímco všechny ostatní strany prosazují volbu veřejnou, ODS trvá na volbě tajné. Z úst jejích představitelů padají silná a ještě silnější slova o tom, že veřejná volba je návrat před rok 1989, že je to volba nesvobodná. Není však svobody bez odpovědnosti! Tajná volba z volitelů snímá odpovědnost za jejich rozhodnutí, protože je tajné, a tudíž neověřitelné. Naproti tomu volba veřejná znamená, že volitel bude muset přijmou osobní odpovědnost za své rozhodnutí. Jedině veřejná volba je skutečně svobodná. Tajná volba je svévolná, protože umožňuje volitelům volit libovolně, bez ohledu na všechny sliby a závazky.
středa, 6. února 2008
Text zveřejněný původně na Modré šanci, který si bere na mušku plán Cyrila Svobody směnit lidovecké hlasy pro Klause za podporu ODS církevním restitucím. Dva dny před prvním kolem první prezidentské volby myslím stále aktuální.
Rubrika Recyklované komentáře dostává sestričku, novou rubriku re-Edice. V ní budu s jistým zpožděním, řekněme týden deset dní, zveřejňovat texty, které jsem napsal pro jiné servery a blogy.
pondělí, 4. února 2008
Volba nového prezidenta České republiky se blíží. Kandidáty jsou Václav Klaus a Jan Švejnar. Kdo četl můj starší text Václav Klaus je symbolem veškerého polistopadového vývoje, nemůže pochybovat o tom, koho preferuji. O to však nyní nejde. Vedle toho, který z těch dvou bude zvolen, je totiž neméně důležité i to, jak bude zvolen, čí hlasy to budou, které jej vynesou na hrad. Zvláště v případě, že by to měly být hlasy z protivného tábora, které rozhodnou, tedy že Klaus by byl zvolen hlasy ČSSD, či Švejnar hlasy někoho z ODS.
pátek, 1. února 2008
Pod článkem Nový světový řád, ve kterém se Josef Vít zaobírá tématem spiknutí kapitálu proti lidstvu, jsem zanechal následující poznámku, vlastně výzvu k odpovědi, která se však nesetkala s očekávaným ohlasem. Snad budu mít zde více štěstí...